Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
ÚVAHA: O svobodné vůli, náhodě a čase
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Rock on u 10.5.2007 11:36fight for Portal GOGOGO, poral qwert ur rock!!!!!!!! i mean it u rock |
|
|
Vojta 5.5.2007 16:36determinismus x svoboda Mě se líbí představa 5ti rozměrného vesmíru, jak ji načrtává Hawking: tento aktuální stav vesmíru je jednou z mnoha variant, které probíhají od "počátku času". Pak by bylo možné říci, že tento svět je determinovaný (je v podstatě předpokládatelný jeho další rozvoj z optiky "nekonečné inteligence") a současně máme svobodnou vůli (vlastně vybíráme jakou "větví kauzality" se bude vesmír dál ubírat. Tudíž zahrnuje Kauzalitu i Svobodu. Vtipný důsledek takové představy vesmíru by byl, že jeho tvůrce je ve své vševědoucnosti dosti ležérní, protože ví, že tak jako tak, se v příští okamžik stanou všechny možnosti: stát se prostě musí vše: Hitler zvítězí nad Spojenci, i prohraje. Vy dojíte jablko, které právě jíte, ale rovněž nedojíte, protože vám v následující vteřině zaskočí. Taková představa vesmíru je samozřejmě velice absurdní (nevím jestli nemožná). Můj vnitřní pocit je, že to nelze tak snadno racionálně vysvětlit v celé složitosti, i když to možná lze nějak nahlédnout. Obsahuje to však nějaké paradoxy, které se rozumu jeví jako kontradikce. Jestliže někdy věda skutečně dospěje k pochopení paradoxu determinismu a svobodné vůle, je možné, že nebude dosti srozumitelná pro laickou většinu lidstva, aby to na chodu vesmíru vůbec něco změnilo. |
Pěknej den všem! ( ještě třeba podotknout : vedeme zde úvahy o svobodě vnější, tedy rozhodovací, nikoli svobodě vnitřní, psychologické, jakožto schopnosti distance, seberegulace, vůle, vnitřní pocit volnosti nebo nelpění, která bývá někdy charakterizována jakožto "svoboda bez výběru" vznikající z rozvinuté pozornosti a koncentrace )|
|
musulman 9.5.2007 21:38Re: determinismus x svoboda No já bych to viděl asi takto - determinismus nám určuje možné scénáře a my si z těchto scénářů svobodně vybíráme ten který považujeme za nejvýhodnější, nebo ten, který jsme schopni "uvidět". |
|
|
Ludva 3.5.2007 17:16Vědomí jednotlivce Pro mě a předpokládám, že pro každého, je svět jen to, co znám. Co neznám v zásadě neexistuje, neboť to pro nás nemá žádný význam. Jediná možnost, jak si svět zvětšit je studovat, získávat informace, zkušenosti. Bohužel, myslím si, nevede to nikam, protože s koncem jednotlivce končí jeho svět, který si dokázal vytvořit. A ti po něm si ho zase, každý sám musí znovu vytvořit. |
|
|
maja 3.5.2007 21:03Re: Vědomí jednotlivce ..... Co neznám v zásadě neexistuje,neboť to pro nás nemá žádný význam.......řekla bych, že si protiřečí tyto věty...... Jediná možnost, jak si svět zvětšit je studovat, získávat informace, zkušenosti. Jestliže není význam, důvod, zájem, není proč studovat a získávat informace takže ani zvětšovat svět. Jestliže budeme věnovat pozornost nějaké myšlence dost dlouho zvykneme si na ni a stane se sučástí našeho světa a ta myšlenka může být někoho jiného a tím se vlastně spojí dva světy nebo více,a vytváří se prostor pro vznik nových a dalších světů, proč se tomu bránit? |
|
|
