Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996
15.5.2024 | Svátek má Žofie
Diskuse k článku
VÍKENDOVINY: Oteplouch
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
Zobrazit příspěvky:
Všechny podle vláken Všechny podle času
Inconnu 21.3.2006 9:53Re: slovo oteplouch se Vážený, to se hluboce mýlíte. Slovo oteplouch (a to vím naprosto přesně) se odvodilo od výrazu "stapouch" resp "setapouch" (jste padouch-Saturnin) |
m.p. 19.3.2006 18:13kulky potrebuji chlad vite, proc jsou kulky v pytliku a ne v brise? no protoze potrebuji chlad, aby fungovaly no ale mozna ze autor uz tyhle zajmy tenkrat nemel... |
Herdekbabka 17.3.2006 18:32juuu, škoda že nevím, zda to jde a jak sem vložit něco z bedny. Včera mi došla s mejlem krásná písnička od Nohavici na totéž téma. Ladovská zima .... |
Jirka 17.3.2006 17:45pane V. mám pocit, že jsme to prožívalui všichni stejně - a prožíváme dosud. I ten Klínovec, kde jsem minulý týden lyžoval s vnukem ( z pod helmy mu z kukly kouká jen špička nosu a furt by mne proháněl) sedí, jen ty peřejky přes lyžáky byly v Klínovém potoce ve Strážném a to zrovna ve chvíli, kdy kolem šla na výlet snad polovina lidí z podnikového autobusu, který nás do Strážného pravidelně vozil. Těch panáků večer, co jsem musel zaplatit! |
MM 17.3.2006 15:10Děkuji ... ... za krásný článek. Navozuje krásnou pohodu před vikendem. |
kuba 17.3.2006 11:42Uf, už jsem se lekl, že se jedná o nově uzákoněné pojmenování vůdčí poloviny registrovaného partnerství ... |
autor 17.3.2006 11:21Re: Re: Myslím, že mám štěstí, že s tímhle na mně nikdo nepřišel :))) To je pravda, ovšem přijde se o mnoho ééééééé poézie! |
Jana 17.3.2006 9:27Krásné povídání Díky, konečně jsem se při čtení nevytočila ani nenaštvala, ale příjemně pobavila a zavzpomínala na dětství. |
veverka čiperka 17.3.2006 9:05Re: Myslím, že mám štěstí, že s tímhle na mně nikdo nepřišel :))) Pleteného oteploucha jsem taky kdysi vyráběla, průběžného přeměřování netřeba. Stačí pořádně vzít míru a dobře to spočítat :-) |
Inconnu 17.3.2006 8:32ad OTEPLOUCH Pane autore, díky za pěkný článek. A propos, crocheter je skutečně háčkovat. |
spp 17.3.2006 8:29šmarjápano a co plodnost ? Jakékoliv ohřívání je přece pro spermie smrtící. Ve staré Číně byl známým antikoncepčním postupem rituál, kdy chlapa posazovali kulkami na misku s horkou vodou. Kdyby mu možná navlíkli takovej pytlík z mohérové vlny, nemusela jich teď být miliarda, ale stali se vymírajícím kmenem jako Češi. |
onlooker 17.3.2006 8:02slovo oteplouch se odvodilo asi z toho, že se používal na lemroucha (... líbám ti lem roucha) |
cca 17.3.2006 7:52Re: vzpomínání ale pamatuje si to i ,ladší generace a už bych to něchtěl nikdy zažít - dnes pěkně na vleku z vyhřívanou sedačkou to je lábuž! a kvalitní funkční prádlo to pak není zima ani v zimě! |
Novák 17.3.2006 7:18Re: Díky Pardon - chtěl jsem napsat každou sobotu (víkemdy se tehdy nenosily) |
Novák 17.3.2006 7:16Díky Díky pane.
I u mne to evokuje vzpomínky na mládí, když jsem sloužil v Hradci Králové a velitel byl náruživý lyžař. Každou neděli nás naložil i s civilními zaměstnanci (zaměstnankyněmi) na korbu A150 a hurá do Pece, kde pranajmul chalupu. Jak ty jízdy vykázal - to nevím, ale prošlo mu to. Zpočátku jse lyžovali v uniformách, protože jsme tam nic jiného neměli! Později jsme si dovezli z domova civilní vybavení a to bylo přeci jen pohodlnější. Nevím ani na co jsme se vlastně víc těšili, zda na lyžování, nebo na večery v chalupě, nebo na cesty pod plachtou A150....
p.s. To zateplovací zařízení jsme nepotřebovali, my používali tradičnější metody
|
Rpuť 17.3.2006 6:59Myslím, že mám štěstí, že s tímhle na mně nikdo nepřišel :))) Určitě bych vyhynula - nejvíc ze všeho mi to evokuje dětské loutkové představení, ze kterého si pamatuju jen větu: "Ahoj děti, nazdáreček, klaní se Vám kašpáreček."
P.S. Uvedené oteplouchy jsou háčkované. Plést by se to muselo na čtyřech jehlicích a průběžné přeměřování by bylo možné aplikovat pouze u masochistického fakíra :)))))
|
Pirko 17.3.2006 1:45vzpomínání ach mládí, ach vzpomínky! Jsem asi ze stejné generace - pozná se to podle těch jasanek, kožených lyžáků a čistě vlněných šponovek. Dnes už si mládež neumí představit, že lyže se musely mazat, že do kopce se chodilo po kolena sněhem s prkýnky na rameně, že se do něj lezlo třeba půl hodiny a pak se to zfrčelo za pár minut a že jsme to za půl dne stihli tak třikrát... Do vrchu jsme se potili a dolů jsme ani neměli čas prochladnout. Musel s námi jet tatínek, aby ohlídal počestnost 5 dívek před 7 kluky, ale když si večer přečetl noviny, šel spát a my jsme si do 2 do noci hráli "na vraha". Zima byla furt a všude, ani v posteli jsme se moc neohřáli, ale bylo nám 17 a život byl fajn. Díky za moc hezké povídání. |