Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Vietnamec mi neva.

Cikán mi (často, ne vždy) va.

Česko je jediná země, která je výslovně pro Čechy. K čemu nám je, aby u nás bohatli cizinci? K čemu nám jsou cizokrajné mafie, jejichž aktivity jsou zhodnoceny v díle "Kriminální sítě ve vietnamské diaspoře"?

https://www.dokumenty-iir.cz/Nozina/Viet.pdf

Hmmm.

Policie ČR, státní zástupci, Šlachta, soudy, atd., by si tedy mohli najít čas na ty "Kriminální sítě ve vietnamské diaspoře".

Zatím dvanáct let řeší jedno rekreační středisko, kabelky a v roce (cca) 2033 dořeší H-system.

Něco z toho bych teda nechal plavat, Greta říká, že se stejně utopíme v tý ledovcový vodě.

Z té diaspory mě občas zajímají rohlíky, paštika, Plznička. Na výletě. Večer. Když Bublan zakázal obchod. Když v okruhu padesáti kilometrů Češi dopoledne jezdí na sociálku pro dávky. Nebo české děti mají vysvědčení jak šplhající burzu, až ke čtyřkám.

A co se zmínit u těch pracovitých vietnamců o drogách?V tom jsou více než zdatní.

Zmínil jste se.

Asi máte na mysli ty skleníky s marihuanou, které potřebují neustálou práci, čas a spoustu energie. Skleníky s tou stejnou marihuanou, jejíž volný prodej měli Piráti ještě před časem jako jeden z bodů svého programu. S tou stejnou marihuanou, která pomáhá léčit nebo zmírňovat některé nemoci nervového původu a mastičku od Vietnamců dostanete za desetinu ceny, než za kolik vám ji prodá náš skvělý stát.

Zkuste víc, ať to nevypadá, že nejste zdatný na víc, než na pouhé zmiňování.

Píle a skromnost, to je celé. Češi zase pohodlnost a závist....

Souhlas. Skoro celé.

Nebezpečné téma. Dnešní Židé popírají vlastní minulost a o čem je zakázáno mluvit, tam bývá vždy nějaké šméčko. Přitom si židovští odrodilci už před válkou dokázali dělat legraci sami ze sebe. Otřesná svědectví o jejich chování za první války nejen v Haliči podávají unisono vojáci tam nasazení (Nedorost - Češi v 1.světové válce i legionářské almanachy).

Otrockou práci nehledejme jen v Asii. I u nás existuje obří hala, napěchovaná několika stovkami Asiatek s šicími stroji. Pološero, smrad, randál. Kolega tam před lety byl, chtěli silnější přípojku nn, ale rychle odtamtud vycouval.

V naší obci je několik vietnamských obchodů, kam zajde pár zákazníků denně. Pečivo tam navážejí v počtu několika mikrotenových sáčků po pěti rohlících za den, vykupují akční zboží v hypermarketech. Když se o totéž pokoušeli Češi zkraje 90.let, nebylo to k přežití, i když jim barák patřil. Já kupuju u Vietnamců obložené bagety, když má přijít kamarád, tak je mám občíhnuté. V sousedním půldomku bydlel starší šéf nějaké vietnamské mafie. Šla z něj hrůza a byly na něj nabaleny jakési zlomyslné entity, prostupující k nám zdí.

Zajímalo by mě, kolik je mezi Vietnamci odrodilců a kolik se dívá na nás, na slabochy, skrz prsty. Nejsou z generací rozmazlených blahobytem a jsou životaschopnější než my. Doma jich je 90 milionů. Podle školních fotek na rajčeti jich je v nejnižších třídách už často deset procent i víc. V první generaci stydlivé dívenky s něžnýma očima, dnes drsné a přisprostlé holky, stejné jako Češky. Kdyby něco, na čí straně budou stát? To začíná být, odbočme, problém francouzské, ale už i britské armády (v Argyll & Sutherland Highlanders Battalion je asi čtvrtina echt černochů, asijské a smíšené typy nepočítaje, ale mimo službu se rasy od sebe přirozeně separují). Mimochodem, ta robotárna v obří hale poblíž Prahy stále jede naplno. I tu přípojku, pro pouhý sklad nesmyslně předimensovanou, tam někdo udělal. Že by taková hala byla jediná? Kdo se chceš dostat do potíží, nahlas to někde.

