Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
VĚDA: A přece to létá
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
R. Dubravský 5.5.2020 12:07Tyto tzv. winglety usměrňují proudění vzduchu kolem konců křídel a zmírňují jejich vibrace. |
|
|
A. Jaroš 5.5.2020 11:51Pánové, kdo z vás si všiml jak se dramaticky změnil rovný tvar křídel velkých letadel na jejich konci, kde ca před časem začali přidávat podivné křidýlka a stehýnka otočené vzhuru, kdo z vás si troufne na fundované vysvětlení? Kdo z vás na to má? Že by pan fyz. chemik? |
|
|
P. Grigar 5.5.2020 11:42Veškeré teoretické poučky jsou toliko lidskou snahou o vysvětlení jevů, odehrávajících se v našem okolí většinou nezávisle na našem chtění. Zpomalené záběry pohybu křídel čmeláka jsou velmi zajímavé. Pracuje s víry-rozběhovým, náběžným, odtokovým a s jejich vzájemnými interakcemi, jeho čtyři křídla mění úhel náběhu, tvar, profil, časování pohybu. Oproti pevným plochám letadel dokáží ty pohyblivé hmyzí zvýšit vztlak 4-6 násobně. Evoluce na tom pracovala cca.300 milionů let. My jsme na začátku, dohnat hmyz asi nemůžeme, ale snad udržet na dohled nebo aspoň neztratit stopu.. jako jsme se pokoušeli v dobách budování socialismu za tím zatrachtilým kapitalismem . |
|
|
A. Jaroš 5.5.2020 11:41Pane P.Victorine, asi jen opomenutím to bylo, že jste neuvedl zásadní citaci na článek v časopise Aviatika a kosmonautika z r. 1978 No 10 autor Ing. V. Klaus CSc: Poznámky k řešení teorie letu "na zádech" , kde je uvedený matematický model řešení pro některé speciální případy soustavou dif. rovnic na bulharské kalkulačce ELKA. Příště prosím uvádějte zdroje svých příspěvku. |
|
|
J. Novotny 5.5.2020 11:33Díky, super článek. Lze se aspoň chvíli hádat o něčem jiném, než o politice. |
|
|
J. Novotny 5.5.2020 11:31Létal tak i Concord. |
|
|
P. Grigar 5.5.2020 11:09Henri Coandă, Rumun. |
|
|
F. Houžňák 5.5.2020 10:41Kavitace? |
|
|
V. Kolman 5.5.2020 10:41Victorine, ačkoliv jinak máte brilantní postřehy (bez ironie), tentokrát jste "mimo mísu" a zbytečně ironizujete ostatní diskutující. |
|
|
F. Houžňák 5.5.2020 10:40Starý, ale dobrý. |
|
|
F. Houžňák 5.5.2020 10:39No, z výšky limitně se blížící nule. Znáte ten vtip, jak jede biolog, fyzik a matematik ve Švýcarsku vlakem a vidí na poli černobílou krávu? |
|
|
V. Kolman 5.5.2020 10:32Pánové Písaříku i Houžňáku, pravdu máte oba. Čím nižší rychlost - tím vyšší úhel náběhu křídla (=čumák nahoru) je zapotřebí k dosažení patřičného vztlaku. Zvláště při konečné fázi přistání. Definice úspěšného přistání: "Je to pád aeroplánu z nulové výšky." |
|
|
V. Kolman 5.5.2020 10:23Pan Houžňák tady nakousl otázku letu čmeláka. K tomu se váže úsměvná historka. V jedné letecké továrně měli v konstrukční kanceláři na zdi velký obrázek čmeláka. K tomu kdosi moudrý a se smyslem pro humor připsal: "Vzhledem k malé nosné ploše a vysoké váze nemůže teoreticky vzlétnout. Čmelák to však neví a proto létá." |
|
|
V. Kolman 5.5.2020 10:16Poněkud zmatečné vysvětlení. Při USTÁLENÉM! režimu letu na zádech samozřejmě vzniká vztlak na křídle - jinak by letoun nemohl letět. Rozuměno? |
|
|
V. Kolman 5.5.2020 10:13Polopatické (v dobrém slova smyslu!) vysvětlení pane Poláčku. Tomu by měl porozumět i jedinec fyzikou nepolíbený. |
|
|
V. Kolman 5.5.2020 10:08Při stabilním!! aerodynamickém režimu letu u letadel těžších vzduchu je vždy! podmínkou letu (=vytváření vztlaku křídla) dostatečná dopředná rychlost a úhel náběhu křídla. Rychlost letu ale nemusí vždy nutně zajišťovat motor. Průkopník letectví Otto Lilienthal žádný motor neměl. Rychlosti lze dosáhnout i na úkor ztráty výšky letu klesáním - viz kluzák. Že lze v extrémních podmínkách doletět bez motoru i dopravním letadlem s nefunkčními motory (Boeing=kluzák s klouzavostí cca 1:10) dokazuje úspěšné "přistání na řece Hudsonu" pilotem Schulenbergem(?) Toto se lze dočíst v každé příručce sportovního letce v části "aerodynamika". Howgh! |
|
|
J. Poláček 5.5.2020 9:57Pane Victorine, možná jsem úplně neporozuměl vašemu výkladu. Letoun je udržován ve vzduchu vztlakem který kompenzuje jeho tíhu (L = G). To musí platit při letu v normální poloze i břichem vzhůru, na tom se asi shodneme. Podtlak je stav, kdy je vůči nějaké vztažné hodnotě indikován nižší tlak - lehce měřitelné. Kolem křídla se nacházejí vždy nějaká místa kde podtlak je, jak při letu na zádech tak i v běžném provozu. Spojler na automobilu je křídlo o záporném úhlu náběhu které generuje záporný vztlak = přítlačnou sílu za účelem zlepšení adhezních vlastností podvozku. U automobilů ale není situace tak jednoduchá jako u letounů z důvodu přítomnosti vozovky a tělesa samotného automobilu. Každopádně dík za upozornění :-) |
