Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
GLOSA: Čekání na sci-fi
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
I. Pávek 26.5.2020 13:17Pane Juraxi a pane Langere, pokud jste si nevšimli, tak diskutuji jen s panem Victorínem nad článkem pana Neffa. Vaše příspěvky mě nezajímají. |
|
|
R. Langer 26.5.2020 14:36Tak to máte holt smůlu, když tady plácáte takové hlouposti, tak na to musím reagovat, mně to totiž zase nedá. Ale s traumatizovaným propiska Victorinem se klidně plácejte navzájem po zádech, to je zase nijak nezajímá mě. :-D |
|
|
I. Pávek 26.5.2020 14:53Tak se na nás vy.er propříště. Proč by měl někdo zvracet nad příspěvky které nejsou určeny jemu a ještě ho nezajímají. Když se mezi sebou baví dospělí tak se uč a šoupej nohama. |
|
|
V. Novák 26.5.2020 17:35A proč tedy, pro krýklepána, za.íráte veřejný prostor? Vyměňte si s Viktorínem emajly a můžete diskutovat ad znelibitum bez rizika, že se vám do toho někdo zamíchá. |
|
|
J. Jurax 26.5.2020 19:47Ráčejí prominout, vašnosti ... |
|
|
J. Jurax 26.5.2020 21:13Vaši skepsi nesdílím. Nemá-li lidstvo zakrnět, musí do vesmíru. Dřív nebo později. |
|
|
V. Kolman 26.5.2020 6:52Dovolí si tady udělat malý "Cimrmanův" úkrok stranou: Řadu let jsem na tomto místě čítával zajímavé články leteckého mechanika pana Jana Čecha. S lítostí jsem zaznamenal, že ty články už tady nejsou. Chápu, že nic nelze do nekonečna. Ale uvítal bych (a myslím, že nejsem sám), kdyby sem pan Čech občas, dle jeho vlastní úvahy, nějaké pěkné počteníčko zase napsal. Byla by to (řečeno parafrázovaným Cimrmanem) "taková pěkná tečka za tím úterním čtením". |
|
L. Ondráček 26.5.2020 6:08Nevidím to zase až tak černě. Ono poznání, technologie, věda, nakonec i společnost a vše co děláme se vyvíjí někdy ve skocích a kotrmelcích a někdy je to holt ta evoluce, která se musí odpracovat. Mrkněte na spalovací motor, ten se v principu od těch prvních v neliší. A přece ta dnešní auta jsou už někde jinde. Ta technická evoluce to někam dotáhla a není to špatné. Musk to dělá dobře, jen je jakoby sám. On teda není úplně sám ale to PR má určitě nejlepší. A že ty velké věci mohou zvládnout jen ty velké mocnosti se svými obřími zdroji to souhlasí. Jen co mi chybí v dnešním světě je ten spirit to nadšení davů pro nové a vůdci, kteří se tomu nadšené postaví do čela. To v čem se utápí dnešní svět a politika je buď nízké, nebo zdeformované, rozhodně ne inspirující. Ale ono tomu málokdy bylo jinak. |
|
P. Victorin 26.5.2020 6:05Velmi příhodná připomínka, skutečně nadčasové dějinné události, odehrávající se v baště demokracie a technického pokroku a naštěstí, konečně opět našeho spojence a dokonce nyní již politicko-vojenského - v USA! |
|
|
J. Nový 26.5.2020 6:00Nojo, ale tehdy nebyl sociální stát, multikulti, gender a podobné nesmysly....Stát investoval do vědy a techniky, teď investuje do boje s CO2, oteplování, pálí lesy v elektrárnách...na vědu prostě není čas |
|
|
J. Pavelka 26.5.2020 7:38Sociální stát byl v USA zaveden už za hospodářské krize ve 30. letech....Byť to bylo (a dodnes je) v USA pořád mnohem "drsnější" (v jistém smyslu) než třeba u nás, před krizí v USA žádné sociální dávky ani podporz v nezaměstnanosti neexistovalz |
|
|
