Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996
29.4.2024 | Svátek má Robert
Diskuse k článku
EKOLOGIE: Lesk a bída energetického využívání biomasy
Když se řekne „obnovitelné zdroje“, většina z nás si v prvním okamžiku představí vrtuli větrné elektrárny nebo solární panel. Následně si vzpomeneme, že mezi tyto zdroje patří i voda. Zajímavé je, že nejméně se v této souvislosti mluví a diskutuje o spalování biomasy. Nabízí se otázka, proč tomu tak je.
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
Zobrazit příspěvky:
Všechny podle vláken Všechny podle času
|
pavel 99 11.11.2005 21:52Re: par poznamek jinak "...Cilem uvedenych vedeckych studii (v CR zatim jen 6-7 mereni), bylo upozornit vyrobce na existenci teto skutecnosti - vyrobce topenist, uzivatele, kotelniky tak aby bylo mozne temto emisim predchazet - coz uz melo pozitivni odezvu napr. u vyrobcu...." - Vy vážně věříte, že si bez vědeckých studií ještě nikdo nevšiml, že když topí mokrou slámou, tak to velmi nepříjemně "čmoudí" a nedokázal z toho dovodit, že tedy výsledné emise zřejmě nebudou právě zdraví prospěšné? "... podle dalsich mereni (CEZ a jini) se ukazuje, uvedene emise POP (perzistentnich org. polutantu) je mozno odstanovat efektivne konvencnimi filtry a zpusoby spalovani.......a dále...biomasa je podle mne hlavne vyznamny lokalkni a domaci energeticky zdroj..." - to chcete naznačit, že na domácích topeništích budou instalovány filtry a měření emisí? "...Spatne spalovat biomasu (pri uvedenych nizkych teplotach = v nevhodnych topenistich, vlhkou biomasu, v nevhodnem rezimu - malo kysliku), ale nikdo nechce, protoze to soucasne je neekonomicke - zpusobuje to koroze a neefektivnost...." - myslíte, že spalování PET a jiného odpadu nezpůsobuje (kromě zanášení) i zvýšenou korozi? A jak je patrné - ve značné míře se provozuje i přes svoji "neefektivitu". |
|
|
Ivan Vitula 11.11.2005 21:49Re: Poznámka pro autora a Pergila: Dioxin, správněji dibenzdioxin je látka poměrně stabilní, jeho jeodvatost by asi nebyla veliká. Jiné je to s jeho chlorovanými deriváty, vzláště 2,3,6,7 tetrachlordibenzdioxin je velmi stabilní látka a v přítomnosti chloru může při spalování jakýchkoli organických látek vznikat. Nemá-li se dostávat do ovzduší, je třeba jej "dopálit" při cca 1200oC, což je pro spalování biomasy teplota dost hypotetická, lze ji zajistit přídavkem zemního plynu.
Tetrachlordibenzdioxin není ovšem zdaleka tak nebezpečný, za jaký se vydává, podívejte se na ukrajinského presidenta, který otravu touto látkou po večeři se zástupci tajných služeb přežil. Sice není jasné, co to udělá v budoucnosti, trochu se to projeví na pleti, později možná na játrech a ledvinách...
|
|
|
Ivan Vitula 11.11.2005 21:37Re: par poznamek Má-li být biomasa suchá a dobře spalovaná, bude to zase stát nějakou energii - bude třeba ji dosušit, dále sklidit a přiblížit k topeništi - což opět není zdarma. Biomasa může vyprodukovat cca 10 t sušiny/ha. Kdybychom chtěli krýt celou energetickou spotřebu jen z biomasy, potřebovali bychom na to asi 90 000 km2 plochy. Každé % tedy tnamená cca 900 km2 plochy pro biomasu. Je to hodně, nebo málo? |
|
|
pavel 99 11.11.2005 21:09Re: je videt, ze pisete o tom, No jak je vidno - špice je někde jinde. Ale chtělo by to nějaké poměrové ukazatele, které by dokázaly to co potřebujeme. Třeba nějaký nevýhodný směnný kurs, nebo číslo vydělit něčím, čeho mají ostatní mnoho a my málo (že by počtem imigrantů???), aby vyniklo, jak jsme "špatní" - což vyniknout "potřebujeme", že? |
|
|
Mysch 11.11.2005 19:44je videt, ze pisete o tom, o cem neco vite. to vam tu asi neprominou.
