R. Benýšek 6.4.2020 19:12

Já myslím, že ta transkripce s dvěma -ff na konci je francouzská. Pamatuji si to z knih jako Anna Karenina (ejhle, nepřechýlená ustálená verze jména) nebo Vojna a mír (ejhle, archaický ustálený, dnes jakoby zčásti do češtiny nepřeložený název díla), když tam ruští šlechtici mluvili spolu francouzsky. V angličtině se nechává vzadu -v (aspoň tedy soudě podle jmen sportovců).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Gesson 6.4.2020 9:19

No jo, video je video. Ale dnes už si málokdo přehrává videa na magnetoskopu ;-) A ještě méně lidí chápe rozdíl...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Chadim 6.4.2020 4:41

Nerozumiem, čo tým chcel básnik povedať.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Chadim 6.4.2020 4:32

Nevadí. Systém pana prof. Švarného by Vám stejně umožnil styk v čínštině jen s českými sinology, ne v Číně. Tam je prý srozumitelnost mluvené řeči mezi jednotlivými provinciemi taková, že se mohou dorozumět jen písemně, těmi svými obrázky.

Nebyl jsem tam, nevím, ale mají-li někde pro turisty ukazatele cesty v latince, zcela určitě na nich nenajdete ani Pej-ťing ani Wu-chan jako v českém tisku.

Beijing bych, s mou nízkou učeností, zkusil vyslovit použitím "dž" místo "j".

Ten článek Luďka Frýborta si přečtěte, je na https://neviditelnypes.lidovky.cz/kultura/jazyk-nekolikero-nedorozumeni-z-neznalosti.A190307_225353_p_kultura_wag

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 5.4.2020 21:41

Doplňuju ještě, že jsem v Číně v životě nebyl a pochybuju, že bych se tam kdy v budoucnu vyskytl.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 5.4.2020 21:36

To máte recht. Jenže chci-li vydat zvuk, jenž by Číňanovi za příznivých okolností mohl připomínat známý pojem, bude pro mne asi lepší český fonetický přepis. Protože u toho anglického prostě nevím, jak se čte.

Třeba Peking se prý vyslovuje přibližně jako Pej-ťing, ale jak mám vyslovit anglickou transkripci Beijing, když ji vidím někde napsanou, fakt netuším. A to se anglicky domluvím a čtu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 5.4.2020 21:18

Zlatá foneticky přepisující azbuka má taky svá úskalí, když je text překládán z ruštiny do češtiny někým, kdo neví co překládá.

Protože jsem fanda přes letadla, dočtu se o firmě Lockhead i Lokheed (Lockheed), Duglas (Douglas), Kertis (Curtiss), letadlu Aerokobra (Airacobra), MacDonel Vudu (McDonnell F-101 Voodoo); a nejlepší byl Hocker Harikain (Hawker Hurricane).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kolman 5.4.2020 19:48

Látky, které šlo třením elektrizovat se pak dělily na látky "čilomlnné" a látky "mdlomlnné". Čeština je krásný jazyk.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kolman 5.4.2020 19:44

....a pro LEDku navrhovali termín "SVÍTIVKA".

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. B 5.4.2020 19:31

Píšem, jak očujem, a kecám, jak mi zobák narástol.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 5.4.2020 15:55

Nezvykli. Proto se tomu říká video, a ne magneto. ;-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 5.4.2020 15:53

Jasně, na tohle nehorázně blbé vysvětlení se také pamatuji. Název "videorekordér" totiž prý princip zařízení popisuje nedokonale. Ale hlavně mu tak tehdy říkali západní soudruzi. :-D

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 5.4.2020 15:48

Aha. A ten vtip chcete vysvětlit, nrbo mu rozumíte? :-D

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Krásenský 5.4.2020 12:52

Jazykovědci nebo-li ústav pro jazyk český. Pamatuji to.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Hašek 5.4.2020 12:10

Zvykli bychom si .....

Mě třeba fascinuje v něčem polština .... představte si že "modrá" je u nich "nebieska". To je přímo fantazie! Viz další slovanské jazyky.

Takové "ze štoka napiči" ...... já si pamatuji mírně nepřesně ....... pití ze sklepa, tedy chlazené. Balkán.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Pechar 5.4.2020 11:51

Mlnohra? Elektrická kytara. ;-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Fridrich 5.4.2020 11:25

Píšete - " Tak a jsem v řiti. Šel jsem si na příkaz vlády do lékárny koupit roušku..."

Za války si šel jeden podobnej koupit do obchodu lanýže, krevety a trochu kaviáru - a oni to NEMĚLI.. No, POVAŽTE..

