V. Říha 19.9.2011 19:39

Re: A o to, že v bezzásahovém území vůbec les nemusí vzniknout

ta publikace je zde: http://www.sumava21.cz/docs/Zidovsky_les.pdf

• reagovat
• nahlásit příspěvek

B. Rybák 19.9.2011 13:32

Re: Svaly víc než rozum.

Ano. Bolševik na Šumavě udělal hraniční pásmo (které bylo pro mne jedním ze symbolů jeho arogance a blbosti) a k mému zděšení po vítězství demokracie novodobá arogantní zelená (ne)šlechta okupovala ještě větší část Šumavy. Na rozdíl od bolševiků, kteří tam škodili především lidem, oni škodí lidem i přírodě.

PS. Zakázat trhání borůvek si ve svém lese obvykle nedovolila ani středověká šlechta.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Novotný 18.9.2011 23:03

Re: Bezzásahovost v kulturním lese

Jen poznámka pane Rada,

když pominu povinnost opětného vysazování po těžbě, jak píší níže odborníci, otázka vyplývající při použití selského rozumu : jak je možný nižší odpar při bezzásahovosti, kdy zůstanou stát v krajině jen souše? Souše se jim říká, že jsou suché, tedy bez vody, ne? Tak kde se ta voda bude držet?! I ty jejich kořeny jsou bez vody a souše ani žádný významný stín nevytvoří. Tak jak, Rada, jakou máte radu?

Lupen

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vích 18.9.2011 22:37

jen na okraj k věčné debatě

Za názory lesníka jsou staleté praktické zkušenosti oboru, který nám zanechal ono bohatství kvalitních lesů, bohaté přírody a společně s rozumně hospodařícími sedláky vytvořil krajnu, kterou nám mohli v Evropě závidět. Po drsných ranách socialistického období ( kyselé deště, kolektivizace, velko výroba  a monokulturní lány) nastává další děsné dějství -  rychlý finanční zisk za každou cenu.  A k tomu je třeba použít všech prostředků, včetně tzv. vědců závislých na přidělených penězích, popletených nevzdělaných aktivistů všeho druhu, od naivů po chytré adresáty grantů. Pravda se bohužel pozná, až podle mnohdy nevratných výsledků. Nebezpečnější, než dřív je skutečnost že jde už o zájmy nadnárodních a většinou zahraničních molochů,  majících k dispozici obrovské možnosti masivní mediální propagandy a vliv v organizacích a institucích které si za tímto účelem vytvořili.Stačí se podívat kam jsme s ministerstvem na ochranu přírody, s desítkami aktivistických združení, pracujících na objednávku dospěli. Místo kulturní krajiny vidím pole smrduté řepky, lány slunečních kolektorů, pozemky na kšeft, ležící ladem plné klíšťat,náletů kopřiv a hniloby a obří logistická centra na orné půdě rostoucí nekonečně jak houby po dešti, OC- obchodní centra, prodávající luxusní šunt, který má záruku, ale i životnost dva roky a šup s ním do kontejnerů. A kde jsou ochránci přírody proč neleží před buldozery, ale proč bojují proti atomovým elektrárnám a nahrávají zahraniční konkurenci, že nesmíme být soběstační v energetice , proč bojují proti životodárnému CO2 a podporují tím kšeft na uhlíkových burzách?. Proč se nejdou podívat na skládky, kde se sype dohromady tříděný odpad a zahrabává se? Proč pěstují pod ideou přirozené divoké přírody kterou vytvořili jejich dědečkové, kůrovce? Je třeba nechat jeho ohniska, ona totiž výsledkem bude těžba celé Šumavy.   Ono položit si otázku  - komu to slouží?  -a snažit se na ni si odpovět  je asi už děsně namáhavé.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. David 18.9.2011 18:54

