Schumacher 15.1.2009 10:21

Z hlediska křesťanství...

Křesťanství není jediným ani výlučným náboženstvím ani filosofickým konceptem. Každý kdo dobrovolně odchází ze světa má k tomu velmi vážný osobní důvod, třebaže v mnoha případech velmi subjektivní a nespočívající v objektivně bezvýchodné situaci. Odchod, který zvolil Jan Palach byl podložen jeho osobním založením, pocitem zklamání z ideálů, kterým věřil, a pocitu zrady ze strany těch, v nichž se naivně snažil vidět nositele naděje i přes to, že na vlastní oči se přesvědčil o jejich vlastní mizérii. V tom se jeho postoj a osud podobají postojům leckteých jiných, kteří více dali na svoji víru než na to co viděli. Třebaže s jeho činem, který na rozdíl od mnohých ostatních zde, z důvodů, které jsem uvedl jinde, nepovažuji za natolik  významný pro další ekonomicko-politický vývoj, kterým procházely i jiné země, chápu ho a nezatracuji. Zatracovat ho s poukazem na křesťanskou věrouku považuji za laciné a pokrytecké. Stejně jako spatřovat v něm vykupitele smývající hříchy nás ostatních. Vidím v tom  i projev národní tradice spočívající ve spoléhání na pomoc jiné ruky než která nám vyrůstá  z vlastního těla. Na svaté, na Blanické rytíře, na koholi jiníého, jen ne na sebe. K tomu jsme si vytvořili koncept legend odlišujících se od historické reality. Národ, dědic Chelčického,  vzpínající ruce k nebesům "Nedej nám zahynouti". Národ, který až na výjimky dávno zapomněl jak v ruce držet meč. Národ, který je v těchto tradicích udržován, protože se mu lépe vládne. Národ jako k moci vedoucí schodiště z ohnutých zad. Národ, kterému byly vyčnívající hlavy usekávány tak dlouho, až se to stalo jeho vlastní tradicí. Zatím co jiní oslavují úspěšné, sám závistivě na souseda hledí krhavým okem, ochotný přispěchat s polínkem na hranici.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

kulis ellinas 15.1.2009 11:52

Z hlediska křesťanství

je sebevražda tím nejhorším možným výběrem, neboť deklaruje nevíru, nedůvěru, že se věci mohou způsobem člověku nepochopitelným změnit k lepšímu. Deklaruje dále, mimo jiné, absenci pokory. Sv. Pavel píše v 1. listě Korintským 13.3: A kdybych rozdal všecko, co mám, ano kdybych vydal sám sebe k upálení, ale lásku bych neměl, nic mi to neprospěje. A pak v 13.7. Ať se děje cokoliv, láska vydrží, láska věří, láska má naději, láska vytrvá. 13.8. Láska nikdy nezanikne... Pavlovo Vydal sám sebe k upálení není totéž, jako když sám na sebe vztáhnu ruku...Tisíckrát si člověk myslí, že je v tunelu, ze kterého není východisko a pokaždé se nějaké najde. Jsem dalek toho, abych posuzoval, zda si Palach myslel, že odevzdal život za jiné, či jej k tomu vedly jiné myšlenky. To ví jen Pán. Určitě však to nebylo to nejlepší, co mohl vymyslet.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Schumacher 15.1.2009 15:26

No, nějaký Pavel napsal dopis nejakým Korintským.

Nějaký Masaryk napsal opačné pojednání. Lidé mívají různé názory. Nevím co ví nějaký Pán. Nemám pána, nejsem pes ani otrok ani feudální poddaný. Pokud jím myslíte onoho nejvyššího "hlavního hybatele" pak o něm naprosto nic nevíte. Stejně jako kdokoli jiný. I když si spolu  tu a tam popovídáme. Dopis Pavla z Tarsu, dříve Šavla, znám. Je odrazem doby a  tehdejších představ ranného křesťanství. Pavel byl v mládí dost velký sígr, pak se dal na cestu pokání. Jak to v takových případech bývá, poněkud přehnaně. Kdyby nezemřel smrtí mučedníka, které se sám vydal, byl by jedním z mnoha nepříliš známých. Katolíci pak jeho mírná doporučení překroutili do extrémní podoby jako protikladu hříšného života. To prvotní křesťané neznali. Zajisté je nerozumné a může být pokládáno za "hříšné", protože především neodpovědné a kruté k nejbližším, brát si život kvůli malichernostem. Palach to cítil jinak, pro něho v jeho zoufalství to malichernost nebyla. Nikdo jiný než on sám to nemůže posoudit.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

kulis ellinas 15.1.2009 17:23

Vyrozuměl jsem, že víra jde mimo Vás, koneckonců, proč ne, je to Váš život

Co se týče rozdílu mezi nějakým Pavlem a nějakým Masarykem, je evidentní. Masaryk se zasadil o nějaké Československo, které už zase, po krátké agónii, okleštěné zleva-zprava, neexistuje, Pavlovy texty odolaly času. Nebudu komentovat větu Pavel byl v mládí dost velký sígr ... předpokládám, že Vám to uklouzlo, to není vhodný výraz pro korektní debatu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Borek@exil 15.1.2009 4:51

