Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
SPOLEČNOST: Všichni tady (ne)chcípneme
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
P. Grigar 18.8.2019 8:48Re: Greto, Amerika je na opačné straně! .. mořský vlku, nebuďte na Gretchen zlý, ošklivý. Obětovala v jejím věku to nejcennější, vlastní mládí pro záchranu lidstva. Ještě jí bude dopřána krátká prázninová vyjížďka, ještě nastaví bledou a smutnou tvář jižnímu slunci, pojí něco málo iberské šunky a granadských pomerančů, než se jí zmocní hurikán a přes Atlantik ji vrhne na zbytek života do nekonečného a únavného kolotoče dřiny, spojené se záchranou nehodného, nevděčného lidstva. Dělá to pro vás, pro mě, dědečka, babičku, vnučku, psa Lišaje, kočku Mňoukalku, myšku Hryzalku.. to by bylo, aby tu řepu nevytáhla. Jak se říkalo v dobách zuřivého třídního boje, spojeného s neméně zuřivým budováním socialistických lepších zítřků: my tu korunu ušetříme, i kdyby to mělo stovku stát! Snad by se patřilo, zahrát jí ještě na rozloučenou s bezstarostným mládím hymnus - Žižkovskou píseň práce. https://www.youtube.com/watch?v=Kq0xp7aKMlQ |
|
|
J. Ganaur 18.8.2019 22:35Re: Greto, Amerika je na opačné straně! Po dvouhodinopvém letu na Brusel, přisáli nedaleko Waršavy. |
|
M. Šejna 17.8.2019 9:27boj proti klimatu, nebo adaptace? Alarmisti i popírači by si měli nejprve nastudovat fyzikální zákony. Ale důkladně a nikoli jen z rychlíku. Až to udělají, pak zjistí, že současné globální oteplování, které je jednoznačně způsobeno lidskou průmyslovou činností, se NEDÁ ZASTAVIT. Aktuální obsah CO2 v atmosfeře je 412 ppm a každým rokem se zvyšuje o 2 až 3 ppm. Klima ale na tento obsah reaguje se zpožděním, jinak by teploty byly možná už o 2 až 3 stupně výš. Růst teplot hodně brzdí oceány, které přebytečné teplo akumulují. Takže i kdybychom teď přestali třeba na deset let vyrábět, topit, žrát, nebo vyvíjet jakoukoli jinou lidskou činnost, zastavíme sice růst objemu CO2, ale nezastavíme oteplování. Globální teploty totiž nejprve musejí dorůst do rovnovážného stavu odpovídajícímu těm současným 412 ppm, které jsou v atmosfeře. Z uvedeného plyne, že nám nezbývá nic jiného, než ADAPTACE na teplé klima. Jakýkoli boj proti oteplování je ztrátou drahoceného času a peněz určených pro adaptaci. |
|
|
J. Vintr 18.8.2019 2:14Re: boj proti klimatu, nebo adaptace? Teorie, že obsah CO2 v atmosféře ovlivňuje energetickou bilanci naší planety, je pitomost. O termoregulaci naší planety se stará skupenské teplo vody spolu s konvekcí ohřátého vzduchu. "Skleníkový efekt" atmosféry má vliv jen na vyrovnávání denních a nočních teplot. |
|
|
M. Šejna 18.8.2019 10:18no jistě, pane Vintře kdyby atmosfera nevytvářela sklenikový efekt a fungovala by jen na vyrovnávání denních a nočních teplot, byla by průměrná teplota na Zemi stejná, jako na Měsíci, tedy okolo -30°C |
|
|
J. Vintr 18.8.2019 11:29Re: no jistě, pane Vintře Měsíc se otáčí vůči Slunci mnohem pomaleji než Země, takže bez ohledu na to, že tam není atmosféra, tam panují zcela jiné poměry než na Zemi. Zemská atmosféra na jedné straně zmenšuje množství sluneční energie, které během dne dopadne na její povrch a na druhé straně mírní únik tepla ze zemského povrchu v noci. Ovšem teplo, které Slunce dodává naší planetě (a také teplo, které prostupuje na povrch ze žhavého jádra planety), se může dostat pryč do vesmíru jen ve formě infračerveného záření. Přímo z povrchu planety to není možné, protože slabé infračervené záření chladného zemského povrchu nepronikne hustou atmosférou v přízemních vrstvách. Do okolního prostoru se dostane jedině teplo, které vynese do vyšších vrstev atmosféry ohřátý vzduch s vodní párou. |
|
|
V. Petr 18.8.2019 11:43No jo, ale tady narážíme na to, co jsem napsal vícekrát 280 ppm CO2 oteplí planetu o 31 °C. 415 ppm CO2 ji oteplí dejme tomu o další 1-1,5 °C. O kolik ji oteplí 800 ppm CO2? |
|
|
