Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
ČERNOBYL: Trýzeň otevřených ran
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
V. Heidlerová 30.4.2020 8:12Vynikající článek, argumentačně výborně zpracovaný. Děkuju. |
|
O. Šťastný 30.4.2020 7:42Zajímavý článek, bohužel s řadou nepřesností, čerpající zejména z velmi katastroficky zaměřených zdrojů. Např. jak může záření zničit vlajku? Ví autor něco o vlivu ionizujícího záření na hmotu? |
|
|
J. Babička 30.4.2020 8:56Počasí může, někdy během pár dní. |
|
|
T. Guttmann 30.4.2020 16:15Na straně 91 (Alexievich, Voices from Chernobyl, 2006, Picador, New York) vypráví likvidátor Arkady Filin, že prapor se vždy po měsíci rozpadal, a že ho pravidelně vyměňovali. Fakt je, že i můj prapor na domě se mi rozpadá na slunci po třech měsících, tak proč by se prapor nemohl rozpadnout za drastičtějších podmínek za měsíc. |
|
P. Victorin 30.4.2020 7:16S autorovými názory se ztotožňuji téměř plně, až na závěrečnou "drobnost". Poslední věta jeho článku zní - "Doufejme alespoň, že bude ubývat lidí postižených patologickým obdivem pro totalitní státy jakéhokoli druhu... /citace/". Zmíněné "doufání", po svých praktických celoživotních zkušenostech, samozřejmě zejména se svými spoluobčany a přirozeně i svými vlastními příbuznými, s autorem nesdílím... |
|
|
J. Babička 30.4.2020 9:03Můžeme mluvit o tom či onom, ale nejvýš nám stojí svoboda.“ Učený šajch se krátce zasmál. „Ale nestojí, pane. To je, když dovolíte, na vás křesťanech zarážející, že si... nechci říct lžete. Ale že si něco namlouváte, čemu sami nevěříte. Měl jsem dost příležitosti pozorovat vaše politiky, dokud... Když chtěli získat na svou stranu voliče, neslibovali jim svobodu, ale jistoty. Řád, v němž je o každého postaráno, aby se v případě nějaké nehody neoctl až na dně bídy; aby se vždy mohl spolehnout na státní instituce, které mu poskytnou určité minimum prostředků k životu. Jiným slovem otroctví. A vaši lidé je rádi přijímali, kdo nabízel poddanství v zajištěnosti, vyhrával volby. Je to přirozené, zbytečně se hrozíte toho slova. Otrok je ten, o koho je postaráno, a on za to uznává pánovu autoritu. kratičký útrzek z románu |
