Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
SPOLEČNOST: Omyl egoismu
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
J. Schwarz 23.6.2015 22:00Re: Nejspíš hodnotíte lidi podle svých zkušeností, S levičáky je ten problém, že jim nikdy nestačí zavést si svůj "sociálně spravedlivý" systém na ČÁSTI ZEMĚKOULE! Ne, oni ji chtějí CELOU a svůj systém vnutit všem. Pravičák takovou touhu nemá - bez levičáků se klidně obejde a je ochoten žít dobrovolně bez všelikých státních dober ve společnosti lidí stejně smýšlejících. Levičáctví je krajně násilnická ideologie, která vedle sebe nesnese nikoho nezávislého. levičákům stejně jako muslimům vždycky půjde o světovládu. Pokud totiž světovlády nedosáhnou, tak se jim vlastní systém zhroutí protože většina schopných lidí se nenechá okrádat ve jménu jakési pochybné "solidarity". |
|
|
J. Kanioková 21.6.2015 21:05Bohužel, nemám čas číst, mimo internet, a názorům AR jsem se kdysi snažila porozumět, když jsem na ně někde narazila. Občas p. Zálom tady cosi napsal, co mě zaujalo, a tak jsem hledala víc. Jenže mě zajímá racionálno, každodenní střízlivé problémy, ekonomika, politika. Takže mám co dělat, abych stihla číst na netu to, co mě zajímá nejvíc, abych byla v obraze. Knížek mám plný obývák, ale to ještě z dob "před internetem". |
|
|
V. Vaclavik 22.6.2015 14:37Re: Bohužel, nemám čas číst, mimo internet, Randova se venovala hlavne filozofii, ale co se politickeho deni tyka, vydavala v sedesatych letech mesicnik The Objectivist Newsletter (pozdeji prejmenovany na The Ayn Rand Letter), ve kterem analyzovala politicke deni v Americe a ve svete. Vsechny ty mesicniky pozdeji vysly knizne pod jmenem The Objectivist. https://www.aynrand.org/novels/the-objectivist Je to velice poucne cteni, ale je dobre byt alespon povsechne seznameny s jejimi ostatnimi pracemi, ze kterych ty politicke komentare ideove vychazi. Nejlepsi seznameni s jeji filozofii Objektivismu je kniha jejiho 'zaka' Peikoffa, ktera shrnuje vse, co je jinak 'roztrousene' v ruznych pracich Randove a dnes existuje i v ceskem prekladu pod jmenem Objektivismus, filozofie Ayn Randove. Osobne jsem se s Randovou seznamil skrze jeji knihu The Virtue of Selfishness v osmdesatem prvnim roce, mem druhem v emigraci. Tenkrat jsem chodil do knihkupectvi a listoval tam knihami, krome jineho v sekci filozofie, byl jsem tenkrat mlady, hledal jsem ideje se kterymi bych mohl souhlasit, byt s nimi sprizneny, tak rikajic, jak uz to v mladi byva. Tu knihu 'Ctnost sobectvi' jsem kratce prolistoval a bylo me jasne, ze jsem nasel neco neobycejneho. Tu knihu jsem posleze precetl trikrat za sebou, a to nikoli jen proto, ze moje Anglictina nebyla jeste tak uplne dobra, jakoze nebyla. Pote jsem postupne precetl vse od teto spisovatelky a v osmdesatych letech jsem se ucastnil mnoha konferenci na tema Objektivismu (v USA) a kdyz jsem v devadesatem roce prijel zpet do Ceskoslovenska, zjistil jsem, ze Randova tady byla uplne neznama. Pritom 'venku' se o jejich knihach rikalo, a dodnes to plati, ze o Randove se verejne nemluvi, ale kazdy kdo neco znamena mezi intelektualy, nebo v politice, ma jeji knihy na 'nocnim stolku'. Randova je zkratka takove verejne tajemstvi, protoze na hodne levicovem Zapade se jeji myslenky verejne nenosily, nikdo se k nim verejne nepriznal, kdyz nemusel, ale cetl je kazdy. Jenom ne 'u nas' v Ceskoslovensku. |
