Diskuse: VĚDA: Význam éteru pro současnou fyziku

Navrátil Josef 1.3.2008 12:00

Re: Základná axioma fyziky.

Pro tuto českou společnost posledních let je typické, že se „praví“ vědci-odborníci přestali s laiky bavit. ( Důvod neznámý …) Do debat laiků tak vstupují často „leví“ pseudovědci s charakterem grázlů, kteří namísto slušných polemik nad problémem fyzikálním okamžitě urážejí a ponižují. ( „léčí“ si tak svůj schizofrenní absťák ). Bohužel touto situací, že se baví na diskusních fórech mezi sebou pouze laici, trpí kvalita debat. Je tato situace správná ??? Já ( laik ) se např. k příspěvku výše domnívám, že pohyb rovnoměrný, tj. absolutně rovnoměrný ve vesmíru nikde neexistuje. Znamenalo by to ( kdybych měl pravdu ), že neexistuje ani teoreticky ani absolutně reálně rovinný časoprostor euklidovský ; všude je čp zakřivený. Takže jaký jiný pohyb ještě máme, než nerovnoměrný ? Pouze už „pseudopohyb“ tj. rozpínání vesmíru, ( zřejmě taky nerovnoměrné ) samotného ( křivého ) časoprostoru. Takže laik se tu ptá laiků : jaké opravdu reálné pohyby těles ve vesmíru máme ? ( očekávám, že mi odpoví opět laik, zřejmě neodborně, anebo „levý“ grázl-vědec urážením. ) a...a co že to vůůůbec ten pohyb je ?

ZEPHIR 1.3.2008 11:42

Re: Ensteinova ŠTR nemôže byť vedecká, pravdivá

Ensteinova ŠTR je model reality jako každý jiný, tedy zanedbává některé souvislosti, zatímco vyzdvihuje jiné. V rámci svých předpokladů funguje stejně jako jiné teorie. Je nutno si uvědomit, že speciální teorie relativity má své limity i v rámci obecné teorie relativity (proto nakonec byla OTR zavedena), proto bych ji vůbec neřešil, když už devadesát let existuje obecnější verze. A tím spíš bych na tomto místě neřešil ani její filosofické interpretace.

Je nutné si uvědomit že éterová teorie je teorie rekruzívně pluralistická, na každou otázku nabízí nejméně dvě duální odpovědi, které se vztahují ke dvěma perspektivám pozorování. V éterové teorii jsou konceptuální diskuse o relevanci té které interpretace zbytečné, protože obě perspektivy jsou stejně relevantní. Éterová teorie nabízí pro koncept pohybu duální výklad, založený na vzájemné reciprocitě vnější a vnitřní perspektivy. Protože vesmír je potenciálně nekonečný zevnitř i zvenku, je představa absolutního pohybu opodstatněná stejně jako představa relativního pohybu. Každý vesmír má svůj nekonečný vnějšek a svoje nekonečně hluboké černé díry, které jsou pravděpodobně navzájem propojeny konceptem éterové pěny. Čili jsme současně vně i uvnitř svého vesmíru, tedy každý pohyb je současně relativní i absolutní a nemá smysl to z obecného hlediska řešit.

Konštantín-rataj. 1.3.2008 0:33

Základná axioma fyziky.

Základnou formou existencie hmoty, je jej pohyb. Fyzika sa preto zaoberá temer výlučne štúdiom rôzných foriem pohybu hmoty.No už v samotných základoch fyziky vyskytuje sa zásadný problém a to vo forme otázky, či pohyb hmoty vôbec existuje, alebo ide iba o očnú, vizuálnú, relativistickú šalbu.

Podľa Galilea pohyb hmoty neexistuje, je iba relatívnou veličinou, nakoľko zmenu rýchlosti pohybu nesprevádza žiadna zmena fyzikálných, merateľných parametrov. To je aj obsahom Galileiho princípu relativity pohybu hmoty.Alber Einstein vo svojej Špeciálnej teórii relativity hovorí to, že pohyb hmoty je preto relatívný, lebo zmenu rýchlosti pohybu telesa sprevádza zmena jeho troch fyzikálných parametrov. Časová dilatácia, priestorová dilatácia a dilatácia hmotnosti telesa.Takže, pre každú konkrétnu rýchlosť platí komkrétny zmena fyzikálnych parametrov, pričom táto zmena, prisúchajúca konkrétnej (nie relatívnej) rýchlosti pohybu telesa, dá sa aj experimentálne dokázať. Napríklad pri satelitnom navádzacom systéme.

Nad výsledkami Einsteinovej Špec. teor. relativity vedecko akademická obec sveta priam jása, pritom nie je schopná pochopiť, že táto teoria je v antagonistickom rozpore s obsahom Galileiho princípu relativity, že Einstein svojou ŠTR v skutočnosti zadefinoval teóriu absolutného pohybu.

Bez uvádzaňia podrobnosti musím konštaovať, že Ensteinova ŠTR nemôže byť vedecká, pravdivá už len preto, že jej autor, A. Einstein nevedel čo tou teoriou zadefinoval. Jedno je isté, že Einsteinova teória relativty je všetko možné, len nie teória relativity pohybu hmoty.