M. Šejna 18.8.2019 12:57pane Vaňuro Skleníkový efekt atmosfery Země není způsoben jen kysličníkem uhličítým. Těch skleníkových plynů je tam víc. O kolik se zvýší teplota při 800 ppm, to zatím nikdo nedokázal přesně spočítat. Přesně je spočítáno, o kolik se zvýší irradiance (vyjádřeno ve W/m2). Jsou na to vzorce a Vy si tam těch 800 ppm můžete dosadit a spočítat si to. Viz zde: https://www.esrl.noaa.gov/gmd/aggi/aggi.html Na této stránce je také vidět, o kolik je v současnosti vyšší irradiance při současném obsahu skleníkových plynů oproti předindustriální éře. Aktuálně je to o 3,1 W/m2 zemského povrchu. |
|
B. Volarik 18.8.2019 2:16Re: boj proti klimatu, nebo adaptace? Z uvedeného plyne, že nám nezbývá nic jiného, než ADAPTACE na teplé klima. Jakýkoli boj proti oteplování je ztrátou drahoceného času a peněz určených pro adaptaci. Konečně pan Šejna pronesl něco, s čím mohu naprosto souhlasit. |
|
|
M. Šejna 18.8.2019 10:15mistře Volariku tohle já tady tvrdím už minimálně 15 let. |
|
|
K. Janyška 17.8.2019 9:02To je mi novina. Omílaná roky... Dzp. |
|
J. Sova 17.8.2019 8:54Zvláštní na tom je, že pan Polák je křesťan. Když uvěřil v radostnou zvěst evangelia, předpokládal bych, že bude v eufórii, ne v depresi. Chcípnout přece nemůže, má život věčný jistý. |
|
|
J. Jurax 17.8.2019 16:47No, on pan Polák je hlavně klimamagor. Nejhorší smrt je z vyděšení. |
|
|
J. Fridrich 17.8.2019 8:41" Všichni tady (ne)chcípneme " - Grétička - ten spratek to " Všichni tady (ne)chcípneme " - nechcípneme Grétička - ten spratek to nedopustí.. Už jede zachránit Svět do NYC, sice oklikou a s kýblem na čurání a kakání, ale hrdinka jede a jede a ten svět zachrání i když se vrátíme na stromy a do jeskyní.. |
|
M. Prokop 17.8.2019 10:04Re: " Všichni tady (ne)chcípneme " - Grétička - ten spratek to Pluje. |
|
|
J. Pokoutný 17.8.2019 8:26Líbí se mi zejména ten ".. Trump, ... Bolsonaro... Netanjahu." Poněkud mi to připomíná zprávu jisté složky OSN, že "nejmenší uhlíkovou stopu mají Jemen a Afghánistán.." Naprostá hovadina! |
|
|
J. Lukavsky 17.8.2019 7:57PS: "stovky jaderných zbraní, které by při případném použití zničily naši Zemi naprosto dokonale" Nu na atolu Bikiny byla vyzkoušena vodíková puma a soudilo se, že je navždy zničen. Kupodivu příroda se tam obnovila dosti brzy a i lidé se později vrátili. Nakonec i města Hirošima a Nagasaki dnes normálně žijí. Totální atomová válka by určitě zničila naši evropskou či americkou civilizaci, ale přírodu určitě ne a zbytečky lidí žijících mimo naši civilizaci by přežily také. A těch atomových hlavic jsou řádově spíš tisíc než stovky. "apely k „okamžité akci" jsou dětinské. Každý hasič či záchranář Vám řekne, že panikařit či se válet po zemi je blbost, je nutno jednat racionálně a podle nacvičených schemat. Hysterický záchvat nikomu nepomůže! Na těch následovatelech sv. Gréty mi vadí to, že MÍSTO učení (což třebas prostudovat pár učebnic ekologie?) či práce ve svém okolí dřepí (což vysázet pár stromečků?) a požadují na druhých aby něco dělali. J.L. end |
|
|
J. Jurax 17.8.2019 16:56Inu, ono je rozdíl jedna bomba a tisíc bomb. Jaderná zima by nejspíš potěšila vyděšence z globálního teplení, leč patrně by zlikvidovala podstatnou část fauny i flóry. |
|
|
V. Petr 17.8.2019 20:24Víte kolik jaderných zbraní nechali lidé explodovat v atmosféře??? Jde to do stovek včetně třeba Ivy Mike (10,4 megatun TNT), Castle Bravo (15 Mt TNT) a pověstné Car-bomby (50 až 58 Mt TNT). Jaderná zima je blbost! |
|
|
J. Jurax 17.8.2019 21:12No, když to říkáte ... :-) |
|
|
J. Vintr 18.8.2019 1:49Re: Víte kolik jaderných zbraní nechali lidé explodovat Ale ne najednou. To je dost rozdíl. |
|
|