a srovnani spotreby proudu na hlavu je zde:
ovsem chtelo by to doplnit o smysluplnou spotrebu, ci vyprodukovane zbozi.
ona takova kambodza, ci cad maj spotrebu velmi nizkou, ale v podstate taky nic neprodukujou.
norsko je sice na spici, ale tam s vytapej.
asi by bylo lepsi pouzit vyraz efektivni spotreba, ci rovnou plytvani.
|
|
|
vita 11.11.2005 17:58Re: Re: bez Jo, krajina v okolí Temelína. Zajisté, viděl jsem. I v elektrárně na exkurzi jsem byl, udělali jsme si s klukem vejlet. Pěkné.
Farmu 3300 jindřichovických vrtulí jsem naštěstí neviděl ani neslyšel. A doufám, že toho už budu ušetřen.
|
|
|
vita 11.11.2005 17:55Re: Re: bez Zatímco z větrné elektrárny přenášejí elektrony ekologické babky v nůších. Možná ale také, že ekologické elektrony netřeba transformovat, ty jsou hladší a nedrhnou tak ve drátech, jako ty hnusné atomové. Tím se liší a proto mohou fungovat filtry na atomovou elektřinu. |
|
|
pavel 99 11.11.2005 17:48Re: par poznamek Mohu prosím vědět, na jaké "špici" jsem ve spotřebě "na hlavu"? Pokud vím, tak většina vyspělých států (včetně "ekostátů" - Rakousko...) je daleko před námi. Nepopletl jste si to s jinými ukazateli?
|
|
|
jogín 11.11.2005 16:33Rakovina Maličkost, ze dřeva je půl rakoviny než z uhlí. V archivu je Ekologická rakovina plic, v článku jsou citace z věd. časopisů. |
|
|
Palustris 11.11.2005 16:21par poznamek Par poznamek k clanku (autora, ktery zrejme neni odbornik na biomasu)
- je pravdou spatne spalovana biomasa, podobne jako jina paliva, produkuje zdravi skodlive emise - a nektere hodne. Spatne spalovat biomasu (pri uvedenych nizkych teplotach = v nevhodnych topenistich, vlhkou biomasu, v nevhodnem rezimu - malo kysliku), ale nikdo nechce, protoze to soucasne je neekonomicke - zpusobuje to koroze a neefektivnost. Cilem uvedenych vedeckych studii (v CR zatim jen 6-7 mereni), bylo upozornit vyrobce na existenci teto skutecnosti - vyrobce topenist, uzivatele, kotelniky tak aby bylo mozne temto emisim predchazet - coz uz melo pozitivni odezvu napr. u vyrobcu.
- podle dalsich mereni (CEZ a jini) se ukazuje, uvedene emise POP (perzistentnich org. polutantu) je mozno odstanovat efektivne konvencnimi filtry a zpusoby spalovani.
-biomasa je podle mne hlavne vyznamny lokalkni a domaci energeticky zdroj a pokud je tak vyuzivana prinasi nejvice celospolecenskych zisku od zemedelsvi a reginalni rozvoj, pres diverzifikaci energetiky az po nizsi zavislost na dovazenych palivech vcetńe nuklearnich. Soucasnou podporu pro velkou spotrebu (CEZ a spol) chapu jako snahu splnit prilis ambiciozni cil 8%, ktery hori hlavne casove. V pozdejsim horizontu bychom ho podle mne meli byt schopni splnit. U nas by bylo podle mne lepsi pozadat o prodlouzeni indikativniho (nezavazneho) cile 8% a podporovat vice uspory spotreby energie, nizkoenergeticke staveni atd. (porad jsme na spici ve spotrebe na hlavu) a pak se i podil OZE zejm. biomasy a vody drive projevi.
