J. Černý 3.12.2020 18:18

EU by nas exemplárně ekonomický zničila. Musí vystoupit víc zemi, ale my jsme podrazáci i ve V4

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Milan 3.12.2020 12:03

Teoreticky to tak je, praxe je bohužel jiná. První krok by musel být zvolení lidí a stran, které mají zájem, chovat se suverénně a zachovají si ho i pod nátlakem z Brusele, Berlína, Paříže .... Už to je prakticky nemožné a kdyby se to podařilo, narazí na různé neviditelné mantinely.

I tak ale stojí zato se o to pokoušet.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Čech 3.12.2020 12:27

Naši státní suverenitu předal do EU vlastizrádce Václav Klaus a to svým podpisem Lisabonské smlouvy z pozice prezidenta ČR, 3. listopadu 2009 v 15 hod.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Benýšek 3.12.2020 12:49

I já, který jsem to tehdy až tolik nesledoval, nedomýšlel, co všechno ta Lisabonská smlouva znamená (zpozorněl jsem až poté, co ́demokratického ́se dělo kolem její ratifikace v některých zemích), a při letmém hodnocení mi přišel spravedlivější a funkčnější princip přehlasování většinou, nežli právo veta, jsem si tenkrát stačil povšimmout, že Klaus se tehdy hodně cukal, a vzdal to až poté, co ho k podpisu nutili snad úplně všichni, a nadávali mu právě do těch vlastizrádců - tehdy ale za to, pokud nepodepíše.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Milan 3.12.2020 14:49

Pan Čech má vše velmi jednoduché a většinou dokonale mylné.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Čech 3.12.2020 17:14

Václav Klaus byl v té době prezidentem ČR a podle toho se měl chovat. Nějaké "cukání" k ničemu není. Podle ústavy to je právě prezident, který ratifikuje mezinárodní smlouvy. Nikdo jiný! To si měl uvědomit a podle toho se chovat. Zejména neměl poslouchat hlasy politiků, kteří nebyli občany přímo voleni (poslanci, senátoři, ústavní soudci a pod). Lisabonskou smlouvu podepisovat neměl, měl k tomu oporu v čl.63, odst.1b ústavy.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Han 3.12.2020 14:05

Klaus podepsal pod obrovským nátlakem a pouze s příslibem specifických výjimek. Ten příslib byl ovšem lživý, jako většina bruselních slibů.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Milan 3.12.2020 14:50

Bruselní sliby jsou lživé, to jo, ale v tomhle případě na nich hlavně netrvala naše vláda.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 3.12.2020 12:42

Bohužel nemáte pravdu, státní suverenita v EU je jedna velká lež.

Totiž: Evropská komise (doufám, že opravdu EK; rozhodně EU jako nadstátní celek) vydává buď nařízení (ta platí v jednotlivých státech rovnou) a směrnice (ty jsou jednotlivé státy POVINNY zavést skrze své parlamenty. Právo veto není extra rozsáhlé a o snadnosti a důsledcích jeho použití si nechte vyprávět v Polsku a Maďarsku (narážím na pozdvižení skrze tak úžasně gumový pojem, jako je právní stát).

Roztomilý je také případ Bulharska, taky celkem nedávný: bulharský občan občan uzavřel manželství s občanem - a teď nechci kecat, ale kombinace je určitě podobně exotická, jak píšu - s občanem Španělska, a to ve Francii, načež přijel do Bulharska, snad pro občanku nebo podobný papír, a tam ho s tím vyhodili, protože bulharské zákony manželství dvou mužů neumožňují. Momentálně je to u lidskoprávního soudu ve Štrasburku a Bulharsko má asi smůlu, stejně jako ji měla v podobném případě Itálie: https://www.ceska-justice.cz/2017/12/strasburk-zada-italii-uznat-manzelstvi-dvanacti-homosexualu-cesky-a-polsky-soudce-to-maji-za-metodickou-chybu/. Neboli evropský soud rozhodne o nepoužitelnosti státních zákonů. V ČR například stát vyplácel docela slušná odškodnění majitelům domů skrze regulované nájmy; nebo tak nějak, paměť je zrádná, ale fakt se mi nechce hledat detaily.

Jak moc vážně EU bere své členské státy, bylo vidět také v souvislosti s Lisabonskou smlouvou: původně to měla být ústava, ale na to byla potřeba referenda. Poté, co několik málo prvních států (dva či tři; jedním z nich Nizozemí) v referendu onu ústavu odmítlo, bylo slovo ústava nahrazeno smlouvou a přijímáno skrze státní parlamenty. Jistě si vzpomenete, že český schvalovací proces obsahoval výhrůžky vlastizradou a blázincem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Benýšek 3.12.2020 13:06

No, a o tom jsem právě psal. Co se reálně stane, když si jednotlivé státy rozhodnou, že mají jiné zájmy, než se v těch nařízeních a směrnicich píše. Vy píšete o tom, co se teoreticky má dít podle nějakých papírů (třeba podle schengenské smlouvy). Já jsem psal o tom, co se reálně dělo a děje, bez ohledu na ty papíry :- ).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 3.12.2020 13:18

Nevím, o čem jste psal, ale vím, CO jste psal: "(Je) snadné je v jednotlivých státech vytvářet a praktikovat vlastní zákonodárství bez ohledu na názor nějaké EU. Nic nám nebrání pokračovat v této praxi i nadále všude tam, kde budeme chtít, protože se nám to tak vyplatí".

