9.5.2024 | Svátek má Ctibor


Diskuse k článku

VZPOMÍNKA: Nedostatkové zboží za socialismu

V roce 1977 jsem se manželkou přistěhoval do menšího městečka u hranic v západních Čechách. Podepsal jsem s místní strojírenskou továrnou smlouvu na 10 let a ihned dostal byt v právě dostavěném panelovém domě.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
R. Polášek 25.3.2023 17:10

Jistě. Benzín stál dlouho kolem 80 haléřů a kolem koruny za litr. Pak se upravila cena na tuším 1,6 za litr. Po ropném šoku 1973 cena stoupla na 4 koruny za nížeoktanový Speciál a tuším 5 korun za litr výšeoktanového Supr. 8 korun za litr bylo tak v osumdesátých letech, spíš na jejich konci před Sametem.

A to je právě ono. Benzín se nezdražoval třeba každý půlrok nebo každý měsíc nebo týden, jak , zdražuje či zlevňuje dnes.

Vždycky se sešli úředníci a komunisti, jedni navrhovali cenu spíš podle ekonomiky a komunisti upravili cenu politicky. Tak jednou za několik let. A stejné to bylo i s cenami čehokoliv dalšího. Piva, cigaret, bůčku, kabanosu, játrové paštiky. Ale člověk roky věděl, že pivo stojí tolik cigarety tolik, chleba tolik , máslo tolik...

J. Kindl 25.3.2023 17:23

Speciál byl za 8 Kčs, benzin super z 9 Kčs, nafta za 6, 50 Kč..Chleba, rohlíky a další zboží nestálo tolik za kolik jste jej kupoval. Všechno bylo dotované a to jsme si platili všichni. To byl jeden z důvodů, proč komunismus v roce 1989 končil Stál před krachem Dnes cenu zboží určuje ten, kdo nakupuje ne stát a ne ten, kdo vyrábí.

R. Polášek 25.3.2023 18:21

Chleba a mléko za socíku měly podle výrobních nákladů stát výrazně víc než za kolik se prodávaly neboli byly masívně dotované. U rohlíků nevím, ale nejspíš to bylo podobné.

V. Kolman 25.3.2023 23:59

Mladíku:-):-):-)

Já pamatuji benzin "normal" za 2,-Kčs/litr a "speciál" za 2,40 Kěs/litr. Pak se ještě prodával "super", ale cenu superu si již nepamatuji. Lišily se oktanovým číslem.

Ovšem-těmto cenám odpovídal i plat, na př.: 1300,-Kčs/měsíc.

J. Kindl 25.3.2023 17:26

Ceny benzinu speciálu šli nahoru. Benzin speciál se nejdříve zvedl na 2 50 Kčs v 70 letech a pak se zvedl na 4, 50 Kčs a pak zvedl na 8 Kčs.

R. Polášek 25.3.2023 17:33

mě jednou vyslali s kanystrem na kole koupit benzín, a to byl právě za 80 haléřů za litr, to si pamatuji. Muselo to být nejdřív v roce 1970 a nejpozději nějak 1973, protože v roce 1970 mi bylo 7let a po roce 1973 už na to bylo příliš pozdě, už jsem byl moc velký a ve vyšší třídě než si pamatuji. A nejbližší benzinka byla až ve městě tak 3 kilometry daleko.

J. Kindl 25.3.2023 18:28

Benzin nikdy nestál 80 haléřů, V roce 1953 stál benzin 4 Kčs a nafta za 2 koruny, V roce 1964 stál benzin Normál 2, 10 Kčs, benzin Speciál 2, 40 Kč, benzín Super 3 Kčs. V roce 1973 Speciál 6, 50 Kčs, benzin Super 7, 50 Kčs. Pak následovalo další zdražení, které platilo do roku 1989 benzin Speciál byl za 8 Kčs, benzin Super byl z 9 Kčs, nafta za 6, 50 Kč. Nikdy nestál 80 haléřů.

.

R. Polášek 25.3.2023 20:18

Hm, byl to benzín Normál.