|
|
M. Sedmík 20.6.2015 13:02Ad Matka Tereza v Brně Vzpomínku na M. Terezu v Brně, kdy měla říct „Hlavně, jestli je v tom Ježíš“, znám v trochu jiné variantě, ale se stejným smyslem: Matka Tereza byla v osmdesátých letech v Brně. Komunističtí papaláši, jí chtěli ukázat, jak výborně se u nás pečuje o nemocné a chudé. Vzali ji do několika nemocnic, aby viděla, že u nás se „nikdo nemá špatně“ a „všichni mají všeho dostatek“. Matka Tereza na jejich ujišťování o tom, že v komunistických zemích žádná Matka Tereza není zapotřebí, reagovala slovy „Lásky není nikdy dost“. https://marosz.signaly.cz/1105/matka-tereza-v-brne-par |
|
|
H. Balzám 20.6.2015 11:17Bohužel, pokud je autor pánbíčkář, dokonce je součástí církevního systému, jeho názor na matku Terezu bude vždy zaujatý. Možná pomáhala lidem, já tohle přesvědčení ale nesdílím od té doby, kdy jsem si přečetl její slova, že ona nemá zájem pomáhat lidským tělům, že chce spasit jejich duše. Takže místo aby zachránila lidi léky za pár kaček, pomáhala jim umřít ve správném ideovém rozpoložení. Nic pro mne. |
|
|
M. Sedmík 20.6.2015 13:21Re: Bohužel, Pláčete sice hezky, ale na špatném hrobě. M.T. léky neodmítala, viz citace z jednoho článku: "Potřebovala stále více léků. Protože se zvyšoval počet lidí, kteří ji volali k sobě domů, což vedlo k tomu, že začala pravidelně obcházet lékárny a žádala, aby jí dali cokoli, co mohou postrádat." Pokud to šlo, spolupracovala s lékaři, sama měla pouze ošetřovatelský kurz. |
|
|
B. Rybák 21.6.2015 14:13Re: Bohužel, Přesně tak! Snažila se "spasit" jejich "duše", tím že všemožně pomáhala jejich zmučeným tělům. |
|
|
D. Drápal 20.6.2015 11:09Láska je vždycky neracionální Vážený pane Dlouhý, láska je vždycky neracionální. Ošetřovat ubožáky, kteří jsou naprosto bez prostředků a stejně brzy umřou, je z hlediska racionality nesmyslné. Je možné se tomu nevěnovat a vykašlat se na to. A snažit se o tom nepřemýšlet. Mě ale čistě racionální lidé nikdy moc nebrali. Čistě profesně jsem přišel do styku s mnoha umírajícími. A vím, že v okamžicích umírání je pro vás mnohem důležitější, že vás má někdo rád a někdo je v tom s vámi, než jestli máte miliony a nejlepší lékařskou péči. Na panu Brookovi - promiňte, opakuji se - mi nevadí, že volí jinou životní cestu. Vadí mi, že musí urážet ty, kdo to prostě vidí jinak. |
|
|
K. Janyška 20.6.2015 10:18Všichni k mistru Hayekovi. A co nejdříve. To je pravá a relevantní a neutrální společenská věda... Dzp. |
|
J. Sova 20.6.2015 9:57Matka Tereza kontroverzní postava křesťanství. V r. 1996 byl o ní natočen film "Matka tereza: Anděl pekla". Ve svých dopisech, které ve své poslední vůli nařídila zničit, k tomu ale nedošlo, popisuje krizi víry a odvrácení od Boha. Sama popisuje, že dopěla k agnosticismu. Od štědrých mecenášů dostávala milóny dolarů, za které mohla být v Kalkatě postavena nejmodernější klinika. Místo toho nemocní a umírající leželi na pryčnách, bez adekvátních léků. Sama se však léčila ve špičkové klinice v Los Angeles. http://www.instory.cz/1235-byla-tato-zena-svetice-nebo-spis-andel-smrti.html http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/evropa/zdefraudovala-svata-matka-tereza-miliony-dolaru_263559.html#.VYUXQLxb-01 |