Šumava

Jsem lesácky zaměřený, přiznávám. Přiměřené hospodaření v lese je mi blízké. Mám rád les zelený, kůrovčáky mne iritují. Sežrané terminály, sloupnutá či vytlučená kůra s kambiem (následně hniloba) mne také také vzhledem ke kopytnatcům plesio či metakarpálním z lesnického hlediska k jásotu nepřivádějí. Bohužel či bohudík tu máme "kulturní" les. Tisíc let žil zde osadník v symbioze s lesem. Klučil, sázel, etc. Občas i vypaloval porosty, když to blesk nezapálil (tepelná stratifikace semen). Zásahově se hospodařilo. Zásahově se dá i hospodařit, nutno ale užít vhodnou těžební technologii. Zcestné je nechat tam nechat ležet hroubí, hlavní biomateriál k přirozené reprodukci živin je nehroubí. Dvoukubíkový SM ležící v luftu pouze vysychá, nikolivěk tleje. Snažím se užívat zdravého selského rozumu a moudra historických lesníků typu Faustmanna, Gofmanna..., na TP v poddunajské nížině třeba Feketeho. Šumava, bylo to za socíku hraniční a ženijní pásmo, obhospodařovali to VLS, sídlo v Sušici (pro hnidopichy, direkce VLS je snad dodnes v Dejvicích pod Juliskou). Hospodařilo se tam pod modifikovaným LHP. Co ze zeleného porostu udělal ekologista? Jukněte na Šumavu nyní. Každý si může úsudek udělat sám. Asi nebudu "zelený" oblíbenec.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

B. Rybák 18.9.2011 16:15

Re: Ekoteroristi lžou až se jim od hub práší???

První zóny byly potichu a nezákonně rozšiřovány a byl v nich porušován základní zákon, podle kterého mají být v souladu s přáním drtivé většiny obyvatel udržovány v původním stavu. Protože to ekologové nejsou schopni a ochotni dodržovat, je jediným řešením, odsoudit je (pro trvalou výstrahu do budoucnosti) k náhradě způsobených škod a 1. zóny zrušit. Šumava bez byla bez nich nádherná, působila k všeobecnou radost i k užitek (v bezzásahových zónách je se obě tyto vlastnosti změnili v naprostý opak).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Šimek 18.9.2011 16:14

Svaly víc než rozum.

Jen malinko jiné podání, než razil bolševík před pár lety.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

B. Rybák 18.9.2011 15:09

Re: Bezzásahovost v kulturním lese

Posměch i na baborské straně šumavského parku budící "bezzásahovost", díky níž nenávratně vysychá (a mizí) půda a mizí téměř veškerý původní život (na některých lokalitách je už dnes vidět, že nejspíš navždy) je nezvratnou obžalobou šumavských zelených parazitů.

PS. Věříte tomu co tady obhajujete na tolik, že se zde zavážete, že v případě vědeckého, eventuálně soudního závěru o škodách na Šumavě spáchaných se budete podílet na jejich splacení?

PS. Kdy už konečně vezmete na vědomí, že už cca 1000 let tu žádná divočina neexistuje. A tudíž to, co by bezzásahovostí vzniklo by nebyla divočina, ale jenom zdegenerovaná kulturní krajina. Kdy už pochopíte, že na té kulturní krajině je většina existujících druhů životně závislá a že tedy její ničení je zločinem proti přírodě (dneska jsou v bývalých vojenských prostorech šumavských opět používány dokonce i tanky, aby zachránili na koexistenci s člověkem závislé druhy rostlin).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Skalová 18.9.2011 14:54

Re: A o tom, že v bezzásahovém území vůbec les nemusí vzniknout

A ještě zde:

http://www.silvarium.cz/zpravy-z-oboru-lesnictvi/odborne-o-osudu-lesu-nase-rodina

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Skalová 18.9.2011 14:50

A o to, že v bezzásahovém území vůbec les nemusí vzniknout

už existuje na Šumavě svědectví v tzv. Žídovském lese. Popsáno například zde:

http://m.neviditelnypes.lidovky.cz/veda/clanek.A110725_234350_p_veda_wag.iln

.

Takže z toho vyplývá jediné - bezzásahová území zatím rozhodně nerozšiřovat!!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

B. Rybák 18.9.2011 14:49

Re: Pane lesníku ve v.v.

Viděl jste logický důsledek ochrany "kůrovce", kterým je přetížení dřevařských firem. Podívejte se na to pořádně.

Já jsem za několik desítek let, až do napadení Šumavy ochránci kůrovce (a byznisu, z něhož se kamsi ztratilo cca 7 miliard) nic takového nepozoroval.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Skalová 18.9.2011 14:46

Re: Pane lesníku ve v.v.

