L. Písařík 13.4.2022 17:09

Atomky Němci odstavují a my se chystáme budovat Dukovany II. Co kdybychom si ty odstavené atomky pronajali, v nich vyráběli elektřinu, kterou Němcům dodáváme z našeho území a tu naši si ponechali. třeba pro elektroauta nebo pro vytápění příbytků?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Kuča 5.4.2022 14:32

Toto číslo bohužel šíří převážně protijaderní aktivisté a v reálu bychom toho nedosáhli snad ani kdybychom celosvětově vytápěli jadernými teplárnami v zimě veškeré chodníky a silnice a elektřina v síti by byla výhradně z jádra.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kostelanský 5.4.2022 12:47

Pokud je mi známo, zásoby uranu se odhadují tak na 300 let.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

O. Vašíček 5.4.2022 0:15

Tady se musím zastat p. Rady. Opravdu je vhodnější přenášet vysokonapěťový stejnosměrný proud. A taky se to děje.

Máte pravdu i vy, stejnosměrný proud nelze transformovat.

Ale to dnes už není takový problém. Umíme i vysokonapěťový SS proud změnt na střídavý a ten už transformovat umíme.

Většina dnešních vysokokapacitních dálkových spojů se projektuje jako SS.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Kuča 5.4.2022 0:15

Tak zásoby uranu se odhadují na několik desítek tisíc let i při vysokém nasazení jaderné energetiky. Pokud bude ovšem tempo degradace lidského genomu (žádné spontánní sebevylepšování se nekoná) konstantní jako v současné době, nemá smysl o jakékoliv perspektivě delší dvou tisíc let vůbec uvažovat. A i to je ještě dost optimistické.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Pivoda 4.4.2022 22:01

Nadpis článku: V čem se vědci mýlili?

Odpověď: Vědci se nemýlili jen v energetice.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kostelanský 4.4.2022 21:32

Napíšu kacířský příspěvek, ale tak to vidím já.

Z dlouhodobé perspektivy nic lepšího než obnovitelné zdroje lidstvo mít nebude. A samozřejmě budou levnější než ty klasické. Ale jejich největší význam je jinde - v nezávislosti od světových cen energií.

Kdyby jste, čistě teoreticky, měli dostatek energie z vlastních zdrojů, tak by vás její rostoucí ceny až tak netrápily.

Jisté jsou dvě veci: fosilní zdroje a jaderná energie časem dojdou - nejpozději v řádu stovek let. Obnovitelné zdroje jsou ale schopny poskytovat dostatek energie, pokud bude Země Zemí a Slunce Sluncem - tedy řádově miliardy let.

Říkat si, že obnovitelnými zdroji se budeme zabývat, až ty klasické budou docházet, není moudré ani přezíravé.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Ticháček 4.4.2022 20:38

...ale ty zkušenosti. On si dnes málokdo uvědomuje, že ty zapomenuté sjezdovky, kde to dnes nejde, bývávaly upravované. A urolbovaný sníh vydrží o mnoho déle, nežli neupravený. A že se nerolbovalo? Jenže kluci chtěli lyžovat. A mít kapesné deset korun na týden, když jedna jízda sedmisty metry vleku stojí padesát haléřů, to je motivace. Zejména když po každém větším sněžení stojí u boudy vlekař s klubem lístků. V osmi letech už jsem s partou kluků trávil dny tím, že jsme šlapali bokem po sjezdovce nahoru, dolů, a zas nahoru. Několikrát za zimu. Že se lyžovalo taky kde to dnes nejde? Proč by to nešlo. Stačí se podívat na dnešní areály. Stačí to zpevnit a lyžuje se, i když kolem kvetou pampelišky. Jen ti kluci mají větší kapesné. A jsou línějši.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Ticháček 4.4.2022 20:12

Ono i s tím oteplením v Čechách to bude složitější.

