Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
VĚDA: Problém klimatické změny není jednobarevný
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
M.S. 16.9.2009 20:50Re: "odvážný článek" Co se týká manipulování s fakty tak "ekologové" pana presidenta Klause zdaleka překonávají. Uplatňování jejich názorů např. na biopaliva přineslo a doposud přináší lidstvu nedozírné škody. |
|
|
para 16.9.2009 21:38Re: "odvážný článek" Mohl by M.S. jmenovat některé s těch "ekologů"? Já osobně jsem pro biopaliva všemi deseti - dal bych si hned pivo a párek... Potíž je, že vše se musí odněkud dovést. Cena potravin je ale dnes už s poloviny cenou dopravy a hnojiv - tedy energií. Fosilů ale začne časem tak jako tak ubývat. Všichni naši předkové žili prakticky až do 19 století jen na obnovitelných zdrojích a chceteli "biopalivech". To, že někdo kdo věděl, jak velké měla svého času západní Evropa přebytky potravin a věděl ale taky, že však nemá ropu... a chtěl být přesto nezávislý. Tak přišel na ten nápad s "výrobou ropy s řepky...". Byl to ale nedomyšlený nápad pro tuto dobu. Jen jsem moc zvědav s jakým nápadem kdo a zdali vůbec přijde až ta ropa opravdu vážně začne docházet. Klasická biopaliva dneška to skutečně nevyřeší. Bioplyn je efektivnější a přesto dnešní ropu také nenahradí. Problém je u všeho jen v efektivitě těžitelnosti a transformací energií ERoEI a surovin. Všechny pokusy jak výhodněji nahradit ropu dosud selhaly - máme se proto těm všem vysmívat?. |
|
|
Stoura 16.9.2009 22:15Re: "odvážný článek" Biopaliva začala lokálně docházet už v 18. století - proto se tenkrát začalo s výsadbou lesů. Bioplynu je a bude málo. Exkrementy z Prahy nestačí ani k tomu, aby energií z plynu zajistily provoz čističky (a to k ní dotečou samospádem). Pokusy nahradit ropu zatím selhaly proto, že levnější snadno skladovatelná a děitelná energie není. Až bude ropy méně, stanou se ekonomicky zajímavými i její alternativy. |
|
|
para 16.9.2009 23:45Re: "odvážný článek" To ano Stouro. Já mám jen za to, že na metan vyráběný biotechnologií se dá teoreticky dojet třikrát tak daleko jako na bionaftu vyrobenou s analogické plochy půdy. Ekonomicky se pak zajisté stane kde co zajímavější ale pozor - nebude to už na původní úrovni energetické návratnosti ale jen ve vztahu k mému sousedovi si třeba budu moci pořídit dvojnásob. Prostě nějaké to desetiletí už si nebudu moci dovolit cestu k moři ale jen třeba s Prahy na Lipno a později jen na Slapy.... http://www.energybulletin.cz/?q=clanek/vaclav-cilek-na-idnes-brzy-mozna-nastane-doba-kdy-si-vydelame-jen-na-zakladni-chod-domacnosti |
|
|
Jelínková 17.9.2009 22:13Re: "odvážný článek" Klaus měl s globálním oteplováním pravdu přece od začátku,to jsem již psala. |
|
|
Petr Kiebel 16.9.2009 18:11HONZAK KDE JE HONZÁK? JE V POŘÁDKU? NEZNÁ HO NĚKDO? MÁM O NĚHO STRACH, DLOUHO TU NEBYL... |
|
|
Jindra 16.9.2009 17:48Jen lzete Z Hradu zazniva predevsim ze aktivismus neni na miste (coz potvrzujete) a ze podil cloveka neni jisty (coz potvrzujete) a ze by se melo hodne premyslet nez se zacnou vyhazovat prachy na opatreni, ktera nemaji smysl. |
|
|
ll 16.9.2009 14:46Pretele, Pretele. I na Tebe došlo Metelka je ten pravý. |
|
|
děteněkam 16.9.2009 14:06Pretel je jako Evropská komise! "Upřímně řečeno, dost podobný pohled zastává i současná Evropská komise, byť v posledních dvou, třech letech začíná přemýšlet o tom, že tomu tak možná být nemusí. Mám ale pocit, že se zatím dost soustředí na to, jak veřejnosti vysvětlit, že se v nedávné době poněkud mýlila a že teď mění postoje. A hlavně: jak při tom „vysvětlování“ neztratit svoji tvář." Jenom začal trochu později. |
