Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996
16.5.2024 | Svátek má Přemysl
Diskuse k článku
EKOLOGIE: Lesk a bída energetického využívání biomasy
Když se řekne „obnovitelné zdroje“, většina z nás si v prvním okamžiku představí vrtuli větrné elektrárny nebo solární panel. Následně si vzpomeneme, že mezi tyto zdroje patří i voda. Zajímavé je, že nejméně se v této souvislosti mluví a diskutuje o spalování biomasy. Nabízí se otázka, proč tomu tak je.
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
Zobrazit příspěvky:
Všechny podle vláken Všechny podle času
|
Palustris 14.11.2005 1:16Re: Re: Re: Re: Re: par poznamek Casem se mozna trh nasyti, ale dnes rostouci cena biomasy spise napomuze vyuziti dalsich "drazsich" zdroju biomasy, protoze i ty jsou porad pod cenou hnedeho uhli. Nejlevnejsi odpadni biomasa z pil a drevozpracujiciho prumyslu je uz diky vstupu CEZu vycerpana a jeji cena roste tak (na 650-800 kc/t), ze bude mozno vice vyuzivat potencial tezebnich zbytky z mytnich tezeb a pozdeji snad i z vychovnych zasahu. Jednorazovy odber biomasy by podle vetsiny lesnickych odborniku nemel narusit kolobeh prvku v ekosystemu. Take palivove drevo muze byt vyrabeno vice - podle UHUL v soucanosti tezime v mytnich tezbach cca 70% prirustku. Podle nakladovych krivek by pak mela prijit rada na slamu a nakonec na zamerne pestovanou biomasu energetickych plodin. Cena b. z eplodin spise klesa se zavadenim vynosnejsich odrud, efektivnejsich zpusobu pestovani a samozrejme dotaci...nektere eplodiny jsou tak dnes prinejmesim na stejne cenove urovni jako hnede uhli pri stejne nebo lepsi vyhrevnosti (1100-1600 kc/t sur. - bez dotace cca o 200-400kc vyse). |
|
|
Chytka 28.11.2005 14:16Re: par poznamek Spalování biomasy s uhlím v klasických elektrárnách bych nepřičítal k výrobě z obnovitelných zdrojů, protože vzniklý popílek nejde vrátit do krajiny a musí se uložit do skládek, protože z uhlí tam jsou těžké kovy a jiné problematické sloučeniny.
Zajímavější by bylo mít blok jen na biomasu, jenže to už je technologicky někde jinde, nemohl by mít asi 100 nebo 200 MW (aby to bylo zajímavé pro velkou energetiku) a chce to vlastní dlouhý vývoj.
Takže tu jde spíše o honbu za procenty (a odškrtnutí papírového závazku) podle zásady "Kdo neumí přelézt, může podlézt".
|
|
|
Bob 11.11.2005 14:11Zvýšení poměru obnovitelných Zvýšení poměru elektráren na obnovitelné zdroje lze docílit jednoduše uzavřením elektráren konvenčních. V podstatě je-li v současnosti 3.3 % obnovitelných, tak lehce dosáhneme poměru 10-ti procent tím, že snížíme celkovou výrobu na třetinu. Tj. uzavřeme všechny tepelné elektrárny a zůstanou jen atomové. Jenže sakra vono se to chroští pálí taky v tepelných, takže se dostaneme na těch asi 8% a bude věru klid. |
|
|
Bob 11.11.2005 14:06Pá pá 8% Píšou že pálení chroští lze zvýšit až na 40% podíl v rámci obnovitelných zdrojů. Dál se říká, že nyní je to již 24%. Dále se říká, že obnovitelné zdroje mají 3.3 % z celku. A dál se ještě říká, že vodních elektráren nepřibyde a vítru je tak málo, že větrné elektrárny jsou spíš trapné nežli cokoliv jiného. Když to spočtu tak zjistím že těch 40% chroští vyústí asi v 5.5 % obnovitelných zdrojů z celku. No a to vůbec neuvažuju, že celkový výkon normáních elektráren se také navyšuje. Takže sbohem 8 %. Pá pá. |