Meteostanice jsou už drahně let na stejných místech. Jenže ta místa se mění. A dramaticky. Například v Černém Dole je lyžařský areál. Před pár lety zvětšili parkoviště. K jednolité asfaltové ploše kousek pod sjezdovkami přidaly tři pruhy asfaltu a kolem nich zatravnovaci dlažbu ve třech patrech. Cca tři hektery a patnáct metrů nadmořské výšky. A začal problém se zasněžováním. Děla potřebují nějakou teplotu. A stalo se, že dojezdy dvou sjezdovek, které byly léta na stejné teplotě, mají náhle teplotní rozdíl jeden a půl stupně. Stačilo k tomu jedno parkoviště. A to před sezónou, promrzlé stejně jako hlína kolem. Jen jiné tepelné vlastnosti, jiné albedo.

Kousek za barákem mám stanici hydrometeorologického ústavu. A u baráku teploměr. Rozdíl bývá až patnáct stupňů. Jak kdy. V zimě je ten měřící bod klimatizovaný. Pár desítek metrů od něj je vodojem. Cca padesát tun pramenité vody. Takže u domu mám dvacet pod nulou, meteorologové mi tvrdí, že je mínus sedm. A zbytek roku? Záleží na sedlákovi. Kdy a co zaseje. U baráku je trávník. Takže klimatizace. No a sedlák tam má někdy zeleno, někdy žluto, někdy hnědo. Nechtějte vědět, jak se liší oficiální teplota od té, kterou mám pod přístřeškem pro auta před sklizní a po sklizni.

Možná, že ta teplota narůstá. Jen si nejsem zcela jist, zda je to změnou podmínek kolem měřicích bodů, nebo zda se skutečně otepluje. A relevantní fakta nejsou a nebudou. Nikdo už nikdy nepřestaví Prahu do podoby a funkčnosti před sto lety, takže měření z Karolína se nedají srovnat. Ale co vlastně srovnávat. Vždyť stačí jedna lípa. Stačilo se ráno podívat na teploměr v autě, dokud ta zmiňovaná lípa stála. Parkovat pod střechou tři metry od lípy, nebo být za dalším autem znamenalo také stupeň.

Nevím. Možná se otepluje. Jenže jsem byl zase po čase tam, kde jsem dlouho nebyl. A přibyly zkušenosti. Sněhu bylo jako mnohokrát za můj život. A je pravdou, že jsem jako kluk lyžoval taky kde to dnes nejde. Ale...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Karza 4.4.2022 19:44

EU se bez ruských energií jen tak neobejde. A pokud někdy ano, zbaví se tím významné konkurenční výhody. Olé!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Ticháček 4.4.2022 19:17

No, našim politikům vcelku nikdo nebránil s Ruskem jednat. Ten plynovod do Německa vede kousek našim územím. Takže stačilo se do toho plynovodu nacpat a domluvit si kohoutek. Samozřejmě chápu, že s tím plynem obchodují soukromé firmy, ale nic nestálo v cestě tomu, předjednat pro firmy obchodující v ČR jiné vstupní ceny.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 4.4.2022 19:13

"Člověče" Ticháčku - jsili jím ještě alespon trochu? Nebo spíše podle spotřeby více jak stonásobné proti původním lidem J.T. už s titulem "monstrum"?

Pokud už reagujete na téma pod hlavičkou "Věda" - zkuste se podívat na energetiku očima vědce:

https://www.youtube.com/watch?v=ILnqBIyIfTM&list=PLQL6z4JeTTQkjTp2Vsuha6-07yN70o9G0&index=5

Mohlo by Vám to napovědět mimo jiné ledacos o projevech lidské posedlosti.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Ticháček 4.4.2022 18:32

Občas by to chtělo se poučit, nikoli jen bezhlavě číst.

A nebo alespoň přemýšlet. Třeba nad inflací. A nad těmi pojistnými škodami. Třeba by Vám něco došlo:

Např. mi praprarodiče si postavili po první světové domek za nějakých dvacet tisíc. A měli ho pojištěn. Dnes je ten domek k mání za čtyři miliony. Před dvaceti lety za milion. Hádejte, co by pojišťovna v průběhu let platila po totální zkáze třeba při požáru? A jak se ta suma časem měnila? A proč?

Ona totiž nejsou větší přírodní katastrofy. Jen se rok za rokem zvyšuje cena těch pojištěných věcí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Pankovic 4.4.2022 18:27

Stejnosměrný proud nejde transformovat.

