Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
GLOSA: Čekání na sci-fi
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
J. Jurax 26.5.2020 21:13Vaši skepsi nesdílím. Nemá-li lidstvo zakrnět, musí do vesmíru. Dřív nebo později. |
|
|
J. Jurax 26.5.2020 21:03No, ono primárně jde o snížení nákladů na kilogram užitečného nákladu vyneseného na oběžnou dráhu. Opakované použití komponent je k tomu zatím jediná cesta, aspoň těch nákladných - motorů, elektroniky etc. dokud nebudeme mít principielně nový fyzikální způsob pohonu nebo aspoň něco jako motor Sabre a Skylon, resp. způsob dopravy nákladů na oběžnou dráhu (kosmický výtah třeba). Musk začíná prvním stupněm své rakety, tam nemusí řešit zbrzdění z vysoké rychlosti a tedy tepelnou ochranu. Ovšem chce perspektivně se dostat k něčemu jako byl raketoplán - celý stroj se vrátí a bude znovu použit. Ono totiž raketoplán Shuttle byl konstrukčně i technologicky dítě sedmdesátých let, ergo jeho základ je dnes takměř půlstoletí starý, leč jeho princip je stále nosný. |
|
|
J. Jurax 26.5.2020 20:11Jistě. Nicméně splňují podmínku páně Kubáčovu na začátku tohoto vlákna, totiž že lety do vesmíru musí být hromadná výroba a rutina. Ono opakovatelnost využití jde proti té "hromadné" výrobě. Shuttle byl vyroben v pěti letových exemplářích, přičemž ten pátý byl náhradou zničeného Challengeru, a ty vykonaly 135 startů. |
|
|
J. Jurax 26.5.2020 19:47Ráčejí prominout, vašnosti ... |
|
|
V. Novák 26.5.2020 17:35A proč tedy, pro krýklepána, za.íráte veřejný prostor? Vyměňte si s Viktorínem emajly a můžete diskutovat ad znelibitum bez rizika, že se vám do toho někdo zamíchá. |
|
|
A. Nový 26.5.2020 15:14Kde ten Marz je? :-)) |
|
|
I. Pávek 26.5.2020 14:53Tak se na nás vy.er propříště. Proč by měl někdo zvracet nad příspěvky které nejsou určeny jemu a ještě ho nezajímají. Když se mezi sebou baví dospělí tak se uč a šoupej nohama. |
|
|
J. Uzel 26.5.2020 14:42Start byl odložen. |
|
|
R. Langer 26.5.2020 14:36Tak to máte holt smůlu, když tady plácáte takové hlouposti, tak na to musím reagovat, mně to totiž zase nedá. Ale s traumatizovaným propiska Victorinem se klidně plácejte navzájem po zádech, to je zase nijak nezajímá mě. :-D |
|
|
R. Langer 26.5.2020 14:33Já určitě ne, ale vy byste zřejmě už měl začít... :-D |
|
|
R. Langer 26.5.2020 14:31No, Musk v tom sice má nějaké své peníze, ale většina to není. ;-) |
|
|
J. Ganaur 26.5.2020 13:57Jenže na jedno použití. |
|
|
J. Ganaur 26.5.2020 13:54Bohužel už od počátku měl konstrukční chybu, která vedla k jeho konci. |
|
|
J. Jurax 26.5.2020 13:43No, víte, v principu jde o úvahu, zda konečnou fázi přistání děláte na padácích, pomocí aerodynamického vztlaku na křídlech nebo pomocí vertikálního tahu motorů. Sekundárně jde taky o to, zda přistávající aparát je na jedno použití nebo použitelný opakovaně. Primární brzdění se vždy dělá aerodynamicky, pokud se brzdí aspoň první kosmická. Každý z těchto způsobů má své pro i proti - musíte nahoru a dolů dopravit hmotnost padáků, nemalou hmotnost konstrukce křídla a přistávacího podvozku nebo hmotnost paliva potřebného pro motory realizující vlastní měkké přistání. U opakovaně využívaného aparátu dopravujete zpět hlavně ty drahé motory, které při přistání a la raketoplán jsou mrtvou vahou; při vertikálním přistání aspoň část z nich využijete a nemusíte mít křídla a podvozek ani dlouhou přistávací dráhu, zase je patrně složitější to přistání jaksi uřídit a to palivo taky něco váží. Padáky zase mají do jisté míry omezenou nosnost a nedají se rozumně řídit. Ale jsou relativně jednoduché a spolehlivé, na řízení konečně fáze přistání nepotřebujete sofistikovanou elektroniku, případně ani extra cvičené piloty. |
|
|
P. Grigar 26.5.2020 13:34.. no jo, ale jsou to Rusové!!!!!!!! Fúúúúj. |
|
|
I. Pávek 26.5.2020 13:17Pane Juraxi a pane Langere, pokud jste si nevšimli, tak diskutuji jen s panem Victorínem nad článkem pana Neffa. Vaše příspěvky mě nezajímají. |
|
|
