15.1.2021 | Svátek má Alice


Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
V. Říha 15.1.2021 15:32

Selektivním přístupem k dostupným podkladům lze dospět i k názoru prezentovaném v článku.

P. Čech 13.1.2021 17:17

To by mne zajímalo, jak se Edvard Beneš zasloužil o stát, jehož byl prezidentem! Snad ne tím, že v roce 1938 v podstatě akceptoval Mnichovskou dohodu a zbaběle svůj stát opustil a utekl do Velké Británie? Nebo snad v roce 1946, kdy po volbách, které sice vyhrála KSČ, ale ústava nikde neříkala, že musí jmenovat předsedu vítězné strany do funkce premiéra, jmenoval do této fumkce Klementa Gottwalda ikdyž nemusel? Nebo snad v roce 1948, kdy přijal demisi ministrů a jmenoval do jejich funkcí Gottwaldem navržené komunisty ikdyž podle ústavy opět nemusel? Podle tehdy platné ústavy totiž mohl odvolat Gottwalda z funkce premiéra a jmenovat do této funkce kohokoliv jiného, třeba jana Masaryka, který měl podporu ČSSD. Zde jsem vyjmenoval jen tři vlastizrádné činy Edvarda Beneše. Ta toto se snad zasloužil o stát?

J. Ptáček 13.1.2021 13:23

I náš president dělá vše pro to, aby se zasloužil o stát. Vlastně dva státy. Ale Česko to není.

P. Čech 13.1.2021 17:39

Náš současný prezident, ať je jinak jakýkoliv, zasluhuje se o svůj stát mnohem více než naprostá většina dosavadních prezidentů s výjimkou Masaryka a Havla. Přinejmenším svůj stát nezrazuje jako třeba Edvard Beneš, Hácha, Gottwald, Zápotocký, Novotný, Svoboda, Husák a Klaus.

R. Toman 13.1.2021 12:56

TGM řekl, nebýt Beneše, nebyl by stát. TGM byl dobrá značka, ale tu mravenčí politickou a diplomatickou práci odvedl Beneš a jeho tým. A tím, že přispěl k vytlačení neloajálních českých Němců, z území ČSR nás ušetřil pravděpodobně velkých komplikací, které by mohly nastat po roce 89. Tj. po odtržení Slovenska by mohl nastat tlak, na odtržení českého pohraničí, a jeho připojení k SRN. Vzhledem k tomu, že tehdejší politická reprezentace včele s V.Havlem, byla Německu nakloněna, tak by to nebylo nereálné. Tím bychom přišli nejen o naše spoluobčany, ale i nemalou část českého území. A i kdyby k tomu nedošlo, tak velká menšina je v řadě států zdrojem různých potíží. Ano, president Edvard Beneš se zasloužil o stát.

J. Ptáček 13.1.2021 13:27

Píšete to pravdivě. Ale ruku na srdce, většina Slováků v jednom státě s Čechy být nikdy nechtěla, i když jinak měli Čechy docela rádi.

P. Moravčík 13.1.2021 13:47

To je pozoruhodný poznatok, tým skôr, že pochádza od človeka, ktorý zrejme ostal pri vnímaní Slovákov v rámci počiatkov prvej republiky. Mohol by som Vám napísať, čo si pamätám z rozprávania starého otca (bol to garbiar, ak Vám to niečo hovorí), ale bolo by to na pár pokračovaní. Takže viem, že proti ČSR bola síce dosť ukričaná, ale predsa len pomerne malá menšina, a k nej sa pridali tí, ktorí radšej prijali nekriticky hocijaký názor, aby si sami nemuseli namáhať mozog. Existujú žiaľ, doteraz, stačí sa pozrieť na politické preferencie. Je pravda, že vznik ČSR podporila len pomerne úzka skupina vzdelaných Slovákov, ale to, že ten zvyšok sa o vec nejako nezaujímal malo korene skôr v tom, že mali dosť práce udržať seba a rodinu pri živote. Nehovoriac o tom, že Maďari sa ako vládnuci národ nijak neosvedčili, a ani sa nebolo veľmi čo od nich učiť (na rozdiel od Čechov, ktorí existovali vo vplyve síce cudzom, ale kultúrne a hospodársky oveľa vyspelejšieho prostredia). Pnutia nepochádzali zo samotného faktu spoločného štátu, ale z hospodárskych a sociálnych konfliktov, ktoré v jeho rámci vznikali. Dosť sa na tom podpísal Benešov vzťah k Slovensku, a zlé bolo aj to, že ani Masaryk sa občas nevyhol zbytočným kopancom, čo mu na popularite nepridalo.

