J. Lukavsky 5.5.2020 8:56

"Jenže ono letí, i když se obrátí „břichem vzhůru“" no nejsem pilot, ale asi by ten dotyčný potvrdil, že při letu na zádech musí zvednout čumák, čili neletí vodorovně. Je tu někdo na Psovi letec? J.L. end

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Houžňák 5.5.2020 8:53

Viz aviation-history.com/theory/lift.htm

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Victorin 5.5.2020 8:47

Nevrklo, pokud je vám fyzika a tzv. zdravý rozum cizí, lze vaši agresivně primitivní reakci pochopit...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Pavel 5.5.2020 8:39

To s tím vakuem za náběžnou hranou přece není žádná věda. Stačí pozorovat chování listu pádla v proudící vodě. Pokud ho naklopíte do úhlu, obtékající voda přestane obklopovat celý list, ale za hranou se utrhne a vznikne zde vzduchová díra a vír. I když plyn není kapalina, proudí podobně a podobně se musí taky chovat v tomto případě.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Poláček 5.5.2020 8:26

Vážení přátelé létání. Pan Karpenko alespoň pro dnešek toto zajímavé téma zde na psu otevřel. Kdokoliv by měl zájem se něco o tom dozvědět má možnost si otevřít kteroukoliv z učebnic aerodynamiky letadel nebo mechaniky kontinua anebo hydromechaniky, ... V zásadě je jedná o aplikaci zákonu zachování hmoty (klasická Bernoulliho rovnice) a zákonu zachování energie. Z obou zákonů vyplyne již zmíněný efekt : vyšší rychlost proudu = nižší statický tlak (celkový tlak je vždy stejný).

Pokud to aplikujete na tekutinu v hadici - je to zjevné i lehce měřitelné. V případě vnějšího proudění kolem těles, například profilu křídla to již není jednoduše vysvětlitelné, protože proudové čáry (tekutina) nejsou uzavřeny do konečného objemu o pevných hranicích. Typické proudové pole, které vzniká kolem křídel je dáno tím že horní strana je více vyklenutá a v přední části tak umožní proudu dosáhnout vyšší rychlost a tím i podtlak. Právě toto místo je zdrojem většiny vztlakové síly. Podobný účinek nastává i na jiných "vypouklých" tělesech - například na deštníku ve větru, známe, že :-) Pokud letoun letí na zádech, tak je jeho vztlak tvořen úplně stejně - vyklenutou spodní stranou profilu křídla. Ta je ale u většiny letadel vyklenutá méně, proto letou musí letět v této poloze pod větším úhlem náběhu. U akrobatů, které létají na zádech mnohem více než ostatní letouny je profil křídla symetrický (dole i nahoře je vyklenutý stejně) proto aby rozdíl letových vlastností mezi polohou běžný/na zádech byl s pohledu řízení minimální.

Letu zdar !

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Nevrkla 5.5.2020 8:21

Victorine, to vaše vysvětlení není let, ale úlet.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Houžňák 5.5.2020 7:56

Tak jak jste to myslel? Nic jiného mě nenapadlo. To je bona fide otázka.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Písařík 5.5.2020 7:54

Nemyslel.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Houžňák 5.5.2020 7:41

Všechna letadla, když přistávají, letí "do kopce", pokud jste myslel tohle. I kachna tak přistává.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Houžňák 5.5.2020 7:39

Nejsem aerodynamik, ale když vidím malé letadlo letět na zádech, tak má nos trochu nahoru, takže bych laicky řekl, že to bude tím. Jinak co se týče vztlaku, podstatný je tam efekt, zapomněl jsem, jak se jmenuje, ale je to podle jeho objevitele, nějakého Maďara. Lze to poměrně lehce nalézt, i na Wikipedii. Ale otázka je to zapeklitá, něco jako "jakto, že čmelák může lítat?". To se taky dodneška přesně neví, ale funguje to.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Písařík 5.5.2020 7:36

Při letu na zádech, pokud trvá déle, zaujímá letoun jinou polohu než při letu na břichu. Může to být tím, že upravuje náběhový úhel. Vzpomínám, že dopravní letadla typu TU vždycky letěla "do kopce" a to i když klesala, u jiných výrobců to nebylo tak markantní. Podobně letí i drak.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Victorin 5.5.2020 7:36

K autorovu zajímavému článku, končícímu nezodpovězenými dotazy na fyzikální vysvětlení letu, když dle Bernoulliho rovnice by při klasickém profilu křídla měl letoun těžší vzduchu při "letu na zádech" být "vtahován k zemi" a nikoliv se držet "nahoře", já osobně, při vší své skromnosti, neshledávám žádných "záhad".

Je třeba si uvědomit existenci tří základních principů letu - 1) aerostatický, tj. létání balonů plněnými plyny lehčími vzduchu, 2) aerodynamický - tj. létání letadel těžších vzduchu, díky vztlaku na křídlech, vznikajícím jejich obtékáním vzduchem při určité dopředné rychlosti a 3) let dynamický, třeba kamene, střely nebo vesmírné rakety.

Vysvětlení letu letounu těžšího vzduchu "na zádech", vysvětluje výše uvedený princip ad 3) - jde o let tzv. dynamický, možný až při dosažení určité dopředné rychlosti, dané tahem dostatečně silného motoru či motorů...

• reagovat
• nahlásit příspěvek