P. Staronový 23.12.2019 23:36

Takže ten někdo " ne moc oblíbený" se ani nedozví, že je ne moc oblíbený a nezamyslí se nad tím, proč.

Dokonale jste ilustroval článek pí Šichtařové, jak by to vypadat nemělo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Hartmann 23.12.2019 23:06

Nikoliv, vážený pane! Už sama podstata tohoto povinného dárečkování je ZLOČIN na dětské duši, ve výsledku to jenom jakýkoliv dříve třeba soudržný kolektiv rozloží. Střezme se takové pseudokorektnosti, vymysleli ji blbci.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 23.12.2019 21:57

No, vychovávat dítě k povinnosti tím, že někomu musí dát dárek, je poněkud zcestné. Dárek z povinnosti, na rozkaz, není přesně to, co bychom měli rozumět pod slovem dárek. Spíš bych to nazval něčím jako výpalným.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 23.12.2019 21:45

No, v současném newspeaku je korektnost i lhaní.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 23.12.2019 21:40

No, vylosovat dvojice, které si povinně musí dát dárek, je fakt peachovina.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Braun 23.12.2019 18:25

Grund diskuse sice možná nepochopil, ale k článku se vyjádřil přesně.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Ś. Svobodová 23.12.2019 18:09

Bylo by naprosto v pořádku, kdy učitelka prosadila vaše schéma. Tady je ale jiná metoda: jedno dítě si vylosuje druhé dítě a navzájem si musí dát dárek.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 23.12.2019 17:48

Souhlasím, i když bych formuloval hodně jinak.

Aneb rozdíl mezi korektností a politickou korektností je stejný, jako mezi demokracií a lidovou demokracií.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 23.12.2019 17:46

Přesto jste se zařídil podle "mé rady", místo abyste napsal Plácáš nesmysly, vole.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 23.12.2019 17:43

Jo, je. Ale chci-li, aby mi lidi spolehlivě rozuměli, musím se vyjadřovat přesně.

Tohle je přesně to zkratkové vyjadřování, které dělá z nelegálních imigrantů schopných utratit můj roční plat za opravdu ne-luxusní cestu přes kousek moře (možná přeháním, nepočítal jsem to) ubohé chudáky neschopné vydělat si na kus chleba.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Hašek 23.12.2019 16:09

.... ehm .... domnívám se, skromně, že tombola na hasičském bále/třídní sraz ..... Vámi uváděné ...... nemají mnoho společného s dárky od srdce (snad) v čase vánočním.

Nemá nikterak přímý vztah k přímo fantastické atmosféře na bálech. U nás na chalupě vyhraje každý, a pak se to handluje ...... deset kilo šrotu za tři čtyři kila masa z divočáka. Opět, jak sám snad vidíte, nejde o dárky a šťastné oči dětí i dospělích kol stromečku!!!!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

D. Stirsky 23.12.2019 15:56

Článku moc nerozumím. To, co činí paní učitelka, má logiku. Losování je koneckonců závislé na náhodě, děcka se při tom vyblbnou a zabrání se tomu, že někdo ne moc oblíbený nedostane nic. Ostatně je to blízké tombole resp. my toto děláme při třídních srazech. Každý něco přinese a pak se losuje.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

D. Green 23.12.2019 15:41

https://goo.gl/4XfO

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Hašek 23.12.2019 14:38

Neřekl bych, že jen bolševici!!!

Tužení kolektivu těmito metodami (dárky na povel a organizování dárkové loterie) prosluly novovýchovné společnosti typu CCCP, Třetí Říše, DDR, TondaZápotonda, ...... dnes se zdá, že soudružky Jourová a Valachová .....

Podobnost nikoliv náhodná!!!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Rychlý 23.12.2019 14:34

Darování na povel a povinná solidarita. Tohle nechápu. To je opravdu na stejné úrovni darování povinné - jako to jiné darování, protože obdarovat chci? Přece je rozdíl mezi pocitem povinného obdarování a pocitem darování z náklonnosti, abych nepoužit silné slovo "z lásky"? Je to výchova k pokrytectví, což je asi dneska víc in.