|
|
Karlos 16.9.2009 13:27Několik poznámek 4. Když sluníčko nemá tak velký vliv, proč se tedy otepluje Pluto, Jupiter, Neptun, Mars, atd.? http://motls.blogspot.com/2006/05/global-warming-on-jupiter.html To tam snad popírači Bush s Klausem tajně pálí ropu? |
|
|
žaba(k) na prameni 16.9.2009 14:26Re: Několik poznámek To je jednoduché. Pluťani, Jupiteřani, Neptuňani a Marťani nedodržují Kjótský protokol a neposlouchají ty jediné správné ekologické rady Bursíka a Kačeny Biomasy. A Grínpísáky žerou k snídani, mimozemšťani oškliví. Fuj, hanba jim. |
|
|
Machi 16.9.2009 15:22Re: Několik poznámek No ten článek je typický spíše pro věřící (zde klimaskeptiky). Vybrány jsou evidentně jen ty pasáže, které podporují teorii, že za současné oteplování může Slunce, které je naopak v minimu činnosti. Protože bych se musel na některé "GO" u jiných planet podívat podrobněji (což se mi nechce), tak jen k tomu co vím zhruba nyní. Saturn, Jupiter a Neptun jsou obří planety s vlastním zdrojem energie a nejsou tak závislé jen na Slunci (to platí hlavně pro Neptun a Jupiter, kde vnitřní zdroj dodává více energie než kolik planeta získává od Slunce). Měsíce Triton a Enceladus. Zde si autor vysloveně dělá bžundu. Enceladus má zdroj energie na principu slapového tření nitra měsíce. U Tritonu právě nastalo superléto (rok 2007), což je jev daný sklonem osy Tritona, Neptuna a vzdáleností od Slunce. Jaké překvapení, že je tam v létě vyšší teplota! |
|
|
Karlos 16.9.2009 16:05Re: Několik poznámek Pane Machi, tvrdíte, že "u Tritonu právě nastalo superléto (rok 2007), což je jev daný sklonem osy Tritona, Neptuna a vzdáleností od Slunce." Zdravým selským rozumem mi z toho tedy logicky vyplývá, že Slunce je v tomto případě důležitým faktorem. :-) Přeji hezký den |
|
|
Chris Kelvin 16.9.2009 16:29Re: Několik poznámek Vám asi Karlosi logika moc neříká, že.....? |
|
|
Machi 16.9.2009 18:20Re: Několik poznámek Slunce je zde skoro hlavním faktorem (roli hraje i rozložení oblastí o různé odrazivosti), ale dochází zde k oteplení i při konstantní zářivosti Slunce. A zdravý selský rozum zde nepleťte, evidentně špatně zafungoval. To je stejné jako by jste tvrdil, že změny teploty v rámci cyklu zima-jaro-léto-podzim způsobuje změna zářivosti Slunce! Už snad chápete, že je to blbost. |
|
|
Karlos 16.9.2009 20:15Re: Několik poznámek http://web.mit.edu/newsoffice/1998/triton.html "Elliot and his colleagues believe that Triton's warming trend could be driven by seasonal changes in the absorption of solar energy by its polar ice caps." :-) "Slunce je zde skoro hlavním faktorem (roli hraje i rozložení oblastí o různé odrazivosti), ale dochází zde k oteplení i při konstantní zářivosti Slunce." :-) A mimochodem - podle pravidel českého pravopisu je správně "byste" nikoli "by jste", jak píšete Vy :-) Jdu se dívat na ligu mistrů, teď se již opravdu ,pane Machi, s Vámi loučím |
|
|
Machi 16.9.2009 20:30Re: Několik poznámek Promiňte ale zjistěte si co jsou to sezónní změny a odrazivost. Pak zjistíte, že ten vámi zmiňovaný článek je o tom samém o čem jsem se už zmiňoval. Nápověda - sezónní změny: střídání ročních období, odrazivost (albedo) různých oblastí, např. polárních čepiček. |
|
|
Ivan Nový 16.9.2009 18:03Machi, jak víte, že vlastní zdroj energie nemá Země? Mohl by takový zdroj zůstat nepozorován? |
|
|
