Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
HISTORIE: Co to drží Chamberlain v ruce?
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
M. Prokop 13.5.2016 8:52To se Křečkovi zrovna moc nepovedlo. Británie sice s Německem uzavřela smlouvu, to ano, ale v té smlouvě nebylo nic o podpoře Německa, kterou SSSR provozoval od dvacátých let nepřetržitě, ani o útoku na jiné země, kterých se Sovětský svaz s Německem dopustily o chvíli později. Tu smlouvu asi Británie uzavírat z dnešního hlediska neměla, ovšem v tehdejší době je dost pochopitelná, chtěla udržet mír. Bez přátelského Sovětského svazu, dodavatele a podporovatele, by Hitler válku rozjet nemohl. Z věci plyne poučení, neustupovat agresorům, podpoří to jejich chuť k agresi. I na Ukrajině, třeba. |
|
L. Florner 13.5.2016 9:19Re: To se Křečkovi zrovna moc nepovedlo. Udržet mír chtěla i Mnichovská dohoda. Neúspěšně (pro obyvatelstvo ČSR nejspíš naštěstí). |
|
|
M. Prokop 13.5.2016 10:30Re: To se Křečkovi zrovna moc nepovedlo. Jistěže. Byl to pokus, který nevyšel. V tehdejší době, s tehdejšími znalostmi a hlavně náladami v signatářských zemích, se vůbec jejímu uzavření nedivím. Čímž pochopitelně netvrdím, že to bylo správné, jen pochopitelné. Mimochodem, napospas agresorovi jsme nebyli ponecháni jen my. Stejně dopadli Finové, byli napadeni a nikdo jim nepomohl. Ti se ovšem bránili, na rozdíl od nás jim byla ponechána alespoň tahle možnost. My bychom byli za "kazišuky" onoho krásného dojednaného míru. Politika v praxi občas není pěkná. |
|
|
J. Švaříček 13.5.2016 10:54Re: To se Křečkovi zrovna moc nepovedlo. A co jsme měli bránit? Území s třemi mio nepřátelskými obyvateli. |
|
|
L. Florner 13.5.2016 11:15Re: To se Křečkovi zrovna moc nepovedlo. Ano, ony vůbec nejlepší pokusy sociálního inženýrství a politiky jsou ty, při kterých je v petriho miskách někdo jiný, nejlépe úplně cizí obyvatelstvo úplně cizího státu. To pak člověka tak nějak hned méně bolí nalít tam kyselinu... My se skutečně bránit nemohli. Jednak bychom se armádám Německa, Polska a Maďarska neubránili (vliv by měla i absence alespoň materiální pomoci z Británie, Francie, USA i SSSR) a jednak bychom byli označeni za důvod vypuknutí 2. světové války. Tudíž podvolení se diktátu bylo jediným smysluplným řešením s nějakou nadějí na budoucí urovnání. |
|
|
V. Novák 13.5.2016 10:53Re: To se Křečkovi zrovna moc nepovedlo. Přetržitě, pane "historiku"! Velmi přetržitě. SSSR spolupracoval s Výmarskou republikou, která se pokoušela o demokratizaci Německa. Na rozdíl od verssaillanů, kteří s výmarským Německem nespolupracovali vůbec - a začali až po nástupu Hitlera k moci. Tedy v době, kdy SSSR i Německo oboustranně veškeroé dohody o spolupráci vypověděly. Až když nedopadly - a to jednoznačně pro neochotu Západu - rozhovory o společné obraně proti napadení Německem, poslední ze srpna 1939, podepsal SSSR Dohodu o neútočení, zvanou Pakt Molotov-Ribbentropp. BTW - Rudá armáda vstoupila do už neexistujícího Polska. Polská vláda evakuovala zlaté rezervy a následně i sebe samu do Rumunska, čímž Polsko přestalo existovat jako stát. |
|
|
A. Trick 13.5.2016 11:00Re: To se Křečkovi zrovna moc nepovedlo. "Historik" Prokop neslyšel nic o Curzonově linii. |
|
|
M. Prokop 13.5.2016 17:16Re: To se Křečkovi zrovna moc nepovedlo. Slyšel i četl, ovšem jiné věci než rudý propagátor v tricku. |
|
|
