M. Šejna 4.4.2022 11:37

nevratné změny už nastaly. Aspoň pro toto století.

Do konce 21.století se bude oteplovat dál, i kdybychom teď přestali topit, jíst, dychat, vyrábět, jezdit auty atd.

A přesto se žádná katastrofa nekoná. Tedy aspoň já jsem si žádné klimatické katastrofy nevšiml, i když v Česku se už oteplilo od počátku 20.století o 2,5 stupně.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Kusák 4.4.2022 12:11

Nevratná změna ovšem také bude, kolaps evropské ekonomiky, a to i té ruské. Ale prudké zchudnutí mohou ekologisté považovat za enormní snížení materiální spotřeby, takže to bude "fajn". Já osobně se chovám mimořádně ekologicky, tedy v rámci možností a relativně. Ale, že bych si přál, aby se střední Evropa propadla do chudoby, tak to považuji za blbost. Měli bychom se rychle vzpamatovat a začít věci řešit. Krátkodobě i dlouhodobě. A děje se to?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Husovice 4.4.2022 12:20

M. Šejna 4.4.2022 11:37 nevratné změny už nastaly.. ano hladoví s holou zadelí ve stanu za městem (pro většinu)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Ticháček 4.4.2022 20:12

Ono i s tím oteplením v Čechách to bude složitější.

Meteostanice jsou už drahně let na stejných místech. Jenže ta místa se mění. A dramaticky. Například v Černém Dole je lyžařský areál. Před pár lety zvětšili parkoviště. K jednolité asfaltové ploše kousek pod sjezdovkami přidaly tři pruhy asfaltu a kolem nich zatravnovaci dlažbu ve třech patrech. Cca tři hektery a patnáct metrů nadmořské výšky. A začal problém se zasněžováním. Děla potřebují nějakou teplotu. A stalo se, že dojezdy dvou sjezdovek, které byly léta na stejné teplotě, mají náhle teplotní rozdíl jeden a půl stupně. Stačilo k tomu jedno parkoviště. A to před sezónou, promrzlé stejně jako hlína kolem. Jen jiné tepelné vlastnosti, jiné albedo.

Kousek za barákem mám stanici hydrometeorologického ústavu. A u baráku teploměr. Rozdíl bývá až patnáct stupňů. Jak kdy. V zimě je ten měřící bod klimatizovaný. Pár desítek metrů od něj je vodojem. Cca padesát tun pramenité vody. Takže u domu mám dvacet pod nulou, meteorologové mi tvrdí, že je mínus sedm. A zbytek roku? Záleží na sedlákovi. Kdy a co zaseje. U baráku je trávník. Takže klimatizace. No a sedlák tam má někdy zeleno, někdy žluto, někdy hnědo. Nechtějte vědět, jak se liší oficiální teplota od té, kterou mám pod přístřeškem pro auta před sklizní a po sklizni.

Možná, že ta teplota narůstá. Jen si nejsem zcela jist, zda je to změnou podmínek kolem měřicích bodů, nebo zda se skutečně otepluje. A relevantní fakta nejsou a nebudou. Nikdo už nikdy nepřestaví Prahu do podoby a funkčnosti před sto lety, takže měření z Karolína se nedají srovnat. Ale co vlastně srovnávat. Vždyť stačí jedna lípa. Stačilo se ráno podívat na teploměr v autě, dokud ta zmiňovaná lípa stála. Parkovat pod střechou tři metry od lípy, nebo být za dalším autem znamenalo také stupeň.

Nevím. Možná se otepluje. Jenže jsem byl zase po čase tam, kde jsem dlouho nebyl. A přibyly zkušenosti. Sněhu bylo jako mnohokrát za můj život. A je pravdou, že jsem jako kluk lyžoval taky kde to dnes nejde. Ale...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Ticháček 4.4.2022 20:38

...ale ty zkušenosti. On si dnes málokdo uvědomuje, že ty zapomenuté sjezdovky, kde to dnes nejde, bývávaly upravované. A urolbovaný sníh vydrží o mnoho déle, nežli neupravený. A že se nerolbovalo? Jenže kluci chtěli lyžovat. A mít kapesné deset korun na týden, když jedna jízda sedmisty metry vleku stojí padesát haléřů, to je motivace. Zejména když po každém větším sněžení stojí u boudy vlekař s klubem lístků. V osmi letech už jsem s partou kluků trávil dny tím, že jsme šlapali bokem po sjezdovce nahoru, dolů, a zas nahoru. Několikrát za zimu. Že se lyžovalo taky kde to dnes nejde? Proč by to nešlo. Stačí se podívat na dnešní areály. Stačí to zpevnit a lyžuje se, i když kolem kvetou pampelišky. Jen ti kluci mají větší kapesné. A jsou línějši.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jirka 4.4.2022 11:06

Po technické stránce to smysl nedává, ale jako prostředek k ovládání občanů ano.