Že by stál tehdy kolem roku 1970 korunu osumdesát? Teď jste mě trochu zviklal. No, možné to je. Paměť je mrška a vzpomínky si občas upraví.

R. Polášek 25.3.2023 13:37

Šusťáky byly poměrně praktické. Byla to nějaká pevná silonová tkanina, která se docela málo špinila, byla lehká, ale docela pro déšť málo propustná. Šusťák se tak dal nosit i za poměrně velkého tepla v létě i za poměrného chladna na podzim a na jaře. Akorát byl problém jako u většiny, že zatímco na Západě to byla módní záležitost jednoho a možná 3 - 4 let a potom se na to zapomnělo a úplně to zmizelo, u nás se socialitický stát rozhoupal tu věc produkovat tak až po těch 5 letech a prodávalo se to jako nové ještě dalších nejméně 10 let. Docházelo tak u nás až k paradoxům, že zatímco někde, kde to měli ze Západu z první ruky a z toho Tuzexu, to bylo oblečení rodičů, zatímco v jiných regionech do toho oblékali až své děti. Byly tak velmi křiklavé rozdíly mezi různými lidmi a rodinami z různých regionů a různých sociálních vrstev.

Co se týká zásobování, komunisté se snažili obyvatele zásobovat potravinami vyprodukovanými čistě jen v tomto kraji. U základních potravin to většino u fungovalo, ale i tam byly velké rozdíly podle toho, jak lidi, kteří v tom potravinářském průmyslu pracovali, to zvládali. U těch zvláštnějších nezákladních potravin bylo zásobování celostátní a tam potom hodně záleželo, jaké zboží vedoucí prodejen dokázali do obchodu sehnat. Anebo jestli se vůbec snažili, protože jejich platy byly prakticky stejné, ať se snažili atraktivní zboží shánět nebo jenom pasívně prodávali, co jim z centrálních skladů přivezli.

M. Stanovský 25.3.2023 13:19

K nám do Pardubic jezdily kamarádky na návštěvu - a na nákupy. Že prý zboží, které v Práglu nemají.

A naopak.

Spíš si myslím, že v tom měli komouši bordel a že jim to bylo jedno, co kam pošlou. Fakt je, že zboží (obecně) nebylo tolik, kolik lidi chtěli...

R. Polášek 25.3.2023 14:02

To je pravda. V různých regionech byli specifičtí lidi, vedoucí prodejen nebo zásobovači, co bazírovali vždycky na nějakém zboží, třeba proto, že ho "uměli" velmi dobře sehnat, asi přes osobní známosti, i ve velkém výběru a kvalitě. A jinde to v obchodech třeba vůbec nebylo, i když teoreticky to byl celostátně stejný obchodní řetězec, kde by měl být teoreticky všude zboží stejné nebo podobné, v prodejně nebo jít objednat. Jenže nebylo ani nešlo objednat protože vedoucí prodejen brali stejně peněz ať už to zboží sháněli nebo ne. A nic kromě nějakého osobního dobrého pocitu je nenutilo zboží nějak navíc shánět. Proto se nedostatkové zboží vytelefonovávalo po obchodech po celé republice a když se našlo, se zamluvilo a okamžitě se tam jelo. Pár let před sametem třeba jeden můj známý takhle jel vlakem s batohem pro kachličky do koupelny ze Severní Moravy někde na střední Slovensko .

M. Pivoda 25.3.2023 12:29

A vzpomínáte i na výraz "bonifikace"?

Ten výraz se nevztahoval k obchodu Tuzex, ale označoval následnou činnost: "fikání za bony".

R. Polášek 25.3.2023 14:07

To asi jen u některých skupin hlavně mladých lidí. Bonifikace je či tehdy za socíku bylo jinak v běžné češtině synonymum pro zvýhodňování při prosazování něčeho. Například dnes se bonifikují fotovoltaické a větrné elektrárny místo uhelných. Nebo elektromobily místo aut se spalovacími motory.

