Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
ÚVAHA: Věda kontra ET
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
vobora 24.4.2006 11:28Re: Re: Re: Bez skepse to nejde, proc ne, kdyz mu to pomuze? |
|
|
jogín 24.4.2006 12:54Re: Re: Bez skepse to nejde, Jo, kšeft je kšeft, snad při ročním obratu 2,5 G kč nečekáte, že nebude mediální podpora. |
|
|
RomanL 24.4.2006 13:41Re: Bez skepse to nejde, O té homeopatii byl celkem pěkný dokument na ČT2. Velmi poučné, bylo tam pěkně ukázáno, jak jsou lidé ochotní platit tisíce za čistou vodu... |
|
|
Evropan (original) 24.4.2006 9:52Veda je dulezitou nositelkou poznani a pokroku, o tom neni pochyb. Ja bych mel jen pripominku k osobnostem s mesiaskym komplexem, ktere se snazi aplikovat rigidni redukcionalismus i do oblasti, ktere evidentne nemaji s vedou nic spolecneho jako je vira a duchovno.A to nemluvim o zurivem odporu ke vsemu alternativnimu.Myslim, ze to proste neni dobre. |
|
|
zcr 24.4.2006 10:22Neni to i naopak? Tedy ze se zase jine osobnosti s (bohuzel, velmi podobnym) mesiaskym komplexem snazi aplikovat viru a duchovno do oblasti, ktere s nimi nemaji nic spolecneho? A to nemluvim o zurivem odporu ke vsemu vedeckemu. ;o) |
|
|
Evropan (original) 24.4.2006 10:35Re: Neni to i naopak? No to rozhodne ano asi jako ve vsem, jen mam pocit, ze ty prvni ponekud zneuzivaji sveho postaveni a moci. Uvedu priklad : Zurivy boj proti waldorfskemu skolstvi. |
|
|
Pavla B. 24.4.2006 10:42Re: Re: Neni to i naopak? Konkrétně tady vidím jako problém spíš "nákazu" ostatních škol waldorfským školstvím |
|
|
zcr 24.4.2006 11:47Sve postaveni zneuziva z logiky veci ten, jehoz postaveni je momentalne vyssi. To ale neni mozno povazovat za kladny bod pro ty momentalne "utlacovane". Kdyz tak o tom premyslim - sve postaveni muze zneuzivat z logiky veci i ten, jehoz postaveni je momenalne nizsi...ale to uz jsme spis v socialnich vedach, treba demografii :o))) |
|
|
Jirka 24.4.2006 9:52Vi prd Autor vi o vede prd a jen placa a placa a placa. Asi filozof. Nastesti nikdo mu nebrani si tu vedu zkusit a delat ji optimisticteji. |
|
|
L 24.4.2006 9:13Nova vec S temi ET je to jen takovy absurdni priklad, ale faktem je, ze cokoliv trochu noveho se oficialnim vedcum nelibi. Musime pro ne mit pochopeni, protoze cokoliv noveho totiz ohrozuje jejich existenci tam na sklenene vezi, kde zkoumaji, jake problemy by se mely resit, i kdyz to nikoho nezajima. Prikladem je Ceska akademie ved. Dejme stranou fakt, ze maji pracovni dobu tak volnou, ze si do prace chodi, kdy chteji. Kdyz uz tam prijdou, tak tam sedi a z okna koukaji a cekaji, az je neco uzasneho napadne. Odpoledne si reknou, ze je zase nic nenapada a ze to zkusi jindy a jedou na chalupu. Tak travi roky a roky cekanim, ze uz konecne ten napad prijde a nic. Prijde ale nekdo s novu myslenkou. Co asi udelaji je jasne. Nadavaji a nadavaji, protoze nic jineho neumeji. |
|
|
Jirka 24.4.2006 9:54Re: Nova vec Kdo to je oficialni vedec? A kdo to je neoficialni vedec? Uroven CAV neni nijak zarna, ale jsou tam pracoviste, na kterych se maka. Problem ceske vedy neni v nedostatku chute neco delat nebo nedostatku lidi. Problem je ve vedoucich funkcich, jejichz majitele se nedokazi postarat o zazemi. |