Ludva 4.5.2007 18:00Re: Re: Vědomí jednotlivce Pokud o něčem víte a snažíte se to poznat, tak už to existuje, to není ten případ, který mám na mysli. Určitě souhlasíte, že svět malého dítěte je podstatně jiný, než Váš svět. Existuje obrovská spousta věcí, o kterých nevíme vůbec nic, proto leží mimo náš svět. Kolik toho může obsáhnout vědomí jednotlivce ? Zanedbatelnou malou část. A náš svět je právě ta zanedbatelná malá část skutečného světa. |
|
|
maja 4.5.2007 21:41Re: Re: Re: Vědomí jednotlivce V tom případě bych řekla, že je mnoho světů, stejně jako lidí, nebo hvězd každá je svým světem. Uniká mi smysl vašich úvah. Co je Vaším cílem? Kdy se stává náš svět samostatným bodem jiného / skutečného/ světa? Co je to skutečný svět? Chcete řešit, tvořit nebo litovat? A koho? Svět, kterého jsme součástí, nebo který tvoříme? |
|
|
Ludva 5.5.2007 12:35Re: Re: Re: Re: Vědomí jednotlivce Řekl to třeba Jean-Paul Sartre - jsme jen to, čím se staneme. Totéž platí o světě - je jen to, co o něm víme. Každý sám za sebe. Ale mohu se mýlit. Třeba jsme všichni součástí nějakého velkého širšího plánu. |
|
|
Šerlok Homeless 5.5.2007 20:55Re: Vědomí jednotlivce Abych použil příkladu pana Dřevojánka: Půjedete-li mimo přechod přes rušnou ulici bez rozhlédnutí, může Vás velmi snadno srazit auto, které ještě neznáte. |
|
|
Ludva 6.5.2007 17:57Re: Re: Vědomí jednotlivce Ale jistě uznáte, že Vašeho světa se ta událost nijak nedotkne a vůbec ji nezaznamenáte, pokud se náhodou neznáme. Jsme subjektivisté, i když si to nechceme připustit. |
|
|
Šerlok Homeless 7.5.2007 20:46Re: Re: Re: Vědomí jednotlivce Neuznám. Pokud událost přežji, tak ji zcela určitě zaznamenám. V každém případě se "mého světa" dotkne. Snažím se poznat co nejvíc z toho, co by se mohlo !mého světa dotknout", a často mi něco unikne a zaskočí. Neplatí tedy, že co neznám, to neexistuje, |
|
|
Tolték 28.4.2007 22:36Záleží na tom, odkud koukáme. Článek mi připadá jen jako nepřiměřeně dlouhá intelektuální konstrukce člověka, který neví, tápe, hledá oporu pro svou víru a který není schopen pochopit to, co napsal Ivo Vašíček. Jednoduše řečeno: z hlediska "ega" samozřejmě svobodná vůle existuje. Je to ale dáno zúženým vědomím ega a jeho nevědomostí. Víra ega ve svou svobodnou vůli podporuje pocit jeho vlastní důležitosti a udržuje jeho integritu. Pokud však dosáhneme stavu vědomí, kterému se říká "nirvána", pak víme, že vše je aboslutní vědomí - absolutno. O něm se nedá říct asi nic víc, než že je podstatou našeho já a že prostě je a zároveň není. Z tohoto pohledu je jednoznačně vše determinováno a autor článku to pouze není schopen domyslet a přijmout . Chybí mu k tomu odpovídající zkušenost jako všem těm, které citoval, kromě Buddhy, kterého zase překroutil |
|
|
kakuro 1.5.2007 16:44Re: Záleží na tom, odkud koukáme. To co jsi napsal má hodnotu 0. Je to konstatování že díra je děravá ale neříká to nic o tom jak je děravost umožněna, že záleží na tam co zrovna nevnímáme, člověk je jako ta díra, hmota i energie je jako ta díra. Musím se smát když někdo přijde s dalšíma strunama, eterem, kvantem, vlnobalíčkováním nebo jiným postmodernistickým blábolem který zase nic nemůže vysvětlit na fundamentální úrovni = "jakým způsobem se vůbec něco obtěžuje existovat (bez příčiny) a jak to funguje". |
|
|
maja 1.5.2007 20:50Re: Re: Záleží na tom, odkud koukáme. Jakým způsobem? Třeba pozorováním toho co má hodnotu 0. Nebo prostě tím, který je nám nejpřirozenější, vlastně ten způsob je také příčina toho, že něco existuje. Vysvětlování je jenom stráta času, pokud není ochota něčemu porozumět. |