P. Hatina 26.5.2020 3:28No a o to právě jde. Sice skutečně "..se vynakládá obrovské úsilí na pečlivou přípravu a kontrolu kontrol, aby celý ten složitý systém neselhal.", jenomže v tom se dosud pouze kopírují již dávno vyvinuté a ověřené technologie. Připomínám - start rakety s lidskou posádkou - 1961. Vlastně cokoliv zatím pan Musk předvádí jsou cesty již dávno známé a uskutečněné a odzkoušené Čili i proto se zájem veřejnosti neustále zmenšuje.. Zatímco ty skutečně revoluční výpravy, které sliboval od začátku, tedy cesty s lidskou posádkou na Mars, nenápadně odsouvá do daleké budoucnosti. Jenomže, právě to bude to technologicky i objevitelsky nové, co by se muselo ale skutečně z nuly vyvinout, mnohokrát otestovat, předělat, otestovat,..a na to bohužel možná ani pan podnikatel Musk nemá. To si zatím mohly dovolit pouze dvě největší mocnosti světa z (téměř) nekonečných státních příjmů, navíc v době kdy to bylo politicky zdůvodnitelné, vzájemným ideologickým konfliktem. Ale i ty již od toho dávno ustoupily. On skutečně průzkum vesmíru je drahý - a pro vzrušení diváků stačí jeho karikovaná filmová verze s raketami i skafandry z papundeklu. |
|
|
V. Kolman 26.5.2020 6:44Většina z toho, co jste pane Hatino napsal je neoddiskutovatelná pravda. ̈ Ovšem - "pustit film pozpátku" a nechat po úspěšném startu (a neméně úspěšné misi) raketu zase přistát, v tom je Musk originální. Raketoplán přistával jako letadlo s využitím aerodynamických vlastností křídla. Naproti tomu, raketa balancuje, "vyfutrovaná" elektronikou na tahu raketového motoru, působícího proti gravitaci matičky Země. |
|
|
J. Hruška 26.5.2020 7:51Proč brzdit motorem když je možno brzdit o vzduch? A ještě bych brzdnou energii využil nějakou vrtulí na pohodlné přistání. Nazdar. |
|
|
V. Kolman 26.5.2020 8:00Že jste to panu Muskovi pane Hruško neporadil, nebo se do toho rovnou sám nepustil - když je to tak prosté a jednoduché :-) :-) :-) |
|
|
J. Hruška 26.5.2020 8:10Raketoplánové brzdění v atmosféře je vyzkoušené bez vrtulí. |
|
|
V. Kolman 26.5.2020 8:19Tak tedy znova a tentokrát podrobněji pane Hruško. Tady vůbec nejde o nějaké BRZDĚNÍ. Jádro pudla je v přesném přistání rakety na plošinu tak, aby se nepoškodila a šla znovu použít. Pochopil jste? |
|
|
J. Hruška 26.5.2020 9:35Když jde o "přesné přistání rakety na plošinu" musí se nejdřív (raketa) zastavit z rychlosti cca. 8 km/s , pak zastavit volný pád, pak se strefit, nespadnout do moře a nezahynout. Zajisté chápete stručnost a "jádro pudla", děkuji. Hezký den. |
|
|
V. Kolman 26.5.2020 9:54No konečně pane Hruško! K tomu, co jste tu zrekapituloval bych si dovolil ještě skromně připodotknout nepoškození nosné rakety a její opětovné použití. I vám přeji hezký den. |
|
|
V. Novák 26.5.2020 11:59Pokud si správně vzpomínám, tak na plošinu dosedá první stupeň, který rozhodně není třeba brzdit z obitální rychlosti. Samotný CrewDragon má z orbity dosedat pomocí padáků. |
|
P. Staronový 26.5.2020 9:32Zesložiťuje celou operaci o problém s teplem, tím brzděním vznikajícím. |
|
|
J. Hruška 26.5.2020 8:12Princip vírníku je již známý, ahoj. |
|
|
A. Pakosta 26.5.2020 13:03Proč brzdit motorem? Protože jej máme! Je to ten nejjednodušší způsob, prostě obrátíte hnací sílu proti směru pohybu a nepotřebujete k tomu žádná další speciální zařízení (jako jsou křídla nebo padáky), která jsou určena pouze pro brzdění a jinak se jen vezou jako balast. Dnešní elektrické auto například by běžné brzdy také v zásadě nepotřebovalo, zpomalování až do zastavení lze provést velmi efektivně přepólováním motoru (a ještě dostanete do baterií zpátky část energie). Naproti tomu auto se spalovacím motorem může motorem účinně brzdit jen z velké rychlosti, a brzdění až do zastavení by bylo velmi obtížné. |
|
|