|
|
|
Bob 11.11.2005 14:11Zvýšení poměru obnovitelných Zvýšení poměru elektráren na obnovitelné zdroje lze docílit jednoduše uzavřením elektráren konvenčních. V podstatě je-li v současnosti 3.3 % obnovitelných, tak lehce dosáhneme poměru 10-ti procent tím, že snížíme celkovou výrobu na třetinu. Tj. uzavřeme všechny tepelné elektrárny a zůstanou jen atomové. Jenže sakra vono se to chroští pálí taky v tepelných, takže se dostaneme na těch asi 8% a bude věru klid. |
|
|
Bob 11.11.2005 14:06Pá pá 8% Píšou že pálení chroští lze zvýšit až na 40% podíl v rámci obnovitelných zdrojů. Dál se říká, že nyní je to již 24%. Dále se říká, že obnovitelné zdroje mají 3.3 % z celku. A dál se ještě říká, že vodních elektráren nepřibyde a vítru je tak málo, že větrné elektrárny jsou spíš trapné nežli cokoliv jiného. Když to spočtu tak zjistím že těch 40% chroští vyústí asi v 5.5 % obnovitelných zdrojů z celku. No a to vůbec neuvažuju, že celkový výkon normáních elektráren se také navyšuje. Takže sbohem 8 %. Pá pá. |
|
|
pavel 99 10.11.2005 22:35No já bych to viděl jednoduše - podporuje "ministerstvo ekologismu" větrníky? Tak tedy napájet ono ministerstvo výhradně z větrníků (včetně vytápění). A oni by dostali rozum překvapivě rychle. Ostatně nikdo z propagátorů oněch "alternativních zdrojů" je pro své potřeby sám nevyužívá. To také o něčem svědčí. |
|
|
Pišta 10.11.2005 21:56Re: Re: bez A ještě k tomu připočtěte jako zálohu tu jadernou elektrárnu, protože ono jaksi občas (často) nefouká, zatímco elektřinu potřebujete stále.
Hezký den.
|
|
|
pavel 99 10.11.2005 20:52Re: Re: Pane Burkete, můžete uvést zdroje svých dat ? Bývá to základním rysem seriózních Pro Mejlu jiný odkaz http://web.cvut.cz/rctu/51924/PP2003-04cz.pdf zřejmě to nebude náhoda, že? |
|
|
Daneš Burket 10.11.2005 19:17Re: bez V tomto článku najdete odpověď na otázku, kolik energie spotřebuje výroba solárních panelů:
|
|
|
AeroKarel 10.11.2005 19:13Zrušit všechny zas....... dotace a povinné výkupy za státem (zelenými mužíky, melouny) stanovenou cenu. A hned by bylo vidět co se vyplatí a co ne. A těch nezaměstnaných příživníků ze všechmožných komisí, výborů, podvýborů, iniciativ ..... |
|
|
Ladislav N. 10.11.2005 18:54Re: Re: Re: Asi si řeknete, že už je to trochu nuda, Díky oběma. Já samozřejmě tenhle způsob formuláře a vkládání odkazů znám dobře např. z Živě.cz, ale tady na NP mi korektně fungovaly vložené odkazy jenom v prvních dnech. Pes ten vložený odkaz zmrší... a standardní html zápis odkazu nevezme vůbec... Třeba se NP vydal směrem Britských listů. Tam už komentáře nejsou povoleny vůbec. Zrušenými (filtrovanými) odkazy to začalo. :) |
|
|
Dindik 10.11.2005 18:31Re: jejda tak si myslím, že výraznou roli ve výrobě energie hraje i problém její skladovatelnosti. V tom má chemicky vázaná E ( paliva, některé sloučeniny) výhodu před tepelnou,mechanickou i elektrickou. Umím si představit výrobu energ. náročné látky v létě pomocí solární E a její rozkládání v zimě - je to nakonec obcdoba cyklu E + voda + CO2 = cukr a ten se využije ( potrava, palivo) na E + voda + CO2.Zde je taky vidět, že bilance CO2 při využití biomasy je neutrální, díky ztrátám spíše nevýhodná. Řešením je vázat CO2 nevratně ,jako např. vznik uhličitanů ( vápence ...).Kdysi jsem se zajímal, zda by šlo anaerobním rozkladem ( vyhnívání, tj. produkce metanu) nahradit dovoz plynu. Prý by nám nestačila plocha republiky! TO BY BYLA NÁDRž!