Machi 16.9.2009 18:14Re: Machi, To víte, že má! Rozpad radioaktivních (fuj:)látek v tělese Země. A jsem si jistý, že klimatologové s ním, ve svých výpočtech počítají. Navíc vzhledem k přísunu energie ze Slunce není tento zdroj dominantní. Naopak u Jupiteru vnitřní zdroj dělá asi 1,5 násobek přísunu energie ze Slunce a u Neptuna dokonce kolem 3-násobku. |
|
|
Chris Kelvin 16.9.2009 15:35Re: Několik poznámek Globálnímu oteplování Sluneční soustavy snad věří jen (někteří) diskutéří na Neviditelném psu Máte člověče vůbec ponětí, jak málo toho o planetách Sluneční soustavy víme? Přesto, jak mnoho stouply naše znalosti např. za posledních dest let? Slyšel jste někdy o tom, že většina planet Sluneční soustavy má výstřednější oběžné dráhy než Země? Slyšel jste někdy o tom, že na rozdíl třeba od Marsu má Země poměrně stabilizovanou precesi díky tomu, že je členem binární soustavy Země - Měsíc? Víte vůbec něco o uspořádání Sluneční soustavy.......? |
|
|
TTSO 16.9.2009 16:01Re: Několik poznámek no hlavně, že toho víme o vlastní planetě tolik, že dokážeme mávat grafem od roku 1850...... |
|
|
Chris Kelvin 16.9.2009 16:30Re: Několik poznámek S úspěchem bych si dovolil tvrdit, že o Zemi toho víme o mnoho řádů více než třeba jen o nejbližších planetách. Nemluvě už o těch vzdálenějších. Čili ohánět se globálními jevy v rámci Sluneční soustavy je, mírně řečeno, hodně odvážné. |
|
|
Machi 16.9.2009 18:43Re: Několik poznámek Přesně tak. Je třeba si uvědomit, že Zemi sleduje plejáda meteo družic, tisíce měřících přístrojů na zemi i ve vzduchu. Pro srovnání jak jsme na tom jinde. U všech planet je možné měřit teplotu pomocí jejich záření v IR pásmu, nicméně jen jeden velký dalekohled na světě je určen pro pravidelnější sledování (IRTF - Havaj), a to mluvíme třeba o jednom pozorování za měsíc třeba u Neptuna. Pokud chcete sledovat třeba Triton, tam musíte počítat s měřením 1-2x do roka, a sem tam zákryt hvězdou (zjistíte hustotu atmosféry). Nemluvě o nižší přesnosti měření teploty. Navíc měření v IR pásmu jsou prováděna pravidelněji až od 80. let. Lepší variantou jsou sondy. Zde výčet - Merkur 1974 (3x měření), dále až 1 rok 2011-2012. Venuše 70. léta - nepravidelně, 80. léta (Pioneer-Venus), od 2006? - Venus Express (ESA), Mars 60.léta 4x, poč. 70. let, pak konec 70. let a začátek 80. let, pravidelně až od roku 1997 dodnes. Jupiter 1972,1973,1979,1995-2003,2006, Saturn 1979,1980,1981, pravidelněji od 2004 dodnes, Uran 1986, Neptun 1989, Pluto 2015. Při tak malém vzorku jsme schopni zaregistrovat jen některé jevy (třeba zmiňované superléto na Tritonu, předpovězené teoreticky) a navíc je velké riziko chyby, takže relevance ke GO je mizerná. |
|
|
Pavel 16.9.2009 19:20Re: Několik poznámek Motl duševně chorý, to nevíte? |
|
|
skeptik 16.9.2009 21:55Re: Několik poznámek "Když sluníčko nemá tak velký vliv, proč se tedy otepluje Pluto, Jupiter, Neptun, Mars, atd.? http://motls.blogspot.com/2006/05/global-warming-on-jupiter.html " Z uvedenej linky som sa nedozvedel o kolko sa oteplilo ani na Jupiteri, nieto este na ostatnych menovanych planetach (len predpoklad, akesi ocakavanie ze mozno az do 10 stupnov, miestami na Jupiteri, ale nic potvrdene). Takze jednoducha otazka. O kolko sa oteplilo na Plutovi, Jupiteri, Neptune a Marse? (pripadne na planetach skrytych v tom "atd." ) |
|
|