|
|
L 24.4.2006 10:17Oficialni vedec Oficialni vedec je ten, ktery na to ma papir. To znamena nejen prislusne tituly, ktere se daji ziskat snadno, kdyz jsou znami, ale take to spravne postaveni, ktere vyplyva predevsim z dobrych vztahu napriklad k pribuznymi a znamymi. Takovy clovek musi byt predevsim spolehlivy a mit duveru vedeni. Musi byt predevsim schopny. Napriklad, kdyz mu nekdo da nove vysledky k posouzeni, musi byt schopen o nich napsat jen to spatne, kdyz jej nadrizeny o to pozada. Nemusi te veci ani rozumet, protoze by jej to omezovalo v jeho psani a zpusobu mysleni. Takovy vedec, typicky produkt ceske oficialni vedy musi byt schopen napsat napriklad tyto vety, aniz by si precetl vysledky: "prace nema dostatecnou hloubku", "prace neni puvodni", "takove vysledky neni mozne uskutecnit". Takovymi a mnoha podobnymi vyroky je mozne zamitnout zadost o grant bez jakehokoliv vecneho zduvodneni. Motiv je jednoduchy, granty potrebuje oficialni vedec pro sebe a ne pro nekoho jineho. Pro sebe proto, aby to mel dobre zarizene na dalsi obdobi zevlovani, zivani a nic nedelani. |
|
|
zcr 24.4.2006 10:29A napadlo vas treba, ze prijit v deset rano sebou casto nese odejit dlouho po pulnoci s hromadou separatu pod pazi na cteni na dobrou noc a do tramvaje? Nebo ze kdyz je treba, sedi se u pristroje i o vikendu? Vy si vedeckou praci ve sve aroganci predstavujete jako lelkovani; ve sutecnosti krivdite mnoha pracovitym a chytrym lidem. Myslim, ze byste se mel stydet. A vas nick by nemelo byt velke L, ale l male a nizke. |
|
|
L 24.4.2006 11:13A napadlo vas treba, Obcas jsem jezdival na nejakou tu vedeckou konferenci, ale uz me to nebavi. Oni se tam ti oficialni vedci postavi a maji jakousi prednasku. Nic noveho nereknou. To je moje osobni zkusenost a Vy mi vysvetlete, co tam delaji jineho nez koukaji z okna a zivaji. Kdyz je to prestane bavit, tak odejdou vedecky pracovat na chalupu. Spis nez vedecky pracuji tam chlastaji. Hehehe. Cekaji, az je neco napadne a ono je nic nenapada. Rikaji, ze se zabyvaji teoretickymi problemy, protoze to delaji pro budoucnost lidstva. Aplikace v praxi prinde za dvacet az tricet let. |
|
|
zcr 24.4.2006 11:39Taky mam par konferenci za sebou a vzdy jsem se dozvedel spoustu dulezitych novych veci. Skoro bych rekl, ze se pohybujete v humanitnich vedach. Ja jsem prirodovedec. Treba v chemii vubec neni nouze o napady, a jejich realizace je zhusta zdlouhava otrocina; vysledky se vubec nemusi dostavit, a to ne kvuli lenosti experimentatora, ale treba kvuli nepredvida(tel)nym okolnostem. ----- Prakticke aplikace jsou vzdalene teoretickym objevum, ale navazuji na ne a jsou jimi podminene. Dlouha "indukcni perioda je logicka a v pripade leciv i nevyhnutelna: zavedeni a optimalizace syntezy v laboratornim meritku muze trvat 3-5 let, prevedeni do vetsiho meritka taky neni trivialni, o ruznych testech ani nemluve....Predstavujete si to jako Hurvinek vojnu. Spis byste se mel pozastavovat nad tim, ze misto sedeni a premysleni a studia si vedci casto sami myji laboratorni nadobi a spoustu casu stravi potyckami s ourednim simlem. V praxi to pak vypada tak, ze mlady vedec (tak po tricitce) prestava mit cas na vlastni vedeckou praci. A to jeste nemluvim o pedagogickych povinnostech a vedeni studentu. |