|
|
pavel 99 10.11.2005 22:35No já bych to viděl jednoduše - podporuje "ministerstvo ekologismu" větrníky? Tak tedy napájet ono ministerstvo výhradně z větrníků (včetně vytápění). A oni by dostali rozum překvapivě rychle. Ostatně nikdo z propagátorů oněch "alternativních zdrojů" je pro své potřeby sám nevyužívá. To také o něčem svědčí. |
|
|
AeroKarel 10.11.2005 19:13Zrušit všechny zas....... dotace a povinné výkupy za státem (zelenými mužíky, melouny) stanovenou cenu. A hned by bylo vidět co se vyplatí a co ne. A těch nezaměstnaných příživníků ze všechmožných komisí, výborů, podvýborů, iniciativ ..... |
|
|
Bullhead 10.11.2005 16:19bez prosím pěkně, zkusil někdo vypočítat, jaké množství energie, získané z nebnovitelných zdrojů, tj. spalováním fosilních paliv, se musí obětovat na výrobu jednoho takového krajinu hyzdícího monstra ??? Já si matně vzpomínám, že jsem někde četl výpočet s informací, že v našich podmínkách nemá tahle příšernost vůbec naději za celou svoji předpokládanou životnost vyrobit srovnatelné množství energie, která padla na její výrobu. Rád bych ale tuhle informaci měl ověřenou někým kvalifikovaným. Pokud je to pravda, mělo by být stavění něčeho takového v našich podmínkách jednou provždy znemožněno, a nejen nezvýhodňována energie takto vyrobená, ale pachatel navíc pokutován za zohyždění krajiny. |
|
|
vita 10.11.2005 17:14Re: bez Výpočet by byl jistě komplikovaný. Ale dá se zjednodušit - pokud vynecháme možnost, že se dodavatelé VěE nehorázně pakují, vyjadřují investiční náklady spotřebované suroviny a energii na jejich získání a přepracování. A práci, jistě, ta ale zase znamená energii a další na výživu pracujících. Co je investičně nákladnější, to je i náročnější a tedy to více zatěžuje životní prostředí.
Náklady na kW instalovaného výkonu jsou u VěE vyšší než u Temelína, cena kWh (která u JETE je dána investicemi plus palivem, u VěE jen investicemi) cca 3x vyšší. Takže farma 3300 věží, jež by nahradila INSTALOVANÝ výkon JETe, je ekonomicky i ekologicky horší. Když budeme pracovat s energií, bude těch věží potřeba tak 10x víc. Desetkrát stoupnou investice. Plus investice do akumulace, aby se ty nárazové výroby vyrovnaly.
|
|
|
Pišta 10.11.2005 21:56Re: Re: bez A ještě k tomu připočtěte jako zálohu tu jadernou elektrárnu, protože ono jaksi občas (často) nefouká, zatímco elektřinu potřebujete stále.
Hezký den.
|
|
|
Mysch 10.11.2005 17:27Re: bez a zkusil nekdo vypocitat, kolik energie je zapotrebi ke stavbe jakekoliv elektrarny, rozvodny, ci jednoho jedineho sloupu vysokeho napeti?
kdyz uz se tak ptate.
kolik energie je zapotrebi na vyrobu a postaveni jednoho transformatoru vb/nn?
kolik energie je zapotrebi na vyrobu jednoho sporaku, televizoru, cedecka, zehlicky, a vubec?
a videl nekdo krajinu v okoli temelina?
to je krasa, co?
|
|
|
Saša 10.11.2005 17:38Krajina v okolí Temelína je krásná. I samotná elektrárna je krásná. I obec |
|
|
Saša 10.11.2005 17:42Uteklo mi to nějak. I obec Temelín je poměrně krásná. Na rozdíl od blbého Myše jsem tam byl. Naposledy loni v létě.
Příští rok to naši kluci plánují znovu. Protože to za to stojí.