Bez řidičáku můžete jezdit, dokud vás policie nechytne (a často i potom...), pokud by se palivo prodávalo na občanku, tak vám ho koupí kamarád, ale elektromobil, vybavený identifikačním čipem si nenabijete. Nebo - při lehčím prohřešku - sice nabijete, ale jen v nabíjecích stanicích ve vašem městě.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Kusák 4.4.2022 12:17

Myslím, že problém elektromobility u nás není na pořadu dne. Rýsují se totiž fatální problémy, takže průměrný občan bude rád, když si pořídí alespoň nějaké auto. Čeká nás další stárnutí aut, šikan ze strany státu potažmo Unie. Lidé to budou řešit obcházením předpisů a zákonů a kličkováním před nimi.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 4.4.2022 15:06

Pane Wágnere a vám dává smysl stálý rozvoj spořeby neobnovitelných fosilních zdrojů na kterém se osobní mobilita podílí podstatnou měrou?

Porovnávat neudržitelné s nedořešeným považuji za výraz nedomyšlenosti, hlouposti až demagogie.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 4.4.2022 16:15

Ano.

Neboť elektřina pro ty elektromobily vzniká v zásuvce. A elektromobily žádné neobnovitelné zdroje nejen fosilní samozřejmě nepotřebují.

A mobilitu lidi taky nepotřebují. Budou sedět doma, dělat na home office a rohlíky jim dovezou až před práh volským potahem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 4.4.2022 10:25

Dotační podvodník Elon Musk bude leda tak rád, když ho za ty podvody nakonec nestrčí do basy, a ne na Mars, ty naše malá hloupoučká UI.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Ferenc 4.4.2022 11:06

Souhlasím, pane Pivodo, technologie je významnou a nezastupitelnou bořitelkou vědeckých bariér. Osobně si myslím, že onu první funkční helikoptéru nesestrojil vědec, ale inženýr. Zářným příkladem pak je T.A. Edison, který snad ani inženýrem nebyl, ale byl to koumes. A byl to další komes Nicola Tesla, který překonal Edisonovu fixaci na stejnosměrný proud (dynamo), sestrojil alternátor (střídavý, střídavý...) a umožnil tím vysokonapěťový dálkový přenos elektřiny. Atd...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 4.4.2022 11:40

Jenže existenci elektrického proudu tehdy žádný vědec nepopíral.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 4.4.2022 15:09

Pokud by jste trochu rozuměl problematice dálkového přenosu el energie, pak by jste věděl, že pro tento účel je daleko efektivnější stejnosměrný proud.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Pankovic 4.4.2022 18:27

Stejnosměrný proud nejde transformovat.

Jste lhář

• reagovat
• nahlásit příspěvek

O. Vašíček 5.4.2022 0:15

Tady se musím zastat p. Rady. Opravdu je vhodnější přenášet vysokonapěťový stejnosměrný proud. A taky se to děje.

Máte pravdu i vy, stejnosměrný proud nelze transformovat.

Ale to dnes už není takový problém. Umíme i vysokonapěťový SS proud změnt na střídavý a ten už transformovat umíme.

Většina dnešních vysokokapacitních dálkových spojů se projektuje jako SS.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 4.4.2022 8:39

V rámci "Vědy" se: ... omyly, přešlapy, zaprodávaní se ... projevují odklonem od odpovědnosti a věcnosti.

Konkrétně bych Vás měl více v úctě pokud by jste např. dokázal věcně odpovědět na mou otázku položenou v 4.4.2022 7:27

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Nevrkla 4.4.2022 8:43

Zopakujte ji, prosím.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 4.4.2022 8:50

.... Co je v tomto údajném "manifestu" - konkrétněji ve zprávě z roku 2021 - podle Vás stranické a třídní "NEDOROZUMĚNÍ" až "MÝLKA"?:

https://www.ipcc.ch/report/ar6/wg1/

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Nevrkla 4.4.2022 8:55

Podle mě je základní mýlkou, že klima se mění kvůli lidem, že by případné oteplování zvláště u nás bylo pro nás nepříznivé, právě naopak, že má smysl proti němu bojovat a upadat do nesvobody a chudoby.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 4.4.2022 9:02

Lidský vliv na oteplování je prokázán.

Říkají vám něco městské tepelné ostrovy? Říká vám něco změna proudění vzduchu a změny srážek kvůli větrným elektrárnám. Říká vám něco změna podílu izotopů 12C a 13C v atmosféře?

Takže klima se mění kvůli lidem jednoznačně.