M. Prokop 13.5.2016 17:14Re: To se Křečkovi zrovna moc nepovedlo. Já na ty komunistické pohádky moc nejsem. Dneska už není kumšt najít fakta, ne jako za bolševíka, kdy byla v trezoru nebo za hranicemi. |
|
|
V. Novák 13.5.2016 17:55Re: To se Křečkovi zrovna moc nepovedlo. Tak proč se jim tak úporně vyhýbáte, "historiku"? |
|
|
M. Valenta 13.5.2016 8:48Křečkův bolševický flašinet. Takže Rusové jsou vlastně hrozně hodní, že nezabrali Polsko rovnou celé a za smlouvu s Hitlerem chudinky vůbec nemohou. |
|
|
M. Prokop 13.5.2016 8:54Re: Křečkův bolševický flašinet. Zajímavé je, jak občas z někoho "vybunzíruje", co do něj v mládí tloukli komouši. Křeček v poslední době psal dost rozumně (na rozdíl od své nadřízené) a najednou, buch ho! |
|
|
L. Florner 13.5.2016 9:25Re: Křečkův bolševický flašinet. Jestli v mládí do někoho komouši tloukli, že je potřeba rozlišovat mezi slušností a pozérstvím a že je třeba události hodnotit v jejich historickém (tj. kulturně-společenském) kontextu a k jejich hodnocení nepoužívat pocity a přání, ale rozum a fakta, pak to tloukli dobře a je jen správné, že to z někoho "vybunzíruje". Víc takových "bunzírování". Ovšem obávám se, že tohle komouši do nikoho ve skutečnosti netloukli ani v mládí, ani ve stáří. |
|
|
M. Prokop 13.5.2016 10:32Re: Křečkův bolševický flašinet. Jestli ... Z pana Křečka bunzíruje ta snaha omluvit sovětská svinstva. A že jich bylo! |
|
|
L. Florner 13.5.2016 11:35Re: Křečkův bolševický flašinet. Z pana Křečka "bunzíruje" snaha donutit lidi k zamyšlení se nad tehdejší situací Č(S)R, namísto paušálního odsuzování SSSR a každého jeho vojáka jako strašlivého agresora. Svinstva se děla, to je válka a ve válka bez svinstev neexistuje. Svinstva se děla i před válkou, kdy si Británie kupovala mír obětováním vzdálené země a jejího obyvatelstva nebo kdy si Francie kupovala mír tímtéž s přihozem zrady spojeneckých závazků. A Polsko vlastně to samé, jen to udělalo už o dost dřív a aspoň nás nenechalo na pochybách, jak se v případě krize zachová a ke komu se přidá. Ale nic z toho nebyla a není vina těch vojáků, kteří se probojovávali Evropou, lhostejno na které straně, blíž a blíž k Berlínu. Byla to jejich bolest, jejich strach, jejich odloučení od rodin a jejich položené životy, co nám dnes umožňuje nemluvit Německy a neadorovat jediného Vůdce coby nadčlověka a zakladatele tisícileté říše modrookých sympaťáků a sympaťaček. A za to si zaslouží naši úctu a vděčnost, i když bojovali pod rudým praporem (a drtivá většina si skutečně ani nemohla vybrat). Možná tyhle věci neumíte rozlišovat. Možná chováte neotřesitelné přesvědčení, že každý sovětský voják byl nadšený ideologický pracovník NKVD. A pokud ano, pak Vám to neberu. Jen konstatuji, že zatímco Vy považujete pana Křečka za jeho apel na používání rozumu za bolševický flašinet, pak Vy budete nejspíš flašinetem zabedněnosti, krátkozrakosti a neúcty. |
|
K. Frauknecht 13.5.2016 11:42Re: Jedna podtržená :-), ale bacha, nálepku agenta můžete dostat dřív než se nadechnete :-)). |
|
|
L. Florner 13.5.2016 12:04Re: Jedna podtržená :-), Nevadí, přidám si to na poličku mezi nálepky fašisty a islamofoba. |
|
|
M. Prokop 13.5.2016 17:18Re: Křečkův bolševický flašinet. O vojácích jsem nenapsal ani slovo. Psal jsem o svinské sovětské politice, kterou Křeček omlouvá. Pláčete na špatném hrobě. |
|
|