Každému doporučuji Temelín i JETE navštívit a návštěvu lze sjednat na
|
|
|
Mysch 10.11.2005 17:49jejda preinteligentni klerobolsevik se probudil.
jestlipak vubec vi co, a kde je temelin?
|
|
|
Dindik 10.11.2005 18:31Re: jejda tak si myslím, že výraznou roli ve výrobě energie hraje i problém její skladovatelnosti. V tom má chemicky vázaná E ( paliva, některé sloučeniny) výhodu před tepelnou,mechanickou i elektrickou. Umím si představit výrobu energ. náročné látky v létě pomocí solární E a její rozkládání v zimě - je to nakonec obcdoba cyklu E + voda + CO2 = cukr a ten se využije ( potrava, palivo) na E + voda + CO2.Zde je taky vidět, že bilance CO2 při využití biomasy je neutrální, díky ztrátám spíše nevýhodná. Řešením je vázat CO2 nevratně ,jako např. vznik uhličitanů ( vápence ...).Kdysi jsem se zajímal, zda by šlo anaerobním rozkladem ( vyhnívání, tj. produkce metanu) nahradit dovoz plynu. Prý by nám nestačila plocha republiky! TO BY BYLA NÁDRž!
Jinak k atomu: Nedávno jsem byl ve Francii a tam jsou k vidění chladicí věže JE hrdě popsané logy firmy,a propagací JE a vůbec se netváří nijak provinile, že existují. (Zato jsem neviděl jediné"podnikatelské barko".!)
Na jihu běžně pěstují rychlerostoucí dřeviny - asi topoly- na polích v řadách jako u nás kukuřici.Ale nevím, zda to není hlavně na výrobu papíru a překližek. V každém případě to však má určitě i energetický přínos. A k tomu hoření dřeva: Do dneška se nikomu nepodařáuilo zachytit všechny látky, které vznikají při prostém hoření papíru - jistě, jsou převažně uhlovodíky.Stopy dalších tam jsou, ale často v koncentracíchna hranicích měřitelnosti a chyb přístroje a metody -proto je seriózní oba tyto údaje při citacích uvést.Jinak jsou ty ohnivé diskuze o složení kouřových plynů spíše řecnickým cvičením.
Celý problém je v tom, že všechny nnetradiční zdroje energie mají malý potenciál a jsou nespolehlivé. Kdyby tomu tak nebylo, byly by tradičními..
|
|
|
vita 11.11.2005 17:55Re: Re: bez Zatímco z větrné elektrárny přenášejí elektrony ekologické babky v nůších. Možná ale také, že ekologické elektrony netřeba transformovat, ty jsou hladší a nedrhnou tak ve drátech, jako ty hnusné atomové. Tím se liší a proto mohou fungovat filtry na atomovou elektřinu. |
|
|
vita 11.11.2005 17:58Re: Re: bez Jo, krajina v okolí Temelína. Zajisté, viděl jsem. I v elektrárně na exkurzi jsem byl, udělali jsme si s klukem vejlet. Pěkné.
Farmu 3300 jindřichovických vrtulí jsem naštěstí neviděl ani neslyšel. A doufám, že toho už budu ušetřen.
|
|
|
Daneš Burket 10.11.2005 19:17Re: bez V tomto článku najdete odpověď na otázku, kolik energie spotřebuje výroba solárních panelů:
|
|
|
qwert 21.11.2005 13:03Re: Re: energie na výrobu solárních panelů INITIAL EMPIRICAL RESULTS FOR THE ENERGY PAYBACK TIME OF PHOTOVOLTAIC MODULES
Až udělá někdo stejně dobrou studii pro ostatní typy elektráren, pak má smysl diskutovat, dřív ne. Samotná studie není argumentem proti solárním panelům, jen vyvrací lživá tvrzení, že fotovoltaické moduly za dobu své životnosti nevyrobí energii spotřebovanou ke své výrobě.
Jiné tvrzení "Neb ekonomicky si nevydělají ani na dvacetinu pouhých úroků z investiční částky. Čili ekonomicky jsou naprosto ztrátové. A ekonomika také představuje energii. Protože v podstatě celé náklady na výroby zase nejsou nic jiného než energie. Nejen při vlastní výrobě křemíkových plátků, ale všech použitých surovin a i patrně největší položka - mzdy - zase skončí jako spotřeba energie. I dělníci topí. I košile pro dělníky se vyrábí prostřednictvím energie atd atd. Takže solární články za dobu životnost energii nevyrobí nikdy, jen spotřebují." (jistý pan Vaněk) je rovněž mimo mísu, protože je zcela vytržené z kontextu využití. Pochopitelně že JSOU instalace, kde se solární moduly vyplatí. Například při místní potřebě několika set watů se rozhodně nevyplatí kopat 1 km dlouhou přípojku a pokládka kabelu - to totiž vyjde několikrát dráže, než fotovoltaické řešení.
