K. Kužel 17.3.2021 15:08

Omluva za to "kardinálnídinální". Pole pro text jsem měl částečně překryto zas*anou reklamou na Samsunga, takže se vloudila chybička při editaci.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Kužel 17.3.2021 15:05

Jo, psal o tom A.C.Clarke ( Rajské fontány). A taky Komsomolskaja pravda 31. července 1960.

wiki: https://cs.wikipedia.org/wiki/Orbit%C3%A1ln%C3%AD_v%C3%BDtah

Píšou tam o různých problémech, ale zapomínají na jeden kardinálnídinální:

Coriolisovu sílu, která by postupně sklápěla celý "výtah" k západu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Hatina 17.3.2021 15:05

Nevšiml jsem si že by byli nějací zájemci o jeho rakety. To co sliboval na začátku, že on sám bude vozit cestující na Mars. Ale to už je sakra dávno...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Klepetko 17.3.2021 15:02

Ale ono celé to cestování ke hvězdám je v současné době sci-fi... A ty malé kosmické plachetničky se zdají být nejblíže tomu, co může technika v nejbližších 50 letech nabídnout... Grafen už máme, nanotechnologie jistě rychle pokročí, jediný skutečně těžko překonatelný problém je ochrana DNA proti tvrdému záření během cesty..

No a kde jinde si nezaspekulovat, než pod takovýmto článkem?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Hatina 17.3.2021 15:00

Víte - jestli bych mohl vstoupit do diskuze, ona jedna věc je nákladnost a druhá - návratnost. To Vám snad i jako konstruktérovi ve továrně vysvětlovali..

Nemusí být přímo vyjadřena v penězích, při prodeji ale v něčem být musí. Abych tak takový jednoduchý příklad - jak vývoj tak i údržba monopostů F1 je jistě mnohem dražší než běžného vozu. Ale i tak se v nějakém omezeném počtu vyrábí a používají., jen je nutné ty důvody pojmenovat. .Medializovaná sportovní sláva, reklama touha vítězit, jak sám píšete soutěživosti konkurenčních týmů,

? Ovšem, v tom případě se to "jinak " a z něčeho zaplatit musí...

Schopnost přijmout riziko k tomu patří taky, ovšem i ta se musí (pokud nejde o vnucenou válečnou službu) dobře zaplatit.

A vlastně ještě jedna smutná poznámka, v dřívějších dobách se -alespoň zkušenosti z těch experimentálních produktů přenášely do běžné produkce. Ale nyní se tyhle cesty politicky omezují směrem k ekologicky čistší elektromobilitě už i to padá..

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Klepetko 17.3.2021 14:47

To zařídí ta 3D tiskárna

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Slaba 17.3.2021 14:22

To ano, ale umíme jí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Pivoda 17.3.2021 14:13

Klid, prosím.

Karel Šebesta (zde agent Milan Prokop) poklekne před Českou národní bankou v Praze, vroucně tam bude vzývat Neviditelnou ruku trhu, a ta ho pak dovede až ke hvězdám.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Novák 17.3.2021 14:05

A funguje neskutečně rychle s nepřekonatelným efektem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Pavel 17.3.2021 13:44

Bouchat rakety jako Baťa cvičky a posílat lidi do vesmíru jako turisty? Cítím tady jeden veliký problém, raketa má spalovací motor a ten produkuje to hnusné CO2. A to v množství řádově větším než letadla. Zelená lobby to celé zatrhne dřív, než to bude mít šanci na komerční rentabilitu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Pavel 17.3.2021 13:42

Jednoduché to je, ale geniální ne, protože ty nepodstatné drobnosti činí kosmický výtah nereálným. Tím problémem je vlastní hmotnost toho špagátu a pevnost, kterou by muselo vlákno mít, aby tuto hmotnost udrželo. A pak už jen ty drobnosti jak výtah udržet tam kde potřebujeme, jak omezit riziko přetržení na nulu, jak zabránit oscilacím vlákna vlivem povětrnosti atd.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Pivoda 17.3.2021 13:25

Úvod: Vlastním stále diplom nejlepšího mladého zlepšovatele (designéra) ve velkém strojírenském podniku. Jsem původem strojní a pak systémový inženýr. Takže dnes se zájmem sleduji, jak i publicisté začínají chápat jak funguje technologický pokrok: možnosti jeho realizace (učení pomocí experimentů) a také urychlení technologického pokroku a poznání světa.