Podrobnejšie je Einsteinova teor. rel. pohybu rozpísana na stránkach www.jaray.blog.sme.sk.

ZEPHIR 27.2.2008 18:34

Re: Každá teorie má-li být pravdivá musí tento jev vysvětlit

Matematický popis elektromagnetismu na základě éterové teorie samozřejmě jen tak nebude. Osobně mám problém s modelováním jevů, které by šly na počítači simulovat jednodušeji, stačí si představit, jak by se šířily vlny v té superkritické páře, tvořené fluktuacemi fluktuací a jak lze takové fluktuace simulovat pomocí částicových modelů. Není to nic obtížného, já na to ale prostě momentálně nemám čas ani prostředky a nemyslím si, že by z takových modelů vyplývaly fundamentálně jiné závěry a souvislosti, než si dovedu představit v hlavě.

Vezměme si třeba polarizaci světla ve vakuu v okolí gravitujících těles. Při šíření vln pěnou se většina energie šíří membránami tak dlouho, dokud se pěna nestane příliš hustá. Za normálních podmínek je každá membrána tvořená právě dvě gradienty hustoty, které jsou prakticky rovnoběžné, protože mebrána je velmi tenká. V okolí gravitujících těles je ale hustota hmoty a energie vakua vysoká a tedy i hustota vakuové pěny roste.

V případě, že pěna houstne, pak se její membrány začnou rozestupovat protože její bubliny se zakulacují a vlnění se začíná šířit více směry současně, tedy méně deterministickým způsobem. Vodivost pěny v různých směrech se navíc mění podle toho, jak jsou orientovány kmity na rovinu membrán. Pokud se roviny membrán rozestupují a zakřivují, čím dál větší část energie se začíná rozptylovat od původního směru a také rovina jejích kmitů se natáčí. Světlo se stává polarizované a tuto polarizaci lze pozorovat i měřit v silných magnetických a gravitačních polích, kde se hustota energie zvyšuje.

Samozřejmě je možné takovou závislost matematicky modelovat, ale výsledný formální model bude tak složitý, že pravděpodobně bez obrázku stejně nepochopíte, jak byl odvozen. Nemyslím, že by model na základě éterové teorie měl být jednodušší, než na základě nějaké high-level teorie.

ZEPHIR 26.2.2008 9:44

Re: prvotní, nejzákladnější, vlastností hmoty je její elektromagnetičnost

Prvotní, nejzákladnější, vlastností hmoty je její hmotnost. Je známo spousta částic, které elektrický náboj nemají a dokonce ani mít nemohou (např. neutrina). Model vodní hladiny vysvětluje pouze obecné principy šíření vlnění na gradientu mezifázového rozhraní - nic více, nic méně.

jschneider 26.2.2008 6:46

Re: Re: vlní se vždy „něco“…, v mém případě to jsou veličiny a jejich dimenze

V tomto textu s Vámi souhlasím. Jen bych chtěl připomenout, což není z mé hlavy, že tou prvotní, nejzákladnější, vlastností hmoty je její elektromagnetičnost. Ta ji provází až do měřítek rozlišitelnosti a nepochybně i do menších.

Každá teorie mé-li být pravdivá musí tento jev vysvětlit. K tomu ovšem nestačí jen teoretický předpoklad nebo představa.

Svou teorii odvozujete od chování vody za určitých fyzikálních podmínek. Jaké by bylo chování jiné kapaliny? Třeba glycerinu nebo nějakého oleje. Anebo zkapalněného dusíku za extrémně odlišných tepelných podmínek, které by bylo blíže realitě. Jak je známo i při nich existuje krásná dynamická krajina, plná energie a dynamiky. Živá, včetně nádherných mraků na obloze a úžasné modři nebe.

ZEPHIR 24.2.2008 14:35

Re: co to vlastně je , fluktuace fluktace

To je reálnej fyzikální jev při kondenzaci hustýho částicovýho prostředí, např. superkritický páry, kdy se nová fáze formuje ve fluktuacích hustoty, který můžou vytvořit novou virtuální fázi, která zase vykazuje fluktuace hustoty.

Viz animace a video v lepším rozlišení.

ZEPHIR 24.2.2008 14:28

Re: Byly experimenty, prokazující tyto fluktuace opakovány

Jak které. Některé experimenty a pozorování spojené s narušením invariance světla a jeho rozptylem na fluktuacích éteru jde opakovat zas a znova. Jiné se opíraj o jednorázová pozorování, třeba záblesky supernovy.

jschneider 24.2.2008 12:16

Re: Re: Re: Re: Má-li být éter chaotický blázinec bez vnitřního skrytého řádu žádné dimenze mít logicky nemůže