Jste lhář

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Ticháček 4.4.2022 18:11

Člověče

Když už musíte imrvére psát ty své hlody, zkuste se nad energetikou někdy zamyslet tak trochu zgruntu.

Třeba by Vám jednou došlo, když už jste tak posedlý ekologickou stopou a všemi dalšími šlépjejemi, že tzv. obnovitelné zdroje ty Vaše stopy více než zdvojnásobují.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 4.4.2022 17:58

Ano OZE mnohým mnohde nestačí a to má Vámi zmíněný průměrný američan dvojnásobnou měrnou spotřebu primárních energetických zdrojů oproti průměrným evropanům.

Zároven také platí, že neobnovitelné zdroje jsou už ze své povahy dlouhodobě zdrojově omezené a navíc už nyní rizikově zatěžují klima i biosféru planety.

Nejen "soudruzi" ale ponejvíce konkurenčně až válečně se štvoucí či jen bohatství přebujele chtivé lidstvo, dlouhodobě nerespektuje rozdíl mezi významem a dopadem přírodních a společenských zákonů. Tento rozpor a jeho míru ilustruje např pojem ekostopa která mimo jiná vypráví i o tom, že průměrný čech žije prakticky půlrok na dluh resp že bychom už dnes potřebovali 2x větší a bohatší území než máme k dispozici.

Tak proč nezačít spíše u sebe doma?

https://cs.wikipedia.org/wiki/Ekologick%C3%A1_stopa

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Sinnreich 4.4.2022 16:45

V Kalifornii, ktera je v zelene energii a socializmu nejdal v USA, je vypinani proudu (blackouts) zcela bezne. Proste OZE nestaci ani v pripade, ze by soudruzi zakonodarci vynosem upravili prirodni zakony.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 4.4.2022 16:15

Ano.

Neboť elektřina pro ty elektromobily vzniká v zásuvce. A elektromobily žádné neobnovitelné zdroje nejen fosilní samozřejmě nepotřebují.

A mobilitu lidi taky nepotřebují. Budou sedět doma, dělat na home office a rohlíky jim dovezou až před práh volským potahem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Nevrkla 4.4.2022 15:57

Já těm teoriím nevěřím ani trochu, stejně jako jim nevěří spousta vědců, zvláště těch, co už odešli do penze a granty je neživí. A už vůbec si nemyslím, že by s tím lidé něco mohli a měli dělat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 4.4.2022 15:46

"Záhadnost" poklesu využitelnosti jaderných civilně energetických technologií o níž se zminujete nejspíše tkví v růstu náročnosti jejich výstavby a takto navozeném poklesu EROEI oproti předpokladům.

Už i reaktory 3 generace se dařily provozovat na hraně rentability a to jen se štěstím vzhledem k obrovskému potenciálu negativního vlivu při vážné havárii a to zejména v hustě osídlené oblasti.

https://cs.wikipedia.org/wiki/ERoEI

Záludnost štěpné JE/záhadnost možná pro vás/ tkví v tom, že jednou navozené štěpně radiační procesy nelze technicky zcela vypnout. Uhelku nebo porouchané auto prostě odstavíte a ono záhy vychladne a lze začít i třeba s generální opravou.

I zavčas odstavený reaktor 3 generace se zbytkovým teplem několika desítek MW ale produkovaným jen v objemu jen metrů kubických se bez masivního dochlazuvání dál nutně ohřívá. Může tak záhy dospět do stavu tekuté žhavé a těžké taveniny, která se může začít bez dochlazování propalovat skrze všechny dnes známé materiály s důsledkem radiačního zamoření širokého okolí.

Toto je o realitě štěpných reaktorů kterou lidé i projaderně zaměření přijali za vážnou žel až po Fokušimských událostech a následných tzv zátěžových testech - zato prakticky po celém světě. Navíc se tuplovaně rizikové ukázaly kontinentální aplikace kdy není poblíž nic co by moho úniky naředit...