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 5.4.2020 10:28

Jasně, ale psal jsem, i když možná nejasně, o jménech, jejichž národnost (státní příslušnost) neznám.

Na jakémsi hokejovém mistrovství hrál jistý Macoun. Pokud ho neznáte, vsadím jste, že jste ho právě přečetl špatně. Je to totiž Kanaďan. Vlastně ale netuším, jestli má být čten anglicky nebo francouzsky.

Někdy zlatá foneticky přepisující azbuka: Bitľz. Viděno na vlastní oči, v Ogoňku nebo tak někde.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Hraj 5.4.2020 9:53

Tak to jsem neznal. Měli jsme tedy štěstí. Mlno, strašné!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Chadim 5.4.2020 9:39

To ještě není tak zlé. Asi si neuvědomujete, že např. jméno McInnerney se vyslovuje Makanóny.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Chadim 5.4.2020 9:23

Ano, problém ale vězí jinde.

Až zase budou letadla vozit turisty (včetně českých) po Číně, budu zvědav v kolika městech na světě budou na letišti tabule s odlety/přílety v latince, na kterých bude Wuhan a na kolika z nich tam bude Wu-chan. Včetně měst ruských a čínských.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Hašek 5.4.2020 9:09

A Holland není zdaleka celé/totéž co Nizozemsko.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Macek 5.4.2020 7:20

Čeština je pro přepis z jiných jazyků podstatně vhodnější než angličtina se svou neurčitou výslovností. Pokud třebas v angličtině vidím „oo“, nevím, zda to mám číst „a“, „ó“ nebo „ú“ (blood, door, wood).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Macek 5.4.2020 7:15

Naprosto souhlasím. Existují dokonce zásady pro přepis do Češtiny např. z Japonštiny. Nepíšeme proto Hiroshima (stejně tak z ruštiny nepřepisujeme tsar, ale car), ale bůhvíproč píšeme tsunami místo cunami.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Macek 5.4.2020 7:12

To je v pořádku, protože správný název státu je Nizozemsko. Nizozemí je pouze historické označení území odpovídajícího zhruba dnešnímu Beneluxu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Chadim 5.4.2020 5:23

Děkuji za osvětu a rdím se studem pod břemenem své nevzdělanosti.

Přesto dávám přednost mezinárodnímu ISO standardu Pchinjin. V Singapuru a v Hongkongu jsem s ním vystačil a lézt hlouběji do Číny nezamýšlím.

Obávám se, že obyvatelé české kotliny, kteří dokážou spolknout výtvory slovutných českých jazykovědců, se za jejími hranicemi nedomluví, jak jsem si za posledních 70 let ověřil.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Chadim 5.4.2020 4:11

Doufám že ne. Jinak bez problémů. Australané, na rozdíl od českých byrokratů, dokážou opsat mé příjmení bez chyby. Čeští si na konec normálně přidají virtuální "a", aby to aspoň mohli chybně skloňovat. I v tak důležitých dokumentech jako byl tajný rozkaz, kterým mě soudruh gen. Reicin vyhodil 3 roky před tím, než ho jeho kolegové zcela po zásluze spravedlivě popravili.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Brunner 4.4.2020 23:53

Ano, v překladech jmen je mezinárodní zmatek. Mimochodem, není Vaše příjmení také nějakým patvarem z ruštiny? Nemá tam být místo CH K, tedy v angličtině C?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 4.4.2020 19:33

Ehm ... poučte se třeba na https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Standardn%C3%AD_%C4%8Desk%C3%A1_transkripce_%C4%8D%C3%ADn%C5%A1tiny

Ušetříte si pak prohlášení jako "ČR po tolika letech stále ještě váže na azbuku a chová jako ruský protektorát Če-chia" nebo “imbecilního českého zvyku překládat čínská jména do češtiny přes ruštinu", jež diplomaticky řečeno nevystavují dobrou známku Vaší učenosti.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 4.4.2020 19:13

No, třeba specielně u ruských jmen existuje u nás zavedená transkripce. Pouze neznalí hlupci přebírají transkripci anglickou, aby byli světoví.

Takže Tschaikowski, resp. Tschaikowskiy, taky Tshaikowskiy, Chkalov i Chkaloff (Čkalov), Yakovlev, případně i Yakovleff, Shvetzov, Schvetzoff i Shvecov (Švecov, ruský konstruktér leteckých motorů), Chernyakowskiy (Čerňakovskij, sovětský druhoválečný generál) a Yuri (Gagarin). Též Vasiliy Makarovich Shukshin, sovětský herec, spisovatel a dramatik.

• reagovat
• nahlásit příspěvek