L. Florner 13.5.2016 7:43Zajímavý článek V případě Československa se úplně nedá mluvit o výměně okupace Německé za okupaci Sovětskou, protože Sovětská armáda se z území ČSR stáhla ještě v roce 1945. Tudíž oficiálně tu nebyla ani jedna okupační noha a zhruba do roku 1947 si ČSR mohla relativně nezávisle řídit o svou zahraniční a hospodářskou politiku, i když se všechno stejně konzultovalo s Moskvou. O definitivním podřízení se SSSR rozhodla nabídka Marshallova plánu a Masarykova prohra v marijáši s Gottwaldem (a Stalinem). Z toho dovozuji, že narozdíl od jiných států ČSR byla skutečně osvobozena Rudou armádou, nikoliv Rudou armádou obsazena (i když k obsazení "přáteli" nakonec došlo). I s přihlédnutím k faktu, že Rudou armádu netvořili jen Rusové, je pak vzdání cti a uctění památky padlých minimálně věcí slušnosti. Předválečné i válečné dohody mezi SSSR a Německem a rozdělení Evropy bych do osvobození netahal už vůbec. SSSR a Německo nejspíš měly přátelské vztahy a notovali si a vzájemně se inspirovali při likvidaci nepohodlných, nicméně stejně bychom mohli trpět nevraživostí vůči Francii, Británii a Polsku, že nás prachsprostě zradili a prodali Hitlerovi výměnou za příslib vlastního bezpečí. Paradoxní je i to, že pokud by Hitler nepřepadl SSSR, nic jako Češi, Moravané a Slezané už by možná neexistovalo a "spojencům" ve Francii a Británii by to bylo úplně jedno (nebylo, mnuli by si ruce, jak ten oheň pod kotlem nestability střední Evropy s Hitlerem pěkně uhasili...toliko k tématu Západní humanity a dodržování dohod v první polovině 20 století). Co z toho vyplývá? Jedině poučení, že pokud člověk (národ, země) může na něco a někoho spoléhat, pak vždycky zejména sám na sebe (a někdy jedině). Že v kritických chvílích bude vždycky každému bližší košile než kabát. A že teorie her platí i pro politiku, včetné té mezinárodní. Pokud si to uvědomíme a vezmeme to s rozumem, nebudeme mít s uctěním památky jakýchkoliv vojáků, kteří trpěli a krváceli proto, abych si o tom dneska mohli povídat, nejmenší problém. |
|
|
A. Sedláčková 13.5.2016 8:20Re: Zajímavý článek Souhlasím s Vámi. |
|
|
P. Lenc 13.5.2016 9:48Re: Zajímavý článek Dovolím se připojit i já.Nakonec, buďme upřímní, za ten marast po r.1948 může jen a jen poválečná komunisticko socialistická vábnička, která ovlivnila velkou část občanů především v Čechách a na Moravě a již válečná politika Beneše a jeho otevřený příklon k Moskvě.Jeho vize československého "mostu" mezi Západem a Východem a otevřená podpora socializace československého prostoru musela přinést a také přinesla své trpké ovoce.Bylo by pro mnohé dobře si důkladně prostudovat Košický vládní program, tam jsou kořeny toho, co se stalo o tři roky později. |
|
|
L. Florner 13.5.2016 10:07Re: Zajímavý článek Otázka je, jestli měl Beneš jinou volbu. I za války nějkou dobu trvalo, než Československou exilovou vládu začali Západní spojenci brát vážně a jinak než jako obtěžující fanklub země, která neměla nikdy existovat. Po válce to sice bylo lepší, ale díky vazbám na SSSR (zejména u NKVD vychovaných exponentů poválečné politiky), hospodářské situaci poznamenané nejen válkou, ale i ztrátou nejvýznamnějšího předválečného obchodního partnera a celkově vlažnému přístupu Západu k ČSR a jeho problémům, mu moc prostoru k manévrování nezbývalo. Zejména pokud si prostor nechtěl vyčistit silou (v čemž naopak zaexcelovali komančéros). |
|
|