Pouze první dopis odst.1 poslední věta. Soubor interakcí (příčinnost) nemůže probíhat v kratším čase než je Planckův čas, aby vůbec nějaká změna, i když nevím jak, mohla být pozorována. Za tento mikročas může proběhnout X interakcí, ale nikoliv koherentně, takže záleží na pořadí a směru působení. Takže výsledek působení stejného souboru interakcí může být velmi odlišný. Vždy může dojít k náhlému zesílení a zeslabení některé z nich a následné bifurkaci. Myslím si, že bifurkace probíhají neustále v obrovském množství. Tím chci říci, že realita bude asi ještě složitější. odst. 2 Prví věta. Nesouhlas. Neurčitost se musí projevit na všech úrovních. Princip pravděpodobnosti a z něho vznikající neurčitost je základní podmínkou existence reality. Ta musí být drsná až do nejmenších možných měřítek a i v měřítku časoprostorového nekonečna. Stejnou podmínkou existence reality je její dynamika bez vyjímky. Je to další pojistka proti vzniku nekonečen a co se týče šipky času jde o její logický důsledek. Odst. 3 Ne, že bych nesouhlasil, ale myslím si, že je to trochu jinak. Teď bych chtěl opravit můj text v uvozovkách na..... v určitý unikátní nikdy už neopakovatelný okamžik času za stejně unikátní situace..... To je ovšem můj individuální pohled zevnitř, vnější pohled na totéž je zcela jiný. Tam statistika hraje prim a je jedno je-li to ten nebo ten. Smysl odstavce chápu, ale nesouhlasím. Jsme možná jediní ve Vesmíru, které zajímá jeho budoucnost a jsme celí nervózní z toho, že nemáme na to ji, s přijatelnou pravděpodobností, určit. Vesmíru je to fuk a přitom jí má už dávno určenou. Odst. 4 Stvořitel nemůže produkovat entropický odpad, protože vše se děje uvnitř něj. Jako takový nemůže disponovat šipkou času a entropie musí být nulová. Takže když chce současné entropií ničit tak opakem entropie musí dát něčemu vzniknout. I Stvořitel nemůže být dynamický pouze sám v sobě, má-li trvat stále. Má-li být stále nemůže mít jinou než nulovou entropii. Článek se mi líbí.

jschneider 24.2.2008 11:12

Re: Re: Má-li být éter chaotický blázinec bez vnitřního skrytého řádu žádné dimenze mít logicky nemůže

K prvnímu odstavci. Taková kostka neexistuje. Každá je nedokonalá. A také prostředí, možná i momentální velikost gravitace a případný průvan,o jejim tvaru ani nemluvě, mají vliv na míru náhodnosti a velikost pravděpodobnosti. Skutečná náhodnost by byla, kdyby desetkrát za sebou padla šestka. Snad se najde někdo, kdo mi dá odkaz na to, že existence fluktuací jako realita je bezpochybně experimentálně prokázána.

jschneider 24.2.2008 9:12

Re: Re: Je existence fluktuací empiricky prokázána

Konkrétně jak, kdy, kým a za jakých okolností. Lorentzovy transformace jsou teorie sama.

Byly experimenty, prokazující tyto fluktuace opakovány a definitivně potvrzena jejich reálná existence?

Když jsem si přemýšlel co to vlastně je , fluktuace fluktace, tak se neodbytně vkrádá na mysl

nám marxistům dobře známá poučka o negaci negace. Takže mám pocit, že jde o totéž.

ZEPHIR 23.2.2008 11:56

Re: Náhoda - přivrácená tvář kauzality

Jakékoliv kauzální chování chaotického systému (a tedy i chování emergentní) je podmíněno jeho inerciální povahou. Aby částice chaotického systému mohly tvořit "řád v chaosu" , musí být samy hmotné a navzájem se neprostupovat jako fermiony. Takže chování chaotického systému není nic, co by nešlo odvodit z chování hmotného vícečásticového systému.

Dušan Streit 22.2.2008 15:16

Re: Re: Re: Má-li být éter chaotický blázinec bez vnitřního skrytého řádu žádné dimenze mít logicky nemůže

//Narození každého z nás, tedy všech jedinců tvořících lidstvo, se událo za určité situace v určitý okamžik času, jinak by se místo mě narodil někdo jiný.//

Srovnejte: http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/dopisy/19801BCB6BBE9F38C1256F940042736C?OpenDocument&cast=1

ZEPHIR 22.2.2008 1:51

Re: Má-li být éter chaotický blázinec bez vnitřního skrytého řádu žádné dimenze mít logicky nemůže

Pokud házíte zcela náhodně kostkou, jsou skupiny stejných hodů rozmístěny taktéž náhodně, ale s různou pravděpodobností, tvoří ostrovy deterministické reality, které jsou tím řidší, čím déle se opakují. V éteru se jako hmotné projevují opakující se sekvence fluktuací, které jsou svázány nějakou posloupností, čili tvoří gradient.

Ostatně to, co v kondenzující superkritické páře uvidíte jako první jsou právě tyto fluktuace, takže na tomto modelu si můžete snadno představit o čem mluvím a uvědomit si vzájemné souvislosti. Protože inerciální energie se éterem šíří na tím větší vzdálenosti, čím je gradienty méně rozptylována, vyplývá z toho, že se nám jako nejrozlehlejší jeví oblasti fluktuací, které mají charakter jemné nitkovité pěny a jsou pospojovány do vícerozměrné sítě. Zatímco dva rozměry jsou nejpravděpodobnější, má síť charakter pěny a dalším rozměrem na ráně je třírozměrný prostor. Pravděpodobnost výskytu vyšších dimenzí se pak již prudce snižuje, takže se s nimi běžně nesetkáme.