Jinak bych řekl, že požadavek na nepřetržitou dodávku energie je spíž znakem deluviální ekonomiky.
|
|
|
whocares 10.11.2005 12:31NA druhé straně by se měl imho zvážit účinek větrných elektráren v boji proti ptačí chřipce. Pokud je nastavíme dokola kolem republiky, to by bylo, abysme těm ptačím vetřelcům nezatrhli tipec !! |
|
|
Pepa Zdepa 10.11.2005 13:08Re: NA druhé straně Hehe, tak to byla taková pěkná tečka za tím naším ekologickým případem, opakuji... |
|
|
Em 10.11.2005 11:30Poznámka pro autora a Pergila: Kde vzal autor údaj, že koncentrace dioxinu jsou o řád větší, než norma ? Pokud se pamatuji na přednášku v Řeži před dvěma roky o užití štovíku, nic takového nebylo řečeno.
Pergilovi děkuji za jednoduchý výklad vzniku dioxinu.
|
|
|
Ivan Vitula 11.11.2005 21:49Re: Poznámka pro autora a Pergila: Dioxin, správněji dibenzdioxin je látka poměrně stabilní, jeho jeodvatost by asi nebyla veliká. Jiné je to s jeho chlorovanými deriváty, vzláště 2,3,6,7 tetrachlordibenzdioxin je velmi stabilní látka a v přítomnosti chloru může při spalování jakýchkoli organických látek vznikat. Nemá-li se dostávat do ovzduší, je třeba jej "dopálit" při cca 1200oC, což je pro spalování biomasy teplota dost hypotetická, lze ji zajistit přídavkem zemního plynu.
Tetrachlordibenzdioxin není ovšem zdaleka tak nebezpečný, za jaký se vydává, podívejte se na ukrajinského presidenta, který otravu touto látkou po večeři se zástupci tajných služeb přežil. Sice není jasné, co to udělá v budoucnosti, trochu se to projeví na pleti, později možná na játrech a ledvinách...
|
|
|
Petr Vaňura 10.11.2005 11:18Kombinovaná výroba tepla a elektřiny je třeba prováděna v teplárně Malešice. Podobně je část Prahy vytápěna teplem z elektrárny Mělník. Samozřejmě, jedno z úskalí je tady fakt, že v těchto zdrojích je výroba tepla a elektřiny svázána nazájem (ač ne úplně), čímž je využitelnost tohoto principu omezená. Celá tato problematika by vydala na několik článků, zajímavé je třeba i porovnání tepelných čerpadel s plynovým kotlem.
Termínem "kogenerační jednotka" se označují malé zdroje pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny ze zemního plynu, fungující na bázi spalovacího motoru. Tady je výroba tepla a elektřiny svázána téměř úplně, což spolu s cenou zemního plynu omezuje jejich využitelnost.
|
|
|
Petr Vaňura 10.11.2005 11:09Obecně, kdyby se spálilo VEŠKERÉ dřevo, které u nás naroste, byl by to jen zlomek energie, která se u nás získává spalováním uhlí. K využívání koksu v železárnách mimochodem, přistoupili Angličané poté, co valnou část lesů spálili ve vysokých pecích na dřevěné uhlí.
Samozřejmě, dřevo má také jiné využití, např. při výrobě papíru, na který se třeba dnes používá i dřevo, získáné kácením deštných pralesů.
