F. Houžňák 5.5.2020 17:33

No, je to pár neuronů, tedy ve smyslu několik desítek či stovek, ale nějak to funguje.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Grigar 5.5.2020 17:31

..jde o skládání silových vektorů.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Straka 5.5.2020 17:31

v čem prosím? uvedl jste pouze citaci obecné informace, jakých je všude plno. evidentně rovnici neznáte, resp. jejího oboru platnosti.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Grigar 5.5.2020 17:30

..leč i čmelák dokáže použít křídla klasicky, jako pevnou nosnou plochu, a tím pádem nám přesahuje do kategorie konvertoplánů.(např. V22 Osprey). Potvora.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Houžňák 5.5.2020 17:30

Čtěte zde: aviation-history.com/theory/lift.htm

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Victorin 5.5.2020 17:28

Pane Grigare, domyslete, proč "Se slabým motorem nezkoušet!!!", jak sám píšete a snad pochopíte o co realisticky jde!

PS Už mne silně nebaví, od 7:36 zde stále vysvětlovat to samé...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Houžňák 5.5.2020 17:26

Ne, neměl, o tom jsem věděl, že to on není, ač to byl taky aerodynamik. Ale možná mi tam vnesl to Maďarsko.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Victorin 5.5.2020 17:24

Pane Strako, nemáte pravdu. U Bernoulliho trubice je počátek znalostí hydrodynamiky, jak bylo později zjištěno platných i pro praktické využití v aerodynamice a v letectví...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Grigar 5.5.2020 17:22

..omlouvám se za to "k".

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Grigar 5.5.2020 17:22

..to co popisujete, je kýženým stavem AI. Se všemi riziky a že jich je!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Grigar 5.5.2020 17:20

..pane Viktorine, něco málo aerodynamiky v nožovém letu je, nejdříve 1/4 výkrut křidélky, směrovka začne plnit funkci výškovky(točíte na ruku vzdálenější od země - nepoplést!) a výškovka je směrovkou. Se slabým motorem nezkoušet!!!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Victorin 5.5.2020 17:19

Pane Církvo, není to jak uvádíte! Není ani prakticky možné, nějakou polohou slotů docílit, že profil křídla při letu "břichem vzhůru" bude vytvářet vztlakový efekt. Mohl byste snad lépe pochopit, že jde o čistě tzv. dynamický let, při zamyšlení nad zákonitostí tzv. nožového letu.

Pokud to nejste schopen pochopit, necítím potřebu, natož povinnost, kohokoliv zde o fyzikálně zcela jasné záležitosti "zcela marně" poučovat... Zdravím!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 5.5.2020 17:14

Jen ze zvědavosti - proč sem taháte balistickou křivku, když jste předtím mluvil o parabole a zanedbané gravitaci?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Straka 5.5.2020 17:13

už se dá ve světě i u nás zjistit, že Bernoulliho rovnice nemá s létáním nic společného. stačí se jen podívat, čeho se týká.

chování v tunelu a ve vzduchu je překvapivě něco jiného a je s podivem, že se to považuje za stejnou situaci.

loni u nás vyšla na toto téma kniha Proč letadlo letí, autor ji prodává sám přímo, na FB je tuším skupina.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 5.5.2020 17:08

Trochu odbočka: moc mě baví, jak sci-fi v 60. a vlastně ještě v 80. letech naprosto míjela cokoliv na způsob internetu. Pokud počítač, tak více či méně mohutný a lidský jednotlivý "mozek", v lepším případě s výstupy "v každém obýváku".

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Grigar 5.5.2020 17:08

..možná jste měl také na mysli Theodore von Kármána, který se zabýval podobnou problematikou(vírové stezky).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Victorin 5.5.2020 17:05

Pane Lapile, s politováním shledávám, že s vámi zcela ztrácím svůj čas. Pokud nechápete Newtonovy zákony, právě vysvětlující let vržených předmětů u zemského povrchu po balistické křivce a dokonce jste ještě tak nevkusně arogantní, že mně posíláte do školy/!/, uvítám opravdu velmi, když spolu o fyzice diskutovat nebudeme... Děkuji za pochopení.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Grigar 5.5.2020 17:04

.. mě by zajímaly parametry řídící jednotky, která to kmitání ovládá. Octomilka kmitá na frekvenci 250Hz, čmelák pouhých 149Hz.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Victorin 5.5.2020 16:56

Pane Církvo, dotknout se mne nemůžete, pokud setrváváte u fyziky, jak naštěstí skutečně činíte, nikoliv, že se zde seberealizujete konfrontačně, jako někteří zdejší rozumově méně vyspělí jedinci. Ale k věci:

"Nožový let" rozhodně není o vůbec žádné aerodynamice, protože jde o let principiálně čistě tzv. dynamický.

Nevidím smysl to zde obšírně vysvětlovat, věřím, že jste i bez mého "poučování" schopen dospět k realistické úvaze... Zdravím!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Grigar 5.5.2020 16:56

..vcelku souhlas.

http://www.slavetind.cz/stavba/konstrukce/kridlo/Profil_kridla.aspx

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Grigar 5.5.2020 16:53

..souhlasím, náš lidský strojový let je kombinací více faktorů, zjednodušeně označených jako statický(Bernoulli) a dynamický vztlak(ruka v okně auta). Opisujeme od přírody, např. takový ekranoplán máme okoukaný od vlaštovek(dynamický přízemní efekt).

