Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Nešlo o hodnoty ale o jednání na základě zkušeností

„Vrátil jsem se z koncentračního tábora jako ještě přesvědčenější komunista. Něco takového jako fašismus se v mém národě nesmí nikdy opakovat., a také krize s masovou nezaměstnaností nesmí již nikdy existovat. Celé své srdce jsem dal socialistickým ideálům, což bylo ještě silnější než má touha po malování. Když mě strana potřebuje, pak ji chci ze všech sil sloužit. Socialismus a strana byly pro mě v té době symbolem společenské spravedlnosti – protikladem toho smutného, co jsem až dosud zažil.“ (Ota Šik Jarní probuzení., s. 24)

A stavět se proti znamenalo spojit se západním Německem, v němž zvedaly hlavu opět staré nacistické kádry.  

Jen na okraj

Tu tíhu chvíle sotva znáš / při drahém zvuku jeho jména / palčivě ladí dětský pláč... a pevně stojí jeho lid / do bitev půjde Gottwald s námi / vzbudí ho těžká vůně lip / do bitev půjde před řadami.

(Milan Uhde k úmrtí Klementa Gottwalda, 14. 3. 1953)

No, já sice nejsem veřejně známý činitel a bohdá nikdy nebudu, a taky mi v roce 1953 byly čtyři roky, ale o šest let později - já se radši přiznám, zde veřejně na Psu dřív, abych vyloučil možnost, že to na mne někdo bomzne v médiích, svědci dosud žijí - jsem pilně trénoval zpěv úderných písní Kamandír, geroj, geroj Čapájev a Jen dál, rudí námořníci na školní besídku, kteou měla naše třída sborových zpěvem těchto děl ozdobit. Pravda, na besídce jsem nepěl, leč nikoliv proto, že bych měl k repertoáru ideové výhrady či pociťoval odpor k revolučním popěvkům, nýbrž proto, že můj zpěv již tehdy (a budiž bohům žalováno dodnes) připomínal bučení dobytčete napadeného ovádem. Soudružka učitelka mne proto nekompromisně vyřadila, což jsem - i na to jsou dodnes svědci, takže to s politováním příznávám - nesl úkorně, neboť ku zpěvu jsme měli fasovat námořnické čepice s pentlemi a nápisem ABPOPA a vybraní hoši i školní vzduchovky, aby umělecký dojem z úderných častušek byl úplný.

Tolik k citované básni paně Uhdeově (nebo Uhdově?) ...

Přesto to ale pan Frýbort dobře napsal ... nicméně týká se to generace, co nezažila jako my v pubertě uvolnění šedesátých let a poučný 21. srpen, ale generace macerované nadšením z osvobození (Rudou armádou samozřejmě) a příslibem nového, spravedlivého řádu po útrapách války, řádu, v němž nebude pánů ani žebráků, generace, na kterou naplno dopadla padesátá léta s třídním bojem, vyhazovy ze škol, rozkulačováním, adorací dělnické třídy ...  už ani pro nás to nebylo moc k pochopení ...

K soudruhu (panu z ODS, ČSM/KSČ) Milanu Uhdemu

Reaguji na obsáhlý článek k tématu "Kunderiáda". Měl jsem před léty, kdy byl stalinistický studen Milant Uhde ministrem kultury ( později PS Parlamentu), článek - básně Milana Uhdeho, balada o Stalinovi a v plném znění dvě básně o Gottwaldovi. Vedle toho jeho vrstevníci, Jiří Pelikán,Zdeněk Hejzlar a jiní "obroditelé" z roku 1968 a tzv. "disentu", nebyli spjati s nejzrůdnější podobou komunismu. Řada studentů jejich zaviněním opustila fakulty a jejich Akční výbory dobře věděly cio činí. Proto je zrůdné, že v polistopadovém vývoji naši lidé typu Uhdeho parketu....

skvělá analýza Českého převlékače kabátu

Díky.

Naivita? Stěží.

Kundera byl dejme tomu tak trochu naivka a měl vymytý mozek. Takových naivních snílků bylo  možná víc. I když nechápu jak mohl někdo naivně snít po roce 1918, kdy byl založen první bolševický koncentrák. po založení více než tisícovky dalších koncentráků pod správou GULAGu, po násilné kolektivizaci, umělých hladomorech a desítkách milionů mrtvých, desetinásobně převyšujících počet obětí holkaustu. Jak mohli tihle hromadní vrazi vyhrát ve svobodných volbách roku 1946. Každý mohl v té době o zločinech bolševizmu vědět. Myslím si, že bolševiky tady lidé nevolili z naivity ale že se tu projevila  Masarykem definovaná mentalita národa sluhů. Sluhů, kteří nadšeně tleskali, když se kradly majetky šlechty, velkostatkářů, Němců, Maďarů atd. Potlesk poněkud zřídl, když došlo na střední vrstvy a ztichl, když došlo i na drobné živnostníky. A pak nastalo velké divení po vstupu vojsk v roce 1968. Divení, že bolševici plní to, co vždy deklarovali. No a teď zase sluhové hledají nové panstvo, kterému se budou vlichocovat mezi hýždě a za zády krást stříbrné lžičky.  Evropští sousedé již příliš dobře znají národní heslo Kdo nekrade, okrádá rodinu. Takže nezbývá, než tentokrát hledat za oceánem. Takže nejspíš nejde o naivitu ale o ryzí slouhovskou vy č ů r anost

Re: Naivita? Stěží.