M. Kovářová 25.3.2023 12:03

Koncem 70. let jsem z Vysočiny (tehdy z jihočeské a jihomoravské části) jezdila do školy do Prahy a za příbuznými do okresu Blansko. Dělala jsem nákupčí a vozila různé potraviny a drobné spotřební zboží, protože někde nebyl ani salám Vysočina, jinde nakládaná zelenina Moravanka, sháněly se porcelánové hrnky, štupovačky atd.

V. Lukeš 25.3.2023 11:28

Je mi 71, takže vím o čem je řeč. Můj osobní zážitek. Úkol zněl, sehnat barevnou televizi. Stála 16 tis., já jako technik v Liazu vydělával 3200. Švagr mého švagra pracoval jako opravář televizí. Jednou mi volá. Do Multiservisu přivezli ruské bar.televize. Jeli jsme tam, děvčata dostala bonboniéru. Šli jsme do místnosti, kde bylo složeno cca 25 ks krabic s televizemi. Rozbalovali jsme jednu po druhé a pustili. "Tu si neber, té je to a to. Tu si taky neber té je to a to." To byl komentář opraváře televizí. Vzal jsem asi devátou, které nebylo relativně nic. Vážila 60 kg, připlatil jsem 500 a byla moje.

L. Novák 25.3.2023 11:37

;-D Jo. Tak to skutečně bylo. Katastrofální úroveň televizorů i těch z domácí výroby ("Tesla kvalita klesla"), výrobky měly obvykle (podobně jako automobily ze Škody Mladá Boleslav) řadu výrobních konstrukčních závad, které se musely v záruce odstraňovat, a při jejich opakování vznikl nárok na vrácení peněz nebo výměnu výrobku. 8-o [>-]

L. Novák 25.3.2023 11:41

P.S.: Zoufalá kvalita byla dána už samotným analogovým systémem zpracování a přenosu barevného TV signálu, který ani v ideálním případě nedosahoval kvality, kterou běžně známe ze současné digitální televize (pokud nemá obraz zničený nadměrnou datovou kompresí při přenosu - viz známé mozaikové plochy na travnatých hřištích při fotbalu apod.)

R. Polášek 25.3.2023 14:41

Tak nesměly se hlavně kupovat spotřebiče vyrobené ke konci roku v prosinci, protože tehdy se v té době ve většině fabrik doháněl roční plán a aby zaměstnanci od ředitele po posledního vrátného měli vánoční a novoroční prémie, museli dohánět často celoroční skluz a montovat ty výrobky třeba i dvakrát rychleji a odvádět hotové, i kdyby na ně neměli materiál. Proto se tehdy smontovalo do produktu cokoliv, třeba i vadné součástky nebo neodpovídající náhrady, hlavně že to nejpozději hned po novém roce měli naložené na autech nebo vagónech a expedovali to z podniku.

Jinak měly socialistické výrobky běžnou poruchovost odpovídající asi středně horšímu běžnému asijskému šmejdu, který je dnes často k dostání i v běžných obchodech. Rozdíl byl v tom, že vzhledem k platům byly socialistické výrobky tak drahé, že se je vyplácelo mnohonásobně opravovat, zatímco dnešní asijské se kolikrát vyplatí hned vyhodit. A že když se ze socialistických výrobků opravováním odstranila tehdejší socialistická kurvítka, zbytek výrobku byl tak solidní a předimenzovaný, že to potom sloužilo desítky let.

Například zde zmíněný barevný televizor RubínTesla, kombinace českých a sovětských technologií, jsme kupovali někdy v rocě 1987 - 88, v prodejne v blízkém městě, kde je měli už nějaký týden, vyzkoušet tam ani nešly, protože tehdy na to prodejny obvykle ani nebyly zařízeny, doma jsme připojili anténu a teelvizor fungoval někdy do roku 2012.

R. Polášek 25.3.2023 14:44

Magnetofon Tesla B58, po nákupu a dovezení na začátku 70 let rovnou fungoval. Časem se tam objevila kurvítka, ve fabrice použili do vnitřku místo ohebných lanek izolované drátky a nějaký se tam po nějakém roce uklepal a motorek měl nepříliš povedenou konstrukci a časem tam v ložiscích vysychala vzelína a motorek vrčel, bylo nutno občas motorek rozebrat a vazelínu doplnit. Časem tam potom začal stárnout elektrolyt a omezovat tam rozsah kmitočtů na basech. To jsem všechno odstranil a magnetofon potom bez problémů dlouhodobě fungoval a to i při dost náročné "službě" během mého studia v osumdesátých letech, kdy jsem ho před dva roky vozil vlakem střídavě na koleje a zpět přes půlku republiky. A kdybych si během studia i potom nepořídil novější, sloužil by ještě dlouho po mém studiu.

J. Jurax 25.3.2023 13:19

Jo, já jsem si náročně vytelefonoval (z fabriky, na telefon pro doma jsme čekali již pátým rokem), že 25. února 1989 budou brát záznamy na barevné televize v prodejně na Malinovského náměstí v Brně (naproti divadlu, teď už tam není). Nelenil jsem, vzal si dovolenou, vyrazil z našeho městečka tehdy okresního a v sedm ráno jsem stál ve frontě připomínající menší manifestaci k vítězství pracujícího lidu, akorát že řeči v té frontě byly v průměru tak na rok nepodmíněně a netřímali jsme transparenty. Z bezpečné vzdálenosti nás monitorovali uniformovaní vébéci ve Volze, kdyby náhodou něco. A již o jedenácté dopolední jsem měl vytoužený papírek a za čtrnáct dni jsem si mohl přijet pro barevný televizor Tesla za lidovku šestnáct tisíc - pouhých pět mých tehdejších hrubých měsíčních platů. A děcka se mohla koukat na barevného večerníčka ...

J. Kindl 25.3.2023 11:11

Pán trpí bájnou lhavostí. Já prožil podstatnou část za komárů, ale tomuhle se mohu jenom smát. Ano byt byl, když jste podepsal smlouvu na 10 let s doly, stavebnictvím, hutěmi. Na dobu 10 let se stal otrokem firmy u které jste se upsal. Mohla si s vámi dělat co chtěla. Měl jste o proti jiným nejnižší plat a odměny jenom když zbylo. Pokud jste se vzpřel přišel jste o byt.

V. Mokrý 25.3.2023 11:15

JÓ,

až tak ?

L. Novák 25.3.2023 11:32

V mnohem horší situaci byli nešťastníci, kteří ze zoufalství na základní vojenské službě podepsali smlouvu s ČSLA na 10 let. V Boru u Tachova jsem takových pár zažil. Rotmistr, který se usadil ve službě na posádkové hlídce v hospodě a svou pistoli po vojácích ZVS mu přidělených poslal na útvar do úschovy... :-P Nechal se vyhodit i za cenu pošramoceného posudku, který s ním samozřejmě šel do civilu. A pak třeba mladí chytří důstojníci, kteří se chtěli věnovat moderní počítačové technice a v ČSLA to jednoduše nebylo možné...

J. Hajský 25.3.2023 12:57

Neposuzujte moji bájnou lhavost, když o mě nic nevíte. Ano podepsal jsem pracovní smlouvu na 10 let, ale v normální strojírenské továrně vyrábějící komponentny do aut. Pravda, pracoval jsem necelý rok na vrtačce, ale jakomile se uvolnilo místo mistra byl jsem na jeho pozici zařazen, později jsem byl technolog, programátor CNC obráběcích strojů, vedoucí TPV a skončil jsem před důchodem jako asistent ředitele (majitele).

L. Novák 25.3.2023 11:06

S místními staromilci jako Čech asi nemá smysl se při jejich kornatějící paměti hádat, jak jsme za totáče měli "kvalitní" potraviny a jaký to byl báječný bezstarostný svět moderních výrobků pro domácnosti... ;-D

Naprosto nedostatkové mrazničky a mrazicí boxy s sebou nesly "systémový příplatek" 500,- Kč vedoucímu obchodu s domácími potřebami. Tohle nebyl můj způsob podpory zkorumpovaného komunistického režimu, tak jsem si mrazicí box vyrobil sám. Zá pár stovek jsem si koupil starší velkou lednici Calex (zachovalá, prý byla "po emigrantech", kterým propadl majetek ve prospěcch státu a co se nerozkradlo, skončilo v bazaru).

