10.7.2020 | Svátek má Libuše, Amálie


Diskuse k článku

CHTIP: Dráček

V kupé vlaku nás sedělo pět a na další zastávce k nám přistoupila mladistvě vypadající dáma s chlapcem, který, jak se později ukázalo, nebyl syn, ale vnouček.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Z. Lapil 4.4.2020 9:40

Mě to taky rozčiluje, ale žádné vlézání v tom nevidím. Člověk píše jak umí, a když je vzdělán "anglicky" nebo z angličtiny převádí, nutně se mu v textu objeví anglická verze. Není každý natolik podrobným znalcem amerických (= hrajících v NHL) hokejistů, aby věděl, že Ovetchkin je Rus a česky se proto píše Ovečkin. Jasně, tohle jméno je známé, ale snad mi rozumíte.

Kromě toho to funguje i opačným směrem. Dobře si pamatuju, jaké problémy měl Slovák se zcela neškodným jménem Šatan, když mu v NHL ve jméně zrušili háček a pak se pohoršovali, co si to dovoluje takhle se jmenovat.

J. Jurax 4.4.2020 19:13

No, třeba specielně u ruských jmen existuje u nás zavedená transkripce. Pouze neznalí hlupci přebírají transkripci anglickou, aby byli světoví.

Takže Tschaikowski, resp. Tschaikowskiy, taky Tshaikowskiy, Chkalov i Chkaloff (Čkalov), Yakovlev, případně i Yakovleff, Shvetzov, Schvetzoff i Shvecov (Švecov, ruský konstruktér leteckých motorů), Chernyakowskiy (Čerňakovskij, sovětský druhoválečný generál) a Yuri (Gagarin). Též Vasiliy Makarovich Shukshin, sovětský herec, spisovatel a dramatik.

J. Macek 5.4.2020 7:15

Naprosto souhlasím. Existují dokonce zásady pro přepis do Češtiny např. z Japonštiny. Nepíšeme proto Hiroshima (stejně tak z ruštiny nepřepisujeme tsar, ale car), ale bůhvíproč píšeme tsunami místo cunami.

Z. Lapil 5.4.2020 10:28

Jasně, ale psal jsem, i když možná nejasně, o jménech, jejichž národnost (státní příslušnost) neznám.

Na jakémsi hokejovém mistrovství hrál jistý Macoun. Pokud ho neznáte, vsadím jste, že jste ho právě přečetl špatně. Je to totiž Kanaďan. Vlastně ale netuším, jestli má být čten anglicky nebo francouzsky.

Někdy zlatá foneticky přepisující azbuka: Bitľz. Viděno na vlastní oči, v Ogoňku nebo tak někde.

J. Jurax 5.4.2020 21:18

Zlatá foneticky přepisující azbuka má taky svá úskalí, když je text překládán z ruštiny do češtiny někým, kdo neví co překládá.

Protože jsem fanda přes letadla, dočtu se o firmě Lockhead i Lokheed (Lockheed), Duglas (Douglas), Kertis (Curtiss), letadlu Aerokobra (Airacobra), MacDonel Vudu (McDonnell F-101 Voodoo); a nejlepší byl Hocker Harikain (Hawker Hurricane).

R. Benýšek 6.4.2020 19:12

Já myslím, že ta transkripce s dvěma -ff na konci je francouzská. Pamatuji si to z knih jako Anna Karenina (ejhle, nepřechýlená ustálená verze jména) nebo Vojna a mír (ejhle, archaický ustálený, dnes jakoby zčásti do češtiny nepřeložený název díla), když tam ruští šlechtici mluvili spolu francouzsky. V angličtině se nechává vzadu -v (aspoň tedy soudě podle jmen sportovců).

V. Chadim 4.4.2020 11:40

"...zachovat původní výslovnost?"

Ve většině případů asi původní výslovnost v ruštině, soudruzi "ochotné cpaní" líp ocenili a v ČR je zřejmě stále populární. Rozhodně ne původní výslovnost místních obyvatelů.

"Angličané ...názvy...komolí...víc":

Pravda, nejen čínské, ale názvy míst v jejich bývalých koloniích dávno zdomácněly. Když si koupíte letenku do Dillí jinde než v ČR, probudíte se na Timoru, ne v Delhi. Kdo si vymyslel Abú Zabí, Mausil, Láhaur nebo Dauhá nevím. Majdán je úplná blbost, nikdo by to místo na Sumatře nepoznal, Indonézané to vyslovují i píšou Medan - vím to, byl jsem tam.

Možná ten celý nesmysl s českým zeměpisným názvoslovím pochází z první půlky 20. století, z doby kdy se čeští učitelé naučili cizí řeči na gymplu a mysleli si, že když se např. anglické slovo "but" vyslovuje "bat" (což je přesně správné), tak se Burma musí vyslovovat "Barma". Jak se správně vyslovuje Wuhan se zeptám v nejbližší čínské restauraci, až se zase otevře, máme jich tu dost. Jsem si jist, že Wu-chan to nebude, to je rusko-česká specialita.