Co je solidární na dani, jestliže se kvůli jejímu nesplacení můžu dostat do vězení? Je to dohodnutá povinnost, ale neříkejme jí solidární.

Bolševici překroutí úplně všechno.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Hašek 23.12.2019 14:24

Pane Kolmane, ........

Měl jsem štěstí na to, že moje učitelky braly Vánoce, dárky, kamarádství, radost předvánoční "normálně" ... Měl jsem štěstí, že věděly, že se nemají v určitých "věcech dětí vůbec hrabat". Byly i dárky při "školní jolce", pamatujete "Jolku"? ...... Ale NIKDY na příkaz a loterii. Ani nošení domácího cukroví nebylo na příkaz! Nic!

Bylo to za Novotného a Svobody .....

Takže začneme utužovat kolektivy žáčků .....

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Kolman 23.12.2019 14:10

To byl zážitek, normálně jsem začal slzet, když mi to dcera vyprávěla. Vnuk prvňáček měl přinést dáreček vylosovanému spolužákovi. Šel říct učitelce, že on má víc kamarádů, kterým by chtěl dát dáreček. Učitelka že jo, klidně může. Jenže nikdo další se nezeptal a tak přinesli jen jeden dáreček vylosovanému. Vnouček obdaroval sedm spolužáků. Ten co měl přinést dárek jemu, tento dárek po cestě rozbil, takže si ho vzal zpátky a vnouček jediný ze třídy nedostal nic. "Maminko, mně to bylo tak líto, jen já jsem nedostal nic. Byl jsem se zeptat i paní učitelky, jestli tam není dáreček pro Adámka. Nic tam nebylo". Dcera z toho byla na měkko, ale vysvětlila mu, že přece lepší je dárečky rozdávat než dostávat - a dělat tím radost jiným.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Petr 23.12.2019 13:38

Politická korektnost JE LHANÍ!!!!

Nesmí se říkat pravda, protože se to někomu nelíbí. Třeba kriminálníkům a hlavně jejich ochráncům. Ve jménu "politické korektnosti" se třeba falšují statistiky zločinnosti!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Velínský 23.12.2019 13:00

Ani dlouhými tirádami neutlučete skutečnost, že nemáte pravdu, pane Lapile. Váš názor je velmi zajímavý (to asi chcete slyšet?), nicméně pro praxi ne moc použitelný.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 23.12.2019 11:55

Je-li to až tak zlé, pak nezbývá, než vyběhnout po schodech, zazvonit, POZDRAVIT a požádat o klid.

Jasně že jsou lidi, u kterých to nepomůže ani když si s sebou vezmete pět bratranců z posilovny, ale to už je JEHO nezdvořilost. A jak říkají Slováci - je otázne, je-li na aroganci funkční reakcí rovněž arogance. S většinou lidí se lze domluvit na nějaké oboustranně snesitelné možnosti.

Mimochodem - opakovaně nám v paneláku kolem druhé v noci volala paní, ať necháme toho drnčení, že nemůže spát. Nepovažovala za nutné nejenom pozdravit, ale rovnou vždycky zcela nezdvořile práskla sluchátkem, takže jsem nejenom neměl možnost jí sdělit, že ruší, poněvadž u nás všichni sladce spíme, ale nedověděla se ani to, že volá špatnému sousedovi . Čímž si nejenom nepomůže, ale přímo zvyšuje celkovou nasranost lidstva.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 23.12.2019 11:51

Já myslím, že je poměrně jasné, o cem je řeč.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

N. Palová 23.12.2019 11:26

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 23.12.2019 11:16

Ale porozuměl.