P. Vaňura 13.5.2016 11:21Pokud jde o Košický vládní program, dokonce ve škole !!!! nám říkali, že Gottwald tehdy Benešovi řekl, že pokud svou vládu předem nerozpustí, vůbec ho do Košic NEPUSTÍ. Beneš si musel být vědom, že když Poláci nechtěli přijmout Stalinovy podmínky, najmenoval si vlastní polskou vládu, složenou ze samých komunistů. Polští partyzáni bojovali pak proti komunistům ještě několik let po válce! |
|
|
K. Frauknecht 13.5.2016 8:56Re: Zajímavý článek Ano, v podstatě historicky přesné. Důležité v té době bylo, že imperiální tendence bolševického Ruska a jeho snahy o zasahování do evropského dění byly tehdejšími politiky "zbytku Světa" řešeny chybně. Na místo jasné politiky definovaných podmínek a jejich důsledného dodržování byly obavy (u některých přetrvávají dodnes :-)), intriky a komplot třeba i s Ďáblem (Hitler). Historie ukázala, že evoluce funguje. Bolševismus se ukázal jako nefunkční a zhroutil prakticky sám. |
|
|
L. Florner 13.5.2016 9:35Re: Zajímavý článek Souhlasím. Jen ten bolševismus, ač zhroucen, zůstává nadále součástí genetické informace lidské společnosti a jako artefakt se tu a tam snaží se znovu aktivovat a převzít moc nad všemi funkcemi společensné buňky. Jen se, poučen, maskuje. Tu za bohorovnost dynastie Kimů, tu za kulturní revoluci, jinde za nadlidskou moudrost Komise. A možná už i ten bolševismus byl jen jinak maskovaný a dříve vymyšlený ultralevicový militantní totalitarismus jednoho šovinisty z pouště Arabského poloostrova...kdo ví. |
|
|
B. Brousková 13.5.2016 7:08Curzunova linie Ad Curzova linie. Ještě by nám mohl pan Křeček vysvětlit, jak je možné , že jistý Tuchčevský i se svými atrjády dostal od Poláků nakládačku u Varšavy. Tam také ležela Curzonova linie? A kde se tam tehdy po první světové Rusové vlastně vzali? A ještě by stálo za to připomenout kolikrát v historii už si Polsko mezi sebou rozdělili tzv. vítězní "osvoboditelé". Poláci také mají paměť. I když sami mají svého másla na hlavě také dost. K.H. Borovský se kdysi vyjádřil , že "Boj Poláků s Rusy, není boj beránka s vlkem , ale souboj dvou vlků. Poláci jsou jako Rusové. Jenom se svázanýma rukama" |
|
|
J. Lancik 13.5.2016 7:36Re: Curzunova linie Pan Krecek vydava Curzonovu linii za "mezinarodne uznanou hranici". Kdyby se podival na Wikipedii zjistil by, ze to byla ve skutecnoti jen lordem Curzonem navrzena linie primeri pote co po "Zazraku na Visle" Polaci hnali Rusy svinskym krokem z Polska ven. Curzonova linie se stala tim za co ji oznacil S. Krecek az o 25 let pozdeji na jaltske konferenci kdy ji uznaly vitezne mocnosti za mezinarodni hranici. Konference v Jalte byva take oznacovana za "polsky Mnichov", "O Polsku bez Polaku". |
|
|
P. Zinga 13.5.2016 9:22Re: Curzunova linie Z Ukrajiny, Lancíku, z Ukrajiny... |
|
|
M. Prokop 13.5.2016 10:33Re: Curzunova linie Ukrajina pod Varšavou, vy v tom tedy máte hockey. |
|
|
V. Mohorita 13.5.2016 6:15No to je gól Rudý bolševik si ztěžuje, že se věci nazývají pravými jmény. Takže: 1. SSSR podepsal s Německem nejenom pakt Molotov Ribbbentrop s tajnou doložkou, kterou si rozdělil střední v východní Evropy. 2.Německo-sovětskou smlouvu o přátelství, spolupráci a vymezení demarkační linie z 28. září 1939 a 3. sadu ekonomických smluv, na základě kterých Stalin dodával Ádovi suroviny nezbytné k vedení války proti Západu. Závěr: mezi 23.8.1939 a 22.6.1941 byl SSSR minimálně přítelem Hitlera. No a spojencem se stal tím, že Polákům vpadl 17.9.1939 do zad. Nechť žije proletářská revoluce! |