Pokud jde o produkci biomasy na úkor produkce potravin, nehledě k nedostatečnému potenciálu, je třeba vědět, že zemědělské "přebytky" ve světě, kde většina lidí hladoví jsou pouze výsledkem zemědělské politiky (nejen) EU. Tak se třeba dobytek v EU krmil masokostní moučkou ale pastevci z jižní Ameriky, neměli pro maso ze svých volně se pasoucích stád odbyt, neboť vývoz masa z EU je (nebo alespoň byl) subvencován.
|
|
|
Mirek Havranek 10.11.2005 13:00Re: Obecně, kdyby se spálilo VEŠKERÉ dřevo, které u nás naroste, No ten zlomek je to asi vždycky když něco dělíme něčím ne? Číslo by bylo asi lepší - mě to vyšlo že pro rok 2003 to je 30% (ve zlomcich se to většinou nevyjadřuje ale chceteli dřevo by pokrylo 1/3 uhlí - což je samozřejmě nesmysl, kvůůli dřevu použitému na konstrukční účely papír apod - ale tu podmínku jste napsal vy). 30% pokud berete pouze uhlí, pokud celý PEZ tak cca 17.6%. (beru PEZ ČR, dřevo je bráno jako domácí těžba+přírůst, průměrná GCV, upraveno na 15% obsah vody)
|
|
|
Petr Vaňura 10.11.2005 14:13Re: Re: Obecně, kdyby se spálilo VEŠKERÉ dřevo, které u nás naroste, Já jsem našel těžbu dřeva 15 mil kubíků, hnědého uhlí 50 miliónů tun a čeného uhlí 15 miliónů tun. Dřevný odpad (větve apod.) bude asi navrch 50% k těm 15 mil. kubíkům (ten poměr jsem kdysi četl).
Jinak souhlas.
|
|
|
A.S. Pergill 10.11.2005 10:43Hlavní přínos biomasy Je v tom, že jde o energii v relativně neomezené míře skladovatelnou. (Tím rozumím řádově měsíce, delší doba skladovatelnosti nemá význam.) Může se proto dobře doplňovat třeba s těmi větrníky. (Na bázi plynu i kapaliny vzniklých suchou destilací dřeva se dá sestrojit jednotka s nástupem činnosti řádově v sekundách, svého času se k podobnému účelu používaly turbíny z vyřazených stíhaček.) |
|
|
honzak 10.11.2005 11:42Re: Hlavní přínos biomasy jen poznámka -otáčky stíhačkové turbíny (bývaly to MIG 15) jsou poněkud nekompatibilní s běžně vyráběnými generátory (ať synchronními, tak i asynchronními). Jinak myšlenka dobrá, tí |
|
|
honzak 10.11.2005 11:51sorry, nezvládám multitasking. Chtěl jsem dodat, že akumulace větrné energie v plynu ze suché destilace by se mi líbila. Byl by to typický špičkový zdroj, s náběhem srovnatelným s vodní elektrárnou. Ale ekologisti by určitě řvali - suchou destilací určitě vznikají dioxiny... |
|
|
R 10.11.2005 10:28Já tady zopakuji Já tady zopakuji odkaz na http://www.vesmir.cz/clanek.php3?CID=6372 , který tady dal předtím Pišta, zdá se mi totiž, že to tam je skutečně přesně napsáno. Dnešní zvýhodnění obnovitelných zdrojů je skutečně umělé a díky tomu je to kšeft pro určité podnikatele.
Ta biomasa se mně zdá spíše jako regionální záležitost. Jako že někdo třeba zdědí hektar pole a nasadí tam energetické rostliny a díky tomu nebude muset kupovat uhlí nebo shánět dřevo nebo bude pouštět plynový kotel jen v největších mrazech a jinak bude topit v krbu slisovanou biomasou. Nebo zemědělec ze svých 100 hektarů oseje 20 biomasou, aby rozložil svoje příjmy.
Dneska se zatím vyplatí jen hromadné pěstování biomasy na regulérním poli. Zatím je ještě v lesích dost dřeva, takže je levné a uhlí taky nijak moc drahé není. Ale těžba v lesích může narazit na ekologické limity, protože ve zdravém lese musí být nějaké drobnější podrostové dřeviny a stromky, taky se tam musí nějaká biomasa zůstat a rozkládat se tam. Jenže biomasa roste všude. Na příkopech kolem cest, na silničních a železničních náspech, na dočasně neobdělávaných pozemcích. Jenomže tam by se musela sklízet nebo ořezávat ručně, takže zatím se na udržování takových ploch spíše peníze dávají, než by z toho něco bylo. Ovšem kdyby cenová hladina pevných paliv nějak výrazně stoupla, najednou by se vyplatilo i sklízet biomasu na topení z těchto ploch ručně.
|