J. Ptáček 13.1.2021 15:58

Ale vždyť se zas tolik nelišíme. K nepříliš vřelému vztahu presidenta Beneše přidejme i nepěkný vztah Antonína Novotného ke Slovensku. Můj názor Slováky nijak nehanobí ani v nejmenším. Slovenský štát byl zlovolný a násilný diktát, Slováci chtěli svůj opravdu demokratický stát. Nic víc a nic míň.

P. Moravčík 13.1.2021 18:01

Nemyslím si, že by ste chcel úmyselne urážať, to nie. Skôr ma mrzí dosť skreslený pohľad na vec, niekedy mám pocit, že Česi lepšie poznajú situáciu v Austrálii ako u susedov vedľa. Ale nič v zlom. Hlinka chcel federáciu, prečo to nevyšlo, to nechám povolanejším. Ale v danej politicko-ekonomickej situácii to asi bol neuskutočniteľný projekt - už keď si pomyslím, že to nešlo realizovať ani pred tridsiatimi rokmi. Dôvody sú známe.

P. Čech 13.1.2021 17:32

K tomuto tvrzení jste došel jak? Jediný způsob, jak je možno odhalit vůli většiny občanů je r e f e r e n d u m . Toto však nikdy nebylo u nás k této věci vyhlášeno. Vůli většiny Slováků tak nikdo nezná, ani Vy. Referendum k rozdělení společného státu Čechů a Slováků vyžadoval po roce 1989 i ústavní zákon č. 327/1991 sb. ve svém čl.1, odst.2. Konkrétně asi proto, aby byla odhalena skutečná vůle Čechů a Slováků k této věci. Ani tehdy však dokonce ústavní zákon ctěn nebyl a byl naopak zásadním způsobem porušen nejprve Václavem Klausem a Vladimírem Mečiarem a posléze mocí zákonodárnou v ČSFR. K rozbití ČSFR tedy došlo nezákonným a protiústavním způsobem a to aniž by byla známa vůle českých a slovenských občanů k věci.

P. Moravčík 13.1.2021 18:08

Reagujem na to "nikdy". Nebolo to tak (a dúfam, že ani nie je). Ale ruku na srdce, boli by ste proti? Keď odmyslíme skôr citovú stránku veci tak česká strana postupovala čisto pragmaticky, Slováci dostali, čo chceli... Ani v 1938 nebolo referendum a dopad na ČSR bol doslovne tragický. Tak na vašej ako na našej strane. Politici sa domáhajú referenda len vtedy, keď sa boja rozhodnutia, alebo to chcú druhej strane skomplikovať (ako príklad terajší cirkus SMER-u a HLAS-u na Slovensku okolo referenda na odvolanie vlády - blbosť, ale všetko je pre nich dobré). Pred 30 rokmi boli obidve strany zastúpené ľuďmi, ktorí neváhali. Nie som si istý ako by v tom dosť rozbúrenom prostredí dopadlo. Ale Váš názor musím akceptovať, tak by to malo byť.

P. Čech 13.1.2021 20:45

Mám mnoho přátel mezi Slováky a mohu Vám říci, že jen jeden z nich byl pro osamostatnění Slovenska. Nálady pro osamostatnění byly vyšší u oibyvatel Žiliny a okolí, Banské bystrice a okolí, naopak velmi nízké v Bratislavě a v Košicích. Obdobně tomu bylo v ČR. Zatímco na Moravě byli lidé zásadně proti rozdělení Pražáci se rozdělit chtěli. O skutečné vůli demokratické většiny občanů tak opravdu mohla rozhodnout jen referenda v ČR a v SR. Jinak s Vámi souhlasím v tom, že naši politici vyhlašují referendum tehdy, když se bojí rozhodovat. To je ovšem chybou politického systému - socialismu stříknutého anarchií, který je drze vydáván za parlamentní demokracii. Osobně jsem stoupencem švýcarského modelu zastupitelské demokracie, kde skutečnou moc drží ve svých rukou občané a rozhodují o téměř všech důležitých věcech svou většinou v referendech a všeobčanských hlasováních. Tento systém funguje efektivně již více než 200 let s čímž se žádný jiný režim nemůže pochlubit.

P. Moravčík 13.1.2021 21:49

Keď to Švajčiarsko funguje, tuším, aspoň osemsto rokov. To je ako s anglickým trávnikom - ak má vyzerať správne, nejde ho vypestovať za pár desaťročí. Keď sa dívam na Slovensko, tento typ demokracie by skončil katastrofou. Najprv by sme si odhlasovali, že rušíme zákon o referende a vyvolali by sme referendum o zvýšení platov o päťsto percent:-/.