|
|
L 24.4.2006 12:25Sami si chudaci myji nadobi Kdyby za ne nekdo myl to nadobicko, tak uz by vubec nic nedelali. O tech aplikacich za tricet let je mozne se vyjadrit nekolika zpusoby. Prvni. Prectete si nejake casopisy stare tak pres padesat let a uvidite, jakymi hloupostmi se tenkrat zabyvali a reknete mi neco o vyuziti techto hlouposti za tricet let. Hloupost je vzdycky hloupost, ledaze budoucnnost lidstva je zalozena na hlouposti. Druhy poznatek spociva v tom, ze je zjisteno a zhruba odhadnuto, nebot presne to nejde, ze asi 99 procent praci je publikovano, ale nikdo je nikdy necte. Jen asi jedno procento je nekdy pouzito v tom smyslu, ze je v nem nejak pokracovano. |
|
|
zcr 24.4.2006 13:19V 50. letech byl polozen zaklad NMR spektroskopie, coz je nyni jedna z nejpouzivanejsich spektroskopickych metod s nedozirnou dulezitosti. Krom jineho se stejneho principu pouziva v MRI - Magnetic resonance imaging - coz je lekarska diagnosticka metoda par excelence. To je jenom jeden priklad za vsechny z tech padesat let starych "hlouposti". Chytraku. Kdyby se tehda ty tzv. hlouposti nedelaly, vime dneska kulovy, protoze nebude na cem stavet. |
|
|
L 24.4.2006 12:27Write only journals To je takova slovni hricka. Tak jako je ta read only memory (ROM), tak maji vedci WOJ. Princip techto casopisu spociva v tom, ze se do nich pise, ale nikdo je necte. Hlavne, ze jsou body za publikovane prace. |
|
|
zcr 24.4.2006 13:35Abych Vam jenom fanaticky neodporoval, samosebou, ze se delaly a delaji (a budou delat) zbytecne veci, stejne jako se psaly, pisi a budou psat spatne a zbytecne knihy. tak to prece funguje obecne, ze na bazi prumeru a podprumeru sem tam neco vypuci. Ale to, co delate vy - tedy oznacovat vedce jako celek za povalece a prizivniky a arogantne se vyjadrovat o vysledcich vedecke prace v minulosti - to svedci o nedostatku rozhledu a podivne zaujatosti. ----- Ale WOJ se mi libi. |
|
|
TOM 24.4.2006 8:57Kdo je to ten "Věda"? Mohl byste ho jmenovat? |
|
|
Šerlok Homeless 24.4.2006 8:50A co ten ET meteorit v Antarktidě? Ten přece vědci uznávají jako ET, protože prokazatelně pocházejí z Marsu. Že Vám neuznávají vaše zelené mužíčky s tykadélkem v létajících talířích je druhá věc. Pámbu zaplať za skeptiky. |
|
|
zcr 24.4.2006 8:48A jeste douska - clanky podobne tomu Vasemu vznikaji nejspis ze zklamane romanticke touhy. Veda (a realita) je bohuzel mnohem strizlivejsi. |
|
|
zcr 24.4.2006 8:45Je pozoruhodne, ze pricitate vedcum to, z ceho jsou zpravidla obvinovany informacni sluzby (do jejichz kompetence takove veci pochopitelne patri - posledni, ceho by se normalni vlada chtela dockat, je studentske hnuti za lidska prava mimozemstanu). Krom toho mi nejak tak prijde, ze problemu terestrickych mame podstatne vic nez tech extraterestrickych. |
|
|
Jynx 24.4.2006 8:02nejzranitelnější budeme právě ve chvíli, kdy nám jakákoliv možnost kontaktu přijde naprosto směšná. Co myslíte, jak jsme k tomu teď asi daleko... Tak to klidně dopovězte, pane autore. Prostě je to mimozemské spiknutí a prodejní vědci jsou pátou kolonou vetřelců brousících si na nás zuby. |