Takto se mohurně kácelo hlavně za minulého vedení, a volné šíření kůrovce, kdyby se proti němu nezasáhlo, by to vyžadovalo i nadále.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Skalová 18.9.2011 14:40

Re: Ekoteroristi lžou až se jim od hub práší???

Kecy, prdy, beďary, pane Rado. Naopak Stráský to vždy zdůrazňoval, že se kmeny odvážet nebudou, to jen ekoteroristi, kterým kamarádíčci v médiích dávali velký prostor, narozdíl od mistních lidí a starostů, vykřikovali o blíže neurčeném "kšeftování". ale důkaz o tom žádný!!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. David 18.9.2011 12:43

Re: Bezzásahovost v kulturním lese

Pane Rada. Vy máte svoji pravdu, já svoji. Asi bych začal polemikou. Je nám Šumava blízká zelená či hnědá? Opravdu věc názoru. Pravda, neuvedl jsem výměru do kategorií zón, nicméně řádově 100K ha NP v české kotlině je tak trochu megalomanství. Halt zabednění lesníci tam hospodařili již od Marie Terezie. A furt to bylo zelené. Rys a medveď tam byli stále. I ta rosnatka okrouhlolistá na rašelinných slatích. Půdní pH na SM stanovištích je silně pod 7, na slatích ještě nižší. Z pozice lesáka tvrdím, že to, co předvedli a předvádějí ekologičtí blouznivci se Šumavou, je zhouba. 

Cit: "Odtěžením dřeva totiž v nejejexponovanějších partiích prvních zon dojde k

narušení půdního profilu, zvýšením kyselosti, zvýšením odparu.... a tak

vzniku ztížených podmínek pro opětovný růst rozrůznělého porostu i

různorodosti fauny jež je obojí předmětem ochrany NP." Odtěžením dřeva totiž lesnicky vzniká povinnost holinu zalesnit, pokud to nevíte. Zde pak vniká prostor pro vhodnou zásahovost v dřevinné skladbě blízké původnímu biotopu (včetně pěstebních zásahů, jako ožínání, ochrana proti zvěři, etc., aby to vůbec vyrostlo). Kde vezmete spontánní dřevinnou rozrůznělost, když tam byl pouze SM? Bukvice létají luftem, mudrlante? Kde vezmete nálet JD? Ve spodním patře a na "vejvratech" tam budete mít zase jenom SM, pokud ho neudusí buřeň (díky likvidaci zápoje u stojících sucharů a prosvětlení), která je luftem náletová, případně JR/BR/KR. Nic ve zlém, ale takové, jako Vy, nazývám soukromě "náletovým prostokořenem". Jak docílíte víceetážového urwaldu z dnešního porostu v daném vegetačním pásmu? Nejprve musíte nastartovat podmínky, tedy nesmíte abstrahovat od zásahovosti tam, kde zásahovost byla. Mám svůj názor, názor lesáka. Bude to mezi námi asi nekonečný příběh pro/proti. Prales ve Vašem pojetí se může realizovat tak v Kanadě, Aljašce či na Sibiři. Nikolivěk v lůně hospodářských lesů v centrální Evropě hercinského lesa. QUI MODO?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 18.9.2011 10:22

Re: Pane lesníku ve v.v.

Ano je to tak. Vedení arku totiž musí ze zákona hospodařit vypisováním výběrových řízení a pak dává zakázky těm co to odtěží za nejnižší cenu. To s jakým přístupem, dopady... už asi namíchlo i toho Stráského natož ochránce přírody. I v tomto by bylo potřeba udělat zákonouzměnu tak, aby při výkonu těžařských prací byla v NP upřednostnována celková ohleduplnost zásahu před cenou za vykácení a svoz.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 18.9.2011 10:16

Re: Ekoteroristi lžou až se jim od hub práší???

Nelže náhodou V. Skalová? K odvozu nedošlo právě pro razantní protesty, účast médií.... Že mělo leckde dojít k odvozu de facto přiznal mezi řečí i Stráský na diskusi 8.9 v Evropském domě. Klády už někde byly naporcovány na 4m kusy - jen je naložit.... Míra toho kde a kdy vůbec kácet a neponechávat vzrostpé suché postupně popadat je dána zonací parku a je smutné, že se dosud k tomuto JEDNOZNAČNOU dohodou nedospělo a s tím vznikl i rozpor co a kde je možné porcovat a svážet.

