Jana Pešková 11.5.2009 16:11

Re: Martine,

Máte pravdu, a přesto co jsem popsala ve svém příspěvku, bych i já chtěla zkusit pěstounskou péči. Natamu jsem kontaktovala, ale bohužel bydlíme daleko.

Nevím jen, kde by stát bral tolik dobře kvalifikovaných odborníků ochotných se o ty děti starat, protože tady se opravdu finance ani probdělé noci počítat nedají. A tak si myslím, že z většiny to zbude zas jen na dobrovolních. Protože překvapí vás lecos a žádné školení ani kurz vás na to nepřipraví. Jedinou výhodu vydím v internetu a podobných diskuzích a sdruženích lidí, kteří tím procházejí a dokážou si navzájem poradit a svěřit se se svými zkušenostmi  a jak to třeba řešili oni.. Jen housť a větší kapky!!!!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jana Pešková 11.5.2009 15:37

adopce 2

Je ji již 15 a dělá nám jen radost. Mamka platí na mladší výživné DD jako na vlastní dítě a to tak, že jí z jejího invalidního důchodu spočítají živ. min. na ni a na sestru azbytek strhávají. Dokonce exekučně i když mamka pravidelně platila, někdy více, někdy méně, podle toho kolik jí zbývalo..

Souhlasím s tím, že tento stát nemá nejmenší zájem podporovat děti a lidi, kteří jim chtěli pomoci a klobouk dolu před každým kdo to zvládá s menšími či většími úspěchy.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jana Pešková 11.5.2009 15:30

Adopce

Ráda bych přispěla i mou trochou do mlýna, neboť reakce některých mě dojmuly.Jsem prvním a jediným dítětem, jelikož naši už více mít nemohli. Jakož to jedináček jsem celých 15 let žadonila o sourozence a povedlo se až, když naši byli rozvedeni a "sestru" získala mamka, jako samoživitelka... Jediná pomoc státu, která kdy byla....Upozorňuji, že do adopce!!!Chtěli jsme se hlavně vyhnout tomu, že bychom třeba sestru jednou museli vrátit(sice relativně nereálné, nicméně podle stávající legislativy uskutečnitelné), nebo jakýkoliv pohyb a krok konzultovat s minulou rodinou...Vše bylo v pořádku a tak za rok jsme si požádali o druhou holčičku o rok mladší, neboť já s 15 letým věkovým rozdílem byla spíš, jak druhá máma. Vše šlo až překvapivě rychle a zanedlouho jsme si jeli pro druhou holčičku. Byla sice trošku snědší,ale měla zelené oči a hnědé vlasy a my to neřešili. Ovšem kámen úrazu nastal, že ta první začala žárlit a dávala to  najevo demoličními nájezdy na zařízení a vybavení bytu.Během víkendu stihla rozkopat dveře od skříně i peřináku, roztrhat celou knihovnu, skříň se šatstvem6xdenně komplent vaházet...Navštívili jsme všechny psychyatry, psychology a pedagogické poradny co v kraji byli.Výsledek skoro žádný, jen dostala prášky a ještě nám řekli, že jsme si měli vybrat stejnou národnost a teď se nedivit, že se nesnesou. S nástupem do školy se projevila ještě u té mladší plně rasová příslušnost a nakonec nebyl den, abychom nebyly ve škole pro nějaký průšvih, ze 4 škol ve městě chodila do každé a pořád to samé.A k tomu všemu nejenže"hodná" sousedka jim řekla, že jsou adoptované, ještě nás udala, že je týráme....Nikdo si nedokáže představit těch pět let co jsme prožili, nervového vypětí, podezírání a prověřování úřadů. Když jsme sousedku zažalovali pro pomluvu, policie udělala místní šetření, zjistili, že nám žádná ujma nevznikla a paní odmýtla podepsat výpovědˇ.Nakonec na žádost soc. odboru aředitele školy se musela mladší vrátit do DD. Starší je unás má samé1.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Witch 5.1.2009 13:25

Re: Zenužití altruismu???

