P. Diviš 25.1.2023 15:28

Proboha, kdo to spáchal, ten dokument?

Jistěže ne vše co dělala Velká Británie bylo morální a správné, to totiž není u nikoho. Ale ani Chamberlain nedělal vyložené nesmysly.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Lukešová 25.1.2023 14:35

Kdysi ČT odvysílala jeden dokument o Mnichovské konferenci, který barvitě líčil povahu Chamberlaina, ten Židy a Slovany opovrhoval a nacistický režim mu byl do jisté míry sympatický kvůli germánské nadřazenosti. A ČT rozhodně není pro-ruská.

Kdyby byl ve VB u moci trvale Chamberlain, tak si myslím, že by došlo k uzavření spojenecké smlouvy mezi Německem a Velkou Británií. Historie není černobílá, ne vše co dělala Velká Británie bylo morální a správné. VB byla imperiální velmocí, šlo jim jen o její zájmy, nějací Češi nebo Židé ji nezajímali.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novak 25.1.2023 14:07

Námořní dohoda s V.B. 1935, o 38. snad psát nemusím, ne? A i ta válka vyhlášená po útoku na Polsko byla Sitzkrieg...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novak 25.1.2023 14:01

S Ribbentroppem se setkal i Józef Beck v roce 1937. I s Hitlerem a Göringem.

Koneckonců, tu smlouvu o neútočení v 34. dojednával taky on.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Lukešová 25.1.2023 13:59

Ve třicátých letech minulého století v nacistickém Německu byly již zřizovány první koncentrační tábory Dachau, Buchenwald, Bergen-Belsen a další... , nebyly to sice vyhlazovací tábory s plynovými komorami, přesto podmínky v nich byly také dost kruté..., nejednalo se rozhodně o ozdravovny...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Pivoda 25.1.2023 13:57

Příklad z dávné minulosti: Kosmova kronika je prý v rozporu s tím, co je dochováno na freskách znojemské rotundy. Jinými, drsnějšími slovy: Kosmova kronika je prý účelová historická lež.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novak 25.1.2023 13:55

No, němečtí Židé, komunisté, sociální demokraté a odboráři by asi o rozumnosti Německa měli jiné představy...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novak 25.1.2023 13:54

Tak Albánci měli svou Waffen SS Division "Skanderbek", ovšem jestli je nasazovali i jinak než do protipartyzánského boje, to bych se musel podívat.

O Valonovi Leonu Degrellovi se Hitler vyjadřoval s velikým nadšení a říkal, že kdyby měl syna, chtěl by takového. Vzorný Árijec, přesvědčený nacista, kterého to nepřešlo ani po válce, dožil pod ochranou Francisca Franca.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Pivoda 25.1.2023 13:53

Občané se neshodnou na výkladu minulosti. Jak se potom občané tedy mohou shodnout na plánované budoucnosti, která je mnohem vágnější, než již proběhlá minulost?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novak 25.1.2023 13:50

Ale ono se o většinu jednalo - na SSSR útočili Norové, Valoni, Vlámové, Francouzi, Španělé, Italové,...

Češi ne. Čechy Hitler nechtěl vidět ve zbrani, což některým vadilo, ale museli se nejdřív přihlásit k Němcům, aby je vzali do Wehrmacht nebo - um Gottes Willen! - do Waffen SS. Třeba Moravcův syn to podstoupil. A samozřejmě čeští Němci, ti ovšem měli říšské občanství. takže byli Němci rovnou dvakrát.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Lukešová 25.1.2023 13:49

No to je známá historie, nikdo neprotestoval proti zabrání Porýní, anšlusu Rakouska, znovuvyzbrojování Německa, podstoupení pohraničí nacistickému Německu po Mnichovu a konečné zabrání Československa a vytvoření okupačního režimu Protektorát Čechy a Morava..., to se všechno stalo před druhou světovou válkou,

Vím, že do historie nepatří žádné kdyby, ale přesto kdo ví, co by se stalo, kdyby Britové a Francouzi včas zasáhli proti Hitlerovým ambicím...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novak 25.1.2023 13:45

Rumunsko rozhodně ne kolísavě, ale podle svých možností a schopností. Nebylo kolísáním, že 3. a 4. rumunská armáda byly u Stalingradu zničeny. Manstein jim dal vysoké ohodnocení a považoval je za nejlepší spojenecké svazky, zatímco k Italům vyjadřoval jen opovržení.

I ty poslepované rumunské jednotky bránily jižní křídlo až do převratu a královského rozkazu (byly to jednotky krále, ne Antonesca nebo Hitlera) přejít na druhou stranu.

Finové došli na své původní hranice a blokádou Leningradu demonstrovaly, že úvahy Petra I. i Stalina o potřebě mít pod kontrolou Karélii, byly oprávněné. Ostatně Finsku věnoval Karélii Alexandr I. poté, co porazil Švédy, osvobodil Finy a vytvořil první stát Finů v historii - Velkovévodství finské. A protože on sám byl velkovévodou finským, vlastně se nic nezměnilo, protože tu Karélii věnoval sám sobě. Ve 44. roce zase sovětské fronty došly na hranici dohodnutou po Zimní válce a ne dál.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Marek 25.1.2023 13:43

Putin "tvrdil, že mnoho evropských zemí se podílelo na této vojenské operaci" pan Ziegler tvrdí - nejedná o většinu starého kontinentu. Takže se shodli, ne?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 25.1.2023 13:35

A ještě 13. Waffen-Gebirgs Division der SS „Handschar“ (kroatische Nr. 1) rekrutovaná z bosenských muslimů.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 25.1.2023 13:29

Byly to Itálie, Maďarsko, Rumunsko, Finsko a Slovensko. Frankovo Španělsko jim poslalo na pomoc dobrovolníky v tzv. Modré divizi. Tím výčet končí, pravíte.