Kdybychom však vesmír mohli pozorovat v mikrovlnném spektru, viděli bychom oblohu protkanou jemnou vibrující sítí, podobně jako fluktuace v kondenzující páře nebo tetelící se vzduch nad táborovým ohněm, takže bychom k těmto souvislostem dospěli mnohem snáze.

ZEPHIR 21.2.2008 14:41

Re: jsou kvantové fluktuace experimentálně prokázanou skutečností

A proč by neměly být? Jejich existenci přece nic neodporuje a z éterový teorie navíc vyplývá jednoduché vysvětlení:

Vlny se částicovitým prostředím vždy šíří dvěma způsoby. Buďto "přímo skrz" a pak jsou to tzv. podélné (longitudinální vlny). Protože ale každé částicové prostředí obsahuje také fluktuace hustoty (gradienty), vlny se šíří i podél nich, pak jsou to tzv. příčné vlny (transversální). Pokud je ten systém hodně stlačený, šíření energie v podobě příčných vln v systému rychle převládne. Nejde ani tak o to, že té energie v podélných vlnách je celkově míň (celkový objem energie je vždy stejný), než podíl energie v transversálních, ale že energie v příčných vlnách vždycky dosáhne dál. Proto pozorovatel v takovém prostředí má vždy tendenci sledovat šíření energie v příčných vlnách, energii v podélných bude vnímat jako kvantový šum pozadí a bude ji ignorovat.

Pokud dalekodosahová příčná energie narazí na oblast, kde převládají malé kulaté gradienty na úkor houbovitých ("částice"), bude se touto oblastí rozptylovat jako tzv. viditelnou hmotou. Zbytek systému se bude chovat jako víceméně transparentní a kauzálně energii šířící prostředí (vakuum). Myslím, že je to velmi snadno představitelné.

Když budeme částicové prostředí stlačovat a zvyšovat jeho hustotu, budou kulaté fluktuace hustoty postupně přecházet na houbovité a podobat se pěně, takže podíl energie šířené mimo fluktuace budeme moci zanedbat, protože bude mít jen velmi krátký dosah a patrně nepřeleze několik bublin, protože se bude membránama rozptylovat. Spolu s tím se začnou dít zajimavé věci, protože šíření energie v pěně přestane být lineární - pěna totiž třepáním houstne. S každou vlnou šířící se takovou pěnou se tedy současně šíří blob husté pěny a protože musí být splněna rezonanční podmínka, je velikost blobu svázaná s vlnovou délkou vlny, čili energie je v takovém systému kvantovaná na částice a může se tudíž stát základem nové generace pěny.

jschneider 21.2.2008 12:24

Re: Re: Má-li být éter chaotický blázinec bez vnitřního skrytého řádu žádné dimenze mít logicky nemůže

Rád bych k té náhodnosti v souvislosti s Vesmírem přidal pár slov. Asi si málokdo uvědomuje, že všechny události jakéhokoliv druhu jsou unikátní, nikdy se neopakující. I ty nejvíce soběpodobné jsou vždy odlišitelné. Unikátnst těchto dějů je tak samozšejmá a všední, že ji ani skoro nikdo běžně nevnímá.

Narození každého z nás, tedy všech jedinců tvořících lidstvo, se událo za určité situace v určitý okamžik času, jinak by se místo mě narodil někdo jiný. Lidstvo jako celek má určité typické a asi snadno definovatelné chování. Myslím si, že když by v celé historii, teoreticky, místo nás se narodili lidé jiní, tak by jiné lidstvo mělo stejné typické chování se stejnými znaky. Takže tak je to i s Vesmírny. V celém prostoru jsoucna jsou Vesmíry s unikátními vlastnostmi, ale také s vlastnostmi všem Vesmírům společné. Protože všechny podléhají stejným pravidlům svého zrodu i umírání. Takže unikátnost není náhoda,je-li opakována sobě podobnými událostmi. Náš Vesmír není zcela náhodný. Nese v sobě prvky řádu vlastních všem Vesmírům. Opět říkám, postihnout takovýto řád, jeho typické vlastnosti, umí pouze statistika (samozřejmě se všemi svými nedostatky ). Jestliže objevujeme dílčí části tohoto řádu, objevujeme současně i řád jiných Vesmírů, jiných světů.

jschneider 21.2.2008 11:39

Re: Re: vycítí, že tu je snaha s ním nějak manipulovat

Pane Zephire, Vy to přece musíte vědět.

Jsou kvantové fluktuace experimentálně prokázanou skutečností anebo jde stále, byť teorií silně podložený, teoretický předpoklad? Pro mně je velmi důležité to vědět přesně, ale zatím jsem se o tom nic konkrétního a přesného nedověděl.