B. Volarik 17.8.2019 4:14Já se vždycky těch pomatených oteplovačů zeptám... ... na něco z fyziky základní školy.Kladu pravidelně tuto otázku: Máme dva druhy ledu, led spočívající na pevné zemi (povětšině Antarktida) a led plovoucí na moři (po většině Arktida).Co se stane s hladinou světových moří pokud VŠECHEN ARKTICKÝ, TEDY PLOVOUCÍ LED ROZTAJE (úmyslně zdůrazňuji, který druh ledu mám na mysli)? Naprosto pravidelně dostávám odpověď, že hladina stoupne a to silně. Když se optám: A proč si to myslíte, dostávám pokaždé stejnou odpověď: Protože ten led vyčuhuje z vody. A takoví pitomci mě chtějí poučovat o fyzických jevech na globální úrovni!!! |
|
|
A. Hrbek 17.8.2019 7:11Re: Já se vždycky těch pomatených oteplovačů zeptám... Pane Volariku - udělejte jednoduchý pokus. Nalijte do skleničky vodu dejte do ní kostku ledu a změřte výšku hladiny vody. Počkejte až všechen led roztaje a znovu změřte výšku hladiny vody. Budete asi trochu překvapen. |
|
|
P. Jášek 17.8.2019 7:38Ale vy ten led přidáváte |
|
|
J. Lukavsky 17.8.2019 8:01Re: měření hladiny je PO přidání ledu. Ale pro jistotu si vezmu fixku a půjdu do hospody si to prověřit. Máte mě na svědomí, každý pokus se musí několikrát opakovat - a kdo mi to proplatí? Whiskey není laciná! J.L. end |
|
|
P. Jášek 17.8.2019 9:31Re: A kdo ho přidává tam, do moře? |
|
|
B. Volarik 17.8.2019 21:22Re: Já se vždycky těch pomatených oteplovačů zeptám... Pane Hrbek, děláte pokus pozpátku. Tady je ten pokus správně: Naplňte hrnec vodou až po okraj a dejte ho do mrazáku. Když ho za pár hodin z mrazáku vytáhnete, bude z něj vyčuhovat led. Postavte ten hrnec na stůl (nebo to trochu ohřejte na vařiči pro zrychlení akce)a počkejte až to všechno roztaje. Hladina bude přesně tam kde byla na začátku pokusu. Nějaký ten výpar je zanedbatelný (v podstatě nepozorovatelný) když se jedná o někalitrový hrnec a teploty pokojové, s normální relativní vlhkostí vzduchu (třeba kolem 40-50%). Ta arktická voda už totiž v moři byla, jenom zmrzla, nikdo nic nepřidával. |
|
|
A. Hrbek 18.8.2019 14:00Re: Já se vždycky těch pomatených oteplovačů zeptám... O tom, že v 1 kg vody a v jednom kg ledu je stejné množství vody není nutno se přesvědčovat. Udělejte raději tento pokus: naplňte nádobu vodou z poloviny a změřte její hladinu. Pak zmražte její obsah tak, aby v něm byla čtvrtina polovina plovoucího ledu a změřte výšku hladiny vody. |
|
|
B. Volarik 18.8.2019 0:25Re: Budete asi trochu překvapen. Vnější podmínky v místnostech pokusu: Teplota vzduchu 24.5 až 25.5 °C (Digitální termostat A/C nastaven na 25°C). Relativní vlhkost vzduchu: 42%.Nadmořská výška v Northridge, CA : 248 mnm. Vzal jsem kuchyňskou měrku s ryskami na jedné straně pro Litry, na druhé straně pro americké unce a cupy. Nádoba:Průhledný plastik, mírně kužlovitého tvaru, dole šířka 9.5 cm, nahoře otevřená na 12 cm, tedy nikoli trubice, spíše konévka. Nalil jsem do nádoby 3/4 L (750 ml) vody. Začal jsem přihazovat takoví ty půlměsíčky ledu, co produkuje naše lednička a přihazoval jesm tak dlouho, až hladina vystoupala přesně na 1L - to je dost velký, jasně pozorovatelný rozdíl mezi 750 ml a 1,000 ml. (Na konvičce je 20 rysek s vyznačením na 1/4 = 250, atd až do značky 1L = 1,000 ml). Postavil jsem nádobu s vodou a ledem na stůl v kuchyni a čekal. Když všechen led roztál, zůstala hladina přesně na 1,000 ml, püntlich jako před ropuštěním ledu.Tedy aspoň pouhým okem ...na setiny milimetru jsem to neměřil.Závěr: Roztaje-li všechen plovoucí led v nějakém prostředí, hladina vody zůstane úplně stejná jako před rozpuštěním ledu, kdy led částečne vučuhoval z vody.Fyzikální ůdaje: Voda po zmrznutí v led zvětší svůj objem o cca 9%. Cca 8% celkového objemu plovoucího ledu vyčuhuje nad hladinu. Odpařování vody/ledu v nádobě jsem opominul. Za tu hodinu,co pokus trval, se v těch podmínkách nic moc vypařit nemohlo. Nějaké poznámky, upřesnění, kritika? Vítám.... |
|
|
L. Novák 18.8.2019 5:20Re: Budete asi trochu překvapen. Závěr: Voda v ledu obsažená se po roztání scvrkne :-) do menšího objemu, což zhruba vykompenzuje objem dříve vynořené části ledu nad hladinou. |