Se scelením rozdrobených prvých zon přes druhé ve větší chráněné oblasti se ale počítalo a počítá v měřítku kolem 30% rozlohy parku - alespon podle posledních vyjádření ministra ŽP  - a v tomto čísle panuje všeobecný soulad.

Připravuje se ucelená zákoná norma jež má nahradit nejednoznačné vyhlášky včetně úprav statutu obcí, turistiky, nelesních ploch... na které se mají podílet všichni zainteresovaní. Doufám, že se to povede. V sázce je hodně a pro všechny.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Gavlák 18.9.2011 10:12

Pane lesníku ve v.v.

Letos v srpnu jsem na Šumavě (kolem Plechého) na vlastní oči viděl to hospodaření lesníků v praxi - plné pily, pokácená místa rozrytá obrovskými koly strojů, zeminu splavovanou do potoků atd. atd. Jestli tahle ukázka bylo citlivé hospodaření lesníků, pak radši nechat ty vědce a hlavně přírodu, ať si poradí sama...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 18.9.2011 9:53

Re: Bezzásahovost v kulturním lese

Pane David právě Vy jste ve vstahu ke smyslu NP ukázkou toho co kritizujete - tedy zcestného blouznivce a mamlase který celoživotně žije v optice ceny kubíku dřeva a rád experimentuje s tím co to udělá pokud veškerou divočinu přeměníme na kulturní hospodářský les. Naprosto Vám uniká, že podstatou NP není jen ochrana porostu ale všeho živého co k němu patří a že je proto rozčleněn ve smyslu míry ochrany.

Tvrzení, že "vždy" se s lesem hospodařilo je dalším dokladem kam až sahá Váš nadhled. To, že si pletete bezzásahovost v celém NP - tedy na 12800ha s bezásahovostí v jeho prvých zonách kterých je sotva pár desítek procent s této rozlohy a o jejihž scelení a lepším vymezení - zonaci - se právě jedná, je dalším s přehmatů, kterých se profesně zabednělí lesníci běžně dopouštění a kterých pak zneužívají těžaři ke svým čistě zištným cílům typu "po nás potopa" - či spíše "nadlouho holina".

Odtěžením dřeva totiž v nejejexponovanějších partiích prvních zon dojde k narušení půdního profilu, zvýšením kyselosti, zvýšením odparu.... a tak vzniku ztížených podmínek pro opětovný růst rozrůznělého porostu i různorodosti fauny jež je obojí předmětem ochrany NP.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Voborník 18.9.2011 8:10

Re: Netík kontra NP - demagogie v kristalické formě.

V řepkových a kukuřičných lánech se zdržuje spousta přemnožených divočáků, kteří tam našli ideální životní podmínky, ač by měli žít v lese a ne působit škody. Naproti tomu koroptev a zajíc je za vydatného přispění řepkových a kukuřičných latifundií nejspíš odsouzena k vyhynutí - kdepak je ta tolik proklamovaná biodiverzita, pánové, když přeci o peníze ve formě dotací na shora uvedené nesmysly přece jde až v první řadě... 

Nebo se podívejte na takový krásný kout přírody, jako je Pálava. Tam byly do obory v minulém století vysazeny kozy bezoárové. Lokalita jim vyhovovala a ty kozy vyhovovaly  jí až do té doby, než pár pseudoodborníků spustilo halas a tartas, že jde o nepůvodní druh, který ničí tamní endemické rostlinstvo a kozy musely pryč. Za pár let se ovšem zjistilo, že endemické druhy mizí, neboť jsou potlačovány nežádoucím plevelem a k obnovení žádoucího stavu se začaly ohrožené lokality vypásat domácími kozami a ovcemi.

Jsem z podhůří Krkonoš. Když tam před časem myslivci zjistili, že zde po mnoha letech zahnízdil krásný, vzácný a chráněný sokol stěhovavý, ohlásili to na odboru životního prostředí tehdejšího ONV. Do věci se vložili POP /panelákoví ochránci přírody/, kteří poblíž hnízdiště začali držet stráž, aby zlí myslivci sokoly nezastřelili nebo sokolníci nevybrali hnízdo. Hořel tam táboráček, hrálo se na kytaru, zpívalo se. Co se u toho vypilo či vykouřilo, nevím, nebyl jsem tam. A dostavil se pochopitelný výsledek - opuštění hnízda... Následující rok sokoli poblíž zahnízdili znovu. Poučení myslivci tentokrát drželi hubu a hnízdění skončilo úspěšným vyvedením mladých.

