D. Stirsky 27.4.2022 5:42

Znásilněná žena má plné právo se rozhodnout, co dál. Ať už se rozhodne pro potrat nebo pro porod, vždy půjde o správné rozhodnutí. Hlavně ať jí do toho nekafrají muži a už vůbec ne ti, kteří mají zákaz provádění postelových tělocviků.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Žůrek 27.4.2022 5:04

Pane Sedláku, to není blábol.

Jde o to, aby NEBYLO NÁSILÍ.

Zdař Bůh!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

S. Sedlák 27.4.2022 4:09

To je ale blábol.

Oběť znásilnění má nesporné právo a určitou povinnost ke svému vlastnímu životu se důsledku znásilnění zbavit. Ideálně hned požitím příslušné pilulky. Rozhodně se v takovém případě nejedné o potrat. Určitě nemá povinnost přivést na svět děcko gaunera.

Ostatní pindy o vojáčcích ve stresu, kteří programově (výcvikem) znásilňují a vraždí civilisty je téměř opřesdržku.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Žůrek 27.4.2022 2:54

Zita, služebná - má dnes svátek

Nar.: kolem r. 1212 v Monsagrati, Itálie, zemř.: 27. 4. 1272 v Lucce, Itálie

Patronka domácích zaměstnanců, hospodyň, poslíčků

V kostele San Frediano v toskánském městě Lucce odpočívá neporušené tělo Zity z Monsagrati. V trojlodní bazilice, v níž jsou pochováni také Frigidian a Richard z Wessexu, našla poslední místo svého odpočinku i Zita. Skoro padesát let sloužila s největší pokorou v domě rodiny Fatinelliové. Budova se ukazuje v Lucce dodnes.

Dcera chudé rodiny zemědělského dělníka, narozená kolem r. 1212 v Monsagrati u města Lucca, přišla ve dvanácti letech do vznešeného domu Fatinelliů v Lucce a od prvého dne musela trpět za nesnesitelných podmínek. Děti toho domu ji škádlily, paní byla panovačná, otec rodiny prchlivý a krutý. Avšak svou laskavostí a tichostí si Zita nakonec během let získala celou rodinu. Snášela nejtvrdší rány, protože ve své pevné víře byla jista, že tyto zkoušky pro ni vybral Bůh. 27. dubna 1272 zemřela Zita, oplakávana rodinou Fatinelliovou a mnoha lidmi, kteří obdivovali ctnostný život této služebné. Papež Inocenc XII. potvrdil r. 1696 její úctu. Vedle Notburgy je Zita především v Itálii dodnes uctívána jako patronka poslíčků, hospodyň a domácích zaměstnanců.

Znázorňování: služebná Zita bývá zobrazována v jednoduchých šatech. Skoro vždy má u sebe svazek klíčů, někdy i tři bochníky chleba nebo květiny, které se mění v chléb, nebo modlitební knížku. Někdy vidíme obraz, jak Zita dává kožíšek, který si vypůjčila od pána, mrznoucímu žebrákovi, aby vydržel na bohoslužbách. Po mši svaté muž zmizel. Po

několika hodinách se vrátil, přinesl Zitě plášť a dal se poznat jako Ježíš Kristus. Tak vypráví legenda.

Svátek: 27. dubna, v čes. kalendáři 26. dubna

Zita, služebná

Nar.: kolem r. 1212 v Monsagrati, Itálie, zemř.: 27. 4. 1272 v Lucce, Itálie

Patronka domácích zaměstnanců, hospodyň, poslíčků V kostele San Frediano v toskánském městě Lucce odpočívá neporušené tělo Zity z Monsagrati. V trojlodní bazilice, v níž jsou

• reagovat
• nahlásit příspěvek