J. Jurax 26.5.2020 13:43No, víte, v principu jde o úvahu, zda konečnou fázi přistání děláte na padácích, pomocí aerodynamického vztlaku na křídlech nebo pomocí vertikálního tahu motorů. Sekundárně jde taky o to, zda přistávající aparát je na jedno použití nebo použitelný opakovaně. Primární brzdění se vždy dělá aerodynamicky, pokud se brzdí aspoň první kosmická. Každý z těchto způsobů má své pro i proti - musíte nahoru a dolů dopravit hmotnost padáků, nemalou hmotnost konstrukce křídla a přistávacího podvozku nebo hmotnost paliva potřebného pro motory realizující vlastní měkké přistání. U opakovaně využívaného aparátu dopravujete zpět hlavně ty drahé motory, které při přistání a la raketoplán jsou mrtvou vahou; při vertikálním přistání aspoň část z nich využijete a nemusíte mít křídla a podvozek ani dlouhou přistávací dráhu, zase je patrně složitější to přistání jaksi uřídit a to palivo taky něco váží. Padáky zase mají do jisté míry omezenou nosnost a nedají se rozumně řídit. Ale jsou relativně jednoduché a spolehlivé, na řízení konečně fáze přistání nepotřebujete sofistikovanou elektroniku, případně ani extra cvičené piloty. |
|
|
J. Hruška 26.5.2020 8:06Zastavení a přistání motorem je nutné na Měsíci a Marsu, když se to vyzkouší na Zemi, jde to i tam. |
|
|
V. Kolman 26.5.2020 10:21Malé upřesnění pane Hruško. Raketové přistání na Měsíci - souhlas. Měsíc žádnou atmosféru nemá. Dokázal to názorně kosmonaut, když na Měsíci upustil kladivo a pírko. Obojí (v souladu s teorií pana Newtona) dopadlo současně. Přistání na Marsu, tam je to vachrlatější. Mars jakous-takous, pravda VELMI ŘÍDKOU!, atmosféru (převážně CO2) má. Proto napřed brzdění padáky a nakonec rafinovaný "kosmický výtah" s reaktivním brzděním do konečného přistání na povrch Marsu. Pro další mise na Mars se proto počítá s použitím (speciálně pro Mars navržených) vrtulníků-dronů pro průzkumné lety nad povrchem Marsu. |
|
|
J. Hruška 26.5.2020 11:21Využití aerodynamického vztlaku na Marsu - toť otázka, bez kyslíku (pro motory) a polovice Slunce (pro elektřinu) zbývá jen raketový motor (palivo i kyslík s sebou). A balóny? taky nešikovný, a zase brzdy, ze zhruba 12 km/s na 5 km/s v té šílené dálce to ubrzdit na 0 ?? Zdař Bůh. |
|
|
J. Nevrkla 26.5.2020 8:14Nejsem si jist, jestli je ta Muskova cesta správná. Ekonomicky se neprosadily ani raketoplány, Muskovy rakety potřebují navíc spoustu práce motorů a paliva na brzdění, bezpečné to taky nevypadá. Vize o cestách lidi na Mars mi přijdou těžko obhajitelne, automaty svedou totéž nesrovnatelně levněji a bez rizik. Výlety do kosmu pro milionáře s obrovskými energetickymi výdeji jsou možné, ale pak ty výzvy k ochraně planety a přechodu na elektrická auta jsou pokrytecke, drzé. |
|
|
V. Kolman 26.5.2020 8:28Rozumné připomínky pane Nevrklo. V jedné, dnes již zapomenuté písničce zazněla rozumná věta: "Kdyby nebyl dělal Papin s hrncem novoty - nevěděli bychom dodnes, co jsou kompoty." Jestli se vynaložené astronomické částky, vynaložené na kosmický výzkum vrátí "obyčejnému člověku", toť otázka. Zatím se o kosmický výzkum zajímají velmi dychtivě zbrojaři a generálové celého světa. |
|
|
J. Jurax 26.5.2020 21:03No, ono primárně jde o snížení nákladů na kilogram užitečného nákladu vyneseného na oběžnou dráhu. Opakované použití komponent je k tomu zatím jediná cesta, aspoň těch nákladných - motorů, elektroniky etc. dokud nebudeme mít principielně nový fyzikální způsob pohonu nebo aspoň něco jako motor Sabre a Skylon, resp. způsob dopravy nákladů na oběžnou dráhu (kosmický výtah třeba). Musk začíná prvním stupněm své rakety, tam nemusí řešit zbrzdění z vysoké rychlosti a tedy tepelnou ochranu. Ovšem chce perspektivně se dostat k něčemu jako byl raketoplán - celý stroj se vrátí a bude znovu použit. Ono totiž raketoplán Shuttle byl konstrukčně i technologicky dítě sedmdesátých let, ergo jeho základ je dnes takměř půlstoletí starý, leč jeho princip je stále nosný. |