|
|
kakuro 1.5.2007 21:48Re: Re: Re: Záleží na tom, odkud koukáme. Aha takže vesmír exituje protože ho pozoruješ, takže je všechno jasné a můžem jít do kostela, no a když když přestaneš pozorovat tak vesmír zmizí, ty asi budeš důležitá osoba :-)))) a kdo pozoruje tebe ? ještě nějaká důležitější osoba že ? a tak donekončna... = nekonečná blbost. Prosímtě už ty drogy neber nebo běž meditovat jinam, tady ty nicneříkající kydy mě nezajímají, vůbec neodahalují pravdu jenom dávají podnět k dalším kydům. |
|
|
nedůležité 2.5.2007 9:28subjektivní vnímání je vždy subjektivní Třeba vše co vidíš, cítíš a děláš je jen hra. ve skutečnosti nejsi ani člověk. Jsi úplně jiná bytost, která si zakoupila hru virtuální reality, která se jmenuje Lidičky a teď jsi v ní, až ti dojde kredit, celý se to vypne |
|
|
maja 2.5.2007 19:59Re: subjektivní vnímání je vždy subjektivní Díky |
|
|
kakuro 2.5.2007 23:38Re: subjektivní vnímání je vždy subjektivní Jo a možná se mi zdáš, jsem bůh a mám schízu s mnohamiliardově rozdělenou osobností a jsem zralý na psychinu :-D , v zásadě možný je všechno, jenomže pokud přistoupípm na takový prejtový obraz iluzorních světů tak nikdy na nic nepřijdu a budu pořát běhat v kruzích -vyzkoušeno-. S tímto běžte vážení k šípku. |
|
|
maja 2.5.2007 20:54Re: Re: Re: Re: Záleží na tom, odkud koukáme. Mám takovou zkušenost, že každé ne... násobí to co za ním následuje. Pak jsem také vypozorovala, že nejvíce křičí ti, kterým dochází dech a síla a je to proto, aby ji opět nalezli, obdivuji shovívavost a respekt, protože mohou umožnit poznání. Každý soud je obrana, a bráníme se ze strachu a strach má velké oči. Jenom pochybnosti zahalují skutečnost. Ale můžeme se svobodně rozhodovat jestli jsme důležití, nebo jestli důležité jenom pozorujeme |
|
|
kakuro 2.5.2007 23:34Re: Re: Re: Re: Re: Záleží na tom, odkud koukáme. Na první pohled moudroust na druhý pohled kec úplně mimo téma, když nemáš co říct tak nic neříkej, já o moudra nestojím. |
|
|
Tolték 3.5.2007 0:54Re: Re: Re: Re: Re: Záleží na tom, odkud koukáme. Aho Májo. Jsem rád, že Tě zas po dlouhé době vidím |
|
|
kakuro 3.5.2007 15:46Re: Re: Re: Re: Re: Re: Záleží na tom, odkud koukáme. Mluv o sobě, mě si vůbec nevšímej když nemáš co říct k tématu. Řekni mi svoje přání. |
|
|
Tolték 4.5.2007 1:05Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Záleží na tom, odkud koukáme. Žij dlouho a blaze Kakuro |
|
|
kakuro 3.5.2007 15:51Re: Re: Re: Re: Re: Re: Záleží na tom, odkud koukáme. PS: Toto manipulace které jste podlehli se dá považovat též za obranný mechanismus který má zajistit aby nenastal "pohled "sám na sebe"", je to stejný jako s tím předvídáním budoucnosti (viz níže). Jenom podotýkám že výraz "superpočítač" v kontextu, je v tomto případě podobenství, opravdu si nemyslím že žijem v matrixu, je to totiž mnohem horší, jako simulti se nemáme kam probudit ;-) |
|
|