R. Toman 13.1.2021 20:20

Vůle českých občanů nikoho nezajímala, protože k tomu nebyl žádný důvod. Případné referendum by se konalo stejně jenom na Slovensku. Protože Slovensko, nebo jeho politici chtěli opustit společný stát. A referendum se koná pouze tam, kde chtějí odejít. Např. referendum skotské, či neuznané katalánské. Vaše představa o tom, že bychom měli Slovákům mluvit do jejich rozhodnutí je úsměvná. Stejně úsměvná jako kdyby se Angličané vyjadřovali ke skotskému referendu o odtržení od UK.

P. Moravčík 13.1.2021 22:01

Angličania sa do toho Škótom predsa len trochu plietli. Ale u vás sa to berie dosť jednostranne - Slováci chceli odísť. Slováci chceli upraviť vzťahy tak, aby sa obrúsili najväčšie rozpory (a bolo ich dosť), o samostatnosti sa začalo hovoriť až vtedy, keď bolo jasné, že Klaus z pragmatického hľadiska na nejakú kompromisnú dohodu nepristúpi a Mečiar zacítil svoju príležitosť. Klausov postoj chápem, tá snaha o kompromis by nič trvalo nevyriešila, rozpory boli hlavne v hospodárskej oblasti, a to sa naraz riešiť nedalo. Nakoniec, tak ako to dopadlo možno nie je optimum, ale určitú logiku a racionalitu to má.

J. Vlček 13.1.2021 14:53

Souhlasím s vámi, pane Tomene. R^

P. Čech 13.1.2021 17:21

Možná "přispěl k vytlačení neloajálních českých Němců", ale následně udělal vše pro to, aby se moci ve státě mohli chopit komunisté v čele s Klementem Gottwaldem. Zasloužil se tak o 41 let trvající komunistickou diktaturu v ČSR. To je mi opravdu "zásluha"! Zásluha, kterou normální člověk nazývá vlastizradou.

L. Severa 13.1.2021 10:22

Je velmi snadné dehonestovat člověka, který byl dvakrát postaven před rozhodnutí, zda volit krveprolití, nebo ustoupit zlu. Kolik státníků bylo před takové dilema postaveno ?

P. Dvořák 13.1.2021 10:39

Zabránit krveprolití a ustoupit zlu, znamenalo zahájení krveprolití a nastolení zla.

B. Rameš 13.1.2021 10:49

To jste formuloval hezky, byť ta čárka je tam navíc.

P. Dvořák 13.1.2021 11:25

Já mám čárek dost :-)

A černých puntíků ještě víc.

M. Pechar 13.1.2021 12:27

Dehonestovat? 8-o Vy jste ale veselá kopa.

J. Vlček 13.1.2021 14:58

Vnímám to stejně, pane Severo. R^

J. Jurax 13.1.2021 15:46

Kolik? Celkem dost ... namátkou Daladier, Pétain, Chamberlain, Churchill ... řekněme i Lincoln, Truman (Korea), Johnson a Nixon (Vietnam) ... ještě de Gaulle (napřed druhá světová a pak Alžír) ...

J. Nevrkla 13.1.2021 9:06

Docela by mě zajímal autorův názor na Trumpa. Nechová se jako Beneš v roce 1948, bojuje za své voliče, kteří přišli o vítězství kvůli evidentním volebním podvodům, bojuje za svobodu a demokracii, proti cenzuře. Přesto je umlcovan, ostouzen a ničen. A většina intelektuálů nejen mlčí, ale přidávají se k útokům. Jak to bude historie hodnotit?

L. Písařík 13.1.2021 8:46

Mám takový pocit, že Beneš nikdy Západu neodpustil, že ho nechal v r. 1938 na holičkách. Dokonce i tehdy, když se strany u vlády vystřídaly. Jinak nedokážu pochopit, co ho hnalo jednat za války do Moskvy. Avšak stalo se. Vidím Beneše, jako malého mstivého chlapíka, který nebyl dostatečně doceněn a kterému spíše napovídala paní Hana. Snad jediné pozitivní bylo vrácení Němců do Reichu.

I. Mertl 13.1.2021 9:53

Mstivost Benešova je neoddiskutovatelná. I ten dle Vás pozitivní krok, vyhnání Němců, byla chyba politická a ekonomická, ze které se Česko dosud, tedy po třičvrtě století, plně nevzpamatovala.

J. Vlček 13.1.2021 14:55

Blbost, což je u vás obvyklé, pane Mertle. Rv

V. Šedivý 13.1.2021 20:15

Tak si prohlédněte kdysi prosperující německá města v Sudetech.

L. Písařík 14.1.2021 7:51

Dovolte oponovat k poslední větě - v DDR Němci zůstali a sám jistě víte, jak bolestné bylo vzpamatování se i za přispění BRD.