Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
CLIMATEGATE: Britský parlament bude šetřit
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Mirek Šejna 2.2.2010 14:12Re: mgr.Mildo denní průměry se dlouhodobě měří tak, že se vezmou teploty ze 7.hodiny, 14.hodiny a 21.hodiny. Ten poslední údaj se vynásobí dvěma a celkový součet se dělí čtyřmi. Pro kontrolu dlouhodobých trendů průměrných teplot je nutné používat tento algoritmus stále, aby se srovnávalo srovnatelné. Není v tom žádná snaha o manipulaci. Naopak. Tuto metodu zavedli naši předkové před více než 200 lety a pokud chceme jejich údaje porovnávat s našimi, pak musíme dodržet stejné postupy, jako naši předkové. Jinak bychom porovnávali hrušky s jabkama. |
|
|
Vít Květoň 2.2.2010 14:02Re: mgr.Mildo No upřímně řečeno, já si moc nepotrpím na podobná prohlášení o jakémkoli oboru, zvlášť když o té problematice moc nevím. K těm denním průměrům. Víte, ono je to otázka historie vývoje meteorologie v jednotlivých zemích. |
|
|
Harry 2.2.2010 14:00Re: Vladane, Nenechte prchlivost cloumat vasim majestatem, Velicenstvo. Jde tady rec o molekulach. |
|
|
Petr 2.2.2010 13:59Re: františku Máte samozřejmě pravdu, ale ty dvouatomové z různých atomů se v atmosféře moc nevyskytují. Snad CO ale ten jen opravdu minimálně a ne dlouho. |
|
|
Petr 2.2.2010 13:57Re: Vladane, Taky si k těm článkům tady na NP zkuste otevřít diskusi, dokud tu nějaká je. Pokud při svém vzdělání v nich ty nesmysly nepoznáte, za což se ještě nemusíte stydět, určitě je do ní někdo napíše. Nápověda: ten článek byl úúúúplně mimo. |
|
|
honzak 2.2.2010 13:48Re: mgr.Mildo děkuji za odpověď. Něco podobného jsem očekával - šetří se všude. Ovšem informace:"Ze světového hlediska upozorňuju, že např, denní průměry se nepočítají na celém světě stejně, takže chcete-li získat rozumně srovnatelná data, musíte do nich vidět." mě dojala k slzám! "Je-li možné udělat chybu, tak ji jistě někdo udělá" říká jistý Murphy a mí pravdu. Klimatologie u mě právě ztratila další candelu ze svého jasu. Nešť, i v mém oboru se dějí neuvěřitelné kraviny. |
|
|
knihovnik 2.2.2010 13:44Re: V nové společnosti to se s vasimi oblibenymi www.vidlak.com urcite neda srovnat. kde jste slysel slovo premisa? jste si jist ze ho pouzivate spravne? |
|
|
calixaren 2.2.2010 13:43Re: františku V infracervene oblasti absorbuji pochopitelne i nektere dvouatomove plyny (ty ktere nejsou slozeny ze stejnych atomu), pro absorbci neni rozhodujici pocet atomu, ale zmena dipolmomentu pri vibraci resp. rotaci molekuly. |
|
|
Vít Květoň 2.2.2010 13:42Re: mgr.Mildo I pravidla údržby budek jsou stanovena předpisy. Rovněž tak existují revizoři, kteří mají na dodržování těchto pravidel dohlížet. Rovněž tak se studuje možný vliv výměny materiálu budek (dříve dřevěné, nyní plastové), rovněž tak se zkoumají vlivu různého umístění budek v historii atd. Poznamenávám, ž v posledních deseti letech u nás, tak jako v celém světě probíhá rozmach automatizované sítě měření, což s sebou nese svoje jiné problémy. Ze světového hlediska upozorňuju, že např, denní průměry se nepočítají na celém světě stejně, takže chcete-li získat rozumně srovnatelná data, musíte do nich vidět. |
|
|
Vít Květoň 2.2.2010 13:37Re: Honzo42 Musím oponovat, zdaleka nemusí naměřit to samé. |