|
Z. Frys 20.6.2015 9:52Matka Tereza pekelný anděl Vatikánu. Žádná dobročinnost, ale prosazování náboženského fundamentalismu v nejextrémnější podobě. Viz Ch. Hitchens - God Is Not Great. |
|
|
B. Rudolf 20.6.2015 6:46Může člověku záležet na jiných lidech jen kvůli nim? Může člověku záležet na jiných lidech jen kvůli nim samotným? Tedy, aniž by on z toho měl jakýkoliv osobní prospěch? Myslím si, že ano. Plyne to z uvědomění si skutečnosti, že prožívání a uvědomování své existence je u většiny (možná všech?) lidí v podstatném smyslu stejné. Nevím, jak to vnímají věřící, protože nahradit toto uvědomění poslušností Bohu mi připadá jako omyl. Kritiku socialistického způsobu pomoci lidem v nouzi chápu: "Jestliže jsi v nouzi, neztrácej čas snahou o dělání něčeho užitečného, ale postav se do fronty na dávky a nauč se co nejpřesvědčivěji fňukat." Tento postoj většině chudých skutečně uškodí. Na straně druhé utrpení člověka často paralyzuje a obyčejná lidská účast pro něj může být důležitá. |
|
|
P. Lenc 20.6.2015 8:33Re: Může člověku záležet na jiných lidech jen kvůli nim? Přikláním se k vašemu chápání problému, pouze, ač ateista, se domnívám, že víra v Boha je pro mnohé přínosné právě ve smyslu morálky.Samozřejmně, že víra, jako ostatně vše, je zneužitelná.Ale to je jiná kapitola, která se zcela jistě netýká matky Terezy. |
|
|
L. Křivan 20.6.2015 9:51Re: Může člověku záležet na jiných lidech jen kvůli nim? Ale ano. Přijde na to, o koho jde a jak intensivně mi na něm záleží. Určitě to souvisí s počtem lidí, s přemnožením. Osudy černochů mě nechávají v klidu, protože černochů je příliš mnoho a nepatří k "mým lidem". Podobně Indie,... |
|
|
J. Dlouhy 20.6.2015 3:52Moralka smrti Pane Drapale, cetl jste neco od Ayn Rand? Mam dojem, ze ne. Spatne jste Brooka pochopil. Podle Rand je altruismus (sebeobetovani) neracionalni. Neni to laskavost, velkorysost nebo dobra vule, ale doktrina, podle niz by clovek mel ostanim davat prednost pred sebou. To jako fundamentalni zivotni princip. Obetovat se pro blaho ostanich. Podle me nelogicke a neuskutecnitelne. Moralka sebeobetovani je podle Ayn Rand moralka smrti. |
|
|
B. Rudolf 20.6.2015 7:29Re: Moralka smrti Sebeobětování jako projev snahy o společenské přijetí pod vlivem doktríny je skutečně pokrytecké a odpudivé. Ale v některých případech může být sebeobětování i projevem pochopení hlubších souvislostí. Vždyť většina rodičů obětuje podstatnou část svého života péči o své děti - část motivace do nich vložila příroda, ale další část plyne i z chápání souvislostí. |
|
|
V. Vaclavik 21.6.2015 12:32Re: Moralka smrti Jestlize rodice chapou peci o sve deti jako obet, pak delaji neco spatne. Z hlediska deti, nez mit takove rodice, je lepsi se nenarodit. |
|
|
J. Jurax 21.6.2015 20:37Re: Moralka smrti Přesně tak ... |