J. Brunner 4.4.2020 23:53

Ano, v překladech jmen je mezinárodní zmatek. Mimochodem, není Vaše příjmení také nějakým patvarem z ruštiny? Nemá tam být místo CH K, tedy v angličtině C?

V. Chadim 5.4.2020 4:11

Doufám že ne. Jinak bez problémů. Australané, na rozdíl od českých byrokratů, dokážou opsat mé příjmení bez chyby. Čeští si na konec normálně přidají virtuální "a", aby to aspoň mohli chybně skloňovat. I v tak důležitých dokumentech jako byl tajný rozkaz, kterým mě soudruh gen. Reicin vyhodil 3 roky před tím, než ho jeho kolegové zcela po zásluze spravedlivě popravili.

V. B 5.4.2020 19:31

Píšem, jak očujem, a kecám, jak mi zobák narástol.

V. Chadim 6.4.2020 4:41

Nerozumiem, čo tým chcel básnik povedať.

I. Hil 4.4.2020 14:22

No jo, taky jsem v Holandsku nikdy neslyšel Nizozemí... ! :-)

J. Macek 5.4.2020 7:12

To je v pořádku, protože správný název státu je Nizozemsko. Nizozemí je pouze historické označení území odpovídajícího zhruba dnešnímu Beneluxu.

Š. Hašek 5.4.2020 9:09

A Holland není zdaleka celé/totéž co Nizozemsko.

J. Jurax 4.4.2020 19:33

Ehm ... poučte se třeba na https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Standardn%C3%AD_%C4%8Desk%C3%A1_transkripce_%C4%8D%C3%ADn%C5%A1tiny

Ušetříte si pak prohlášení jako "ČR po tolika letech stále ještě váže na azbuku a chová jako ruský protektorát Če-chia" nebo “imbecilního českého zvyku překládat čínská jména do češtiny přes ruštinu", jež diplomaticky řečeno nevystavují dobrou známku Vaší učenosti.

V. Chadim 5.4.2020 5:23

Děkuji za osvětu a rdím se studem pod břemenem své nevzdělanosti.

Přesto dávám přednost mezinárodnímu ISO standardu Pchinjin. V Singapuru a v Hongkongu jsem s ním vystačil a lézt hlouběji do Číny nezamýšlím.

Obávám se, že obyvatelé české kotliny, kteří dokážou spolknout výtvory slovutných českých jazykovědců, se za jejími hranicemi nedomluví, jak jsem si za posledních 70 let ověřil.

J. Macek 5.4.2020 7:20

Čeština je pro přepis z jiných jazyků podstatně vhodnější než angličtina se svou neurčitou výslovností. Pokud třebas v angličtině vidím „oo“, nevím, zda to mám číst „a“, „ó“ nebo „ú“ (blood, door, wood).

V. Chadim 5.4.2020 9:23

Ano, problém ale vězí jinde.

Až zase budou letadla vozit turisty (včetně českých) po Číně, budu zvědav v kolika městech na světě budou na letišti tabule s odlety/přílety v latince, na kterých bude Wuhan a na kolika z nich tam bude Wu-chan. Včetně měst ruských a čínských.

J. Jurax 5.4.2020 21:36

To máte recht. Jenže chci-li vydat zvuk, jenž by Číňanovi za příznivých okolností mohl připomínat známý pojem, bude pro mne asi lepší český fonetický přepis. Protože u toho anglického prostě nevím, jak se čte.

Třeba Peking se prý vyslovuje přibližně jako Pej-ťing, ale jak mám vyslovit anglickou transkripci Beijing, když ji vidím někde napsanou, fakt netuším. A to se anglicky domluvím a čtu.

J. Jurax 5.4.2020 21:41

Doplňuju ještě, že jsem v Číně v životě nebyl a pochybuju, že bych se tam kdy v budoucnu vyskytl.

V. Chadim 6.4.2020 4:32

Nevadí. Systém pana prof. Švarného by Vám stejně umožnil styk v čínštině jen s českými sinology, ne v Číně. Tam je prý srozumitelnost mluvené řeči mezi jednotlivými provinciemi taková, že se mohou dorozumět jen písemně, těmi svými obrázky.

Nebyl jsem tam, nevím, ale mají-li někde pro turisty ukazatele cesty v latince, zcela určitě na nich nenajdete ani Pej-ťing ani Wu-chan jako v českém tisku.

Beijing bych, s mou nízkou učeností, zkusil vyslovit použitím "dž" místo "j".

Ten článek Luďka Frýborta si přečtěte, je na https://neviditelnypes.lidovky.cz/kultura/jazyk-nekolikero-nedorozumeni-z-neznalosti.A190307_225353_p_kultura_wag

V. Chadim 5.4.2020 9:39

To ještě není tak zlé. Asi si neuvědomujete, že např. jméno McInnerney se vyslovuje Makanóny.