Od října uběhlo dost vody a vidím lépe možnosti a skutečnosti v dalších pomáhajících oborech, které znám. Předtím byla dostačující odpověď s linkem, ale když už se debata znovu vyvolala z archívu, shrnula bych požadavky na profi pěstouny především takto (bez ohledu na přesné pořadí):

Vnitřní předpoklady osobnosti. Tedy jak bezprostřednost, otevřenost a přímost (děcku se nemůže nic moc předstírat), tak vysokou osobní  disciplínu. Ta se musí vypěstovat díky vlastní vůli. Chuť rozumět tomu, co dělám a proč to dělám.  Schopnost pochopit a přijmout, že závazek převzetí dítěte  lze zrušit pouze ve výjimečných případech, protože prvotní se stává prospěch dítěte. Zkušenosti s výchovou dítěte, např.i mladších sourozenců, zážitek radosti z ní. Schopnost chtít vědět víc o světě a umět přiznat nedostatek. Sebejistota a sebeúcta.

Vzdělání a schopnost užít je se váže na tyto základní vlastnosti. Není tedy primární proškolenost, ale to, na co se dá teorie naroubovat. Bohužel je mnohem snadnější najít lidi  s papíry, než ty schopné bez nich. Oni ti schopní se jaksi při problému často už sami starají, co a jak dělat správně.

Tohle je dělení, které dnes hodně tvrdě vyplývá na povrch při různých standardech  kvality práce a hlubších kontrolách toho, jak se staly součástí praxe i uvědomnělého učení osobností. Větší cenu mají prvotní osobnostní předpoklady, které garantují i snadnější vzdělání v odbornosti. Což je sice stará vesta, ale podceněná. Já vím, že děláme pouze s lidmi, jaké máme, ale i od toho by se mělo odvíjet hodnocení společenské + finanční. Tedy velmi vysoké, prestižní.  Být ctí uspět ve výběru a ještě větší dokázat v profesi obstát.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

sluníčko 5.1.2009 9:04

Re: Děkuji

Ivanko, vydržte a nenechte se odradit úřednickým šimlem. Pokud máte lásku na rozdávání dejte se do toho a u malých dětí odevzu určitě najdete. Já mám 58 a zvládám to. Přeji sílu

• reagovat
• nahlásit příspěvek

sluníčko 5.1.2009 9:01

Re: Zenužití altruismu???

Představy o profesinálních pěstounech máte výborné. Jen si třeba uvědomte, jaké potřeby dítě v nové rodině má - láska - láska - láska a ještě jednou láska a v té Vás žádný lektor ani pedagog nevynaučí.  krásný den

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Witch 4.1.2009 19:50

Re: Proč to tedy děláte?

Děkuji. HK mne nedávno zaujal tím, jak se tam snaží o leccos v celé šíři služeb a sociální sítě. Takže to asi s paní manažerkou zkusí, když přijde  se zajímavě se tvářícím projektem. V tom Vám nebudu malovat nic narůžovo. Až během fungování se dá zjistit, nakolik to byl projekt pouze na efekt. Jsme ve druhém roku většího přísunu peněz z EU a tak se jich, bohužel, taky asi dost vyplýtvá. Je to těžká věc...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Lenka R. 4.1.2009 17:55

Re: Proč to tedy děláte?

Tak snad takových jako jste Vy bude více. Doufám. Co se týká toho upnutí se a nočních můr. Co jsem se od táty pěstouna naposlouchala, že se zase nevyspal, že děti brečely. Je mi jasný, že děti postihnuté kde čím se pak upnou na každou vlídnou náruč, u těchto rodičů to asi mají těžké. Paní chodí do práce, je to přeci velká manažerka, ale jak říkám, z nějakého důvodu se chce práci vyhnout a vymýšlí nějakou akci v této oblasti pěstounství právě v HK, tak na ni třeba i nevědomky narazíte. Dle mého názoru, ten, kdo je pěstounem na 100% nemá ani čas vymýšlet nějaké velkolepé aktivity za roužkou neziskové organizace. No nic. Nebudu předbíhat. Takže tak. 

Jinak Vám přeji mnoho pozitivních výsledků s dětmi!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Witch 4.1.2009 14:04

Re: Proč to tedy děláte?