Ocituji text z článku: "... Právě extrémní koncová cena Saturnu V a jen o něco málo snesitelnější náklady na provoz raketoplánů stály za tím, že celá branže začala stagnovat a zbyrokratizovala se. ... ".

Komentář

Ekonomická nákladnost je jen jeden důležitý aspekt rozhodování. V minulém století ještě raketová technologie patřičně nedozrála. Technologický pokrok tehdy byl ale podstatně urychlen tím, že probíhal v prostředí soutěživosti dvou konkurenčních sociálně ekonomických systémů, kapitalismu a socialismu. Jinak by lidé (tehdejší astronauti a kosmonauti) nebyli ochotni postoupit tak vysoké riziko.

Připomenu, že skupina Němců, raketových specialistů kolem von Brauna v USA, byla tehdy skeptická ohledně možnosti přistání na Měsíci. Američané to vysoké riziko ale podstoupili - a se štěstím misi Apollo 11 zrealizovali. (Málem z Měsíce zpět neodstartovali, kvůli prkotině: ulomenému vypínači z umělé hmoty!)

Takže ještě musíte vzít ochotu aktérů podstoupit riziko. Během válečného stavu se běžně podstupuje vyšší riziko (lidský život v takové situaci tolik neznamená), než v běžném civilním, mírovém stavu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Milan 17.3.2021 12:57

Nebudu. Neuváděl jsem to jako příklad hodný následování.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Milan 17.3.2021 12:55

Je to jednoduché: Buďto lidi NASA a Musk dostanou (a něco se při tom i vymyslí, nebo taky ne. Oboje nebude životně důležité.

Současné rasové, multikulti a politicko korektní blbnutí je mnohem významnější.

"prodávají desetkrát předřazené zbraně" - co to je? Předřazený odpor znám ...

"MuskovY motory jsou po 60 letech, ve srovnání s motory Saturnu V principiálně a materiálově zaostalé." - možná jo, ale jde o provozní vytrvalost a cenu. Motory Saturnu nebyly stavěné na opakované používání.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kolman 17.3.2021 12:50

Občasné havárie "překomputerizovaných" dopravních aeroplánů vám pane Klepetko dávají za pravdu

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kolman 17.3.2021 12:47

Když jsem se v muzeu ve Kbelích před pár lety díval na "kosmické lodě", vžíval jsem se do situace, že bych v té kapsli seděl já sám! Uvědomoval jsem si, jaké pohodlí (oproti té "lodi") bych měl v obyčejném kontejneru na odpadky. Jenom takové "maličkosti"" Vzduch = směs s kyslíkem (nebo čistý kyslík) asi moc nevoněly, nemohli se ani pořádně protáhnout, narovnat nohy, museli kálet do plen........... Většina lidí si TOHLE! vůbec neuvědomuje. Raketoplán - to byl přímo "Rols-Rojs".

S napětím čekám, kdy se Raketoplán-Neo objeví. A také, kdo ho vyrobí. Američané? Rusové? Číňané? Nebo snad evropská ESA?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 17.3.2021 12:14

No, on raketoplán měl jednu nevýhodu - absenci jakéhokoliv záchranného systému. Jen při prvních letech s dvoučlennou posádkou měli piloti vystřelovací sedadla.

Pravda, poškození tepelného štítu jako u Columbie by nepřežila žádná současná kosmická loď, ale pro fatální selhání pohonného systému v počáteční fázi letu jako u Challengeru mají "klasické" kosmické lodě záchranný systém. V praxi si ho vyzkoušeli třeba Titov a Strekalov Sojuzu T-10-1 a Ovčinin a Hague v Sojuzu MS-10. U "klasických" kosmických lodí ovšem nesmí selhat padáky jako Komarovovi v Sojuzu 1.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 17.3.2021 12:09

No... Na Mars se běžně lítá, pilotovaný let s mezipřistáním na Měsíc proběhl. Takže vidím, že technologie k letu na Mars je principálně k dispozici, včetně myšlenky přistávacího modulu a včetně myšlenky sestavení rakety na oběžné dráze (vyzkoušeno, počínaje společným letem Sojuz - Apollo tuším v r. 1975 a relativně nedávnou ISIS). Pravda - vzdálenost je poněkud jiná a Mars má 2x větší přitažlivost, než Měsíc (ale 3x menší, než Země), ale stejně si myslím, že úzkým místem projektu je udržet člověka (lidi) po dobu cesty naživu a asi i při zdravém rozumu.