Problém je sice technicky řešitelný ale nikoli jako oprava ale už jako radikálně změněná konstrukce reaktorových barier v projektech 3+. To však zároven prodražuje investice už za hranici civilizační únosnosti. Proto se raději investuje do efektivnější konkurence a přitom čeká, zdali někdo nějaký trik vymyslí a tím celý tento sektor energetiky vzkřísí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 4.4.2022 15:25

Pane Nevrklo domýšlejme celý řetěz dějů. Odpar s oceánů skutečně s teplotou poroste. Pro pokles gradientu teplot od polu k rovníku ale zároven celkově poklesne rychlost proudění a tedy přenos vláhy od oceánů nad kontinenty...

Podstatně více vody proto spadne zpět do oceánů a kontinenty se v důsledku i častějšího působení tlakových výší budou v průměru s postupem GW více vysušovat. Celoroční bílé polární čepičky které podminují rychlost a směr jetů totiž postupně zaniknou. Kontinenty zejména mírného pásma tak přijdou o své dominantní mikro-klimatické stabilizátory.

...................

Pro to aby "rychle" přišlo ochlazení musí adekvátně "rychle" nastat změna v bilanci radiačních podmínek/ energetických toků.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Radia%C4%8Dn%C3%AD_p%C5%AFsoben%C3%AD

Ta může podle Vás reálně tkvět v čem?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Humble 4.4.2022 15:22

Pokud jde o klima domnivam se ze nejucinnejsi technologie a i nejsetrnejsi k prirode je jaderna technologie. Proc tedy neni masove prosazovana a misto toho se zavadi solarni elektrarny ktere potrebiji plyn chrlici tisice tun CO2 je mi porad zahadou. Technologie je dnes na jine urovni nez v Cernobylu a k obavam neni mnoho duvodu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 4.4.2022 15:12

Pamatuji si docela dobře, že věcně nemáte k tématu pravidelně nic - jen znovu spamujete opakováním pomluv.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 4.4.2022 15:09

Pokud by jste trochu rozuměl problematice dálkového přenosu el energie, pak by jste věděl, že pro tento účel je daleko efektivnější stejnosměrný proud.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 4.4.2022 15:06

Pane Wágnere a vám dává smysl stálý rozvoj spořeby neobnovitelných fosilních zdrojů na kterém se osobní mobilita podílí podstatnou měrou?

Porovnávat neudržitelné s nedořešeným považuji za výraz nedomyšlenosti, hlouposti až demagogie.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 4.4.2022 15:01

"O prachy" jde zatím dnes. Dokládají to růsty výdajů pojištoven za důsledky klimaticky navozených katastrof.

https://globe24.cz/svet/pojistene-skody-z-prirodnich-katastrof-byly-loni-druhe-nejvyssi.c4736a73

Později už může jít o nevyčíslitelné škody fatálního charakteru.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Humble 4.4.2022 14:49

V prvni rade jde o prachy. Veskere janceni okolo klimatu a obnovitelnych zdroju je obrovsky zdroj primu, spolecenskeho postaveni a hlavne moci pro urcite jedince, korporace, politiky a spolky. Zachranu cehokoliv natoz planety za tim nehledejte. Zapaleni ekobojovnici co opravdu chteji zachranit svet se daji spocitat na prstech jedne ruky nejsou puvodem nasich problemu. Hraji pouze roli zesilovaci hlasne trouby. Ti kdo tahaji za nitky jsou ve vladach a vysokych funkci podniku, elita vedy a medii. Jejich pozice umoznuje lidem masove lhat a zamlcovat celou pravdu se vsemi jejimi dopady. To ze populace spadne do stredoveku je nejak netrapi s millionami co vydelavaji na hlouposti lidi.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kostelanský 4.4.2022 14:21

nivó bez, nivó stabl (nevím jak se to píše), úroveň vodý pádajet/ podnimájetsja/ bez peremén

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kostelanský 4.4.2022 14:19

... a jednak proto, že Církev se už ve svých počátcích opírala o učení řeckých a římských velikánů. Od Aristotela převzala učení o nebeské mechanice, od Galéna učení o anatomii (na základě tehdejších vědomostí dost nepřesné) a léčitelství a od Říma právní systém.