Jinak k atomu: Nedávno jsem byl ve Francii a tam jsou k vidění chladicí věže JE hrdě popsané logy firmy,a propagací JE a vůbec se netváří nijak provinile, že existují. (Zato jsem neviděl jediné"podnikatelské barko".!)
Na jihu běžně pěstují rychlerostoucí dřeviny - asi topoly- na polích v řadách jako u nás kukuřici.Ale nevím, zda to není hlavně na výrobu papíru a překližek. V každém případě to však má určitě i energetický přínos. A k tomu hoření dřeva: Do dneška se nikomu nepodařáuilo zachytit všechny látky, které vznikají při prostém hoření papíru - jistě, jsou převažně uhlovodíky.Stopy dalších tam jsou, ale často v koncentracíchna hranicích měřitelnosti a chyb přístroje a metody -proto je seriózní oba tyto údaje při citacích uvést.Jinak jsou ty ohnivé diskuze o složení kouřových plynů spíše řecnickým cvičením.
Celý problém je v tom, že všechny nnetradiční zdroje energie mají malý potenciál a jsou nespolehlivé. Kdyby tomu tak nebylo, byly by tradičními..
|
|
|
Mysch 10.11.2005 17:49jejda preinteligentni klerobolsevik se probudil.
jestlipak vubec vi co, a kde je temelin?
|
|
|
Saša 10.11.2005 17:42Uteklo mi to nějak. I obec Temelín je poměrně krásná. Na rozdíl od blbého Myše jsem tam byl. Naposledy loni v létě.
Příští rok to naši kluci plánují znovu. Protože to za to stojí.
Každému doporučuji Temelín i JETE navštívit a návštěvu lze sjednat na
|
|
|
Saša 10.11.2005 17:38Krajina v okolí Temelína je krásná. I samotná elektrárna je krásná. I obec |
|
|
Mysch 10.11.2005 17:27Re: bez a zkusil nekdo vypocitat, kolik energie je zapotrebi ke stavbe jakekoliv elektrarny, rozvodny, ci jednoho jedineho sloupu vysokeho napeti?
kdyz uz se tak ptate.
kolik energie je zapotrebi na vyrobu a postaveni jednoho transformatoru vb/nn?
kolik energie je zapotrebi na vyrobu jednoho sporaku, televizoru, cedecka, zehlicky, a vubec?
a videl nekdo krajinu v okoli temelina?
to je krasa, co?
|
|
|
vita 10.11.2005 17:14Re: bez Výpočet by byl jistě komplikovaný. Ale dá se zjednodušit - pokud vynecháme možnost, že se dodavatelé VěE nehorázně pakují, vyjadřují investiční náklady spotřebované suroviny a energii na jejich získání a přepracování. A práci, jistě, ta ale zase znamená energii a další na výživu pracujících. Co je investičně nákladnější, to je i náročnější a tedy to více zatěžuje životní prostředí.
Náklady na kW instalovaného výkonu jsou u VěE vyšší než u Temelína, cena kWh (která u JETE je dána investicemi plus palivem, u VěE jen investicemi) cca 3x vyšší. Takže farma 3300 věží, jež by nahradila INSTALOVANÝ výkon JETe, je ekonomicky i ekologicky horší. Když budeme pracovat s energií, bude těch věží potřeba tak 10x víc. Desetkrát stoupnou investice. Plus investice do akumulace, aby se ty nárazové výroby vyrovnaly.
|
|
|
Petr Vaňura 10.11.2005 16:48Re: Re: Pane "R" jak to děláte s tím dřevěným uhlím? Samozřejmě, dioxinů vzniká při topením dřevem docela dost, jenže víte, kolik lidí se dnes "živí" stanovováním dioxinů? A tak opravdu někde dioxiny vadí a jinde ne.
