Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
VZPOMÍNKA: Voda
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
M. Pivoda 4.5.2020 18:00Co způsobila Neviditelná ruka trhu? cituji z článku: "... podél hlavní silnice z Prahy jsou na někdejších úrodných polích obrovské hangáry. Ty sotva zadrží vodu. To jsou změny nenapravitelné. ..." Ale také nepostižitelné. Jak chcete k zodpovědnosti pronásledovat neviditelnou entitu? |
P. Staronový 4.5.2020 18:17Ta ruka vám musela dát pěkný pohlavek, že vám pořád chodí hlavou ... |
M. Pivoda 4.5.2020 18:27Prokopovi evidentně ležím hluboko v žaludku. Ale nehodlám se polepšit. Nicméně jako mnohem větší magor se v těchto diskusích NP projevuje L. Novák. |
L. Novák 4.5.2020 19:57No jistě, práskač Pivoda, důchodce kterému hráblo a troufá si tady svými žvásty poučovat ostatní... http://kelnar.aspone.cz |
M. Pivoda 4.5.2020 20:14Právě jsem se z webu Academia dozvěděl: "Do you know what papers mention your name? 9 PDFs mention the name Miroslav Pivoda. Komunista Kelnar mezi nimi ale není. Nemůže tam být. Proč? Ing. Kelnar je člověk, který strávil cca 7 let na výzkumném ústavu stranickou prací. Nic nepublikoval. Toto by mu v dnešním kapitalismu určitě nikdo nestrpěl. Jsem rád, že zde L. Novák soudruha Kelnara (tak nevýznamnou osobu) soustavně připomíná. Aby byl vidět ten kontrast s dnešní dobou. Důchodce L. Novák je evidentně doživotně postižen českým reálným socialismem. Musíme mu to jeho postižení ale velkoryse tolerovat. |
L. Novák 6.5.2020 2:31Ten Kelnar o tobě ví, že jsi byl práskač. Důchodce nejsem, troubo! :-) |
V. Kain 4.5.2020 17:04Porozhlédněte se po naší krajině a potom si zajeďte do sousedního Rakouska.Čím to asi je?Tady obrovské mnohasethektarové lány řepky.Tam ne.Tak kdo tady ničí krajinu. |
L. Novák 4.5.2020 20:03Ten zásadní rozdíl z leteckého pohledu byl vidět už za komunistické totality. Velké lány na sjednocených pozemcích ukradených soukromým zemědělcům. Za hranicemi menší kultury na pozemcích v soukromém vlastnictví. A nepřerušený chod selských statků, které jsou děděny z rodičů na potomky. A kdo teď hospodaří na velkých sjednocených pozemcích? Bývalá JéZéDé "transformovaná" do nových podmínek. |
J. Jurax 4.5.2020 13:46Jojo, vytvoříme komisi ... Desetičlenná komise je jediný známý živý objekt, jenž má deset žaludků, ale žádný mozek. |
R. Polášek 4.5.2020 10:37Ti bažanti a zajíci nezmizeli proto, že zmizela voda , aspoň z podstatné části, protože umí velkou část potřebné vody získat z potravy či rosy. Oni zmizeli proto, že někdy v letech 1975 - 80 se začalo na polích zavádět využívání agrochemikálií. Předtím se maximálně použil nějaký prostředek na moření zrní, aby ho nevyzobali vrabci hned po zasetí, ale po roce 1975 začal tehdejší socialistický chemický průmysl vyrábět hnojiva na list, fungicidy, akaricidy, insekticidy atd pravidelně rozstříkaváné v těch polích. Do té doby tato drobná zvěř mohla vedle lesů a louček vegetovat i na polích a do lesa a na loučky na trávu chodit jen kvůli potravě, po zavedení pravidelného ošetřování ( obilí dnes vyžaduje za rok cca 15 agrotechnických zásahů, řepka asi 25) se stal pobyt a přežívání drobné zvěře na polích nemyslitelný. Zajícům a bažantům tak k životu zbyly jen plochy lesíků, remízků a drobných louček, což je leckde jen procento z celkové rozlohy. Tím se úživnost zemědělské krajiny pro zvěř snížila na zlomek původní hodnoty, současně se tato drobná zvěř, zvláště mláďata stala mnohem víc napadnutelná predátory, protože jejich výskyt je v krajině mnohem víc předvídatelný. Mimochodem, v té době se nevymizela jen drobná zvěř. Plošně se začaly používat rodenticidy, mnohem dlouhodoběji působící než je dnešní Stutox. To mělo za následek během jednoho , dvou let doslova kalamitní vyhubení většiny našich sov. |
J. Nevrkla 4.5.2020 10:35V šedesátých letech byla skutečně některá pole premokrena, traktory se borily, proto se dělaly meliorace. Maličká pole nebyla pro moderní techniku vhodná, stejně jako prasne silnice pro auta. Tak jde život. |
F. Houžňák 4.5.2020 10:06Němci mají takovou rýmovanou říkačku, odrážející situaci v německých úřadech a politice: "Wenn man nicht mehr weiter weiß, gründet man 'nen Arbeitskreis." |
H. Rybnická 4.5.2020 9:50Takovou vesnici znám z dětství také. Z důvodů rovnováhy: na Moravě. Dnes je částí města, totiž sídlištěm pro 40.000 lidí. Někdo mi řekl, že vyvlastnění půdy sedláků bylo často věcí 15 minut. |
