M. Pesat 18.3.2024 16:32

"Nejsmutnější život mají japonští a jihokorejští muži. Tam dospěl vývoj matriarchátu tak daleko, že místní muži prakticky ztratili jakýkoliv vliv na ženy a jejich rodiny se téměř rozpadly. Muži a ženy žijí v těchto zemích ve studené válce a vzájemně se vyhýbají."

no, nevim, v kazdem pripade doporucuji japonsky film Happy Hour, varovani, trva 5 hodin 19 minut, ale stoji za zhlednuti, dal jsem to na 3 x.

https://www.youtube.com/watch?v=KQ_4vQj8Jbw

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 18.3.2024 13:47

Jojo, pravdivé, leč gender špatně a neprogresivní v dnešním smyslu slova. A popudí to feministky ... což je vlastně dobře.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

D. Mašek 18.3.2024 13:27

Díky, zaujalo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

O. Buda 18.3.2024 10:40

Hezký článeček. Zábavně podaná analýza základního poslání samců a samic a bazální strategie, jak realizovat jejich rozmnožovací pud. Udělal jste mi radost. Škoda to kazit šťouráním polovičních samouků, kteří instinktům a pudům nedůvěřují a o rozmnožování se poučili z vulgárních kresbiček a nápisů na ohradách průmyslových podniků či na veřejných záchodcích

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Hatina 18.3.2024 10:08

Že o tom zrovna teď běží jeden TV seriál, jak von se jmenuje Sedm schodů k moci

Lidi jsou z toho jako diví, a říkaj že to je doslova jako ze života

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Diviš 18.3.2024 9:30

Feministkám by z toho jeblo, ale v zásadní věcech to tak je.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Strnad 18.3.2024 8:22

Bravo. Poučné i zábavné čtení.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Pokoutný 18.3.2024 8:02

Souhlas, až na tvrzení "rozum umožňuje vyplnit příkazy našeho zvířecího těla – například navařit si guláš. To křeček neumí." Neumí. Ale je mnoho zvířat, která fetují (žerou houbičky nebo přezrálé, nakvašené ovoce), které nejen nemají významnou nutriční hodnotu, ale přímo je ohrožují na životě (zfetovaný los má šanci, ale opilá veverka nebo křeček?).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Navrátil 18.3.2024 7:47

Příroda to dobře zařídila, což některým jedincům vadí. Přírodní zákony budou platit i nadále, navzdory zákonům schváleným lidmi.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Galba 18.3.2024 7:26

Moderní svět do toho všeho přináší další předtím "přírodou" netušené možnosti. Technologie umožňují komunikaci, (i vizuální) , pohyb a další věci. To pak komplikuje zaběhané rituály. Bylo by fajn vzpomenout i další evoluční finty (strategie). Například obklopit se míň atraktivními jedinci nebo naopak.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 18.3.2024 5:43

A teď si položme otázku, kolik potomků bude mít muž s dalším mužem, nebo třeba se stovkou dalších mužů? Nebo žena s další ženou.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Kohout 18.3.2024 3:01

Kdo ještě pamatuje únos sabinek? A co byla historicky hlavní meta vojáka? Kromě kořisti ovšem? Drsné časy. A nyní?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Cervenka 18.3.2024 1:57

t.zv.haraseni. a "me too" zasadili ranu fenismu, te dulezite filozofii o rovnost a rovnych příležitosti pro zeny. V Ccehach celkem dobry = placnout pres pozadí vyslouži si třeba facku ale ne vyhozeni z práce, zničeni kariery, vylouceni z části společnosti - jako treba v Americe a casti zap. Evropy

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Huml 18.3.2024 1:45

Posledni odstavec pane Grundmanne, plodi otazku. kolikrat jste se jako dospely samec vytvoril s lidskou samici domacnost, a kolik jste zpoldil potomku. Pokud jsou Vasi potomci jiz dospeli, jak byste ocenil vas vzajemny vztah , od jedne do deseti?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Grundmann 16.3.2024 1:08

Tato verze přirozených rolí pohlaví u člověka je chybná a je pravděpodobně podmíněna zkušeností ze současné společnosti. V autorových úvahách není žádná známka o rodině a monogamii. Autor popisuje hlavně polygamní chování člověka. Ale v rámci polygamního chování se samec o své potomky nestará, pouze potomky plodí. Samec tedy v polygamním uspořádání neukazuje samicím svou schopnost živit a chránit ji i její potomky, pouze ukazuje kvalitu svých vlastních genů. Samci v klasickém polygamním uspořádání hlavně bojují mezi sebou a zabíjejí ty nositelé genů, které jsou dostatečně kvalitní na to, aby byl druhý samec nebezpečným konkurentem. Existuje samozřejmě extrémní matriarchát, kde je samec pouhým dárcem genetického materiálu a přitom samci mezi sebou vůbec nebojují, ale pouze se předvádějí. To je příklad tokajících druhů, jako je například tetřev.

Primáti žijí převážně v klasickém polygamním uspořádání, kde jsou samci velmi agresivní a bojují mezi sebou na život a na smrt o samice. U šimpanzů samci nejsou živiteli samic či dětí. Samice se živí samy a podobně to bylo i u našich dávných předků, kdy se ženy jako sběračky plodů uživili lépe než lovící samci. Lovící šimpanzi nedávají případný úlovek samici, s kterou mají potomky, ale dávají tuto kořist nové samici v rámci rituálu svádění. Jinak samec tráví čas hlídkováním, zda samci z jiných tlup nechtějí jeho tlupu napadnout, samce pobít a samice si odvést. Nebo samci organizují kolektivní útok na jiné tlupy, aby pobili cizí samce a přivedli si jejich samice. Právě takoví byli naši předci, ze kterých jsme se vyvinuli. U bonobů se však vyvinula originální organizace matriarchátu s polygamním uspořádáním, kde je role samce podobná tokajícím druhům. Samec u bonobů nedělá vůbec nic užitečného, ani nebojuje, pouze se předvádí a čeká, zda si ho dominantní samice vyberou či nevyberou. Toto chování samců i samic bonobů je však lidem biologicky cizí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek