R.J. 15.1.2009 10:43

Re: Pan Jan Palach

25% ? To bychom museli na válečné výrobě makat někdy do roku 70. 25%

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Schumacher 15.1.2009 10:33

Osvobozování ?

Záleží jak se tomu říká. V rámci válečných operací ke zničení Říše nešlo neosvobozovat. Válečné ztráty byly standardní Jediné čemu lze přisvědčit, byla v rámci toho oficiální politická snaha brát ohled na zdejší obyvatelstvo. Pokud jde o zdejší průmysl, nepracoval pro Říši dobrovolně a snadšením. Byli jsme nacisty okupovanou zemí se všemi důsledky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Schumacher 15.1.2009 10:21

Z hlediska křesťanství...

Křesťanství není jediným ani výlučným náboženstvím ani filosofickým konceptem. Každý kdo dobrovolně odchází ze světa má k tomu velmi vážný osobní důvod, třebaže v mnoha případech velmi subjektivní a nespočívající v objektivně bezvýchodné situaci. Odchod, který zvolil Jan Palach byl podložen jeho osobním založením, pocitem zklamání z ideálů, kterým věřil, a pocitu zrady ze strany těch, v nichž se naivně snažil vidět nositele naděje i přes to, že na vlastní oči se přesvědčil o jejich vlastní mizérii. V tom se jeho postoj a osud podobají postojům leckteých jiných, kteří více dali na svoji víru než na to co viděli. Třebaže s jeho činem, který na rozdíl od mnohých ostatních zde, z důvodů, které jsem uvedl jinde, nepovažuji za natolik  významný pro další ekonomicko-politický vývoj, kterým procházely i jiné země, chápu ho a nezatracuji. Zatracovat ho s poukazem na křesťanskou věrouku považuji za laciné a pokrytecké. Stejně jako spatřovat v něm vykupitele smývající hříchy nás ostatních. Vidím v tom  i projev národní tradice spočívající ve spoléhání na pomoc jiné ruky než která nám vyrůstá  z vlastního těla. Na svaté, na Blanické rytíře, na koholi jiníého, jen ne na sebe. K tomu jsme si vytvořili koncept legend odlišujících se od historické reality. Národ, dědic Chelčického,  vzpínající ruce k nebesům "Nedej nám zahynouti". Národ, který až na výjimky dávno zapomněl jak v ruce držet meč. Národ, který je v těchto tradicích udržován, protože se mu lépe vládne. Národ jako k moci vedoucí schodiště z ohnutých zad. Národ, kterému byly vyčnívající hlavy usekávány tak dlouho, až se to stalo jeho vlastní tradicí. Zatím co jiní oslavují úspěšné, sám závistivě na souseda hledí krhavým okem, ochotný přispěchat s polínkem na hranici.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Tomáš 15.1.2009 10:19

Re: To byste musel za sebevrahy brát i naše vojáky...

Pane, jsem přesvědčen, že se mýlíte. Měl jsem prastrýce anglického letce. Přežil - snad zázrakem. Po válce vždy tvrdil, že ani on ani nikdo z jeho kamarádů si nedělali žádné naděje na to, že se vrátí domů. Ale také že se nemohli smířit s tím, že zůstanou sedět doma, přijmou zaměstnání protektorátního úředníka a budou se jen dívat. Anebo si vezměte příběh Maxmiliána Kolbeho, který se obětoval v koncentračním táboře Auschwitz za jiného vězně.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

nonsuicide 15.1.2009 10:07

To byste musel za sebevrahy brát i naše vojáky...

Tak právě toto si nemyslím. Oni se jen velmi účinně bránili proti zlu. Oni prostě chtěli ŽÍT podle svých představ. A míru jejich altruismu bych se neodvážil hodnotit.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Tomáš 15.1.2009 10:03

Re: Nechci a nemohu nikoho soudit, ale je na pováženou,

Asi jsem něco nepochopil - jak souvisí informace o Werwolfech s diskusí nad Palachovou smrtí ?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

vlkodlaci 15.1.2009 9:53

Re: Nechci a nemohu nikoho soudit, ale je na pováženou,

"Nechoď do lesa , mohli by tě zabít vlkodlaci."

Takto v polovině roku 1945 napomínaly české matky své děti. Psychóza strachu z činů nacistického podzemí byla podporována živými vzpomínkami na brutalitu Němců za války.