Tvrdím, že reálně se děje to, že je státům přikazováno nějaké zákony přijímat (myslím, že asi tak 90%, ale to se opravdu možná pletu) a proti některým zákonům konat. Že nenásleduje humanitární bombardování - no ještě aby.

Ale máte pravdu - sankce nejsou smrtící. Miliarda dotací sem, miliarda tam...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Benýšek 3.12.2020 13:40

Dotace se dají zahrnout pod to, co jsem psal o ohledech na (dílčí) zájmy (těch či oněch našich spoluobčanů). Za zavření hranic žádné sankce nepřišly, ač představitelé EU to per huba kritizovali. Pravda, bylo to odůvodněné vyšším zájmem (v tomto případě, než je svoboda pohybu). Ale možná by mistři světa ve švejkování uměli i jinde různé výjímky ́vykomunikovat ́ (když to tam i onde jde a vychází jiným národům), chtěli-li by. Nemluvím o tom, zda bychom měli, ale o tom, že by to mohlo vyjít, kdybychom to zkusili. A ještě (to k těm dotacím), i otroctví je svého druhu obchod - neshodnou-li se otrokář a otrok na ceně, otroctví nevznikne a neprobíhá. A naopak cenou (ztrátou, pokutou) za neuskutečnění obchodu je někdy smrt otroka, jindy jeho svoboda (útěk či propuštění na svobodu) - záleží na okolnostech, a na tom, co je pro koho prioritou, a co je více či méně přijatelné.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 3.12.2020 14:05

Ono taky i velká snaha českých europoslanců - necelých 3 procent celkového počtu členů putovního cirkusu - je celkem na dvě věci.

Jakákoliv absurdní peachovina vyprýštivší z evropských komisařů i přes případný hrdinný odpor českých putovních cirkusáků lehce projde. I kdyby nám přikázali - v zájmu podpory EU sounáležitosti, což je důvod nesporně ušlechtilý - v zimě nosit výhradně modré čepičky se zlatými hvězdičkami. Pod sankcí odejmutí dotací.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Matura 3.12.2020 19:10

Předpokládám že kolegů z frakce EPP je v komisi i v EP více jak 3%.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 3.12.2020 23:15

Jistě.

Nicméně stěží budou bojovat za specificky český zájem, zejména když se jich netýká nebo i když se jich netýká.

V případě diskutovaného problému sice nejde o český zájem, ale zase o celoevropskou hovadinu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Milan 3.12.2020 9:20

K tomu vystoupení - na to nám chybí nejen politická a ekonomická síla, ale hlavně obyvatelstvo, které by bylo ochotno se obejít bez socialistických šíleností. Takže i pokud bychom se zbavili buzerace z EU, tak by nám zůstala buzerace místní. Občané i ovčané zde prostě nevolí strany a hnutí, slibující minimální stát.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Malovec 3.12.2020 8:56

Jestli vpředu budou za 100 let hlupáci a vyžírkové, pak je svět odsouzen k zániku jako celek.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Milan 3.12.2020 9:24

" ...státy dnes v ní organizované budou stále v čele světového pokroku,..."

Záleží na tom, co považujete za světový pokrok. Pokud politickou korektnost, cancel culture, genderismus, multikulti, neomarxismus a podobné nemravy, tak ano. V čele "světového pokroku", ale na chvostu v kvalitě života.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 3.12.2020 14:26

Blbý je, že státy, které EU považují za nepřítele a škůdce, jsou rovněž členy EU.

Kdysi mě zaujal a líbí se mi tento názor: Evropa se dostala do čela světového bohatství a technické rozvinutosti právě tím, že byla rozdrobená na spousty vzájemně si konkurujících politických entit (ono těch válek zas tolik nebylo, i když ano - jedna jediná třicetiletá vydala za několik VELMI obstojných. O stoleté nevím prakticky nic.) EU tuhle vzájemnou konkurenci definitivně ruší.

Můj příklad: někteří tvrdí, že elektromobilita spolu s OZE je fajn nápad, druzí, že je to nebetyčná pitomost. KDYBY nebyla víceméně povinná (přinejmenším placená z povinných daní), někteří by ji rozvíjeli a někteří nikoliv a ve výsledku by NĚKDO byl připraven na kteroukoliv cestu vývoje a jediné, v čem by byla budoucnost nejasná, by bylo to, kdo na tom zbohatne. Tedy jestli "elektromodernisté" nebo uhloklasici.

Hodně jsem zjednodušoval, snad mi bude rozuměno.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 3.12.2020 23:30

" ...státy dnes v ní organizované budou stále v čele světového pokroku,..."

To je vtip desetiletí ...

Maně si vzpomínám na Lisabonskou strategii dohnat a předehnat přijatou Evropskou radou v březnu roku 2000 v Lisabonu s cílem vytvořit z Evropské unie do roku 2010 „nejdynamičtější a nejkonkurenceschopnější ekonomiku světa založenou na znalostech, schopnou udržitelného hospodářského růstu, vytváření více kvalitních pracovních příležitostí a zachovávající sociální soudržnost“. Máme rok 2020 - a dopadlo to hůř než bolševické pětiletky ...

• reagovat
• nahlásit příspěvek