Navrátil Josef 20.2.2008 23:58

Re: Re: lžete, překrucujete (jste k smíchu)

Důkazy že lžete, ( v daných označených místech ) mám ve svých archívech ( v estébáckých archívech bych možná našel, že mluvíte pravdu )

ZEPHIR 20.2.2008 19:39

Re: Gravitace, geony a éterová teorie

Jak známo, původní Wheelerova hypotéza se nedokázala vyrovnat s faktem, že geonům, jakožto balíkům vln časoprostoru nic nebrání, aby se zhroutily do singularity. Dnes víme, že k tomuto hroucení skutečně dochází, pokud celý Vesmír budeme považovat za geon, že je limitované pouze rychlostí světla a všechny částice ve vesmíru kolabují spolu s vesmírem, čímž si udržují přechodně svoji velikost vůči ostatním objektům ve vesmíru. Proto se nám zdá, že se hmota nehroutí, jelikož kolabujeme spolu s ní.

K tomuto vnitřnímu pohledu je duální přístup kvantové mechaniky, ze které naopak vyplývá, že každá hmotná částice expanduje a rozplývá se ve vakuu. I zde lze opět říci, že tento model je správný, pokud vezmeme v úvahu, že je fraktálně rekurzívní a že tedy na celý vesmír můžeme nahlížet jako na obrovskou částici, která se rozplývá ve vakuu příslušného "hypervesmíru". A že tedy všechny částice expandují spolu s vesmírem, což umožňuje nám, kterým se v tomto vesmíru vyskytují nahlížet jako na pseudostacionární objekty.

Je zřejmě dost pravděpodobné, že expanze vesmíru lze vysvětlit jako gradient hustoty nebo důsledek zrychlujícího se pohybu částic éteru směrem od nás, čili jako důsledek sčítání energie a hustoty částic při pozorování skrz ně samé, podobně jako se při pozorování objektů přes pěnu, mlhy nebo zvlněné sklo tyto objekty zdají čím dál fragmentovanější a divočeji se pohybující, čím jsou od nás více vzdáleny.

Čím tedy budeme náš pohled extrapolovat, tím víc interpretací bude zřejmě pro popis chaosu možné použít. Důležité je si tuto skutečnost uvědomit včas a neztrácet čas a energii půtkami mezi různými teoriemi, které jen odrážejí různou perspektivu pohledu na jednu a tu samou záležitost - napak se snažit je spojovat.

Vývoj matematického modelu takového vesmíru je zcela samostatná kategorie, ale některé kroky již byly učiněny - např. v modelech vakua pomocí Liových transformačních grup, popisující nejtěsnější možné uspořádání částic-odpudivých sil v hyperprostoru.

ZEPHIR 20.2.2008 19:21

Gravitace, geony a éterová teorie

Z pohledu éterové teorie je situace poměrně přehledná: geony jako model částic z vln časoprostoru je skutečně realistický model částic a Wheeler (a s ním i pan Navrátil) mají tedy pravdu. K tomu aby časoprostorový model vesmíru fungoval je nutné jej učinit rekuzívním a v jistém smyslu implicitní: časoprostor se vlní proto, že je tvořen dalšími časoprostory, které kondenzují (kompaktifikují) právě tak, jak to činí hmota. Konceptu hmoty je tedy v tomto ohledu poměrně obtížné se zbavit, jakýkoliv mě známý model éteru (i ten stochastický, složený z náhodně se srážejících částic) předjímá její principy. Domnívám se, že je to důsledek antropocentrického vnímání reality, kterou vnímáme a chápeme jako hmotnou, protože jsme založeni stejně a jinak bychom ji ani vnímat nemohli.

Gravitace je podle éterové teorie projevem obecné interakce, tzv. supergravitace, která podobně jako tzv. Casimirova síla vzniká jako důsledek stínícího efektu (srv. Le-Sageho teorii gravitace). Každá fluktuace hmotného prostředí stíní šíření energie kolem sebe a to vytváří přitažlivou sílu na středních vzdálenosti (nepřímo úměrnou počtu dimenzí v prostoru, ve kterém se uplatňuje, zmenšenému o jedničku), která je vystřídána odpudivou na vzdálenostech větších a menších. V případě složených fluktuací jsou i stínící efekty mezi nimi složitější, závislost na vzdálenosti nabývá charakteru neceločíselných exponentů a síly vykazují čím dál tím víc směrově orientovaný, nelinární charakter (polarizaci).

Gravitace je tedy speciálním projevem supergravitace ve třírozměrném prostoru a na geony můžeme nahlížet jako na částice hmoty, tvořené supergravitačními vlnami. Jsou kompaktifikované na malé rozměry, tvoří je clustery ještě menších částic, jejichž interakce se sčítají a tvoří to, co nazýváme elektromagnetickou a jadernou sílu. Proti nim stojí gravitace na velké rozměrové škále (přitažlivá) a slabá jaderná sila (odpudivá) na malé rozměrové škále.

ZEPHIR 20.2.2008 17:30

Re: lžete, překrucujete (jste k smíchu)

Ano, to jsou Befemelovy "argumenty". Ale pro důkazy do estébáckých archivů chodit nemusíte, linkuji je přímo do svých příspěvků.