V tom případě se Vašemu postoji nelze divit. Nicméně je to věc poměrně menšinová, i když právě tyhle případy vedou k zápornému hodnocení pěstounství. To si pište, že se vždycky někdo takový najde, bohužel. Já mám osobní zkušenosti s druhou stránkou věci, tedy s nasazením, včetně podpory příbuzných dítěte, s otočením jeho vývoje - ale začalo pokulhávat uznání viditelných podmínek. Pomohli jsme děcku v nouzi během rekonstrukce domu, dostalo nejlepší vhodnou místnost, spalo ve vlastní postýlce, nikoliv s bezdomovci v pelechu, psychika a inteligence strmě šly nahoru, ale nestačilo to. Ano, měli jsme dítě v péči zcela na vlastní náklady, ale bylo nám vyčteno i to, že jsme je nedováželi za zbytkem rodiny 500km daleko. Jen o svátcích - MY! Když jsme dali s advokátem dohromady výdaje, vyšel nás ten pobyt na 30 000. A my se divili, že s barákem pokračujeme tak pomalu... Ač nám to sociálka vyčítala, víc se opravdu stíhat nedalo. Takže tuším, co taková legrácka může stát a skutečně bych do toho šla znovu, protože pomoc tomu děcku - stejně jako těm ostatním, oslabeným a zanedbaným, kterým jsme se snažili pomáhat dál, to je naprosto úžasná věc, podobná zázrakům.

Jenže vysvětlujte to počtářům! Řekla bych, že i v případě nových odměn pěstounům to bude práce strašně nedoceněná. Počtáři dítě vrátí, ale pěstoun, který mrně vytáhne z nočních můr, pomočování, somnambulismu a tak úpěnlivého upnutí se, že vás děcko skoro na záchod samotnou nepustí - to je šichta na každou minutu a vteřinu několika týdnů. Těch dětí je hodně.

Ony totiž i matky v krizi dovedou nechtěně dítě rozhodit tak, že tyhle problémy má, byť v milující náruči.  No, zažila jsem hodně ztrápených dětí a tak se na články tohoto pěstouna dívám jinak.  Jako na výhodu, že někdo vládne slovem, dokáže věc popsat a předhodit ke společenské diskuzi. Takových je málo - a jak říkám, děti samy to neumějí.

Myslím, že jste zaujatá správným způsobem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Lenka Rykrová 4.1.2009 10:51

Re: Proč to tedy děláte?

Moje dětství bych raději ponechala stranou... ALE, mám ve svém okolí jednu pěstounskou rodinu,  kteří nemohli mít spolu děti a místo adopce zvolili tuto variantu. Na první pohled velmi šlechtené a hezké. Poté jsem ale zjistila, že volba byla taková pro to, aby tyto děti nemohli mít nárok na jejich majetky, aby nemohli dědit a pokud to bude nutné, tak je mohou dát kdykoliv pryč. Tak jsem tak trochu zaujatá, nelze se divit. A když pak posloucháte, kolik ty děti stojí, tak buď to to mám jako poslání a kdyby to stálo milion, tak pokud ho mám, tak ho dám... Navíc je to velmi dobře situovaná rodina, peníze opravdu neřeší!. Momentálně mají 2 děti, chtěli třetí, aby madam nemusela chodit do práce, protože pak by se to už finančně vyplatilo. Naštěstí její syn měl více rozumu a řekl, že buď třetí dítě nebo on. Tak teď madam vymýšlí, jak na tom zbohatnout jinak. Prostě se jí nechce do práce a chce se tak přiživit jinde.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Witch 3.1.2009 19:59

Re: Proč to tedy děláte?

Asi jste nepostřehla, že vlastní děti tu byly. Možná o problematice nevíte tolik, abyste uznala, že tahle osvěta, kterou nám autor přináší, je staršně důležitá. protože jsou to právě ty děti, které se samy neumějí bránit a systém kolem nich je zkostnatělý navzdory době. A protože sytý hladovému nevěří a Vy se svým spokojeným dětstvím těžko přistoupíte na to, že někomu není dopřáno. Takže jste si vlastně skoro odpověděla sama. Hezké dny přeju.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Lenka Rykrová 3.1.2009 19:45

Proč to tedy děláte?

Tak když to stojí tolik peněz a úsilí, proč to děláte???? Se nikde jinde neuchytíte???? Pořiďte si vlastní děti a je po problému!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Lída Hanušová 3.12.2008 10:08

Re: Zenužití altruismu???

DOPORUČUJI TYTO KONTAKT: http://www.pestounskapece.cz/ další jistě velmi užitečné kontakty a informace naleznete zde.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Joan 10.10.2008 9:56

Zenužití altruismu???

