J. Štrobl 17.9.2011 9:30

Re: Pane Netíku,

Nojo, ale to by se ti pánové museli napřed dohodnout, co chtějí vlastně z Šumavy mít.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 17.9.2011 13:59

Re: Pane Netíku,

Ten rámec vytyčení pro NPŠ byl donedávna víceméně dostatečný ale hrozba masivního šíření kůrovce i potenciál dřevní hmoty uvnitř, zonace parku.... se pro tyto okolnosti ukázaly být nejednoznačné a tedy zneužitelné. Právě proto se nyní na MŽP připravuje skutečně zákoná norma a sám jsem zvědav na to jak bude vypadat. Každopádně by to ale měl být pokrok ve smyslu vyjasnění statutu, smyslu, zonalizace... Tak aby odpadla značná část "třecích ploch" a  tím kontraverzního jednání a neplodného ovzduší při řešení problému.

Současné rozpoložení pak zásadním způsobem podnítil ten který vybral neodborně a bojovně vůči přírodě založeného Stráského (viz jeho výrok, že příroda je bestie se kterou je nutné bojovat) do čela správy NP a poté sám Stráský, který rozpustil vědeckou radu parku aby měl volné ruce....

Ministr Chalupa sdělil, že dohoda je připravována a že bude reflektovat potřeby jak obcí tak ochrany přírody na Šumavě. Takže je dnes už pravděpodobné, že ke kýžené dohodě a uzákonění v dohlednu dojde. Iluzorní ale je dělat s toho závěr, že se tím šíření kůrovce ve smrkových porostech u nás udělá konec. Nikoli - smrkové kultury jsou celološně oslabené až nemocné a kůrovec to cítí... a bude tím prudčeji reagovat čím sušší a teplejší počasí nastane.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

B. Brousková 17.9.2011 11:19

Re: Pane Netíku,

Šumavský národní park byl vyhlášen v roce 1991. To za prve. Pokud upřimně věříte , že v nadmořské výšce nad 800 metrů , někdy a někde ve střední Evropě nerostly převážně smrky , sem tam nějaký buk  a občas jedle,  tak vám  asi není  pomoci. To za druhé.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

B. Hudzieczek 17.9.2011 23:38

Re: Pane Netíku,

Národní park Šumava byl zřízen Nařízením vlády č. 163/1991 Sb. Tedy nikoliv komunisty v 60. letech. V šedesátých letech byla vyhlášena Chráněná krajinná oblast Šumava. To jen tak pro upřesnění.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Milfait 17.9.2011 9:51

Re: Pane Netíku,

Pane Hašku, něco pro odlehčení a Vaše procitnutí od Žleznorudského zde žijícího občana od roku 1958 .

Šumava to býval ráj.

Ty Šumavské stráně byly jakomalované, než sem přišli aktivisté, ti zelení teroristé. Rozdělili Park na zóny, svými těly chrání stromy, pomáhají velice k přemnožení kůrovce.

A tak s požehnáním vlády, hnijí v Parku pěkné klády, tam kde býval krásný les, straší lidi hrozný běs. Dovršili už to dílo zkázy, nevěšme však svoje  hlavy, klaníme se jim hluboce zachránili nám kůrovce.

S dovolením autora pana Halfara.                                                                            

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 17.9.2011 14:20

Re: Pane Netíku,

Pane J.Milfaite pro odlehčení cituji Schwazenberga "Na Šumavě jde o spor zlodějů s blázny".

Kůrovce aktivizuje oslabený až hynoucí porost který pak kůrovec pomáhá urychleně rozkládat na nový supstrát bohatý živinami jež se tak stává základem pro rychlou obnovu lesa - proto les v divočině kůrovce potřebuje.

Ti zloději se chtěli pod záminkou kůrovce zmocnit dřevní hmoty a ti blázínci nasadili své zdraví proti vychytralosti a aroganci mocenského mafiozního aparátu.

V monokulturním stejnověkém hospodářském lese ale tento mechanismus působení kůrovce je kontaverzní potřebě efektivní tvorby dřevní hmoty - tam může docházet až k lavinovitému šíření a tam je nutné proti kůrovci radikálně zasáhnout nebo se vzdát ůrody.

Šumava by mohla být zanedlouho zas tím rájem rozmanitosti života pokud bychom dějům v ní lépe porozuměli nebo je alespon nechali volně probíhat. Tím myslím i zastavení změny klimatu i dopadů imisí. Na to ale zdá se už nemáme sil a tak to ponáspotopářsky chtiví tlačí do rychlého zásahu .... aby jim kořist neschnila.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Hašek 17.9.2011 8:24

Re: Zelení zločinci ukradli celá území a my, naivové, jsme jim je ještě přihráli. Vždyť ochrana přírody je tak klášná... Dzp.

Zdravím po ránu pana Janyšku.

Vaše příspěvky jsou obecně pro mě balzámem.

Nejsem zelený zločinec. Jen mám svůj názor na jedno, vlastně  v rámci republiky zcela maličké území. Stačí mapa. A na to si brousí zuby (jde o miliardy) dřevařské a.s. Prostě i těch pár nevyužitých smrků je fest  s e r e.

Neházejte do jednoho pytle žárovkáře, biomasáky, svazácké přikazovače a někoho, komu se jen nelíbí, jak někdo opakuje mantru "Šumava/Tatry bez člověka bídně zahynou!!!!". A přitom jen myslí na výrobu dřeva, vše ostatní mu je ukradené. Stejnověké smrky jak lán pšenice.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Bezouška 17.9.2011 8:32

Re: Netík kontra NP - demagogie v kristalické formě.

pane Rado, pan Netík zmínil jisté francouzské úsloví. U nás se to říká trochu jinak: přidělej volovi křídla - a nedostaneš ani anděla, ani Pegasa, jen ubohou zrůdu, vola s křídlama. Vaše příspěvky jsou vůbec pravé perly - stále ještě vystačím s fraktálním klimatem. Maličký dotaz: co znamené slovo "obmítí"? Ze slova "mýtit"  to zřejmě nepochází, má to jiné "i/y". Jinak, promiňte prosím, říkáte takové nesmysly, že to volá do nebe.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 17.9.2011 13:12

Re: Netík kontra NP - demagogie v kristalické formě.

Pane Bezouška stále jste ještě nevysvětlil z jaké příčiny by klimatické děje neměli mít fraktální charakter a předhazuje te mi to opakovaně. Bez prominutí proto netvrdte "nesmysly volající do nebe" ... a raděj doplnte adekvátní odůvodnění.

Tím odůvodnění pro fraktální charakter dějů přírodních je pro mě to, že jsou obrazem chaotického uspořádání entity.... která byla opakovaně transformována přes nelineární zákonitost. Fraktální charakter má proto naprostá většina dějů a jevů které nás obklopují.

V gramatice jste ale jednička - kéž by jste mi mohl dělat korektora, dohledávat brýle, šetřit čas ... to bych si Vás považoval. Mé překlepy jakoli je rozmáznete či nafouknete... ale sotva vysvětlí děje fyzikálně-matematické.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Hašek 17.9.2011 8:40

Re: Netík kontra NP - demagogie v kristalické formě.

Připojuji se.

Pan Netík nepřipustí, aby v NP padly kubíky dřeva, bez kterého se naše budování neobejde, aby "vše" bylo ihned pohlceno neregulovaným "divokým až hrůza" zarůstáním. Žádný zisk, žádné dotace na obnovu "zničeného" uzemí. Žádní politikové zachraňující přírodu za čtyři roky svého volebního období. Žádné "státní zakázky" a pachtovné kamarádům ze školy.

Jen živnostníci s penziony, lidé na Šumavě žijící z měkké turistiky, turisté a Šumava bez rozježděných holosečí. Ovšem trošku jiná, než městský parčík. Či les u Máchova jezera.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Hašek 17.9.2011 8:42

Re: Netík kontra NP - demagogie v kristalické formě.

Pracuji pomaleji, připojuji se k panu Radovi.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Sedláčková 17.9.2011 8:45

Re: Netík kontra NP - demagogie v kristalické formě.

Pane Rado, o demagogii toho, zda se, víte hodně, dovolte tedy jen malou radu - píše se: v krystalické ... . Další chyby nebudu komentovat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Hašek 17.9.2011 9:00

Re: Netík kontra NP - demagogie v kristalické formě.

Mnohdy pravopisná chyba není podstatná.

Dávám si na to majzla. Tedy jako pozor. Napsané zůstává, jak řekl klasik.

Měl jsem z češtiny slušné známky, ale někdy v zápalu boje napíši ještě horší věci než pondělý.

Pan Rada ale psal fakta. Napište tedy také nějaká "protifakta".

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 17.9.2011 13:22

Re: Netík kontra NP - demagogie v kristalické formě.

Máte pravdu paní A.Sedláčková. Jen by mě zajímalo zdali by jste v případě odstranění gramatických chyb - které jsou mojí ostudou ale nikoli ve smyslu názorovém - měla k tématu nějaký argument.

(Pro zajímavost - "pane Rado" - je oslovení používající se např pro policejního radu Vacátka... - tedy pro někoho kdo to má jako funkci - dnes třeba na velvyslanectví)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

B. Hudzieczek 18.9.2011 0:29

Pane Rado

V první řadě neztotožňujte lesáky a těžaře. Už na lesnické škole nám tvrdili, že k vytěžení lesa není třeba vzdělání, to že dokáže každý žid. (cituji doslova našeho kantora, nechci být obviněn z rasisimu).

Samotný pořad je staršího data než byly letošní huráakce v ŠUNAPu a odvysílán byl asi jako reakce na blokádu. Pořadem prostupuje  jednostarnný pohled, který je pro mediální pořady o Šumavě  již dlouhá léta typický. Zcela tam chybí hlas fundovaného lesnického odborníka, který by  omyly, nepřesnosti, neznalosti  a protimluvy hlavních protagonistů hravě demaskoval. Zdaleka se na no necítím, ale jen namátkou: Pan Hruška tvrdí, že staletý les se nemění, co se tedy na Šumavě se staletým lesem stalo, že došlo k jeho změně? Dále říká, kdyby se prý kůrovec rozmnožoval jak s ním starší lesáci, neměli bychom už žádné lesy - ale proto přeci lesníci zasahují proti kůrovci, aby nějaké lesy zůstaly.

Pan Braniš nám v úvodu řekne, že jsme v pásmu klimaxových smrčin s dominancí smrku, ale po několika větách tvrdí, že tu vznikne vícedruhový les. Ví ten člověk vůbec co znamená pojem klimaxová smrčina?

Panu Fantovi bych chtěl připomenout, že monokultury smrky byly na Šumavě už před rokem 1870, jinak by tam tehdy kůrovcová kalamita nemohla vzniknout. Samozřejmě, že na  lesních majetcích v okolí Šumavy kůrovec je, ale tamní lesáci s ním bojují, čistí les a pak najednou jejich ůsilí maří  dilentantské vedení NP (pořad byl natočen ještě za ředitele Krejčího)

Protagonistům pořadu bych ještě chtěl sdělit, že bezzásahovost  v Bavorském NP neznamená, že se tam nechává vše napospas. To je další zamlčování.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Voborník 18.9.2011 7:19

Re: Netík kontra NP - demagogie v kristalické formě.