A. Pakosta 26.5.2020 13:03Proč brzdit motorem? Protože jej máme! Je to ten nejjednodušší způsob, prostě obrátíte hnací sílu proti směru pohybu a nepotřebujete k tomu žádná další speciální zařízení (jako jsou křídla nebo padáky), která jsou určena pouze pro brzdění a jinak se jen vezou jako balast. Dnešní elektrické auto například by běžné brzdy také v zásadě nepotřebovalo, zpomalování až do zastavení lze provést velmi efektivně přepólováním motoru (a ještě dostanete do baterií zpátky část energie). Naproti tomu auto se spalovacím motorem může motorem účinně brzdit jen z velké rychlosti, a brzdění až do zastavení by bylo velmi obtížné. |
|
|
A. Pakosta 26.5.2020 12:47Ano, americké rakety vyráběly soukromé firmy, ale byla to státní zakázka, a platili to daňoví poplatníci. Elon Musk v tom má své vlastní peníze - to je ten rozdíl. |
|
|
J. Jurax 26.5.2020 12:24No jo no, sdílet Váš názor Isabela Kastilská, tak Kolumbus by bylo jenom jméno zapadlé v dějinách a známé nanejvýš historikům. Ameriku by holt objevil někdo jiný. |
|
|
J. Jurax 26.5.2020 12:19Ale houby, to pochopil leckdo už dávno, hlavně ovšem u nosičů menších, leč častěji využívaných. Z těch známějších třeba Rusové sekají nosné rakety sojuzů jak housky na krámě už přes šedesát let, pravda s nezbytnými inovacemi |
|
|
V. Novák 26.5.2020 12:14Přece všechny americké rakety vyráběly soukromé firmy. |
|
|
V. Novák 26.5.2020 11:59Pokud si správně vzpomínám, tak na plošinu dosedá první stupeň, který rozhodně není třeba brzdit z obitální rychlosti. Samotný CrewDragon má z orbity dosedat pomocí padáků. |
|
|
I. Pávek 26.5.2020 11:52A by jste už na podzim tu zemljanku pro sebe nekopal. |
|
|
R. Langer 26.5.2020 11:47Žádná taková hranice neexistuje, a i pokud by nějaká taková hranice náhodou existovala, tak je to přesně naopak, právě rozvoj vědy a techniky je to, co tu hranici radikálně posunuje, a dává lidstvu nový prostor, nové možnosti a schopnosti. Ale klidně můžete žít ekologicky v zemljance, nikdo vás ty výdobytky vědy a techniky využívat nenutí. :-P |
|
|
R. Langer 26.5.2020 11:41No, já bych ještě zase tak nejásal, podle mě je to zatím předčasné... |
|
|
I. Pávek 26.5.2020 11:37Výborně pane Salajko. |
|
|
I. Pávek 26.5.2020 11:33Zdravím taky pane Victoríne. No za současného stavu Země, kdy blížící se hranice za kterou jít bude pro lidstvo velmi rizikové není moc rozumné aby nějaký samozvaný dobroser plýtval statky a dělal co se mu zlíbí. Myslím, že ta doba patří minulosti. Každé zlepšení jde ruku v ruce ze zhoršením. Zlepšení se obyčejně projeví spíše a zhoršení se projeví tak, že to nikoho nenapadne až je zle. Proto si dovolím ve svém věku nesdílet už vaše nadšení pro technický pokrok a myšlenky ,,výstředních protagonistů "by měly být posuzovány celosvětově z hlediska předběžné opatrnosti. Cheche, s tím pěstováním zeleniny na Marsu jste mě dostal. To jako myslíte vážně pro kolonisty? No až se budou odtamtud evakuovat jejich mrtvoly, tak snad se tady nezavleče nějaký patogen který to tady vymýtí. To pak bude poslední úspěch techniky. |
|
|
J. Hruška 26.5.2020 11:21Využití aerodynamického vztlaku na Marsu - toť otázka, bez kyslíku (pro motory) a polovice Slunce (pro elektřinu) zbývá jen raketový motor (palivo i kyslík s sebou). A balóny? taky nešikovný, a zase brzdy, ze zhruba 12 km/s na 5 km/s v té šílené dálce to ubrzdit na 0 ?? Zdař Bůh. |
|
|
P. Lenc 26.5.2020 10:57Amerika pochopila, že bez soukromníků to nepůjde.A další pochopení je, že k Marzu vede cesta přes Měsíc.Držím palce Ameriko. |
|
|
V. Kolman 26.5.2020 10:21Malé upřesnění pane Hruško. Raketové přistání na Měsíci - souhlas. Měsíc žádnou atmosféru nemá. Dokázal to názorně kosmonaut, když na Měsíci upustil kladivo a pírko. Obojí (v souladu s teorií pana Newtona) dopadlo současně. Přistání na Marsu, tam je to vachrlatější. Mars jakous-takous, pravda VELMI ŘÍDKOU!, atmosféru (převážně CO2) má. Proto napřed brzdění padáky a nakonec rafinovaný "kosmický výtah" s reaktivním brzděním do konečného přistání na povrch Marsu. Pro další mise na Mars se proto počítá s použitím (speciálně pro Mars navržených) vrtulníků-dronů pro průzkumné lety nad povrchem Marsu. |