Ať je to jak chce... Profesionální pěstouny u nás žádné neznám. Předtavuji si pod tímto pojmem speciálně vzdělané, terapeuticky zaměřené rodiny - což není nikdo z pěstounů, které znám, - pak bychom se mohli bavit o profesionalizaci pěstounské péče. Zajímalo by mě, co pisatele tohoto článku vlastně vedlo k přijetí dětí, když si slovo altruismus vykládá takovým způsobem :-( Jedna věc je páchat dobro a druhá chtít opuštěným dětem skutečně pomoci a nepřekročit přitom své vlastní hranice.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Ivana 3.9.2008 8:49

Děkuji

 Mám tři děti vlastní, 18, 15 a 6 let. Protože ti větší mě už tak nepotřebují a já jsem starší a mám chuť a hlavně mi moc chybí starat se o menší děti přemyšlím o pěstounské péči. Pravě hloupost úředníků mě ale trochu brzdí. Děkuji za povzbuzení ve vešich příspěvcích, když člověk vidí, že není sám a existuje tak moc lidiček s dobrým srdcem hned má větší kuráž Děkuji

• reagovat
• nahlásit příspěvek

petek 22.7.2008 22:25

děkuji za Pichy

Dobrý den, každým se staneme s mužem potencionálními žadateli o dítě do PP.Zjišťuji a čtu , co se dá.Jsem ráda, když narazím na lidi , co mají děti v PP a to, že se podělí o své zkušenosti, mi hodně pomáhá a  navíc si myslím, že si zas tak nestěžují ...Pan Altruista mě trochu děsí, ale pan Pich zcela jistě ví , o čem mluví.Jsem ráda , že jsou takový Pichové, ale nechápu proč se do této diskuse pletou  takový Altruisti,z nudy ?Nechápu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

kakaka 19.7.2008 23:43

pro pana Picha

Smekám před Vámi.Kamarádka má tři děti v PP a také klobouk dolů. Všichni kdo proti Vám řečí by pravděpodobně nepohlídali děti ani sousedům na hodinku,natož si vzít děti za své a přilepšit jim. Sama mám tři děti a po přečtení této diskuze bych do tohoto nešla.Proto Vám podobným velký dík.!!!!!!!!!!!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Lucie 13.6.2008 0:40

Re: Re: Re: Re: Re: Jdeme do toho

Žádost jste ale podávali v JM kraji.I úředníci kteří to vyřizovali byli z JM kraje a né ze severu.Tady jsou postrachem i soudy.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Iva 10.6.2008 8:21

Re: Re: Re: Re: Jdeme do toho

My jsme z JM kraje a dceru kterou máme v PP jsme dostali ze SČ, kde ji nikdo nechtěl

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jana 4.6.2008 20:20

Re: Re: Re: Jdeme do toho

 Tak to si dejte pozor na sever.Tady je to přesně jak píšete.Nemáme volné děti!!!Přidat další dítě do rodiny by bylo špatné s ohledem na děti které již v rodině jsou!!!.Taky se nemůžou dohodnout po jaké době je možné podat další žádost.Určitě se sem nestěhujte .Zdravím

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Dymous 3.6.2008 11:57

Investice je zcela normální

Martine, to,že investujete do dětí (svých nebo v NRP) je zcela normální. Máme také děti v PP a nenapadlo mne stěžovat si na peníze či tak mistrně vykalkulovat náklady (to fakt nechápů)jako Vy.I když to zní absurdně, peníze nehrají ve výchově dětí roli (i to, že nemají děti vše, co jejich vrtevníci, nemusí být vždy na škodu). Spíš hrají roli v tom, co mohu já poskytnout. Myšleno tak, že kdybych měl velký dům (který bych chtěl, ale zatím nemám) mohl bych poskytnout péči více dětem. Co mne jako pěstouna štve je "pomalost" úřadů- rok sem rok tam, případně větička ve smyslu " nemáme žádné volné děti, které bychom vám mohli svěřit do péče". To mne mrzí a mám tendenci nevěřit krajskému úřadu, když v Klokánku není problém "volné" dítě najít.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Dymous 3.6.2008 11:16

Re: Re: Jdeme do toho

A z jakého jste kraje? /abychom se tam radši nepřestěhovali /

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Kys 27.5.2008 19:26

Re: ohlas od jiného pěstouna

Ahoj, narazila  jsem na tuto diskusi náhodou, nejsem pěstoun. Mám  syna který potřebuje zhruba stený dohled a péči jako tvůj chlapeček. (Tomáš je autista)  Věřím, že máš vyřízaný příspěvek při péči o osobu blízkou. (I když se to od nového roku jmenuje jinak) Ale jestli tomu tak není, tak se na mně můžeš obrátit a ráda ti napíšu vše co jsem udělala pro získání všech možných i nemožných výhod. L.KYS@centrum.cz Hluboce před tebou smekám, nejsem si jistá, jestli bych si takový život zvolila dobrovolně, tak jako jsi to učinila ty, musíš být neobyčejně silná žena.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jana 24.5.2008 23:02