Rozhlasová stanice werwolf: "nenávist nechť je naší dennodenní modlidbou, msta naším bojovým výkřikem (1.4.1945)".

Der Werwolf: hloučky po šesti až deseti členech. Muži prošli výcvikem pro záškodnickou činnost, ženy pro úkoly zopravodajské.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

II.s.v. 15.1.2009 9:47

Re: Pan Jan Palach

Při osvobozování naší vlasti zahynulo (kromě dalších):

144 000 vojáků Rudé armády, 33 000 rumunů a 190 američanů.

Při osvobozování Brna zahynulo 15 000 vojáků Rudé armády a 1200 domácích.

PS po celou dobu války pracoval náš zbrojní průmysl (25% světového obchodu se zbraněmi a municí) pro Hitlera proti Sovětskému svazu

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Tomáš 15.1.2009 9:21

Re: Nechci a nemohu nikoho soudit, ale je na pováženou,

Ano, je pravda, že se o této myšlence nehovoří, ale to je proto, že Palachova smrt nebyla sebevraždou, ale obětováním se za druhé. Tím je věc zcela obrácena. V křesťanství platí, že nemá nikdo větší lásky než ten, kdo položí svůj život za druhé. Doporučuji Vám přečíst si na toto tema názory Tomáše Halíka. To byste musel za sebevrahy brát i naše vojáky, kteří po roce 1938 a 1939 odešli k zahraničním armádám. Posádky bombardovacích letadel měly minimální pravděpodobnosti dožít konce války, také šli dobrovolně na smrt. A to proto, aby hájili zájmy své vlasti, svých spoluobčanů - tedy podobně jako Palach šli dobrovolně položit své životy v zájmu druhých.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

nonsuicide 15.1.2009 8:37

Nechci a nemohu nikoho soudit, ale je na pováženou,

jak takřka nikdo nezohledňuje fakt, že z hlediska křesťanství je samovražda těžkým hříchem...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Dana Mentzlová 15.1.2009 7:29

pěkný článek

děkuji.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Borek@exil 15.1.2009 4:51

Re: Drzel si jarmulku

Když nechápeš, mlč.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Pamětník I. 15.1.2009 2:00

vzpomínka z Olšan

Na Olšanech jsme dělali při Palachově pohřbu studentskou stafáž za vedlejšími hroby před nimiž v řadě procházeli lidé. Stál jsem asi 4-5 m za jeho hrobem a všiml jsem si starého pána rovného jak svíce, který procházel mírně vojenským krokem. Pak se u nás zastavil a pronikavým šepotem nás seřval, že je to ostuda nezajistit Palachovi pohřeb na Slavíně. Na naši omluvu, že tam údajně nebylo žádné volné místo řekl, že oni jako prvorepublikoví důstojníci by okamžitě zajistili vyhození nějakého pohřbeného komunisty, který tam dělá národu ostudu. To jsme ještě netušili jak brzo bolševici vyhodí z olšanského hrobu Jana Palacha.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jindra 15.1.2009 1:37

Drzel si jarmulku

celych dalsich 20 let a ted dela chytryho.

Prave pro jeho generaci se Palach obetoval, a oni si drzeli jarmulky...

me bylo deset a nechapal jsem, proc ti velci neco neudelaji

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Karel K 15.1.2009 0:40

Re: Pan Jan Palach

Zažil jsem reakce na Palachovu snrt v zahraničí - byl to obdiv k člověku, který se obětoval. Neptali se, zda to mělo cenu, prostě obdivovali člověka, který dal to nejcennější - svůj život. Byl v té době stejně známý jako Dubček a vylíčil lidem v cizině tragedii zrádné okupace lépe, než bychom to dovedli my sami. kdo si ale na něj dnes ještě vzpomene?  

Bohužel  je trapné si uvědomit, že tento národ už nemá hrdiny, ale je, jak říká Galilkeo v Brechtově hře, potřebuje. Je trapné, že se Jan obětoval za něco, co máme teď - cirkus roztáčený bandou politických klaunů a podrazáků, kteří se jen štěkají jako vzteklé čubky a kterým je blaho národa lhostejné, zatímco komunisté už zase číhají na  svou příležitost . . .

• reagovat
• nahlásit příspěvek

68 15.1.2009 0:27

Pan Jan Palach

byl následován dalšími třemi obětmi. Ne víc. Dnes bychom už tady nebyli.

• reagovat
• nahlásit příspěvek