A podobných příkladů pseudoochranářských snah bych mohl uvést mnohem víc. Může se mi pak někdo divit, že ty šašky, co se na Šumavě přivazují ke stromům, nerespektují výzvy Policie ani stanovisko soudu, bych nejraději hnal z lesa klackem ?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. David 18.9.2011 8:06

Bezzásahovost v kulturním lese

Evropský lesní biotop se převážně sestává z "kulturních porostů" (les s dřevinnou skladbou, vegetačními stupni, či políčky s mrkví a karfiólem), které jsou víceméně zásahové. Lesní typy jsou historicky a i snad odborně stanovené. Najednou vyleze tlupa zelených blouznivců, a ti si najednou Šumavu (původně severní expozici hospodářského lesa) předtavují jako Yellowstone, Aljašku či Sibiř. Bon, mají názor, že bezzásahově vytvoří urwald. Nejprve se však musíme zeptat, k jakému účelu to bude sloužit, tedy těch 128000 ha ŠUNAPu vystavíme novodobým experimentům blouznivcům. To jim nestačí Boubín? Dovolím si malou kalkulaci, zabývám se totiž oceňováním lesa a i stanovení škod či újmy na lese. Vezměme hypotetickou cenu porostu 100K/ha (myslím tím věcnou hodnotu). Zelený SM/BK/JD porost má i navíc mimoprodukční hodnotu, asimilační, půdoochrannou, vodohospodářskou, etc. Opravdu chceme nechat Šumavu na pospas bezzásahovosti a žíru lýkožrouta? Připadá mi to zcestné. Na chaloupce z roku 1872 také musím ošetřovat trámy krovu, aby mi je nesežrala dřevomorka, červotoč či tesařík. Nedovedu si představit, že přijde nějaký mamlas a začne hlásat, že moje chaloupka se stane bezzásahovým skansenem a nesmím trámy zásahově penetrovat. Asi od věci. Jiný příklad. Diabetik a insulin. Diabetik léta žije na insulinu, zásahově je medikován, "vesele" žije, produkuje hodnoty. Nějaký mamlas přijde s nápadem o bezzásahovosti řka: příroda si poradí, a sebere diabetikovi insulín. 

Lesnictvím se zabývám od roku 1975. Lesnictvím středoevropským a i jeho dlouhodobými poznatky. Vždy se v těchto končinách s lesem hospodařilo (třeba princip vyrovnanosti věkových stupňů daného LHC). Chiméry ekoblouznivců mi ale připadají zcestné. Jenom na okraj. Před 20. lety byla Šumava zelená, ve smrčinách tokal tetřev. Kde bude tokat nyní, v sucharech bezzásahových zón?  Bijte mne.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Voborník 18.9.2011 7:19

Re: Netík kontra NP - demagogie v kristalické formě.

Za demagogii v krystalické formě já naopak pokládám poslední odstavec příspěvku p. Rady, který nás "straší" jakýmsi scénářem vývoje, který byl vytvořen - kým vlastně ? Jisté je pouze jediné, že vědci těch scénářů již vytvořili tolik a vzájemně si odporujících, že normální člověk neví, komu věřit. Kritériem pravdy je praxe. A ta nám ukazuje, že v zemích, kde se po staletí řádně lesnicky hospodařilo, tedy i u nás, máme spoustu krásných lesů na rozdíl např. od Středomoří, kde byly lesy špatným hospodařením zničeny. A tenkrát, když tam byly lesy vykáceny, určitě také mnozí říkali, že tam vyrostou nové, že příroda si poradí... Je fakt, že je zničil člověk - ale člověk se také měl postarat o jejich obnovu, což se nestalo a proto to tam teď takhle vypadá.Jsem také vzděláním lesník a ač jsem od řemesla dávno zběhl, láska k přírodě mi zůstala. Ale protože kromě citů mám i rozum, nemohu souhlasit se spoustou tvrzení jejích samozvaných ochránců, kteří, ač to myslí určitě dobře, rozumí problematice celkově asi jako tele notám. Bohužel, umí mluvit, umí přesvědčovat a umí získat moc, dostat se do parlamentu i do různých komisí EU a pak to vypadá podle toho. Jen zírám, jakých nebetyčných blbostí se dokážeme jako celek ve jménu tak vznešené věci, jako je ochrana přírody a životního prostředí, dopouštět.