Re: Jdeme do toho

Tak přejeme hodně štěstí.My jsme stroskotali mimo jiné na tom že,ke svým dvoum vlastním dětem jsme si vzali dva sourozence.To bylo v pohodě,ale další dítě nám zamítli proto že,prý počet nad 4 děti v rodině je jen jiná forma ústavní výchovy.A je to tím pádem nežádoucí.Ale hodně záleží na tom z jakého jste kraje.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Iva 24.5.2008 21:51

Jdeme do toho

Naše rodina je teď ve fázi kdy přestavujeme, tedy zvětšujeme dům, přemýšlíme jestli to finančně utáhneme  a žádáme o sourozence, minimálně dva. Děti už máme tři - dvě se nám narodily, jedno jsme si přivezli. Děkuji za vyčerpávající pravdivý článek.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jana 20.5.2008 22:13

Re: střed zájmu

 Zdá se že ,naše situace je dost podobná.taky máme dva kluky .Jsou to bráchové.Chtěli by jsme holčičku.S dětmi nemůžeme k moři ,mladší  chlapeček potřebuje drobný chirurgický zákrok,ale jelikož to není životu nebezpečné,bez souhlasu rodičů to nejde.To že, mu to komplikuje život  nikoho nezajímá.My na soud čekáme už rok.Trochu jsem zpovídala pěstouny a vpár případech to trvalo až čtyři roky.Pokud se můžu zeptat kolik máte v rodině celkem dětí a jak dlouho máte kluky v pěstounce.Nebo snad to máte taky tak komplikované jako my a máte je teprve v předpěstounské péči?My na soud čekáme právě přes rok.Podali jsme si součastně s tím i žádost o pasy.Máte pravdu s tím že,tady se jede podle pravidel které si každý upravuje sám.O děti tu přece vůbec nejde.Tak hodně trpělivosti a pokud možno trochu české protekce.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Witch 19.5.2008 19:56

Re: podpora okoli

Vendulko, hlavně se nenervujte, však ono to dopadne. Okna budou v pohodě a Vy se dočkáte. Zatím bych Vám doporučila jednu naprosto nenápadnou věc: zkuste se ochomýtat kolem okolních mimin a mamin, bez smutku, že Vy zatím ne, spíš se ladit do naděje, že to zas tak daleko není a že to přijde. A osahejte si ta škvrňata, zajímejte se o dudlíky a kašičky a plenky, ono se Vám to brzy hodí. Můžete taky zatím dělat návštěvní chovací tetu v kojeňáku, některé tyhle instituce vidí dobrovolnice rády.

Vykašlete se na divné pavouky a neochotné trouby, pěstujte si v sobě sluníčko a využijte času nějakými těmi radostmi, které si s mužem dopřejete. Právě všem těm klackům pod nohama navzdory - a uvidíte, ono se to nějak začne sumírovat "samo" k lepšímu. Nejvíc podpory totiž vždycky najdete přímo v sobě a po svém boku. Hodně štěstí!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

vendulka 19.5.2008 13:48

podpora okoli

Dobry den vsem :o)  o adopci anebo pest. peci s manzelem uvazujeme - mame za sebou nekolik pokusu IVF. Pred rokem jsme se rozhodli, nez dalsi penize bez zaruceneho vysledku, radeji pujdeme do nutné opravy domku s tim, ze si dame zadost o adopci. Hodne lidi at uz z bank nebo uradu nam pomohlo abychom v jedinem roce vsechno stihli - nakonec to cele zustalo stat na faktu.,ze jedna firma ze B xxxe nam zamitla zadosti ( i opakovane) o vyhovujici terminy dodavky oken tak aby nam mohla projit zadost vcetne bytovych podminek - vsechna fakta byla sdelena.  Zadala jsem jejich pravnika o zduvodneni - odmitl mi jej dost arogantnim zpusobem s tim, ze neumim cist a korespondence mu prijde zbytecna :o)) no hlavne ze to maj pRIrozene pRItazlivy ze?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Šárka 19.5.2008 10:43

