Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
SVĚT: Malé zamyšlení nad 21. stoletím
|
J. Vágner 8.5.2024 13:11Autor píše o Trumpově Americe. Jenomže ten tam nevládne a už nikdy vládnout nebude. Bidenova Amerika? Průšvih EU jen v jiném odstínu zelené. |
|
|
L. Peleška 8.5.2024 21:11Ekonomický vývoj má dlouhou setrvačnost. Úpadek Říše Římské trval stovky let, USA jsou na vrcholu sto let? Dluh státní pokladny narůstá každých sto dnů o bilión Dolarů? doporučuji hodiny dluhu https://www.usdebtclock.org/, kde je bída a lesk USA hezky vidět. Ten dluh je nesplatitelný a schopnost splácet se ztrácí spolu s růstem ekonomické výkonnosti Asie! Jediným řešením hromadících se problémů je tradičně válka! Po Druhé světové dofalo lidstvo, že byla poslední. Pop této netřeba doufat. Ta bude opravdu poslední... |
|
|
J. Jurax 8.5.2024 15:50Tak nějak mi přišel na mysl výrok českého génia Járy Cimrmana: Budoucnost patří aluminiu! |
|
|
A. Teplý 8.5.2024 13:59O aktuálním "výkonu" ekonomiky USA pěkně vypovídá varování vojenského námořnictva USA. Uvedli, že Čína má 250x vyšší kapacitu loděnic, než USA. Za II. světové to bylo určitě naopak - a možná s větším rozdílem. Jenže i v USA se časy mění - a kdy byl těžký průmysl, je nyní "rezavý pás". |
|
|
J. Jurax 8.5.2024 15:59Když ono loděnice potřebují moc železa a energie, což evokuje vysoké emise zločinného kysličníku. Takže jsouce fuj nemají v environmentálně uvědomělých vyspělých zemích co dělat - a v rámci boje za záchranu planety se přesunou do Číny. Přidanou hodnotou je ještě levnější pracovní síla. A platí to pro celý tzv. těžký průmysl, nejen pro loděnice. |
|
|
J. Vágner 8.5.2024 13:11Autor píše o Trumpově Americe. Jenomže ten tam nevládne a už nikdy vládnout nebude. Bidenova Amerika? Průšvih EU jen v jiném odstínu zelené. |
|
|
F. Navrátil 8.5.2024 9:24Evropa nestagnuje. Evropa degeneruje. Evropa se rozhodla spáchat harakiri a k tomuto účelu si pořizuje wakizaši v podobě invaze islámských nelegálů. |
|
|
J. Kostelanský 8.5.2024 8:21Co se bábě, přesněji Gatestonovu institutu chtělo, to se jí/mu také přisnilo... Co se psalo o zemích BRICS v roce 2014, je téměř irelevantní. Tehdy jej tvořilo pouze 5 zemí (Brasilie, Rusko, India, Čína a Jihoafrická republika). V roce 2024 je členů již deset několik desítek zemí o členství uvažuje. Čína měla v roce 2014 podstatně slabší ekonomiku i armádu než v roce 2024. To samé platí o Rusku. Co se týče té Číny, více než 10 let kupuji z Číny několikrát v roce takové ty levné drobnosti, které se pak draze a se zpožděním několika let prodávají v Evropě. Ale i na těch drobnostech je vidět, jak se Číňané zlepšují - v zákaznickém servisu, komunikaci a hlavně v kvalitě zboží. Jak pořád přicházejí s něčím novým, někdy praštěným, jindy užitečným. Ale jiné cesty není. Byznys je také o odhalování slepých uliček. Na druhé straně v Evropě např. velké obchodní řetězce s oděvy dosud nepochopily, že nemohou s každé velikosti nabízet stejný počet kusů. Protože v polovině sezony se jim nejprodávanější velikosti XL a 2XL minou a zbytek sezóny doprodávají velikosti XS a S 😀 (to je jen takový malý příklad). Tenhle byznys model jim stačí, nic je nenutí ke změně. Spojené státy mají jedno obrovské štěstí - vizionáře Elona Muska, který je zatím zárukou, že USA budou ještě dlouho rovnocenným partnerem čínských firem. Samozřejmě to štěstí nespadlo jen tak z nebe - může za to především podnikatelské klima, které je k takovýmto lidem velice vstřícné. Současně je to pěkný příklad toho, že jeden člověk svede výrazně posunout celý svět vpřed - baterie, elektrovozy, solární tašky na střechy, kosmické rakety, obrovská síť družic... Pro mně je nejzajímavější tenhle citát z článku: „Těžko můžeme předpokládat, že BRICS bude organizací schopnou změnit mezinár |
Snad autor článku bláhově nepředpokládal, že by americkým analytikům mohlo vyjít něco jiného než že USA budou vůdčí zemí když ne "forever", tak alespoň ještě v 21. století?|
|