|
|
J. Poláček 5.5.2020 9:42I když list naklopíte " napříč " tekutina jej vždy obklopí. To co se mění je rychlostní a tlakové pole tekutiny kolem tělesa. Za ostrou hranou nebo v úplavu, poblíž odtokové hrany křídla nebo lopatky, se zpravidla vytvoří vír ve kterém vzniká podtlak. Vakuum = nulový absolutní tlak je pouze mimo atmosféru anebo ve vývěvě (tlak blížící se nule). Kolem těles pohybujících se v atmosféře vakuum není. |
|
|
J. Poláček 5.5.2020 9:32Vždy musíte zvednout čumák. To zvednutí je pro to aby jste nastavil křídlo na potřebný úhel náběhu a mohl tak letět vodorovně. Při letu na zádech nastavíte větší úhel náběhu - kompenzujete tím horší vlastnosti profilu křídla klasického letounu. Když klesáte nebo stoupáte tak nastavujete úhel náběhu menší/větší než je ten potřebný pro vodorovný let. Úhel náběhu měníte i při letu vodorovným letem při vyšší či menší rychlosti --- větší rychlost letu = vyšší vztlak = menší potřebný úhel náběhu. Podobně i změna výšky letové hladiny, vyšší výška = nižší hustota vzduchu = menší vztlak = kompenzujeme větším úhlem náběhu. Úhel náběhu je důležitá veličina a u velkých letadel se za účelem vstupní informace do systému řízení musí měřit (B 737 MAX je příklad jak to nedělat). |
|
P. Victorin 5.5.2020 9:20Nevrklo, od vás si o technice nechám přednášet. Zvláště o principech letu, který nechápete... |
|
|
P. Victorin 5.5.2020 9:18Pane Lukavský, při letu "břichem vzhůru“, čili "na zádech", jde o to, co jsem se zde pokusil srozumitelně objasnit v 7:36 hod. Zkuste na to kouknout, snad pochopíte, že jde o fyziku, nikoliv o to, zda je zde mezi námi letec... |
|
|
J. Nevrkla 5.5.2020 9:16Victorine, i v technice jste zřejmě Mimoň. |
|
|
P. Victorin 5.5.2020 9:14Nevrklo, mýlíte se, a to naprosto! Nicméně opravdu neshledávám potřebu vás doučovat fyzikální principy letu a jejich realistickou aplikaci na zde položenou otázku... PS Uvítám ale opravdu velmi, když mne svými absurdně hloupými názory přestanete "poučovat"... |
|
|
P. Victorin 5.5.2020 9:11Pane Rohovský, ze závěrečné věty vašeho příspěvku je zřejmé, že jste na dobré cestě realisticky pochopit princip letu "na zádech" konvenčního letadla, pokud dostatečně uvážíte skutečnost, že dopravní letadla "břichem nahoru" vůbec létat nemohou... |
|
|
P. Victorin 5.5.2020 9:05Pane Poláčku, promiňte, zmatečně teoretizujete a spíš k zatemňování než objasňování autorovy otázky. Při letu "na zádech" samozřejmě nevzniká vztlak, nýbrž právě opak - "podtlak", např. jako u "křídel" či spoilerů automobilů F1, který pohybující se "aparát" přitahuje k zemi. Realistické objasnění "letu na zádech" jsem se zde pokusil objasnit, věřím, že pro aspoň zdravým rozumem vybavené diskutéry srozumitelně, v 7:36 hod. |
|
|
J. Nevrkla 5.5.2020 9:03Victorine, to kouzlo je v symetrii křídel a postavení slotu a výškovky. |
|
|
M. Rohovský 5.5.2020 9:03Jak uvedli někteří již výše. Je pes zakopán v rozdílném úhlu náběhu pro režim letu na zádech. Aby cokoliv letělo pouze za přispění tahu motorů, musí být tento tah vyšší než váha stroje v daném místě. Tuto vlastnost mají rakety a některé stíhací letouny, dopravní letouny jí neoplývají. |
|
|
F. Houžňák 5.5.2020 9:00Letců je tu spousta, ale samej teoretik. |
|
|
V. Novák 5.5.2020 8:59Popisujte turbulentní proudění - kolem křídla se udržuje prouděné laminární, protože turbulence snižují vztlak. To zmíněné vakuum není žádné vakuum, ostatně i pan Karpenko píše o "malém" vakuu, ale snížení tlaku vzduchu. Ovšem aerodynamika jepoměrně složitá věda a síly působící na řídlo jsou jak objemové, tak pocházející od viskozity prostředí. U letadla (velká Reynoldsova čísla) je vliv viskozitních sil zanedbatelný, u hmyzu tyto síly přetrvávají. A, mimochodem, letadla nelétají "na zádech" nikdy dlouho, ani v malých výškách. To proto, že let na zádech je v podstatě řízený pád, v němž je setrvačnost důležitější, než vztlak. |
|
|
F. Houžňák 5.5.2020 8:59Nemusí. Plyn je stlačitelný, voda ne. |