|
|
Pavla B. 24.4.2006 7:38Pokud vím, existují rozsáhlé vědecké projekty, jejichž cílem je dokázat (případnou) existenci mimozemských civilizací. Neračte poněkud plácat? |
|
|
Jiří K. 24.4.2006 14:01On neplácá poněkud, Pavlo ... ... on totiž plácá velmi! Navíc pokud by některý ten projekt (CETI, SETI) vyšel a nějaké ty ET by objevil nebo navázal spojení, tak dotyčný vědec (tedy vlastně tým) nemá sebemenší motivaci věc tajit ale naopak s tím vyjít ven neboť nobelovlka ale hlavně místo v historii by je rozhodně neminulo. Ne každému se podaří objev tisíciletí. Pan grafomanský autor prostě nemůže unést fakt, že ověřitelné důkazy zatím nejsou. |
|
|
Marian 24.4.2006 7:20Myslím, že to je pitomost, co píšete. Nabízím citát od pana Clarcka, v angličtině. Sometimes I think that we are alone in the universe and sometimes I think we are not. In either case, the idea is quite staggering. ( Arthur C.Clarke) Je to tak, víme prostě houby. Četl jsem jednou, že existence mimozemských civilizací je velmi pravděpodobná. Jak chcete , proboha, hovořit o pravděpodobnosti u jevu, který známe pouze jeden-jediné, co skutečně víme, je fakt, že na zemi život existuje. Jestli i jinde, je čistě otázka filozofického světonázoru-někomu je bližší ano, někomu ne. Ale volat si pomoc vědu, pravděpodobnost a vykřikovat o zaslepenosti těch druhých, je nesmysl. To není otázka pro vědu. Leda, že by skutečně přistáli. Osobně spíše myslím, že ne. Ale nikomu to nevnucuji. |
|
|
G. Pašek 24.4.2006 5:15Povídání pro znuděné . . . . . |
|
|
pametnik 24.4.2006 4:15Pritomnost vyssi inteligence je pravdepodobnejsi Sojim spise na strane skeptiku, ale diskuse nebere v uvahu dva dulezite fakty (ktere projdou Occamovou britvou jednoduchosti vysvetleni). 1. Pokud je tady vyssi inteligence a nechce, abychom o ni vedeli, pak by pro ni nemel byt zadny problem to tak zaridit. Podobne jako muzete doma chovat kraliky ci slepice a zaridit to tak, ze vas nikdy neuvidi. 2. Nase zeme je stara asi 4.5 miliardy let a vesmir asi 14 miliard let. To zn. ze je tady vyssi pravdepodobnost, ze se nekde jiz vyssi inteligence vyvinula. A to take s ohledem na zkusenost z evoluce na zemi, kde vyvoj inteligence probehl spise exponencialne, nez linearne v case. Takze jako vedci musite uznat: existence vyssi inteligence je pravdepodobnejsi, ale ziskani dukazu temer miziva. To by se ET museli dopustit nejake hrube chyby. Asi takove, jako kdyz Americanum havaroval Mars Orbiter (cca v roce 1999), protoze jedna skupina vedcu pocitala v milich a druha v kilometrech. |
|
|
J Kunes 24.4.2006 7:19Re: Pritomnost vyssi inteligence je pravdepodobnejsi Pravdepodobnost se da odhadnout jako pomer uspesnych pokusu k celkovemu poctu pokusu. Jedine, co o pravdepodobsti vzniku inteligence vime,je, ze existuje jeden uspesny pokus. Z toho se neda o pravdepodobnosti vzniku inteligence rici zhola nic. Argument, ze delsi cas nutne znamena nemensi pravdepodobnost je sice formalne spravny, ale prakticky bezcenny. Napr. mezi pravdepodobnostmi 1/10^6 a 1/10^8 (vznik inteligence za dobu trvani vesmiru) je rozdil 2 radu, ale z praktickeho hlediska jsou obe nula. |