|
|
těchňik 2.2.2010 13:37Český parlament by měl také šetřit! dtto |
|
|
I.Laengsfeld 2.2.2010 13:31Re: teplotní řady jsou kompletní a dokonce se vzájemně po několik desítek let překrývají Dokonce ani tohle nestaci. Pokud nemame verohodny odhad velikosti antropogenniho otepleni OBOU lokalit (nejen) v dobe prekryvu toho mereni - a ten nejspis nemame. Nemame verohodny odhad Pisvejcovy konstanty porovnavajici, jak velke antropogenni otepleni bylo v Ruzyni a Klementinu pred temi cca 50 lety, kdy se preskakovalo z jedne rady do druhe. (A dnes ma ta Pisvejcova konstanta uz zase uplne jinou hodnotu nez tehda.) Je unavne, kdyz ani ta Ruzyne a Klementinum nemohou byt skutecne a jsou jen vselijak "nastavovane". V CRU maji jakousi "virtualni" Ruzyn davnych desetileti ktera nikdy neexistovala. Proc ksakru radeji nevezmou tu Milesovku, tam ty antropogenni zmeny urcite nebyly tak velke (pres velkoplosne zmeny krajiny dole) |
|
|
Jenda 2.2.2010 13:27Re: V nové společnosti Mate pocit, ze se akademie ved ci "vedci" prifareni k univerzitam venuji malemu mnozstvi ptakovin? Veskera ta pohlavni studia, ... |
|
|
honzak 2.2.2010 13:22Re: mgr.Mildo čistě praktická otázka - jaký je interval obnovy nátěru těch budek? Utírá se z nich pravidelně prach? |
|
|
Vít Květoň 2.2.2010 13:01Re: mgr.Mildo Jen potvrzujete, co jsem napsal. |
|
|
Mirek Šejna 2.2.2010 13:01Honzo42 pokud budete mít instalované dva teploměry podle pravidel meteorologie a budou od sebe vzdálené 30 metrů, tak Vám naměří to samé. Pokud ale máte jeden teploměr za oknem na severní straně baráku a druhý na terase na jižní straně baráku, tak ten rozdíl bude ještě vetší, než 2°C. |
|
|
libienski 2.2.2010 12:58Re: mgr.Mildo No jestli to nebude tím, že ten jeden, který zrovna nevidíte bude třeba vytáhnout z ři.ě:-) |
|
|
Vít Květoň 2.2.2010 12:56Re: mgr.Mildo Záleží na cíli sledování. V každém případě je podstatná tzv. homogenita časové řady, což je kardinální problém. Pokud pak děláte průměr ze stále stejných stanic, tak rzodílná nadmořská výška nemusí vadit, pokud ovšem předpokládáte, že v různých výškových pásmech se ty trendy teplot chovají stejně. To samo o sobě je předmětem výzkumu, takže je třeba být při interpretacích dost opatrný. Pokud jde o satelitní měření teploty, tak ta se pro meteorologická měření používají dost široce, ale pro měření časových trendů to zrovna není to zatím není pravé ořechové (už kvůli délce dostupných řad a principům satelitních měření, např. problémům s oblačností atd. (viz nějaká učebnice) |
|
|
i.h. 2.2.2010 12:50No, i to je mozne. Urcite mame vsichni tri pravdu. |
|
|
libienski 2.2.2010 12:50Re: V nové společnosti Konečně zajímavý web:-) Jen zatím postrádám vyjádření prezidentské kanceláře k tak závažným celospolečenským fenménům jako smrdění nohou. |
|
|
Honza42 2.2.2010 12:48Re: mgr.Mildo Mám dva teploměry od sebe vzdálené 30 metrů a liší se klidně o 2°C oběma směry. Zaleží odkud foukne. A až se pokácí ty vzrostlé stromy a o kousek dál vyrostou ty menší, bude to zas jinak. Korektní podmínky po desítky let nejsou udržitelné. Teploměr měří velmi přesně - teplotu teploměru. |
|
|