Chris Kelvin 16.9.2009 22:21Re: Několik poznámek Ono vůbec ohánět se oteplováním na Plutu je dost problematické, když jenom za posledních pětadvacet let se nejprve smrsklo ze 6800 km (no fakt, to bylo ve starých atlasech) na asi 1200, pak se "rozpadlo" na Pluto a Charon, načež bylo vyškrtnuto ze seznamu planet. A během té doby prošlo svý největším přiblížením ke Slunci, dokonce blíže než Neptun |
|
|
Machi 16.9.2009 22:53Re: Několik poznámek Dnes máme o Plutu docela dost informací, zvláště když člověk uváží, že ho ještě žádná sonda nenavštívila (držme palce New Horizons). Přesto znalosti fungování extrémně řídkých dusíko-metanových atmosfér ledových trpaslíků jsou zatím v plenkách. Má to jednoduchý důvod. Atmosféra těchto těles neustále interaguje s povrchem (dusíkaté a metanové ledy) a malé změny dráhy, osvětlení, nebo místní vulkanická činnost můžou vést k velkým změnám v atmosféře (řádově až desítky procent za desetiletí). |
|
|
Chris Kelvin 16.9.2009 23:03Re: Několik poznámek Tak jest. Zvláště když Pluto od doby svého objevu urazilo jen relativně malý kus své dráhy kolem Slunce. To se to bájí o oteplování |
|
|
Karlos 16.9.2009 13:22Několik poznámek 1. V roce 2003 prohlásil Jan Pretel:"Tvrzení, že za vše můžou emise, které vypouští člověk, je příliš odvážné... Kjótský protokol nás zachránit žádným způsobem nemůže... Prostředky dávané do nesmyslných opatření na snižování skleníkových plynů v ČR bychom měli věnovat spíš na adaptační opatření."http://www.ekolist.cz/zprava.shtml?x=146537 O dva roky později už ale trvdil:"Jsem přesvědčen, že Kjótský protokol je dobrý začátek dalšího boje za snižování emisí."http://www.tzb-info.cz/t.py?t=2&i=2446 I přesto, že dále v rozhovoru již tak radikální není, jde o názorový posun. Tento názorový posun je patrný i z dnešního článku:"Ne, určitě není pravda, že snížení emisí celou věc vyřeší, zvláště když budou emise snižovat jenom některé státy... Tím ale vůbec nechci říci, že snižování emisí nemá smysl." 2. "Nejlepší však je sledovat cesty obě. Přitom je potřeba se pořád kolem sebe dívat, jaký efekt nám realizace toho kterého opatření přináší a hlavně: co nás to stojí a co nás to bude stát." S tím se dá souhlasit. Autor článku už ale neříká, že takovou analýzu provádí již několik let Kodaňský konsenzus, a že takovou analýzu provedl Bjorn Lomborg v knize Zchlaďte hlavy! http://www.arara.cz/product/142574 Zde se dovíme, že Kjóto v ideálním případě zbrzdí vývoj teplot o 5 let (ke konci století),emisí o 0,4 procenta a to vše nás bude stát 180 miliard dolarů ročně (s.34-37, 179-181). Zlomek této částky stačí na boj s chudobou, malárií atd. (a pomůže to hned, ne za 100 let). Viz také http://books.google.com/books?id=OGrvh7ycRjAC&pg=PP1&dq=lomborg+solutions&hl=cs#v=onepage&q=&f=false 3. To, že CO2 podporuje fotosyntézu, je fakt, který se vyučuje na gymnáziu. Je úsměvné, že autor to bagatelizuje. |
|
|
Machi 16.9.2009 14:40Re: Několik poznámek Názorový posun? Žádný nevidím. Pokud si emise představíte jako svinčík v pokoji, pak vás jistě jedno umyté okno nezachrání, nicméně je to dobrý začátek úklidu. K 2.: docela rád bych věděl jak autoři dojdou k částce *** mld. dolarů a dost bych se divil, kdyby tam byly započteny i případné pozitivní vlivy. 3. CO2 se účastní chemických reakcí při fotosyntéze (ano to se učí na gymnáziu), ale už se neučí pro jaké koncentrace je tento proces nejúčinnější, při jakých teplotách, jak se to projeví na stárnutí rostlin apod. Podobné pokusy dělali ve skleníku tuším v Beskydech, a Klaus dostal ropáka za nějaký projev co zde měl při návštěvě. Detaily si nepamatuji. Výsledky výzkumů nicméně neznám, evidentně to platí i pro pana Karlose. |