Navrátil Josef 20.2.2008 17:21

Re: Re: Ullmann říká, že “ Gravitační geon je tedy názorným modelem jakési "hmoty bez hmoty",

Pane Petřík, lžete, překrucujete (jste k smíchu) a ke svému tvrzení, že lžete, už posedmé, mám v archívu důkazy ( i k tomu, že jsem Vám je přednesl. ) - ... co dodat ?...možná jen rčení : kdo lže, ten i krade.

ZEPHIR 20.2.2008 17:12

Re: vlní se vždy „něco“…, v mém případě to jsou veličiny a jejich dimenze

Předně, veličina se nemůže vlnit. Veličina je nehmotný beztvarý artefakt, např. objem, délka, nebo čas a může akorát měnit velikost. Dále, veličiny nemají dimenze. Veličina je např. délka a ta nemá žádné dimenze, které by se daly spočítat. Vlnit se může dejme tomu prostor, který dimenze má a právě proto prostor zase není veličina. Jen (si) pletete pojmy.

Podle éterové teorie se časoprostor vlní, protože v něm periodicky probíhají tázové transformace, spojené se vznikem a zánikem gradientů hustoty éteru přes které se šíří přednostně energie, podobně jako se vlní pěna a střídavě se přitom zahušťuje a zřeďuje. To co se vlní jsou tedy gradienty hustoty éteru, ne dimenze nebo veličiny. Slovo artefakt patří do metafyziky, a fyziku nemusí zajímat, dokud to nenadefinujete fyzikálními veličinami.

Ano, v mém případě máte štěstí, protože vám dopřávám sluchu a o problematiku se zajímám, takže vím která bije. Současně máte smůlu, že své rozumy vykládáte právě zde, čili v diskusi, která je určena odlišnému modelu. Od vás se očekává, že v této diskusi budete debatovat o éterové teorii, stejně jako v diskusi o turbínách nikdo nečeká, že začnete vykládat o srážení mléka a ještě ho drze vydávat za svůj objev.

Jak souvisí geometrodynamická teorie a geony s éterovou teorií jsem již vykládal a plně vystačím s tím, co o tomto konceptu napsali ostatní vědci třicet let před Vámi. Vaše názory k tomu vůbec nepotřebuji, protože ctím zásady vědecké priority. Tvorby hmoty z vln časoprostoru popsal Wheeler v roce 1954 a ten jim neříkal "artefakty" ale geony. A protože ten koncept vymyslel první, tak tomu budu říkat i já.

Máte s tím nějaký problém? Tak běžte vymýšlet trakaře a vydávat je za své objevy někam jinam. Tady nejsou lháři a podvodníci vítáni.

ZEPHIR 20.2.2008 16:38

Re: Ullmann říká, že “ Gravitační geon je tedy názorným modelem jakési "hmoty bez hmoty",

Přesně tak - Dr. Ulmann právě popisuje, jak je možné vyrobit hmotu z vlnícího se časoprostoru, tedy "bez hmoty". Na tento model je odvozena teorie vyšší matematikou už přes padesát let a vy to dobře víte, já to vím a pan Ulmann to dobře ví. Nemáte se na co vymlouvat.

Váš omyl je, že jste tuto tezi převzal a neuvědomil si, že pan Ulmann jasně píše že geon je model hmoty netvořené hmotou, ale vlnami časoprostoru. Vy jste za posledních dvacetpět let k této představě přidal odhadem 300 MB nesmyslů, pamfletů, pomluv a útoků na ostatní lidí ve Word dokumentech a obrázcích, protože jste tragickej případ zaslepenosti vírou v objevnost svejch myšlenek. Ale není tam nic, co by stálo za zmínků pro člověka, který by se chtěl s tímto modelem blíže seznámit - vše podstatné je již dávno přesně a jednoznačně popsáno na webu pana Ulmanna v češtině a na zbytku webu v mnohem podrobnější podobě i v angličtině.

Mezi látkou a hmotou není významový rozdíl, slovíčkaříte sám a nyní se ještě pokoušíte dopustit podvodu tím, že si tu myšlenku přivlastňujete jako vaši původní, ačkoliv vás již několik let upozorňuji na váš "omyl". Můžete začít zase řičet, že to není pravda, že jsem magor - ale to je asi tak všechno co s tím uděláte. Kdybyste sem s vaší hypotézou pořád nelezl, ani slůvkem bych o vás zde nezavadil.

Takže si za to můžete sám - dokud se z této diskuse (která je o jiné teorii) nevypakujete, budu vám to opakovat.