Neboli jsem nakloněn věřit, že nějaké vysloveně průlomové technologie potřeba nebudou. Naopak - od dob letu na Měsíc jsou k dispozici zásadně lepší počítače. Pravda - z toho spíš plyne, že technicky člověk na Marsu být nemusí a ze všeho se stává sportovní výkon typu lezení na Mount Everest: "Protože tady je".

Což je výzva pro soukromníka, nikoliv úkol pro stát.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 17.3.2021 11:44

Ano.

CO2 vzniklý spalováním bioplynu je jiný, lepší, a ani ho nenapadne páchat skleníkový efekt.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 17.3.2021 11:43

Někde jsem četl o letu Gagarinově. Taky to bylo - podle toho článku - celou dobu balancování na ostří katastrofy.

Z druhé strany vzato - když fyzikálně popíšete obyčejný stoj spatný nebo dokonce jízdu na bicyklu,, tak je to taky balancování na hranici katastrofy.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 17.3.2021 11:39

Jojo, taky by tam plachetničky dopravily umělou dělohu, bednu se Sunarem a někoho nebo něco, co by ty dětičky vychovalo, aby nezvlčily ... :-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kolman 17.3.2021 11:37

Proč hned plachetnice!

Dobrým začátkem by byl dostatečně PEVNÝ a přitom dostatečně LEHKÝ "špagát", dlouhý více než 36000km! Jedním koncem pevně ukotvený na Zemi, na druhém konci vhodné závaží! Takový "špagát" do nebe, po kterém by se rozumnou rychlostí sunul nahoru (či dolů) kosmický výtah (samozřejmě napájený "bezuhlíkovou" solární FV).

Až na nepodstatné DROBNOSTI! geniálně jednoduché

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 17.3.2021 11:34

Mimochodem, zajděte si, až covid povolí, do leteckého muzea ve Kbelích podívat se na návratovou kapsli Sojuzu. Pak se podívejte na video přistání raketoplánu ... :-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kolman 17.3.2021 11:28

Dobrý postřeh pane Lapile. Naštěstí se stále najde dost snílků a fantastů, kteří by do podobného stroje rádi usedli, i při vědomí toho 2% rizika.

Po úspěšné misi na Měsíc prozradil v soukromí vedoucí projektu, že počítali s úspěšností 50/50!!! A že těch "vošajstlich" momentů v celém projektu bylo!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 17.3.2021 11:26

Jako palivo se užívá leccos, nejčastěji ovšem kapalný vodík nebo kerosen, teď nejnověji kapalný metan. Jako okysličovadlo kapalný kyslík. Ruské Protony užívají v základních stupních jako palivo asymetrický dimethylhydrazin a jako okysličovadlo oxid dusičitý obdobně jako hojně užívané, leč již vyřazené americké Titany 2 a 3, jež létaly na směs methylhydrazinu a asymetrického dymethylhydrazinu s okysličovadlem oxidem dusičitým.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kolman 17.3.2021 11:21

Ono to pane Chládku není tak jednoduché, jak píšete.

Kromě množství neinteligentních (někdy přímo blbých) diskutéru se tam vyskytují i lidé chytří, jejichž názory je radost číst.

Proto se diskusemi prokousávám i já, i když mezi ty opravdu chytré bohužel nepatřím.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kolman 17.3.2021 11:12

Fajn. Jezděme nadále automobilními vozy se spalovacím motorem a místo benzinu/nafty jezděme na hydrazín (bez uhlíkové stopy).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novák 17.3.2021 11:12

Fúze je zcela reálná - ale je drahá a v malém měřítku se nedá udržet dlouho.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Slaba 17.3.2021 11:09

a krom toho Jadernou fůzi umíme i na zemi již víc jak 50 let.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Slaba 17.3.2021 11:08

Je rozdíl mezi strátní institucí, co do vývoje cpe celá procenta státního rozpočtu a soukromníkem (ikdyž bohatým)

Jestli umíte anglicky, tak spalinami raket se zabývá toto video: https://www.youtube.com/watch?v=C4VHfmiwuv4

A je tam i porovnání s leteckou dopravou, tak si to můžete přepočítat na auta :-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek