Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Docela legrace.

Ve Francii jednou sekají hlavy kvůli Panně Marii ... a pak zas "kohouti dědí dědictví". Taky žerou žáby.

Jednou jsme se vraceli na kolech z výletu, divukrásný podvečer ..... a ze vsi znělo asi osm sekaček, zpíval kos, vesnickému rozhlasu se zasekla deska na písni před hlášením, tráva voněla. Museli jsme zastavit a vychutnat si to. Asi po šesti minutách ten rozhlas někdo zarazil, sekačky pěly písně dál.

Vobčas sekám kosou, možná, že naklepávání někoho séře, je totiž slyšet dost daleko. Někomu třeba připadne jako vylágrovaná pračka.

Venkov mám rád, když slyším cirkulárku, tak jen přeji, aby neřezala ruce. Dřevo se tam neřeže digitálně.

Zkráceno.

hlavně, aby bylo zabráněno tomu, že v závodech dívek a žen nebudou babochlapi

Kdo je to babochlap? Jestli myslíte duševně žena ale s tělem muže, tak ty tam už jsou. A kupodivu nad těmi ženami vítězí! No věřil byste tomu?

Nepatří to sem, omlouvám se, ale vzpomněl jsem si na veršík, který napsal tehdejší zapálený stalinista Pavel Kohout ihned po smrti masového vraha, Stalina:

"Ne, nepadne svět do rozvalin,

přes bolest, kterou začíná.

Je v našich srdcích nutný Stalin,

silnější než za živa".

Ano vzpomínka na Stalina by neměla zaniknout, ale jenom pro výstrahu .

O podobném problému psal už velmi dávno Arthur Hailey. Myslím, že se román jmenoval Letiště.

Mimo další zápletky tam šlo o to, že před výstavbou letiště byly v okolí levné pozemky, takže je chytrolíni nakoupili (dnes se tomu říká developeři) a postavili na něm domy. To i přesto, že byli velice dobře informováni, že v tomto směru jim nad hlavami budou startoval letadla. Stejně tak byli informováni i další zájemci, kteří ty pozemky nebo domy koupili.

Dopadlo to klasicky. Když začala startovat letadla, bydlící si začali stěžovat a vést soudí spory o tom, že jim nad hlavami startují letadla.

Možná to nepopisuji přesně, ono to bude snad padesát let, co jsem to četl, ale princip náplav, co se odstěhovali na venkov a pak si stěžují, že je to tam jak na venkově, je stejný.

Ano.

Přitom by stačilo zrušit hájení lufťáků!

To nejsou jen lufťáci. Jsou to lidé, kteří si postaví svůj vysněný dům na periferii a pak řvou že jim do bazénu létá pyl z řepky, na poli je naskladněna mrva na rozmetání, sousedův pes štěká, kočka jiného jim kálí do pískoviště a cesta je v zimě jen protažená a nikoliv posypaná.

Svět se vrátí k normálu, pokrokari už silně přepínaji strunu. Včera mě pobavil Bidenuv příkaz, že transgender chlapi mohou sportovně zapolit s ženami a sdílet stejné sprchy a záchody. Že by to většině holek nevadilo?

Tu je vidieť rozdielny prístup mužov a žien k rovnakej situácii. Keď do mužských spŕch vojde nahá žena, muži ju radostne privítajú, pomôžu sa jej namydliť a tak. Keď vojde do ženskej sprchy muž, nasleduje vresk, fyzické útoky a ďalšie prejavy nepriateľstva.

Taky si pamatuji na jednu stížnost. Penzista se domáhal nápravy, že když soused líže naproti přes pavlač své družce pipinu a on to v okně vidí, že se na tu hambárnu nedá dívat. Tož tak.

Neznám případy, které vedly ke stížnostem ve Francii, nicméně mám vlastní zkušenost s kohoutem v okolí a doufám, že takový zákon nedojde k nám.

Když si kohouta o několik chalup dál sousedi pořídili, přes léto jsem nemohl mít otevřené okno - kohout kokrhal od 4-té hodiny. Několik let předtím v okolí žádný nebyl a díky bohu už zase žádný není.

Takže bych viděl velký rozdíl mezi tím, zda se přistěhuji do vesnice, kde je chov dobytka běžný a mezi tím, kdy si někdo v satelitu začne chovat drůbež.

Na dovolenke na Zanzibare som sa ani raz poriadne nevyspal. O piatej ráno začal v neďalekej dedine jačať do tlampača muezín, ten pobudil kohútov, a tí ryčali ďalších desať minút. Nezdá sa to, ale kohút má decibely pomaly ako motorka.