Zatím jsme se zmohli jen na metody skládání sil různých směrů(nožový let, vodorovný let rakety) založené na brutální síle motorů a výsledném vektoru.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Církva 5.5.2020 16:47

Jasně, je možná lepší se na to dívat z této strany. Náklonem se mění aerodynamické parametry na horní i dolní straně. Nahoře vzniká kvůli dynamice plynů podtlak, dole tlak.

Protože se ale článek zabývá především vysvětlením tohoto jevu, takže zase dojdeme k těm pohybovým zákonům a energii. Myslím taky, že aerodynamici víceméně vědí co se tam dějě. Takže si z nás autor asi dělá legraci.

Teď jsem si dokonce vzpomněl že laminární proudění je dokonce zvládnuté a odhadnutelné, turbulentní pak řeší testy, pokusy měření. Možn dnes i to turbulentní umí počítat. Asi si legraci dělal i Einstein.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Grigar 5.5.2020 16:39

.. navíc zlepšují podélnou stabilitu při nižších rychlostech, start/přistání.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Církva 5.5.2020 16:33

Když už jste naťukl chemii. Ta se zabývá i počítačovou chémií, tvoření modelů molekul, přesto se zdá že tyto výpočty nesplnily svoje očekávání. Nakonec chemie využívá tradiční laboratorní postupy.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 5.5.2020 16:31

Podle mě je to ještě jednodušší: i zcela ploché křídlo, je-li přiměřeně nakloněno (více než 0; méně než 90st "vzhledem ke směru letu") působí vztlak aneb pohrajte si s rukou vystrčenou z rychle jedoucího auta. Všechny ty náběhové hrany a asymetrie "jen" vylepšují situaci; je samozřejmě možné - mnoho o tom nevím - že zcela zásadně. A to ještě nemluvím o vibracích, turbulenci a podobných lahůdkách.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Církva 5.5.2020 16:30

Aniž bych se Vás chtěl dotknout. I nožový let je o aerodynamice. V tomto případě především trupu letadla který má při veliké rychlosti stíhačky při mírném náklonu dostatečný vztlak.

Nicméně souhlasím, že na letadlo působí gravitační síla, aerodynamické síly, setrvačnost a hnací síly motoru. Takže třeba u toho krátkého nožového letu je trochu setrvačnost ve hře taky. Pokud máte na mysli natočení 90 stupňů čumákem nahoru, tam silně působí hnací síly motoru, jednoznačně aerodynamika a dokonce i u "kobry" která stojí na místě přiznávají Rusové u MIG 29 jde o motor i aerodynamiku plynů. Setrvačné síly v celkové trajektorii hrají podstatnou roli, ale stroj by neudržely ve vzduchu nekonečně.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Církva 5.5.2020 16:14

Let "na zádech" je samozřejmě o aerodynamice a vztlaku, že jde vztlak na křídle na druhou stranu je způobeno samozřejmě náklonem (tedy s pomocí zadních křidělek), které změní směr vztlaku křídla.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 5.5.2020 16:12

Vážně, vraťte se do školy. Aspoň k Newtonovým pohybovým zákonům: od kdy letí předmět, na nějž nepůsobí - kromě počátečního impulsu - žádná síla, po parabole?

Taky neuškodí zopakovat si kuželosečky: od kdy lze letět po parabole "u něčeho"; čímž, chápu-li vás dobře, myslíte kolem něčeho.

Prosím, ať se v tom neutopíme, můžeme v případné další debatě předpokládat lety menší než kosmickou rychlostí? Pak snadno zanedbáme zakřivení povrchu Zeměkoule a můžeme uvažovat plochý povrch země, gravitační sílu v každém bodě svisle dolů a vodorovná bude přímka, nikoliv kružnice.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Církva 5.5.2020 16:08

Tak nevím jestli je to nějaký Apríl. Vyrazilo mi dech že by v tom dnešní fyzika tekutin či plynů neměla jasno. Na wikipedii se mi to hledat nechce, protože si nad tím zauvažuji radši sám. Nejsem expert na aerodynamiku, takže jsem v ní někde na středoškolské úrovni.

Na základce se vztlak vysvětloval jak se tu píše, přes bernouliho rychlost/tlak, tou delší cestou horní části křídla, což mi i tehdy připadalo hloupoučké protože už dávno měly stíhačky symetrický nebo téměř profil. Ale jde vždy o zjednodušení ono totiž i tak ta dráha a tlaky při náklonu křídla jsou různé kvůli stlačení a tak i rychlosti vznikají a vlastně i ten bernouli v tom je.

Stejně si z nás asi dělají legraci. Myslím, že aerodynamici mají spočítané i změřené tlaky i rychlosti kolem různých profilů takže to dobře ví.

Přes zákon zachování energie a pohybové zákony se na to asi jít dá. Je jasné že symetrické křídlo za velké rychlosti zatížené způsobuje propad respektive změnu směru obtékání křídla, té se fyzika brání podtlakem nahoře a tlakem dole vztakem.

V každém případě zajímavé.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Victorin 5.5.2020 16:00

Kolmane, vámi zcela případně zmíněný let čmeláka lze nejlépe připodobnit principu letu helikoptéry, což je let s rotujícími nosnými plochami...

• reagovat
• nahlásit příspěvek