Jednou z chyb článku je, že píše o něčem jiném, nežý o čem přemýšlí. Neboli píše o korektnosti tam, kde myslí politickou korektnost.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Malovec 23.12.2019 11:00

Abych řekl sousedovi, který celou noc nade mnou válel sudy a učinil mne ráno a celý den nepoužitelným přece nepopřeji dobrý den. To učiní je ceblb.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Nový 23.12.2019 10:54

Evidentně jste článku neporozuměl. Ten článek je o jiné korektnosti, než o které píšete vy. Je o korektnosti, které se říká politická a která začíná vymýváním mozků už dětem ve škole.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Hašek 23.12.2019 10:01

... ehm, obávám se, že jste vůbec nepochopil grund zdejší diskuse.

Tak vysílejte signály těmi Vašimi dárky na povel a jejich distribuci, také na povel .....

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Hašek 23.12.2019 9:57

My jsme za komoušů nikdy nenosili povinné dárky a žádná loterie nebyla.

Naše učitelky si velice pečlivě "hlídaly" rozdíl mezi povinností/výukou (písemka/diktát/zkoušení jak řemen) a radostí. Tedy radostí někoho obdarovat .... A to se naše škola jmenovala ZDŠ Julia Fučíka!!!

Neumím si vůbec představit naši třídní, jak "kontroluje odevzdání/přísun dárků a potom jejich přidělování/distribuci"....!!!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Kubáč 23.12.2019 9:57

Dnes není problém vychovávat uplakánky, kteří jsou dokonale poučení o svých právech a nic neví o svých povinnostech - takoví nám přímo prší. Proto považuji výuku principu: "my dáme vám abyste vy dali nám", včetně frustrace z "dal jsem knihu a dostal počůraný bonbón" za jednoznačně pozitivní pro budoucí silnou a houževnatou (!!) společnost.

Dokonce i ten dárce počůraného bonbónu tím vysílá signál především o sobě, který je pro ostatní děti poučný.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 23.12.2019 9:55

Nechce se mi použít slovo blábol, ale článek se mi hodně nelíbí.

Protože: korektnost nerovná se lhaní, korektnost - viz slovník cizích slov - "dbající zásad nebo jsoucí v duchu zásad poctivého, slušného vztahu mezi lidmi, správný, přesný, poctivý, (společensky) bezvadný, uhlazený, slušný, zdvořilý".

A právě zdvořilost je tím mazivem, které umožňuje spoluexistenci (včetně spolupráce) lidí, jejichž vztah je naprosto chladný nebo i jinak komplikovaný. "Dobrý den" řeknu ve výtahu naprosto korektně sousedovi, který v bytě po večerech válí sudy, místo abych ho začal fackovat, i sousedce, která ve mně vzbuzuje různé představy, aniž bych ji musel začít osahávat.

Zdvořilost je totiž spolehlivě funkční způsob, jak komunikovat s debilním šéfem či podřízeným, s naprosto cizím spolusedícím v tramvaji i třeba s ženou za či před pultem.

Vyšší level je pak dovednost použít ono Dobrý den tak, abych mohl pokračovat sdělením, co si od toho souseda či sousedky přeju.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Hašek 23.12.2019 9:50

Dárky jsem vždy, už od dětství, dával pro radost. Radost "většinou" mají jak obdarovaný tak darující ....

Na ZDŠ, za Novotného, jsme měli ve třídě asi čtyři vlastnoručně "sbírané, sušené, lisované" herbáře. Trhání jednotlivých nechráněných rostlin v místě bydliště nebylo nikým považováno za ničení přírody. Ten herbář jsem ukazoval potom i dětem, po dvaceti letech. Je to docela zajímavá práce, vymakat v jedenácti letech vlastní sbírku rostlinek ....... a popsat to i latinsky.

Zakazovat mládeži tvořit vlastní herbář tedy já považuji naopak za "zelené šílenství". Moje děti věděly, že kytky se "nervou na potkání".

• reagovat
• nahlásit příspěvek