Volby v roce 1946 nebyly svobodné.

Výborný článek

Poslední dobou vzácné na NP.

Re: Výborný článek

Naivní studentíci v modrých košilích.....hrdě zvedali ruky v aulách s frenetiským pokřikem smrt Miladě Horákové, smrt zrádcům. Nadšení mladíčcí v duchu hodnot, akční výbory, kolik mají na svědomí zmařených životů, rodin? Prý to byla taková doba, i středověk měl svou dobu. 

čeho se bojíte

27956752jo to je číslo  diskusního příspěvlu co zrušíli. byl rasistický vulgární a obsahoval neplacenou reklamu. ale vážne jen byl o tom že náckové jsou lepší nežnic nedělání a že je lepší mít pořádek a bezpečnost než toto co máme dnes černý terorismus a platit z daní socky které mají ochranu všech modrým oranžových i zelených. je v tom  článku reklama na pořádek vulgarní nebo rasistický výrok je cigos . to je vlastně s        prosté slovo

Re: čeho se bojíte

Jsi normální, primitive? Jak se to týká tématu? (Zeptej se někoho, co to je)

od brany jsme se dozvedeli,

ze komunisti na rozdil od nacku jsou legitimni, protoze nepouzivaji nasili.

Pan Brana zrejme behem poslednich 40ti let totality zaverenej nebyl. Pokud ano, tak by totiz na vlastni kuzi zazilvedel, jakym zpusobem komunismus siril nasili po celem svet. A to podstatne del,nez fasismus a podstatne radikalneji, at se to tyka vyvlastovani ci poctu zmarnenych ci jinak promarnenych zivotu..

Re: od brany jsme se dozvedeli,

Radikální politická seskupení jsou legitimní pokud dodržují ústavou určené normy. Tedy neprosazují svou ideologii násilím. Jejich projev je ve "zdravé" společnosti užitečným ukazatelem defektů. S vaším hodnocení historie zhoubnosti jak komunismu tak fašismu po rozpadu svobodného demokratického systému absolutně soulasím.

Vynikající, mluvíte mi z celého srdce! Díky!

Ročnék 43.  Vše v podstatě stejné, jak líčíte. Že VŠICHNI, je prostě lež. Lež, lež, lež, a tečka. Neopindávat. Nerozdiskutovávat a la Ivan Vyskočil. Nemlžit. Neironizovat. Neházet špínu na ty druhé, nebagatelizovat.

Skautské klubovny v mém městě na V Moravě: potvrzuju do písmene!

Re: Vynikající, mluvíte mi z celého srdce! Díky!

A hlavně nezjednodušovat ala svazák Kundera.

Jen na okraj

Tu tíhu chvíle sotva znáš / při drahém zvuku jeho jména / palčivě ladí dětský pláč... a pevně stojí jeho lid / do bitev půjde Gottwald s námi / vzbudí ho těžká vůně lip / do bitev půjde před řadami.

(Milan Uhde k úmrtí Klementa Gottwalda, 14. 3. 1953)

No, já sice nejsem veřejně známý činitel a bohdá nikdy nebudu, a taky mi v roce 1953 byly čtyři roky, ale o šest let později - já se radši přiznám, zde veřejně na Psu dřív, abych vyloučil možnost, že to na mne někdo bomzne v médiích, svědci dosud žijí - jsem pilně trénoval zpěv úderných písní Kamandír, geroj, geroj Čapájev a Jen dál, rudí námořníci na školní besídku, kteou měla naše třída sborových zpěvem těchto děl ozdobit. Pravda, na besídce jsem nepěl, leč nikoliv proto, že bych měl k repertoáru ideové výhrady či pociťoval odpor k revolučním popěvkům, nýbrž proto, že můj zpěv již tehdy (a budiž bohům žalováno dodnes) připomínal bučení dobytčete napadeného ovádem. Soudružka učitelka mne proto nekompromisně vyřadila, což jsem - i na to jsou dodnes svědci, takže to s politováním příznávám - nesl úkorně, neboť ku zpěvu jsme měli fasovat námořnické čepice s pentlemi a nápisem ABPOPA a vybraní hoši i školní vzduchovky, aby umělecký dojem z úderných častušek byl úplný.

Tolik k citované básni paně Uhdeově (nebo Uhdově?) ...

Přesto to ale pan Frýbort dobře napsal ... nicméně týká se to generace, co nezažila jako my v pubertě uvolnění šedesátých let a poučný 21. srpen, ale generace macerované nadšením z osvobození (Rudou armádou samozřejmě) a příslibem nového, spravedlivého řádu po útrapách války, řádu, v němž nebude pánů ani žebráků, generace, na kterou naplno dopadla padesátá léta s třídním bojem, vyhazovy ze škol, rozkulačováním, adorací dělnické třídy ...  už ani pro nás to nebylo moc k pochopení ...