J. Kostelanský 8.5.2024 8:22... změnit mezinárodní systém, pokud mají členové BRICS různé představy o budoucím světovém řádu. V tomto ohledu jsou nejdůležitějšími zeměmi BRICS Čína a Indie, které mají ovšem ohledně budoucího uspořádání Asie i celého světa protichůdné zájmy a očekávání.“ Přesně tom to je. Západní stát, zejména USA potřebují mít světový řád, nejlíp taký kterému šéfují, pro který vydávají "pravidla" a "usměrnění". A který současně nepovažují za potřebné dodržovat - vždyť USA jsou autorem tohto řádu. BRICS se snaží o jinou filosofii spolupráce. Jestli to vydrží nadlouho, je teď předčasně mluvit. Ale v každém případě nový pohled na spolupráci tady je, a práve tento pohled je zdrojem zájmu jiných zemí o členství. Princip je primitivně jednoduchý: naše vztahy budou založeny výhradně na byznysu a do vnitřních záležitostí jednotlivých členů BRICS jiné země nemají co mluvit. Současný model "spolupráce" Západu se zeměmi Latinské Ameriky, Afriky nebo Asie je v podstatě pokračováním koloniální politiky jinými, měkčími a méně nápadnými způsoby. Např. Francie z oblasti subsaharské Afriky velice levně dovážela uran pro své jaderné elektrárny. Obecně tedy Západ má zájem dovážet z těchto zemí jen základní surovinu, kterou si pak firmy zpracují doma. Téměř veškerý zisk zůstává ve Francii. Část z tohto zisku samozřejmě reinvestují i v Africe - na uplácení politiků, kteří budou stávající stav ctít a zachovávat. Země BRICS, zejména Čína, jde na to jinak. Pokud země mají zájem, tak jim čínské firmy postaví fabriky na zpracování základních surovin. Ty pak s výraznou přidanou hodnotu mohou vyvážet do celého světa. Pokud totiž chudé země nemají tyto fabriky, jsou odkázány vyvážet jen ty suroviny vybraným západným zemím, které kapacity na jejich zpracování mají. Netřeba zdůrazňovat, že země Západu se nehrnou poskytnout chudým zemím své zpracovatelské technologie. |
|
|
R. Konečný 8.5.2024 13:57Tak proto africké země hovoří o čínském kolonialismu. Ona jim tam Čína buduje průmysl |
. Už jsem četl pár reportáží i svědectví z Afriky, jak Čína buduje - dovoze čínské dělníky postaví dálnici nebo nějaké zařízení (na úvěr od čínské vlády) a pak všichni odjedou. Za pár let už se to všechno rozpadá. A k tomu ještě drancuje přírodní bohatství zmíněných zemí. Pokud vím, tak Venezuela už skoro žádnou ropu nevlastní - všechno prodala "na stojato" Čína.
|
J. Ticháček 9.5.2024 19:28Za pár let se to rozpadá. A něco jim brání v tom to udržovat? |
|
|
J. Kostelanský 8.5.2024 8:22I Elon Musk jednal s jednou zemí z Afriky o dodávkach lithia pro Teslu. Ale také on chtěl jen nezpracovanou čistou surovinu. Když to daná země odmítla, bylo okamžitě po kontraktu. V nejlepším případě budou USA hrát s Čínou rovnocennou partii na poli byznysu. V tom horším případě sa USA utopí ve svých progresivistických myšlenkách a v neochotě akceptovat mocenské změny, které se ve světě dějí. |
|
|
J. Lukavsky 8.5.2024 7:42V tom BRICSu mi ještě chybí Venezuela, všeobecně známý ekonomický tygr latinské Ameriky. Pak to můžou USA zabalit a odebrat se na smetiště dějin. Je pravdou, že přílišná ochrana zaměstnance vyústí v to, že firma nechce nikoho přijmout do standartního poměru, ale hledá všeliké fígle jak to udělat "načerno", jak vidíme kolem sebe. J.L. end |
|
|
J. Kostelanský 8.5.2024 8:32Obojí je extrém - i okamžitě propuštění zaměstnance i takřka nemožnost zaměstnance přepustit. Třeba jako vždy najít tu zlatou střední cestu. V 90. letech jsem na Slovensku dělal pro jednu notoricky známou americkou firmu obchodního zástupce. A ten okamžitý vyhazov fungoval i tam. Zaměstnanec přišel v pátek do práce jako vždycky a šéf mu oznámil, že v pondělí už chodit nemusí, bude "odejít". Vše se ale událo podle zákona: zaměstnanec si mohl vybrat, zda stráví v práci ještě 3 měsíce (taková byla výpovední lhůta), nebo odejde okamžitě a dostane 3-měsíčné odstupné. Rozhodování bylo jasné. Abychom si ale neidealizovali poměry v americké firmě. Zaměstnanec se v ten pátek dozvěděl, že od pondělí může pracovat na dohodu o vykonání práce - se stejným platem a 3 velice nadprůměrným platy odstupného k tomu. Americká firma si to tak vypočítala, že to bude pro ní výhodnější... |
|
|
R. Langer 8.5.2024 6:52No, ještě bych na celkové hodnocení tak rok, maximálně dva počkal. |