Pro přesnost - nekončí. Dobrovolníci byli i z Belgie (28. SS-Freiwilligen Panzergrenadier Division „Wallonien“ jsoucí nástupkyní Wallonisches-Infanterie-Bataillon 373), Dánska, Švédska, Norska a Nizozemí (5. SS-Panzer Division „Wiking“ ) i z Francie (SS Sturmbrigade Frankreich, od počátku roku 1945 33. Waffen-Grenadier-Division der SS Charlemagne).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kučer 25.1.2023 13:22

Pro Polsko to bylo výhodné, dostalo kus průmyslového Pruska a posunulo se na západ.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. A. 25.1.2023 13:09

Měla smlouvu s Francií a tlačila na to, aby Francie hodila ČSR přes palubu. SSSR před Mnichovem nabízel Západu spojenectví proti Hitlerovi, ti na to nereflektovali. Pak se zařídil po svém. Nevím o tom, že by v té době vznášel oficiální požadavky vůči Polsku, velmi o tom pochybuji. Já neříkám, že Británie neměla důvodné obavy se spojenectví se SSSR, ale pokud Británie nechtěla nic mít se SSSR před Mnichovem, proč by jí měl SSSR vycházet vstříc po Mnichovu? Pro britské konzervativce byl v době Mnichova Stalin větší zlo než Hitler, tak to prostě je.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Grundmann 25.1.2023 12:52

Mnozí Britové byli v té době hloupí jako ostatně většina lidí je i dnes hloupá. Britská vláda ovšem tak hloupá nebyla.

Druhou světovou válku rozhodla převaha ve vzduchu. Na začátku mělo Německo drtivou převahu, ale britský letecký průmysl byl výkonnější než letecký průmysl celé Evropy obsazené Němci dohromady. Český letecký průmysl a české letectvo bylo pro Němce téměř bezcenné. Britové mohli dozbrojit své letectvo díky své průmyslové převaze a každý získaný měsíc odkladu měl pro Británii obrovský význam. Síla Německa stála na Luftwaffe a s ní také Německo padlo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Diviš 25.1.2023 12:51

Bylo to smíšené. Města spíš Poláci, venkov spíš Ukrajinci.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Diviš 25.1.2023 12:48

Minimálně nebrzdit dopravu potřebných zbraní a munice. Na takových věcech se pozná kvalita politika, jestli umí myslet dopředu. Vzhledem k meziválečným poměrům by dobré vztahy s Polskem byly velice užitečné. Oběma státům.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Diviš 25.1.2023 12:46

Byl jste rychlejší, ano.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Diviš 25.1.2023 12:45

I to Německo bylo dost velké sousto, nejspíš proto.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Diviš 25.1.2023 12:44

I tajné dodatky jsou de iure smluvní závazek. Zvláště, když jsou splněny.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Diviš 25.1.2023 12:43

Německo-polský pakt" o neútočení z roku 1934 je přesně to, co jeho název říká. O neútočení, ne o spolupráci. Stejný měli Poláci se SSSR a tam je snad z "koketování" nepodezříváte - nebo jo? Žádné hledání jistoty u nacistického Německa a komunistického SSSR, obava, důvodná, z napadení.

Jak "nadbíhali", Britové a Francouzi? Že se jim, po ztrátách z WW 1 nechtělo do války? Až tak nechtělo, že prováhali dobu, kdy by bylo možno nacismus řešit snáze a levněji? Podobně, jako teď Západ prováhal dobu, kdy bylo možno zastavit Putina s menšími škodami?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Petr 25.1.2023 12:41

Naprostý nesmysl. Po podepsání Mnichovské dohody chtěli mnozí Britové snížit! vojenské výdaje když pan Chamberlain tu válku tak dobře zažehnal!

Četl jsem knihu "Guinessova kniha válečnách omylů," jsou tam různé "perly," jako třeba útok na pevnost se žebříky kratšími, než výška hradeb. A jako další příklad je tam uvedena Mnichovská dohoda, která Hitlerovi vydala českou výzbroj i válečný průmysl...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kučer 25.1.2023 12:34

Německo chtělo původně Polsko jako spojence ale Poláci měli neúměrné požadavky. Pilsudskiho si Hitler vážil a tvrdil že s ním by se dohodl.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

O. Istvanfy 25.1.2023 12:13

Nemci a ZSSR spoločne prepadli Poľsko. Nechápem prečo Británia vyhlásila vojnu Nemecku a ZSSR nie.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Petr 25.1.2023 11:31

No, dnešní západní Ukrajina měla ukrajinské obyvatelstvo i když byla součástí Polska. Ty konflikty se datují až do 17 století. Naproti tomu Konigsberg, založený Přemyslem Ottakarem II NIKDY nebyl součástí Ruska až do té doby, co si ho připojil Stalin.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Petr 25.1.2023 11:25

No, Ukrajina byla "sovětská" tak jako my po r. 1968! Byla k Rusku znovupřipojena násilím, úplně stejně, jako ji chce připojit Putin.

Mimochodem, Ukrajinci pak po WW2 bojovali proti Stalinovi až do počátku 50 let.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Petr 25.1.2023 11:22

Roku 1934 bylo ještě Německo relativně rozumným státem, který se vůbec nedal srovnat s bolševickou tyranií.

• reagovat
• nahlásit příspěvek