Z lednice jsem opatrně a bez poškození vymontoval celé "tepelné čerpadlo", tělo nového mrazicího boxu jsem slepil z polystyrénových desek uchycených na překližkovém podstavci, v němž byl umístěn kompresor a elektronický termostat s termistorem zalitým do vnitřního povrchu z epoxidové pryskyřice (Epoxy 1200 se běžně prodávalo v kilovém balení) a titanové běloby (prášek zářivě bílé čistoty :).

Ke kondenzační části jsem použil ofukovací větrák, jaké se montovaly do panelákových bytů od fy Elko Nový Knín (naštěstí to byl dobře vyvážený kus, který nevyvolával obvyklé silné vibrace, jak je známe z panelových sídlišť a televizního seriálu inspirovaného výrobky této firmy :), čímž se výrazně zvýšila účinnost tepelného čerpadla a provoz mrazicího boxu s výparníkem z lednice uvnitř.

Zadní stěna s prodlouženými překližkovými pásy tvořila po přisunutí ke zdi "tunel", jímž proudil vzduch hnaný větrákem ve spodním podstavci. Dohromady materiálové náklady nepřesáhly výši úplatku 500,- Kčs, množství práce samozřejmě počítat nelze, ale při nízkých příjmech té doby to bylo pro mě nejlepší řešení. Po převratu se mi ten mrazák ještě podařilo prodat jednomu známému za 2000,- Kč. Pochvaloval si, jaké je to skvělé dílo... :-)

J. Kindl 25.3.2023 11:03

Hovězí zadní, svíčková, kýta či panenka – tato masa na pultech chyběla, protože jejich cena neodpovídala realitě. Zatímco dnes prodejci šidí proto, aby se zbavili přebytků z přeplněných skladů, dřív se dopouštěli jiného druhu podvodů. Nedostatkové atraktivní zboží nechávali pod pultem svým známým nebo lidem, kteří se jim mohli odvděčit protislužbou.

A pak jim nezbylo nic jiného, než aby pro běžné zákazníky různými triky vylepšovali nekvalitní šunt. "Prodavači ale tehdy mnohem víc brali na hůl spíš stát než zákazníka, Nejčastějším trikem socialistických řezníků byla výměna levného masa za drahé. "Z hovězího krku se odřízla žebra a udělala se z něj roštěnka. Odvážnější vydávali hovězí maso za dražší telecí. Tatarské bifteky se prodávaly předem připravené – ne však ze svíčkové, nýbrž z levného předního masa.

V. Mokrý 25.3.2023 11:18

Na nuceném výseku nedaleko porážky, se člověk většinou obešel i když honorace ze stydlivosti, chodila zadem.

L. Novák 25.3.2023 11:20

Je třeba taky okrajově zmínit hypermangan na odstranění zelenajícího povrchu masných výrobků... ;-D

R. Polášek 25.3.2023 17:19

To tehdy téměř neexistovalo, maso se u nás dovezlo do prodejen do asi 12 hodin, úderem 14 vylezli pracující lidi z vrátnic průmyslových podniků a do cca 16 hodin každého pracovního dne všechno to maso vykoupili. V 17 hodin, kdy se obchody tuším zavíraly, byly masny a masná oddělení samoobsluh od masa totálně "vyčištěné" a úplně prázdné. Kromě nějakých masových konzerv a paštik či krevních tučnic a hodně hnusného kabanosu nebo naopak hodně drahého salámu nebo možná nějakých vepřových hnusných kůží a kostí a podobně.

J. Ptáček 25.3.2023 10:40

Na víkend jsem nesehnal maso hovězí, vepřové, ani kuřecí. Poslal jsem stížnost na okresní ředitelství a do 14 dnů jsem dostal slušnou odpověď, přímo od ředitele, která vyřešila mou stížnost:

"Pro maso přijďte každý pátek po zavírací době (18,00), dostanete všechno."

Měl pravdu a bylo po problému. Jak jednoduché!