ps 2.2.2010 12:46Re: soukmenovče knihovníku Nechci Vás vyplašit, ale příslušná vyšetřovací komise vyšetřující FOIA compliance již vyšetřování uzavřela s tím, že shledala provinění proti zákonu, nicméně promlčecí lhůta uplynula již před šesti měsíci... |
|
|
Mirek Šejna 2.2.2010 12:44Re: mgr.Mildo mě tedy opravdu různá nadmořská výška nevadí. Pro sledování změn klimatu je rozhodující trend a nikoli absolutní hodnoty. Jinými slovy pokud je v Praze Klementinu průměrná roční teplota 10°C a na Sněžce 3°C, pak pokud se během 20 let v Klementinu oteplí z 10 na 11 stupňů a na Sněžce ze 3 na 4 stupně. Pak je trend stejný. |
|
|
Vít Květoň 2.2.2010 12:42Re: mgr.Mildo Teplota vzduchu se v klasických meteorologických budká měří speciálními staničními teploměry kalibrovanými na desetinu stupně a odečítanými na s přesností na desetinu stupně. V budce se měří proto, aby měření bylo ve stínu a za bezvětří. V rámci předpisů pro měření jsou stanoveny i základní parametry pozemků stanic i pravidla odečítání teploty. Pochopitelně lze široce diskutovat o plošné i časové proměnlivosti pole teploty, o homogenitě řad atd. atd.. Jenže to je dneska v podstatě samostaný vědní obor (nebo podobor, chcete-li). |
|
|
Mirek Šejna 2.2.2010 12:40pomýlený Marde až se naučíte nejen číst, ale i pochopit text, tak zjistíte, že jsem o síle skleníkového efektu dvouatomových molekul vůbec nepsal. Psal jsem o molekulách tří- a více-atomových. To jen Vy jste jste narozdíl ode mne "lidského odpadu" exkluzivním nadčlověkem, který ale má problém pochopit psaný text. |
|
|
IronNick 2.2.2010 12:36Re: mgr.Mildo Různá nadmořská výška Vám při počítání globálních teplotních průměrů nevadí? Satelity samozřejmě "průměrují" i vertikálně, ale mají podle mě jednu velkou výhodu: odpadá problém výběru "standardních" stanic a počítání "vážených" průměrů. Satelitní měření mi připadá mnohem robustnější. (Pochopitelně málo vhodné pro meteorologické účely.) Mimochodem, pro obyčejného smrtelníka je důležitá LOKÁLNÍ teplota na povrchu v místě, kde žije, nikoliv jakási GLOBÁLNÍ... |
|
|
Honza42 2.2.2010 12:34Re: Co se týká Mošnova u Ostravy Jak se změnila prašnost za posledních 200 let. Komíny? Máme? Velkorypadla? Máme? |
|
|
Lapil 2.2.2010 12:32Re: Vladane, Před pár dny (minulý týden?) tu byl na to téma článek. Pochopil jsem z něho, že s přidáváním skleníkového plynu se to má jako s přidáváním skel do okna. První sklo dělá divy, druhé míň, a jestli je těch skel patnáct nebo šestnáct, to je už skoro jedno. Bylo tam tvrzeno, že teplota Země zcela bez CO2 je nějakých -35stC, zatímco kdyby se vypustil veškerý CO2, který je k dispozici (asi jen v uhlí, ropě apod.; ve vápenci, řekl bych, je ho řádově víc) a stoupla tak koncentrace zhruba na 2,5násobek, stoupla by aktuální teplota... a teď nevím, o 2stC? Nebo možná 4stC; přeci jen jsem v práci a nemám zrovna čas to hledat a studovat; rozhodně nic, co by nás uvařilo do měkka... |
|
|
I.Laengsfeld 2.2.2010 12:31Re: Ale mozná i Sice jsem zil v domneni, ze oznaceni "politicka klimatologie" jsem poprve zavedl v tehle diskusich kdysi ja :-) ale ten pojem byl jisteze na spadnuti, ba primo se vnucoval a musel nevyhnutelne vzniknout v mnoha nezavisle myslicich hlavach soucasne :-) |
|
|
Honza42 2.2.2010 12:30Re: mgr.Mildo V tom s Vámi souhlasím, ovšem opisování údaů s teploměru ještě není měření teploty. Alespoň ne v desetinách stupně. |