Ano, závist lidská u některých podepřená leností je věčná.Nejen u nás.Za článek dík.

Zajímalo by mě, kolik Vietnamců se během týdne tady vykecává. Ti zbývající vydělávají peníze.

Mi osobně jsou vaše diskuzní kydy cizí. Jsem vlastenec, staromilec, xenofob, rasista a udržuji si odstup.Nikdy jsem od vietnamců, cigánů a jiné pakáže, která mi mnohokrát pokoutně něco nabízela NEKOUPIL. A mám zásadu - když na to mám, koupím, když nemám, nekoupím. V jiném městě se zásadně dívám na vývěsku na vstupu a podle ní buď vstoupím nebo nevstoupím.

Moje přítelkyně svého času měla na náměstí cukrárnu a naproti si pronajali obchod vietnamci. Znala se z pronajímatelkou. Při řeči ji tá prozradila, že jí platí 78 kilo měsíčně mimo energie. ,, A tak jsem kolikrát uvažovala, z čeho to platí. Obchod uvnitř plný, i před obchodem výstava. Vietnamka sedí v zimě uvnitř, v létě před obchodem a a co pozoruji, tak obslouží denně když dobře 10 lidí a to nevím jestli něco koupili. Z čeho ten nájem platí?" Je to už dobrých 15 let, no vietnamka tam vysedává stále akorát je šedivá.

Mám několik zkušeností s asiaty. V roce 1957 jsme byli na chmelové brigádě. S námi i několik Korejců, kteří tenkrát u nás studovali. Denně byly vyvěšováni nejlepší česáči a vždy tam byli v čele všichní Korejci, s náskokem nejméně o 50 procent. A když dávno později se zakoupila v Japonsku u firmy Kyocera linka na výrobu hybridních integrovaných obvodů a po instalaci se spustila rychlostí běžnou v Japonsku, po hodině provozu naše ženy na ní pracující byly u konce se silami a rychlost se musela snížit na polovinu. A nyní když jsem potřeboval baterii do hodinek a všem hodinářům a jiným řemeslníkům bylo v nouzovém stavu zakázáno pracovat, šel jsem k Vietnamcům do potravin a u pokladny mi ochotně pomohli za stejnou cenu.

K Vietnamcům:

Zpočátku byli velmi přičinlivý. V devadesátých letech mizely české večerky a nahrazovaly je vietnamské večerky. Ještě relativně nedávno jsem chodil do vietnamského obchodu, protože byl nejblíže, otevíralo se tam v sedm ráno a zavíralo v deset až v jedenáct večer.

To už ale není pravda. Otevírají v osm a zavírají v devět. A kromě toho tam mají dost mizerné zboží. Jen část z toho mají na fakturu z dovozu. Druhou část nakupují v okolních obchodem a pak to prodávají s přirážkou. Nedaleko mého bydliště je OC Galerie Butovice, kde je hypermarket Albert, který má otevřeno do deseti. Občas tam vídám Vietnamky s narvaným vozíkem.

Vietnamci se zprvu zdáli být jakýmsi přínosem pro ČR, ale ten přínos jaksi vyšuměl. Začínají působit jako blechy v kožichu. Jen nějaké promile Vietnamců se u nás skutečně uplatnilo.

A pokud jde o prodavače ve vietnamských obchodech či obsluhu ve vietnamských restauracích. Jsou to v podstatě otroci. Nemají žádnou dovolenou, ani se nemohou pohybovat po ČR natožpak vyrazit někam do zahraničí. Žijí pouze v místě svého pracoviště a odvádějí většinu svého výdělku nějaké vietnamské mafii.

A to jsem ještě zapomněl na padělky značkového zboží, obzvláště textilního, které z jakýchsi hadrů šijí vietnamské otrokyně v nějakém hangáru.