Navrátil Josef 20.2.2008 15:47

Re: Re: to je totální nesmysl co tu říkáte

(citace) „Takže - máte nějaký příklad na rozlišení látky a hmoty, abyste mohl dokázat, že geony nejsou příklad obyčejné hmoty tvořené vlnami časoprostoru?“

(reakce) : Nemám, látka je hmota a hmota je látka, ale geon není ještě látka je-li vůbec hmotou. Opakuji co Ullmann říká, že : “ Gravitační geon je tedy názorným modelem jakési "hmoty bez hmoty", hmoty utvořené doslova z "prázdnoty" prostoru s vlnící se křivostí….-… Mohutné elektromagnetické nebo gravitační vlny mohou kolem sebe vytvořit tak silné gravitační pole (zakřivit prostoročas), že jím budou trvale nuceny cirkulovat v uzavřeném "gravitačním vlnovodu" - vzniká metastabilní hmotný útvar geon.“

Geon tedy ještě není „látka“ ikdyž se chová jako hmota. Čili pane Petřík, já neslovíčkařím, ale slovíčkaří „oni“. Geonem nemůžete ještě doložit hotovou teorii stavby hmoty-látky…ikdyž už motiv je jasný.

Navrátil Josef 20.2.2008 15:13

Re: Re: pouze hypotéze nevěří

(citace) : "Vaší" hypotéze o tvorbě hmoty z vln časoprostoru není důvod nevěřit, byla rozpracována už dávno….“

(reakce) : Pane Petříku Milane, u Vás má jednu výhodu a jednu nevýhodu. Výhodu je, že mě posloucháte-čtete ( oproti jiným učeným fyzikům co nečtou, odezírají pár vteřin … ), ale nevýhodou je, že nevnímáte naprosto co říkám, přednáším, předkládám. Copak já někde řekl, že moje hypotéza „staví hmotu z vln“ ????, kde jste ten nesmysl viděl ? Já stavím ( tedy moje HDV staví ) hmotu z „artefaktů“ !! !! !! a těmi jsou veličiny, které mají své dimenze, a staví jí-hmotu pomocí “““děje, realizačním aktem“““ zvaného >vlnění-křivení-vlnobalíčkování<. Takže já nevyrábím hmotu „z vln“ …, to je nesmysl. Vlny samy o sobě neexistují, nemohou vzniknout, vlní se vždy „něco“…, v mém případě to jsou veličiny a jejich dimenze, ty se vlní, vlnobalíčkují. Vlny samy neexistují pokud neexistují veličiny, tj. v tomto vesmíru x-délka a t-čas…; můžete to už konečně po třech letech „odezírání“ pochopit ???

ZEPHIR 20.2.2008 14:15

Re: pouze hypotéze nevěří

"Vaší" hypotéze o tvorbě hmoty z vln časoprostoru není důvod nevěřit, byla rozpracována už dávno mnohem chytřejšími lidmi do matematické podoby, vzniklým útvarům se říká geony a lidí se k té hypotéze průběžně vrací, když dostanou nový nápad.

Aby vás někdo bral vážně, měl byste do té hypotézy vnést něco nového.

Navrátil Josef 20.2.2008 8:47

Re: Re: Re: komedianti ?

Pane Sam, to že nejsou „praví a leví“ fyzikové, to já vím (jsou jen velmi vzdělaní a málo vzdělaní fyzikové + laikové), ale neví to ti „pravo-leví“ hulváti, ti namísto argumentů ponižují urážením a ukazují jak pouze oni rozumí vědě a jak jí dokonale ovládají. Pane Sam, vím, že nejsem fyzik profesionál (ani Vy, jak říkáte o sobě), ale tento postoj veřejně presentovaný neví-nerespektují ti hulváti „pravo-leví“, kterým já musím čelit už několik let...jen a jen proto, že veřejně a neskrývaně prohlašuji, že věřím své hypotéze, že jednou bude zdokonalena a bude dobrou teorií. Takovou opovážlivost laika totiž „pravo-leví“ nadfyzikové nesnáší a doslova zuří….a mnozí mě-drzouna považují nejen za magora, ale za škodlivého, nepříčetného a nebezpečného magora pro celou společnost. Pak říkáte, cituji : „V tom okamžiku jak se pasujeme na fyzika a začneme poučovat ty profíky jsme pochopitelně podle nich potřeštěnci a nesmíme se kvůli tomu na ně zlobit, mají svým způsobem pravdu.“ Já se od tohoto výroku distancuji, protože já nikde a nikdy profesionální fyziky nepoučuji. ( ! ) (ukažte příklad kde bych to dělal…nenajdete). Pokud, tak jim pouze vyčítám, jejich neochotu se o mé myšlence bavit s e r i o z n ě ikdyž na první pohled vypadá zcestně. Oni jí odmítají mlčky, nebo bez protiargumentů. Pokud někteří se k argumentům uchýlí (drtívá většina jich jsou právě ti „pravo-leví“) tak argumenty nejdou do hloubky a argumentace je nikoliv dialogem, ale jejich monologem. To věda nedělá. Takže se nepočítám za pošetilce, neb já nepoučuji vědce o tom, že to dělají špatně a nemyslím si to. Já navrhuji pouze nové vize (neprozkoumané, nepotvrzené) a pouze je vyzývám k pozornosti. A tak nevím proč by se za to měli na mě zlobit, jak říkáte. Drtivá většina „pravých“ fyziků se na mě nezlobí ; prokázali to korespondencí, kterou jsem s nimi dlouhá léta vedl jako laik, pouze hypotéze nevěří a nechtějí s ní ztrácet svůj čas.