Například podpora obnovitelných zdrojů energie. Jistě krásná věc. Ale na polích se místo potravin pěstuje řepka pro olej, který se přidává do nafty a přitom je lahev řepkového oleje pro normálního spotřebitele, který ho potřebuje k jídlu, čím dál dražší a nafta s přídavkem biopaliv je přitom méně kvalitní, než nafta bez nich. Kukuřice se zase místo na jídlo a na krmení spaluje jako biomasa /taky krásný pojem, který ztratil svůj původní význam a nejvíc se s ním ohánějí politici, kteří se snaží vypadat odborně a přitom vůbec neví, o čem mluví - viz Katka BIomasa Auau/.  Svůj příspěvek jsem musel zkrátit, ač jsem zdaleka neřekl všechno, takže na něj navážu v dalším.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Skalová 18.9.2011 2:46

Ekoteroristi lžou až se jim od hub práší

Nejvíc se na Šumavě kácelo za předchozího ekoteroristického vedení. V bezzásahových zónách pšstovali kůrovce, aby pak v těch ostatních nechali spřátelené dřevařské firmy mastit si kapsy. Proto neustále požadují bezzásahové zóny rozšiřovat. Aby se právě kácení v ostatních zónách zamezilo, nechalo současné vedení zlikvidovat napadené stromy na Ptačím potoce. Tam je odkornili a nechali LEŽET, takže k žádnému odvozu nedošlo!!! 

Rozšiřování bezzásahových zón je evidentně podporováno ekoterosista z Německa a Rakouska, kde se jim hodí zlikvidovat tak konkurenci jejich turistickým oblastem...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

B. Hudzieczek 18.9.2011 0:29

Pane Rado

V první řadě neztotožňujte lesáky a těžaře. Už na lesnické škole nám tvrdili, že k vytěžení lesa není třeba vzdělání, to že dokáže každý žid. (cituji doslova našeho kantora, nechci být obviněn z rasisimu).

Samotný pořad je staršího data než byly letošní huráakce v ŠUNAPu a odvysílán byl asi jako reakce na blokádu. Pořadem prostupuje  jednostarnný pohled, který je pro mediální pořady o Šumavě  již dlouhá léta typický. Zcela tam chybí hlas fundovaného lesnického odborníka, který by  omyly, nepřesnosti, neznalosti  a protimluvy hlavních protagonistů hravě demaskoval. Zdaleka se na no necítím, ale jen namátkou: Pan Hruška tvrdí, že staletý les se nemění, co se tedy na Šumavě se staletým lesem stalo, že došlo k jeho změně? Dále říká, kdyby se prý kůrovec rozmnožoval jak s ním starší lesáci, neměli bychom už žádné lesy - ale proto přeci lesníci zasahují proti kůrovci, aby nějaké lesy zůstaly.

Pan Braniš nám v úvodu řekne, že jsme v pásmu klimaxových smrčin s dominancí smrku, ale po několika větách tvrdí, že tu vznikne vícedruhový les. Ví ten člověk vůbec co znamená pojem klimaxová smrčina?

Panu Fantovi bych chtěl připomenout, že monokultury smrky byly na Šumavě už před rokem 1870, jinak by tam tehdy kůrovcová kalamita nemohla vzniknout. Samozřejmě, že na  lesních majetcích v okolí Šumavy kůrovec je, ale tamní lesáci s ním bojují, čistí les a pak najednou jejich ůsilí maří  dilentantské vedení NP (pořad byl natočen ještě za ředitele Krejčího)

Protagonistům pořadu bych ještě chtěl sdělit, že bezzásahovost  v Bavorském NP neznamená, že se tam nechává vše napospas. To je další zamlčování.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

B. Hudzieczek 17.9.2011 23:38

Re: Pane Netíku,

Národní park Šumava byl zřízen Nařízením vlády č. 163/1991 Sb. Tedy nikoliv komunisty v 60. letech. V šedesátých letech byla vyhlášena Chráněná krajinná oblast Šumava. To jen tak pro upřesnění.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Procházka 17.9.2011 14:26

A takové patří

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Procházka 17.9.2011 14:26

Napište všichni odkud jste

A bude diskuse poněkud jasnější. Nejlepší jsou - co mají bydlo nezávislé na kusu země, která by je mohla živit. A takové patří nakopat do .........................