střed zájmu

máme v pěstounské péči dva kluky sourozence a plně souhlasím s příspěvkem páma pěstouna,že se stát moc o pěstounské rodini nestará. My jsme se rozhodli ,že k našim klukům chceme ještě holčičku a tak začal opěd kolotoč papírování a čekání na zařazení do evidence zadatelů. Dětské domovy jsou plné dětí a u nás vše strašně dlouho trvá a ve výsledku Vám řeknou ,že dětí je málo. Ale to jsem trochu odbočila ,od podzimu čekáme na soud u jednoho s kluků o zbavení rodičovských práv. Pořád se nemůže najít ani jeden z rodičů tak proč se to nedá udělat tak ,že když jsou neznámého pobytu tak ať je při jednání zastupuje stát. Chtěli jsme kluky vzít k moři /jeden je astmatik/ a teď nemůžeme vůbec nic .Oba mají problémy s ušima budou potřebovat operaci a bez podpisu odpovědné osoby je to na nic. Finančně při převzetí kluků to bylo také velice náročné. Půl roku jsme nedostávali také nic . Člověk chce dětem pomoci ,ale stát to moc nezajímá. Pěstounská péče by měla být lépe ohodnocena než je. Chcete si vzít děti a tak koupíte barák ,máte hypotéku pak když už děti máte a chcete jim vylepšit bydlení tak to také něco stojí a vše děláte jan kvůli těm dětem a moc to nikoho nezajímá.Kolik na to máte a nebo jak by vám pomohli. Ale nějak se to zetím vždy zvládlo a tak se těšíme na brzký mový přírůstek do rodiny. Všem pěstounům držím palce ať to všechno zvládnou a mají radost s dětí jako my.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Witch 19.5.2008 10:32

Re: Střet zájmu

Milá paní Jano, pravděpodobně jste se dostala mezi mlýnské kameny. Nemůžete za to, že někdo manipuloval rozhodnutími, aby děti vzdálil rodičům a podobně. Dnes víme, že skutečně leckdy bylo(a možná ještě je) odnětí děcek trestem za chudobu. Pokud tedy vím o Vašem případu víc, mohu tvrdit jen jedno: V této chvíli je nutno se přeladit z role rodičů do role profíků - i když jimi ve skutečnosti nejste. Připravit děti co nejlépe na život venku, mluvit s nimi o tom, že jste tu proto, abyste pomohli jim -i jejich rodičům. Zkuste být vůči návštěvě maximálně vstřícní, klidně jim i navrhněte, že jim chcete pomáhat, že třeba děti připravíte co nejlépe na školu, naučíte pro maminku klučíky nějakou básničku... Vždyť jde o ty děti. Do případu přesně nevidíte, v ústavu byly děti navštěvované.

Těm školením věřte, pokud Vám úřad tvrdí opak, ať tedy vysvětlí, proč. Je hodně důvodů, proč to či ono vypadalo bůhvíjak a vždycky není zcela prokazatelné, že dítě bylo výrazně zanedbávané, týrané a podobně.

Vy tedy zkuste přejít od vnucené role vykonavatele něčí moci k tetičkovství. Tak, jak se odjakživa děti v nouzi strkaly příbuzným, máte je nyní Vy. Promluvte si o tom klidně i s těmi rodiči, projevte zájem, sjednoťte se na tom, že chcete prospět dětem. Váš postoj dětem přinejhorším pomůže dobře přejít k rodičům, pokud k němu nedojde, upevní se Vaše pouto s dětmi. Vy jim totiž nebudete lhát. Možná vy jediní ne. Vy budete symbolem jistoty, protože soud se může vléct ještě několik měsíců a let. Nebude to pro ně jako tahanice rozvodu. Pokud budete  mlčet, ony vycítí nesoulad a rodiče je snadno popudí proti Vám.

No, žádná legrace. Taky jsem vracela dítě, ale podle psycholožky tohle byl můj nejzáslužnější čin celé té doby. Díky naší přímosti bylo dítě vyspělejší sociálně až o dva roky proti kalendářnímu věku. My jediní nelhali, a to prý bylo  hodně znát. Věřte, opravdu lze skončit s tím, že Vy a děti jste si prospěli navzájem - a mohou přijít další. Hlavně, ať nejlíp dopadnou děcka.

• reagovat
• nahlásit příspěvek