Re: Drzel si jarmulku

Když nechápeš, mlč.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Karel K 15.1.2009 0:40

Re: Pan Jan Palach

Zažil jsem reakce na Palachovu snrt v zahraničí - byl to obdiv k člověku, který se obětoval. Neptali se, zda to mělo cenu, prostě obdivovali člověka, který dal to nejcennější - svůj život. Byl v té době stejně známý jako Dubček a vylíčil lidem v cizině tragedii zrádné okupace lépe, než bychom to dovedli my sami. kdo si ale na něj dnes ještě vzpomene?  

Bohužel  je trapné si uvědomit, že tento národ už nemá hrdiny, ale je, jak říká Galilkeo v Brechtově hře, potřebuje. Je trapné, že se Jan obětoval za něco, co máme teď - cirkus roztáčený bandou politických klaunů a podrazáků, kteří se jen štěkají jako vzteklé čubky a kterým je blaho národa lhostejné, zatímco komunisté už zase číhají na  svou příležitost . . .

• reagovat
• nahlásit příspěvek

II.s.v. 15.1.2009 9:47

Re: Pan Jan Palach

Při osvobozování naší vlasti zahynulo (kromě dalších):

144 000 vojáků Rudé armády, 33 000 rumunů a 190 američanů.

Při osvobozování Brna zahynulo 15 000 vojáků Rudé armády a 1200 domácích.

PS po celou dobu války pracoval náš zbrojní průmysl (25% světového obchodu se zbraněmi a municí) pro Hitlera proti Sovětskému svazu

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Schumacher 15.1.2009 10:33

Osvobozování ?

Záleží jak se tomu říká. V rámci válečných operací ke zničení Říše nešlo neosvobozovat. Válečné ztráty byly standardní Jediné čemu lze přisvědčit, byla v rámci toho oficiální politická snaha brát ohled na zdejší obyvatelstvo. Pokud jde o zdejší průmysl, nepracoval pro Říši dobrovolně a snadšením. Byli jsme nacisty okupovanou zemí se všemi důsledky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

RS XII/08 15.1.2009 11:25

Re: Osvobozování ?

Změnu v názorech německého obyvatelstva pregnantně vyjádřila tajná zpráva Bezpečnosti říšské služby č. 246 z 15. prosince 1941. "Zvyšující se počet padlých vyvolal o to větší překvapení, když po nedávném prohlášení říšského tiskového šéfa se očekávalo, že bolševismus je rozhodujícím způsobem poražen, a tím nelze očekávat bojovou činnost většího rozsahu."

Na Nový rok 1942 přinesl oficiální orgán vrchního velitelství německé branné moci Die Wehrmacht úvodník, který měl na tehdejší poměry nezvyklý název: Tvrdé poznání " jasné závěry. "Válečný rok " rok 1941? pravilo se v něm, "i v posledním Němci zakoval tvrdé poznání.

Velkoněmecká říše nám nepadá jako dar do náruče. Musíme pro ni tvrdě bojovat a obětovat".

Ještě jasněji se vyslovil vrchní šéf nacistické propagandy Joseph Goebbels, který při zahájení zimní pomoci překvapivě prohlásil, že "milióny našich vojáků stojí nyní po roce nejtvrdších bojů tváři v tvář nepříteli, který má velikou číselnou a materiální převahu."

Vedení Třetí říše z přehnaného optimismu tak propadlo po bitvě u Moskvy do naprosté skepse. Následná Stalinova euforie byla však také předčasná. Vítězná cesta Rudé armády do Berlína trvala ještě čtyři desítky měsíců a byla poseta miliony mrtvých.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R.J. 15.1.2009 10:43

Re: Pan Jan Palach

25% ? To bychom museli na válečné výrobě makat někdy do roku 70. 25%

• reagovat
• nahlásit příspěvek

obchod 15.1.2009 11:21

Re: Pan Jan Palach

situace v době Mnichovské zrady

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Kárl 15.1.2009 18:32

Re: Pan Jan Palach

Neblázni tohle už je dneska nikdo neučí.Kárl

• reagovat
• nahlásit příspěvek