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 17.9.2011 14:20

Re: Pane Netíku,

Pane J.Milfaite pro odlehčení cituji Schwazenberga "Na Šumavě jde o spor zlodějů s blázny".

Kůrovce aktivizuje oslabený až hynoucí porost který pak kůrovec pomáhá urychleně rozkládat na nový supstrát bohatý živinami jež se tak stává základem pro rychlou obnovu lesa - proto les v divočině kůrovce potřebuje.

Ti zloději se chtěli pod záminkou kůrovce zmocnit dřevní hmoty a ti blázínci nasadili své zdraví proti vychytralosti a aroganci mocenského mafiozního aparátu.

V monokulturním stejnověkém hospodářském lese ale tento mechanismus působení kůrovce je kontaverzní potřebě efektivní tvorby dřevní hmoty - tam může docházet až k lavinovitému šíření a tam je nutné proti kůrovci radikálně zasáhnout nebo se vzdát ůrody.

Šumava by mohla být zanedlouho zas tím rájem rozmanitosti života pokud bychom dějům v ní lépe porozuměli nebo je alespon nechali volně probíhat. Tím myslím i zastavení změny klimatu i dopadů imisí. Na to ale zdá se už nemáme sil a tak to ponáspotopářsky chtiví tlačí do rychlého zásahu .... aby jim kořist neschnila.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 17.9.2011 13:59

Re: Pane Netíku,

Ten rámec vytyčení pro NPŠ byl donedávna víceméně dostatečný ale hrozba masivního šíření kůrovce i potenciál dřevní hmoty uvnitř, zonace parku.... se pro tyto okolnosti ukázaly být nejednoznačné a tedy zneužitelné. Právě proto se nyní na MŽP připravuje skutečně zákoná norma a sám jsem zvědav na to jak bude vypadat. Každopádně by to ale měl být pokrok ve smyslu vyjasnění statutu, smyslu, zonalizace... Tak aby odpadla značná část "třecích ploch" a  tím kontraverzního jednání a neplodného ovzduší při řešení problému.

Současné rozpoložení pak zásadním způsobem podnítil ten který vybral neodborně a bojovně vůči přírodě založeného Stráského (viz jeho výrok, že příroda je bestie se kterou je nutné bojovat) do čela správy NP a poté sám Stráský, který rozpustil vědeckou radu parku aby měl volné ruce....

Ministr Chalupa sdělil, že dohoda je připravována a že bude reflektovat potřeby jak obcí tak ochrany přírody na Šumavě. Takže je dnes už pravděpodobné, že ke kýžené dohodě a uzákonění v dohlednu dojde. Iluzorní ale je dělat s toho závěr, že se tím šíření kůrovce ve smrkových porostech u nás udělá konec. Nikoli - smrkové kultury jsou celološně oslabené až nemocné a kůrovec to cítí... a bude tím prudčeji reagovat čím sušší a teplejší počasí nastane.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 17.9.2011 13:32

Re: Zajimavy clanek

Pánové Pithart, Stráský, Bursík, Miko, Chalupa.... zástupci lesů, vědců, i Bavorska se nedávno zúčastnili besedy před publikem ohledně budoucnosti NP Šumava konané v Evropském domě na Smíchově. I když tam padlo několik kontraverzních pohledů a neslučitelných názorů bylo až obdivuhodné, že spolu tito všichni byli schopni několik hodin diskutovat k tématu a moderátor nemusel prakticky zasahovat proti podpásové argumentaci. Kéž by to dokázali i diskutéři zde.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 17.9.2011 13:22

Re: Netík kontra NP - demagogie v kristalické formě.

Máte pravdu paní A.Sedláčková. Jen by mě zajímalo zdali by jste v případě odstranění gramatických chyb - které jsou mojí ostudou ale nikoli ve smyslu názorovém - měla k tématu nějaký argument.

(Pro zajímavost - "pane Rado" - je oslovení používající se např pro policejního radu Vacátka... - tedy pro někoho kdo to má jako funkci - dnes třeba na velvyslanectví)

• reagovat
• nahlásit příspěvek