ZEPHIR 20.2.2008 2:44

Re: vycítí, že tu je snaha s ním nějak manipulovat

Je zajímavé, že koncept éteru, který brali za svůj už staří řekové a motala se kolem něj celá fyzika posledních třista let považujete za manipulaci, ale představa šíření světla jako vln nehmotného prostředí (ačkoliv mají zjevné mechanické účinky) za deformaci nepovažujete. Čím to, že naši předci měli tak přirozené cítění pro tak deformované představy? Stejně tak mohu říct, že to vaše váhavé ometání zde je snaha naopak manipulovat se mnou a s ostatními čtenáři. Zřejmě si neuvědomujete, že to vaše obvinění lze totiž chápat zcela symetricky a přitom se neopírá o jediný argument, jen o vaše pocity.

Přitom to, že by éterová teorie jednoduše vysvětlovala jak samotné transversální vlny světla, tak relativistické a kvantové jevy jedním vrzem je vám zřejmě putna, resp. čekáte až vám to potvrdí nějaký chytrák ze Stanfordu, abyste mohl jako obvykle pokývat hlavou: "Copak ti na Západě, to sou hlavy. U nás aby dobré nápady jeden hledat se svíčkou".

Moje postřehy stran éteru nejsou nijak geniální, natož složité - tím zarážející ovšem je, že je za posledních sto let nikdo neotevřel a dávno nezavrhnul. Vaše výhrady bych pochopil, kdyby tyto triviální souvislosti byly už dávno někým zváženy a odsouzeny jako neopodstatnělé, Takto na ně ovšem musíme nahlížet jako na nové poznatky, jejichž zásadnost je přímo úměrná jejich jednoduchosti. Jelikož vědění - jak správně uvádíte - se buduje postupně, tak bych viděl jako docela logické primární pozornost věnovat právě těm jednodušším, fundamentálnějším souvislostem, než rozvádět dalekosáhlé složité extrapolace.

Co se týče těch mých odkazů, vy je sice číst nebudete, protože jste profesionální ignorant, ale lidi, které fyzika zajímá jsou takové odkazy zvyklí číst, tak aspoň nepředjímejte svůj přístup na ty ostatní. Já je neuvádím, abych jimi někomu vytíral zrak nebo ho dokonce přesvědčoval o svém vzdělání, ale proto, aby si každý mohl to co uvádím ověřit. Ale to vás zřejmě ani nenapadlo takto yvažovat.

Inu, podle sebe soudím tebe, že?

ZEPHIR 20.2.2008 2:24

Re: spíš se vynořují souvislosti

Ve spojení s klasickou éterovou teorií se "vynořilo" těch souvislostí hned několik: Předně jsem si uvědomil, že až doposud nikdo seriózně nestudovat model éteru jako velmi hustého částicového prostředí, všechny stopy téhle myšlenky končí někde v roce 1918, kdy byla odmítnuta i nejzatvrzelejším éteristou té doby,. T.J.J. See, který prohlásil, že je to nesmysl, že by éter takové hustoty člověka "okamžitě rozdrtil".

Dál si nikdo neuvědomil dynamiku rekurzívních fluktuací částic v hustých kondenzujících systémech částic (jako je superkritická pára), kde se tvoří hezké a složité houbovité fluktuace složené z fluktuací. Energie se v takovém prostředí vede převážně po povrchu fluktuací, čili v transversálních vlnách, vyžadovaných teoriemi světla.

Nikdo si také neuvědomil, že teorie založená na transversálních vlnách hmotného prostředí - jako je Maxwellova teorie světla a světlonosného éteru - neodporuje požadavku Lorentzovy symetrie (nakonec, jak by také mohla, když z ní byla Lorentzova symetrie původně odvozena) a že šíření energie po povrchu pěny odpovídá šíření vln po vodní hladině, kde pro malé aplitudy a vlnové délky nezávisí na pohybu prostředí ("éterovém driftu"), resp. jen velmi málo. Jinými slovy, že koncept éteru teorii relativity nejen neodporuje, ale dokonce výborně předjímá.

Současně si nikdo neuvědomil, že tentýž koncept - sice šíření energie v elastické pěně - může vzhledem k nelineárnímu chování pěny (která při vložení energie houstne) vysvětit i ty záhadné kvantově mechanické jevy, kdy se jakoby energie odráží od vlny své vlastní hustoty (pravděpodnostní funkce).

Těch koincidencí je ještě mnohem více (např. některé teorie konvergují k modelům pěnového vakua a současně vesmíru jako černé díry, čili velmi hustého částicového prostředí, tvořícího vakuum), ale toto jsou myslím ty základní souvislosti, které jsem za poslední dva roky sestavil. Není to ještě možná ještě dost na zavedení zcela nové fyziky, ale stačí to na znovuzvážení té fyziky sto let staré.

Neviditelný pes

Lidové noviny

Diskuse k článku

VĚDA: Význam éteru pro současnou fyziku

Upozornění