I. Pávek 4.5.2020 9:24Článek popisuje to, co kolem sebe vidím i já. A jen k těm přehradám. I kdyby do nich něco nateklo, dopravit to zpět na místo kde je sucho v horách desítky kilometrů a výškového rozdílu, nebo pole je nereálné. Dále jsme na střeše Evropy, co by tomu řekli naší sousedé, kdyby jim v řekách přestala téct voda. No jestli se tomu co teče v řekách ve směsi z čistíren dá ještě říct voda. Nikde ani střevle a ani volavky už nikde v toku na jedné noze nepostávají. Asi bychom si tím lesy i pole jenom více otrávili. Jsme v tom zkrátka až po uši. |
V. Kolman 4.5.2020 9:33Malá poznámka: ...No jestli se tomu, co teče v řekách ve směsi z čistíren dá ještě říct voda..... Nevím pane Pávku, jak je to s jinými čistírnami odpadních vod, ale voda, vytékající z čistírny v Praze-Podbabě je čistší, nežli voda ve Vltavě, do které je vypouštěna. Průzračná a nesmrdí. |
I. Pávek 4.5.2020 9:59Malá poznámka: No v Praze tam je blaze. Mají tam i dokonalé čistírny. Jinde se staví horší, lacinější. Nu pane Kolmane, doufám že si pod čistírnu s průzračnou a nesmrtící vodou chodíte ze džbánkem. Magi zdražuje, třeba se bude hodit na zlepšení chuti polévky. |
V. Kolman 4.5.2020 10:34Jako vtip (s tím džbánkem) - dobré : Ale: Na vesmírné stanici ISS pijí recyklovanou vodu, vyrobenou ze všeho co teče, tedy i z moče (a stolice!) :-) |
I. Pávek 4.5.2020 11:38Jsem nadšen že jste tak nevybíravý a vypil by jste vodu i z pod sebe. |
V. Kolman 4.5.2020 13:23Nóóó. Kdybych na poušti umíral žízní..... Raději ale piji vodu převařenou, vhodně sladem a chmelem upravenou :-) |
J. Jurax 4.5.2020 13:53No, když Vám nic jiného nezbývá, vypijete leccos ... |
P. Zinga 4.5.2020 8:53A k tomu si připočtěte, že i na vesnici nejdou lidské extrementy na hnůj a pak do pole, ale přes Water Closet spolu s chemií s praček a myček nenávratně do ... |
I. Pávek 4.5.2020 9:26Tak tak. |
M. Krátký 4.5.2020 8:22Naprostý souhlas s autorem - znám to detailně a podobně - už jsem to tu popisoval - tak znovu : jezdím do konkrétní oblasti od roku 1946 - na pravém břehu řeky Sázavy mezi Týncem nad Sázavou a Nespekami - téměř naproti Zbořenému Kostelci. V těch místech od jezu v Brodcích ( JAWA ) je řeka proti proudu hlubší a na vnější straně zákrutů je vydlážděná velkými kameny - na vnitřní straně podél Zboř Kostelce byla "jezírka" spojená s řekou cca 60 cm kanalizačními trubkami délky 3-5 metrů, kterými do těch jezírek proudila voda, líhly se tam pulci a drobný rybí potěr - ta jezírka byla široká 10-15 metrů a dlouhá podél řeky cca 150-250 metrů - byla min 3-4. Pak ale v padesátých až šedesátých letech byla zasypávána sutí a zmizela. Vydlážděné břehy sice zůstaly ale jsou zanesené bahnem a vůbec koryto řeky je o 15-20 metrů užší protože už dávno nechodí dřenice - ledy, které na jaře to bahno očistí až na ten kámen. To je zase dílo Želivky, která "reguluje" průtok vody v řece a tím zabrání jarním povodním - na co člověk sáhne to pohnojí - hezký den |
P. Victorin 4.5.2020 7:01Pan Karpenko píše velmi čtivě, velmi sdělně a velmi lidsky. Nejmenovanou "vesnici východně od Prahy" přímo "vidím". V duchu vidím i někdejšího komunistického prominentního synka, současného exkomunistického ministra zemědělství, kterému těžko věřit, že "obyčejným lidem" může být něčím prospěšný... |
V. Kolman 4.5.2020 6:27Vzpomínka: "Rozoráme všechny meze, budeme mít chleba víc. Kví,kví,kví-kví,kví,kví" (zvukomalebné citoslovce v častušce). Tohle bylo opravdu vysíláno čeksloveslenským hlozrasem, někdy kolem roku 1950. P.S. - Katastrofální sucho z roku 1947 jsme v té době měli už za sebou. |
L. Novák 4.5.2020 4:32Stavět přehrady v době, kdy málo prší, má stejný smysl, jako obří investice do protipovodňových opatření po tisícileté vodě. Jo, a bažanti se nepěstují, nejsou rostliny, ale chovají, jsou to živočichové. :-) |
R. Lávička 4.5.2020 6:52Se mělo..... |
J. Jurax 4.5.2020 14:00No jo, jednak když začne lejt, přehrady tak rychle nepostavíte, jednak když málo prší, ty přehrady to málo, co naprší, mohou zadržet, aby to bez užitku neodteklo. A tisíciletá voda se nejmenuje tisíciletá proto, že je jednou za tisíc let. Může se opakovat klidně už letos. |
L. Novák 4.5.2020 15:24Po lopatě: Reagovat na dlouhodobé sucho stavbou přehrad je blbost. |
L. Novák 4.5.2020 16:40P.S.: Jasně že může, ale třeba i za 1500 let... :-P Statisticky ta protipovodňová opatření jsou vyhozené peníze. |