Otázkou je, zda máme proti tomu bojovat, nebo se adaptovat. To už musí rozhodnout politikové a jejich voliči

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Nevrkla 4.4.2022 9:18

Od jakziva bylo v městských prostorech tepleji než jinde, to není žádný vědecký objev. Lidé mohou měnit klima, otázka je v jaké míře. Pokud se začne klima ochlazovat, což bych vůbec nevylučoval, budou z toho obviňováni lidé? Jejich vliv je oproti vlivu přírodních sil zcela marginální. Elektrárna Temelín má výkon 2000 MW, tolik dopadá při plném slunecnim svitu na plochu dvou kilometrů čtverečních, to myslím dobře ilustruje lidský vliv. Paradoxně navíc v Česku žijeme ve studeném klimatu, 96% lidí žije v teplejším, daří se jim tam evidentně dobře, množí se daleko rychleji než my. Teď se máme zase děsit změny podílu 12C a 13C v atmosféře? To je zřejmé nějaká novinka, další pitomost, se kterou by lidstvo mělo něco dělat?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 4.4.2022 10:09

Pane Nevrklo Váš omyl tkví už v prvé větě. Dodnes jsou totiž na světě města (zejména v pouštních oblastech) kde je vlivem albeda (bělejší povrchy staveb... a navýšení odparu) v průměru chladněji oproti jejich okolí.

Související nedomyšleností hlavně ale je to, že je diskutován tepelný ostrov měst v souvislosti s globálním oteplováním protože 95% tepla doposud akumulují oceány!

"Neděste" se samotného podílu radioizotopů - ten je jen zásadním ukazatelem toho, že atmosféru dnes významě sytí antropogenně uvolnovaný, dříve fosilní uhlík - což pro budoucnost ale děsivé být už může. Takto byl totiž zásadně narušen uhlíkový cyklus.

Daleko horší než naše víceméně dnes pohodlná přítomnost kdy se převážně těšíme na teploučko někde u vody... je pak výhled pro životadárnost (potravinová bezpečnost) který je sycením skleníkovými plyny dnes navozován.

V metastabilní situaci planetárního klimatu totiž stačí relativně malá změna podmínek k dlouhodobému odklonu do sice daleko glob. teplotně stabilnější ale zároven podstatně méně biologicky úživnější situace. Nad kontinenty totiž s oteplením začne stále častěji a více chybět voda. Pro rostoucí dynamiku bude navíc rychleji erodovat půda.

Zcela vyloučit ochlazení rozhodně nejde ale i celá geohistorie (sedimenty...) ukazují, že při už jen dnešní situaci kdy je dominantního CO2 více jak 400ppm k takovému jevu minimálně po dlouhé desetimiliony let GLOBÁLNĚ NEDOŠLO!!!

Varianty vývoje které civilizaci do budoucna nejspíše čekají vzhledem k počinům, vyvodil i ze zpráv IPCC a popsal pro veřejnost např. Lynas:

https://www.databazeknih.cz/knihy/sest-stupnov-posledne-varovanie-454316

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Nevrkla 4.4.2022 10:18

Typicky se zabyvate zvláštnostmi, které v celkovém kontextu nehrají roli. Jenom podotýkám, že se zvyšováním teploty souvisí i vyšší odpary z oceánů a vyšší srážky, nikoliv nižší. Zase budete samozřejmě argumentovat výjimkami, ale to na celkové situaci nic nemění, rozloha zeleně se nyní ve světě zvyšuje, nikoliv snižuje. Ochlazení může být rychle. Poslední doba ledová podle vědců prý přišla velmi rychle, během pár let, nikoliv tisíců, natož milionů.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

D. Krajíček 4.4.2022 11:20

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 4.4.2022 15:25

Pane Nevrklo domýšlejme celý řetěz dějů. Odpar s oceánů skutečně s teplotou poroste. Pro pokles gradientu teplot od polu k rovníku ale zároven celkově poklesne rychlost proudění a tedy přenos vláhy od oceánů nad kontinenty...

Podstatně více vody proto spadne zpět do oceánů a kontinenty se v důsledku i častějšího působení tlakových výší budou v průměru s postupem GW více vysušovat. Celoroční bílé polární čepičky které podminují rychlost a směr jetů totiž postupně zaniknou. Kontinenty zejména mírného pásma tak přijdou o své dominantní mikro-klimatické stabilizátory.

...................

Pro to aby "rychle" přišlo ochlazení musí adekvátně "rychle" nastat změna v bilanci radiačních podmínek/ energetických toků.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Radia%C4%8Dn%C3%AD_p%C5%AFsoben%C3%AD

Ta může podle Vás reálně tkvět v čem?

• reagovat
• nahlásit příspěvek