Zlí jazykové tvrdí, že normy na obsah kdečeho v kdečem jsou dány citlivostí přístrojů nejvyšší cenové kategorie a s rostoucí citlivostí těchto přístrojů se úměrně zpřísňují. To je sice z části přehnané ale hodně pravdy na tom je.
Totéž dokonce platí např. pro přítomnost těžkých kovů. Člověk ke své existenci potřebuje cca 20 prvků, ale mnohé z nich jsou ve vyšších množstvích jedovaté, dokonce smrtelně. Ale ty normy jsou "něco mezi."
|
|
|
Bullhead 10.11.2005 16:19bez prosím pěkně, zkusil někdo vypočítat, jaké množství energie, získané z nebnovitelných zdrojů, tj. spalováním fosilních paliv, se musí obětovat na výrobu jednoho takového krajinu hyzdícího monstra ??? Já si matně vzpomínám, že jsem někde četl výpočet s informací, že v našich podmínkách nemá tahle příšernost vůbec naději za celou svoji předpokládanou životnost vyrobit srovnatelné množství energie, která padla na její výrobu. Rád bych ale tuhle informaci měl ověřenou někým kvalifikovaným. Pokud je to pravda, mělo by být stavění něčeho takového v našich podmínkách jednou provždy znemožněno, a nejen nezvýhodňována energie takto vyrobená, ale pachatel navíc pokutován za zohyždění krajiny. |
|
|
vita 10.11.2005 14:20Re: Re: Pane "R" jak to děláte s tím dřevěným uhlím? Takže dioxiny při spalování biomasy jsou nesmysl, najdou se všude... Dejme tomu. Řádově nižší koncentrace dioxinů při spalování odpadu jsou problém - aspoň zelení všech odrůd a odstínů to tvrdí.
Tak je to problém nebo není to problém? Nebo je to problém tam, kde DUHA řekne, že je to problém a není tam, kde DUHA řekne, že není? Vzpomínám, jak si jedna lobbystka za obnovitelné zdroje (bohužel nese příjmení Heyrovská) trpce stěžovala, že ten hnusný ČEZ si dovoluje pálit biomasu, když přece pálení biomasy je vyhrazené pro někoho úplně jiného. A nemělo by to být jedno? Nebo že by ČEZovský CO2 byl nějak agresivnější než alternativní? Tedy alternativecký?
|
|
|
Petr Vaňura 10.11.2005 14:13Re: Re: Obecně, kdyby se spálilo VEŠKERÉ dřevo, které u nás naroste, Já jsem našel těžbu dřeva 15 mil kubíků, hnědého uhlí 50 miliónů tun a čeného uhlí 15 miliónů tun. Dřevný odpad (větve apod.) bude asi navrch 50% k těm 15 mil. kubíkům (ten poměr jsem kdysi četl).
Jinak souhlas.
|
|
|
slovan 10.11.2005 13:38Re: Re: Re: Re: Snižování podílu oxidu uhličitého v ovzduší? Ta konverze je navic dvojita, vetsina elektronickych zarizeni (TV, PC, kompakt zarivky, radia) stejne AC napeti bud transformuje na male napeti, pak usmerni na napeti velmi casto 12V a pak vyuzije(starsi zpusob) nebo rovnou usmerni, prevede na vysokou frekvenci(cca 50kHz)transformuje a pak usmerni -vysledkem je opet casto 12V DC. Vysokofrekvencni zdroj napajeny z 12V DC by mel byt vyrobne lacinejsi nez stejny zdroj napajeny z 230V AC. Motory napajene z DC napeti s bezkontaktni komutaci dnes nejsou zadny problem, ani vyrobni, ani ekonomicky a zivotnost a spolehlivost se blizi ke klasickemu asynchronnimu AC motoru.Jediny problem by byly vnitrni rozvody objektu - relativne velke proudy potrebuji silne vodice se kterymi se spatne manipuluje a problematicka instalace energeticky narocnych spotrebicu - mikrovlnka, automat pracka, domaci vodarna |
|
|
jakovy 10.11.2005 13:33Re: Re: jsem potěšen, že my. ale 3x levněji |