Aristoteles tvrdil už několik set let před Kristem, že nebeská tělesa nejsou Bohové, ale "jenom" dokonale kulatá tělesa (v tomhle se trochu mýlil) a pak, že Slunce obíhá kolem Země.

Co jste vy chtěl asi říct, je, že Církev zakázala Galileovi hlásat, že Země obíhá kolem Slunce. Ale to je zase ne-li lež, tak velice pokroucené tvrzení. Církev neměla nic proti tomu, že Galileo prezentoval svoje objevy (i když něco podobného tvrdil už Kopernik sto let předtím), měl to ovšem prezentovat jen jako teorii. Zpočátku měl Galileo i přízeň samotného papeže, jenže Galileo odmítl respektovat již zmíněné status quo. Že pokud není schopen něco prokázat, tak to nesmí prezentovat jako "pravdu", (po našem dokázaný objev), ale jenom jako teorii. Galileo si z toho nic nedělal, napsal knihu, ve které zesměšnil všechny tehdejší učené hlavy a nejvíc papeže. A proč to nebyl Galileo schopen dokázat? Protože to svými dokázal až Isaac Newton svými pohybovými rovnicemi.

Můžeme se na to dívat i z jiného úhlu pohledu. V době Galilea platila teze, že Slunce obíhá kolem Země, 2 000 let - od dob Aristotela. A když někdo chtěl tuhle tezi, na které stála tehdejší věda, vyvrátit, resp. nahradit jinou, tak jednoduše musel poskytnout důkaz, a nejen své domněnky a (i když správné) předpoklady.

Přepokládal bych, že když někdo píše o vědě, tak že by měl mít alespoň základní přehled o historii vědy a také o principech, na kterých je vědecké poznání založeno.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kostelanský 4.4.2022 14:18

Musel jsem se pousmát, když někdo, kdo píše o vědě, si nedá ani tolik námahy, aby si ověřil, co napíše. A pak napíše hloupost, kterou si možná pamatuje z hodin komunistického dějepisu.

"Vědecký poznatek, že Země je kulatá, zamítl na počátku 17. století inkviziční soud, těleso arci nevědecké, avšak zastávající názor výrazně většinový. "

Menší exkurs do historie. V 17. století ještě neexistovaly královské vědecké společnosti, které se později staly autoritami, které schvalovaly, co je a co není vědecký objev. Do té doby tuhle funkci plnila katolícka Církev. A plnila je dobře, dá se říct, že mnohém lépe než ty dnešní vědecké autority. Nebála se zpochybňování soudobých poznatků vědění, naopak zpochybňování bylo jednou ze základních metod učení na středověkých univerzitách. I tohle pravidlo mělo svou výnimku - bylo zakázané zpochybňování Boha. Jinak na univerzitách byla velká sloboda vyjadřování svých vědeckých názoru - na rozdíl od současných vysokých škol na Západě. Mimochodem pojem akademická svoboda, která těm "pokrokovým", západním školám už nic neříká, pochází právě ze středověkých univerzit. A ty zakládaly buď králové (pak její absolventi měli obvykle možnost působit lokálně v daném království) anebo papežové. Absolventi těchto univerzit mohli působit všude v křesťanském světě. Ten nejzákladnější vědecký princip, na který také moderní, pokrokoví vědci kašlou, je princip status quo. A ten rovněž vznikl v prostředí katolických univerzit. Kde jinde, když žádná alternativa k nim tehdy neexistovala. Status quo znamená, že pokud se neprokáže pozorováním, pokusem, výpočtem nebo jiným ověřitelným způsobem něco jiného, tak platí dosavadní stav. Tohle je mimořádně důležité pro to, aby ve vědeckém poznávání nebyl chaos. A také je to důležité k pochopení toho, co budu psát dál.

Inkviziční soud v žádném případě nemohl označit to, že Země ju kulatá, za nevědecké. Jednak proto, že pojem věda tehdy ještě neexistoval (mluvilo se o prokázané Pravdě), a jednak proto, že Církev se už ve svých počátcích opírala

• reagovat
• nahlásit příspěvek