maja 3.5.2007 20:54Manipulace je jenom vyjádření, že s něčím můžeme hýbat, nebo posunovat nebo jinak ovládat. Můžeme jenom pokud je nám to dovoleno. Být manipulován je o tom, že nám chybí informace a tak využívame ty které se nám nabízí, a přitom bychom mohli využívat ty, o které stojíme, je to o svobodné vůli, o které byla úvaha na začátku. Takže ať mluvíme o čase, nebo náhodě, nebo fyzice, chemii, náboženství, politice, radostech, i starostech, jsme pořád v obraze. O tom je vůle -svobodné rozhodnutí.A ta manipulaci umí úspěšně odolávat . Vnímám to tak kakuro, že toužíš po tom samém co všichni, po pozornosti, a to je zásadní ve všech vztazích jak na materiální tak na duchovní i duševní nebo mentální úrovni. Jenom zájem může vyvolat reakci. A zájem vnímám jako snahu o přežití, a žití je bytí a u nás se říkávalo, první slovo platí, druhé letí z gatí. |
|
|
kakuro 3.5.2007 23:54Re: Manipulace Žijete ve lži. A svoboda je iluze. Čí je to dílo ? A to "znovuzrozování" o kterém mluvíte je jen další rétorický úskok systému ve snaze udržet určité lidi naživu. Tam odkud se dívám já je to dobře vidět. Samá manipulace, začíná to zrozením a pokračuje až do smrti což je taky něco na co nemáte vliv. Svoboda ? jste úplně slepí hlupáci ! |
|
|
maja 4.5.2007 21:50Re: Re: Manipulace Lež je to samé co svoboda=iluze. V podstatě jde o to, co nám přináší pocit sklamání a co pocit radosti. Jestli potřebuji iluzi svobody abych mohla prožívat radost, tak jsem na vrcholu blaha při myšlence, že se pro ni mohu rozhodnout. Smrt je jenom jiná forma života a vše je jenom iluze. Důležité je jaké pocity nám navozuje. |
|
|
L'ego 26.4.2007 20:46Analyticky řečeno Docela by mě zajímalo, jak se kauzalita modeluje fyzice. Máme v ruce něco lepšího než jen velmi přesvědčivé korelace dvou různých stavů? Otázka, zda máme nebo nemáme svobodnou vůli je krásná - odpověď na ni neexistuje, to bychom museli vystoupit ze sebe sama. Nutnost lze vidět jako náhodu a náhoda se může stát nutností. V praktickém životě bych se přimlouval za zachování svobodné vůle. |
|
|
pokorný 25.4.2007 10:25ABSOLUTNÍ VESMÍR v reálném čase Koupil jsem si knihu, která právě vyšla (viz nadpis). Napsal to nějaký programátor Streit. Vztah kauzality, indeterminismu a času je tam podrobně a racionálně rozebrán. Indeterminismus je podle autora vyvolán tzv. asymetrickou kauzalitou, tedy v zásadě nevratným časem. Jednosměrně plynoucí čas má vnášet asymetrii do každé zdánlivé symetrie vesmíru. Ve vesmíru tak neplatí ekvivalence příčin a následků, ale jakási implikace,kdy následky přemazávají příčiny. Možná je lépe použít citaci autora, že vesmír je založen na principu informačního minima, kdy nemá žádné dodatečné registry na pamatování příčin,které už byly přetaveny do násleků. Více mě oslovila ta kniha, než tento článek. |
|
|
kakuro 25.4.2007 20:45Re: ABSOLUTNÍ VESMÍR v reálném čase A o čem tu asi mluvím když mluvím o simulaci ? tam se taky nic neuchovává (většinou)protože jednak to normálně k ničemu není a jedna je to příšerně náročné na úložnou kapacitu, jenomže to je jenom "a", pak je tu ještě "b" naší nevědomosti, vesmír klíďo může "přičiny" vrstvit jako neaktivní data v nějaké další dimenzi, defacto by každý okamžik replikoval celý svůj existující obsah a zanechával "paměťovou" stopu aktuálního stavu celého obsahu, pak by bylo možné cestovat časem, předpokládá to ale znovuaktivování "neaktivního" části obsahu a je nejasný vztah k v tom okamžiku už aktivnímu obsahu, změna by se taky asi nemohla propagovat okamžitě podél celé "časové osy" ale nejspíš v nějaké vlně změn, něco jako když děláte efektový filtr na nasamplovaný zvuk, jede jede až dojede do posledního okamžiku... |