Za demagogii v krystalické formě já naopak pokládám poslední odstavec příspěvku p. Rady, který nás "straší" jakýmsi scénářem vývoje, který byl vytvořen - kým vlastně ? Jisté je pouze jediné, že vědci těch scénářů již vytvořili tolik a vzájemně si odporujících, že normální člověk neví, komu věřit. Kritériem pravdy je praxe. A ta nám ukazuje, že v zemích, kde se po staletí řádně lesnicky hospodařilo, tedy i u nás, máme spoustu krásných lesů na rozdíl např. od Středomoří, kde byly lesy špatným hospodařením zničeny. A tenkrát, když tam byly lesy vykáceny, určitě také mnozí říkali, že tam vyrostou nové, že příroda si poradí... Je fakt, že je zničil člověk - ale člověk se také měl postarat o jejich obnovu, což se nestalo a proto to tam teď takhle vypadá.Jsem také vzděláním lesník a ač jsem od řemesla dávno zběhl, láska k přírodě mi zůstala. Ale protože kromě citů mám i rozum, nemohu souhlasit se spoustou tvrzení jejích samozvaných ochránců, kteří, ač to myslí určitě dobře, rozumí problematice celkově asi jako tele notám. Bohužel, umí mluvit, umí přesvědčovat a umí získat moc, dostat se do parlamentu i do různých komisí EU a pak to vypadá podle toho. Jen zírám, jakých nebetyčných blbostí se dokážeme jako celek ve jménu tak vznešené věci, jako je ochrana přírody a životního prostředí, dopouštět.

Například podpora obnovitelných zdrojů energie. Jistě krásná věc. Ale na polích se místo potravin pěstuje řepka pro olej, který se přidává do nafty a přitom je lahev řepkového oleje pro normálního spotřebitele, který ho potřebuje k jídlu, čím dál dražší a nafta s přídavkem biopaliv je přitom méně kvalitní, než nafta bez nich. Kukuřice se zase místo na jídlo a na krmení spaluje jako biomasa /taky krásný pojem, který ztratil svůj původní význam a nejvíc se s ním ohánějí politici, kteří se snaží vypadat odborně a přitom vůbec neví, o čem mluví - viz Katka BIomasa Auau/.  Svůj příspěvek jsem musel zkrátit, ač jsem zdaleka neřekl všechno, takže na něj navážu v dalším.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Voborník 18.9.2011 8:10

Re: Netík kontra NP - demagogie v kristalické formě.

V řepkových a kukuřičných lánech se zdržuje spousta přemnožených divočáků, kteří tam našli ideální životní podmínky, ač by měli žít v lese a ne působit škody. Naproti tomu koroptev a zajíc je za vydatného přispění řepkových a kukuřičných latifundií nejspíš odsouzena k vyhynutí - kdepak je ta tolik proklamovaná biodiverzita, pánové, když přeci o peníze ve formě dotací na shora uvedené nesmysly přece jde až v první řadě... 

Nebo se podívejte na takový krásný kout přírody, jako je Pálava. Tam byly do obory v minulém století vysazeny kozy bezoárové. Lokalita jim vyhovovala a ty kozy vyhovovaly  jí až do té doby, než pár pseudoodborníků spustilo halas a tartas, že jde o nepůvodní druh, který ničí tamní endemické rostlinstvo a kozy musely pryč. Za pár let se ovšem zjistilo, že endemické druhy mizí, neboť jsou potlačovány nežádoucím plevelem a k obnovení žádoucího stavu se začaly ohrožené lokality vypásat domácími kozami a ovcemi.

Jsem z podhůří Krkonoš. Když tam před časem myslivci zjistili, že zde po mnoha letech zahnízdil krásný, vzácný a chráněný sokol stěhovavý, ohlásili to na odboru životního prostředí tehdejšího ONV. Do věci se vložili POP /panelákoví ochránci přírody/, kteří poblíž hnízdiště začali držet stráž, aby zlí myslivci sokoly nezastřelili nebo sokolníci nevybrali hnízdo. Hořel tam táboráček, hrálo se na kytaru, zpívalo se. Co se u toho vypilo či vykouřilo, nevím, nebyl jsem tam. A dostavil se pochopitelný výsledek - opuštění hnízda... Následující rok sokoli poblíž zahnízdili znovu. Poučení myslivci tentokrát drželi hubu a hnízdění skončilo úspěšným vyvedením mladých.

A podobných příkladů pseudoochranářských snah bych mohl uvést mnohem víc. Může se mi pak někdo divit, že ty šašky, co se na Šumavě přivazují ke stromům, nerespektují výzvy Policie ani stanovisko soudu, bych nejraději hnal z lesa klackem ?

• reagovat
• nahlásit příspěvek