V. Klepetko 17.3.2021 8:49

Díky, autore za článek - minimalizace složitosti při zachování funkce je univerzální princip, který je podstatou krásy i pokroku: v matematice, technice... Když jsem použil Occamovu břitvu doma při regulaci kombinovaného vytápění domu (systém tepelné čerpadlo vzduch/voda + plynové topení + krb s vodním výměníkem), zjistil jsem, že nejúčinnější a nejspolehlivější řidiči systém je ten NEJJEDNODUŠŠÍ...

Pokud jde o cesty ku hvězdám, myslím ale že spíše než zmíněné autorem výbuchy monstrózních instalací k nim vede pulzní laser, který bude pohánět stovky malých grafenových slunečních plachetnic velikosti poštovní známky. StarChip místo Starshipu? Proč ne...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 17.3.2021 8:48

Opravím vás, pletete se. Jako palivo se používá METAN s kyslíkem. Takže uhlíková stopa jako každá jiná.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Gramblička 17.3.2021 8:45

Fakt! Máte něco proti?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kočí 17.3.2021 8:43

diskuse je fakt na blití

Čecháčkovské moto: radši ty peníze prožerem a pak se uvidí

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Gramblička 17.3.2021 8:43

No slávy bylo dost. Raketoplány byly hodně spolehlivé. Ze 135 startů bouchli jenom 2x, na vesmírne plavidlo velice slušná bilance. Dodnes se divím, že při zůročení získaných znalostí nebyli borci v JPL schopni postavit levnější variantu. Je to fakt škoda

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Gramblička 17.3.2021 8:38

opravte mně, jestli se pletu, ale jako palivo se používá hydrazín, jehož produkty spalování jsou voda a dusík. Takže uhlíková stopa veškerá žádná

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Ganaur 17.3.2021 8:25

Ani já ne.To bylo slávy s raketoplány.....

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Beneš 17.3.2021 8:06

Zatím to konání je provázeno vůní peněz, později bude provázeno jen vůní pižma (musk).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Beneš 17.3.2021 8:03

Jen se klidně zaplakejte. Máte na to plné právo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Beneš 17.3.2021 8:02

Přesně tak. Vzal jste mi z pera otázku, kterou jsem se právě chystal položit. Chápu, že dobývání vesmíru je pro většinu lidí fascinující, nechápu ale, kde jsou protesty všech těch ochránců životního prostředí, kterým vadí již tak minimalizované exhalace ze spalovacích motorů, ale nevadí jim ta ohromná množství exhalací z paliv spotřebovaných při startu kosmických raket. Je to podobné rozhořčení zelených ochránců životního prostředí nad zničením životního prostředí střevlíků a skokana zeleného stavbou silničního obchvatu okolo silným provozem devastované obce, zatímco likvidace tisíců stromů a eroze horských luk při budování lyžařských sjezdovek a jejich umělým zasněžování je nechává chladnými.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Meišner 17.3.2021 7:47

jj pokrok nezastavíš. je legrační sledovat to nadšení tvůrců, že se jim podařilo vyletět pár km nad Zemi--pouhých padesát let poté, co se člověk proháněl po Měsíci. --btw. jaká je asi uhlíková stopa těchto radovánek? kolik aut (která nám brzy zakážou) by kolikrát objelo Zemi namísto tohoto jednoho výletu? prý komerční (!) lety. -dá se to jistě spočítat. tož tak.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Chládek 17.3.2021 6:27

Je to blbej zlovyk čumět do diskuzí pod články. Co se tam člověk může dozvědět? Jedině se zaplakat nad ubohostí nejrůznějších Čecháčků...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 17.3.2021 5:47

Majestátní raketoplány? Fakt?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 17.3.2021 5:46

No, neviděl bych to tak optimisticky...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Brunner 17.3.2021 2:31

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 17.3.2021 2:31

No, děkujmež za možnou perspektivu.

Po majestátních raketoplánech se pilotovaná kosmonautika zase vrátila ke kapslím velikosti úsporné koupelny v paneláku, akorát že případně mají místo přepínačů dotykové obrazovky; stejně jako v šedesátých letech přistávají na padáku s mohutným šplouchnutím (tedy Rusové a Číňané na pevné zemi). Ke kapslím v principu se nelišícím od půlstoletí starých kabin Apollo nebo stejně starým dosud létajícím sojuzům.

Snažení páně Muskovo dává naději, že se v pilotovaných letech něco pohne, protože NASA kapsle ještě nelétá a nová raketa taky ne, Rusové nemají prachy a Číňané jsou s ruskou pomocí tam, kde byli Rusové v sedmdesátých letech. A projekty ESA zavál čas, kdežto ISS má naději fungovat ještě tak sedm let.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Hatina 17.3.2021 2:05

No a v tom je právě ten rozdíl-

Když kdysi v USA spouštěli své vesmírné projekty, když později Kennedy slíbil národu, že do deseti let přistanou na Měsíci, tak měli k dispozici státní rozpočet USA, kde se v bilionech našly potřebné stovky milionu dolarů na celkový vývoj, přípravu, řadu pokusů i finální lety k Měsíci. Ale i pak zjistili, že to je drahé a neproduktivní, takže ty další zastavili.

Zatímco, v případě pana Muska může do vesmírného investovat jen to co vydělává. Tedy, zatím vydělává, protože se lze snad shodnout že současný trend elektromobility (kde podniká) je tažen pouze nechutnými státními dotacemi, které mohou časem vyschnout stejně, jako kdysi u těch neproduktivních vesmírných letů.

i tak bych panu Muskovi přál úspěch, jen tedy připomínám, že to co se nyní má "..sledovat se zatajeným dechem! je vlastně pouhé retro z let šedesátých, zatímco k tomu co sledoval od začátku, totiž let s lidmi na Mars, má ještě strašně daleko. Technologicky, ale i finančně...

• reagovat
• nahlásit příspěvek