J. Schwarz 23.6.2015 22:00

Re: Nejspíš hodnotíte lidi podle svých zkušeností,

S levičáky je ten problém, že jim nikdy nestačí zavést si svůj "sociálně spravedlivý" systém na ČÁSTI ZEMĚKOULE! Ne, oni  ji chtějí CELOU a svůj systém vnutit všem. Pravičák takovou touhu nemá - bez levičáků se klidně obejde a je ochoten žít dobrovolně bez všelikých státních dober ve společnosti lidí stejně smýšlejících. Levičáctví je krajně násilnická ideologie, která vedle sebe nesnese nikoho nezávislého. levičákům stejně jako muslimům vždycky půjde o světovládu. Pokud totiž světovlády nedosáhnou, tak se jim vlastní systém zhroutí protože většina schopných lidí se nenechá okrádat ve jménu jakési pochybné "solidarity".

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Vaclavik 22.6.2015 20:12

Puvodni rozhovor s Yaronem Brookem

http://ulozto.cz/xzvnbXZa/index-yaron-brook-rar

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Vaclavik 22.6.2015 14:37

Re: Bohužel, nemám čas číst, mimo internet,

Randova se venovala hlavne filozofii, ale co se politickeho deni tyka, vydavala v sedesatych letech mesicnik The Objectivist Newsletter (pozdeji prejmenovany na The Ayn Rand Letter), ve kterem analyzovala politicke deni v Americe a ve svete. Vsechny ty mesicniky pozdeji vysly knizne pod jmenem The Objectivist.

https://www.aynrand.org/novels/the-objectivist

Je to velice poucne cteni, ale je dobre byt alespon povsechne seznameny s jejimi ostatnimi pracemi, ze kterych ty politicke komentare ideove vychazi. Nejlepsi seznameni s jeji filozofii Objektivismu je kniha jejiho 'zaka' Peikoffa, ktera shrnuje vse, co je jinak 'roztrousene' v ruznych pracich Randove a dnes existuje i v ceskem prekladu pod jmenem Objektivismus, filozofie Ayn Randove.

Osobne jsem se s Randovou seznamil skrze jeji knihu The Virtue of Selfishness v osmdesatem prvnim roce, mem druhem v emigraci. Tenkrat jsem chodil do knihkupectvi a listoval tam knihami, krome jineho v sekci filozofie, byl jsem tenkrat mlady, hledal jsem ideje se kterymi bych mohl souhlasit, byt s nimi sprizneny, tak rikajic, jak uz to v mladi byva. Tu knihu 'Ctnost sobectvi' jsem kratce prolistoval a bylo me jasne, ze jsem nasel neco neobycejneho. Tu knihu jsem posleze precetl trikrat za sebou, a to nikoli jen proto, ze moje Anglictina nebyla jeste tak uplne dobra, jakoze nebyla. Pote jsem postupne precetl vse od teto spisovatelky a v osmdesatych letech jsem se ucastnil mnoha konferenci na tema Objektivismu (v USA) a kdyz jsem v devadesatem roce prijel zpet do Ceskoslovenska, zjistil jsem, ze Randova tady byla uplne neznama.

Pritom 'venku' se o jejich knihach rikalo, a dodnes to plati, ze o Randove se verejne nemluvi, ale kazdy kdo neco znamena mezi intelektualy, nebo v politice, ma jeji knihy na 'nocnim stolku'. Randova je zkratka takove verejne tajemstvi, protoze na hodne levicovem Zapade se jeji myslenky verejne nenosily, nikdo se k nim verejne nepriznal, kdyz nemusel, ale cetl je kazdy. Jenom ne 'u nas' v Ceskoslovensku.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Vaclavik 22.6.2015 14:05

Re: Nejspíš hodnotíte lidi podle svých zkušeností,

Kdyz tedy odpovidam treba tady panu Drapalovi vyse, tak nemam prazadne ambice ho nazorove nejak zmenit, dostat ho na svou stranu, o necem ho presvedcit. To se totiz nikdy nestane a co temi mymi odpovedmi panu Drapalovi (a jinym) sleduji, je sance, ze si je prectou jini lide zde, kteri si z nich neco odnesou, mozna je to bude motivovat si precist neco z tech zdroju, odkud ja cerpam inspiraci a neotrepany nahled na nektere dnesni deni kolem nas.

Vetsinou jsou me prispevky do diskuzi mineny napodobne, jako s panem Drapalem. Sleduji jimi sirsi dopad a diskuze s konkretnimi lidmi jsou vetsinou vitane jako v tenise nabeh na smec, cili poskytnuti prilezitosti dat do placu sve nazory. Kdyz se pridrzim te tenisove analogie, snazit se presvedcit sve ideove protivniky je jako snazit se presvedcit hrace na opacne strane tenisove site, aby se mnou hral, spolupracoval, jako kdyby to byl muj deblovy spoluhrac ve ctyrhre na me strane site... To se z principu veci proste nemuze stat a velice podobne to funguje i v intelektualnich debatach.

Patentni levicaky (nebo lidi nejake viry, pokud byste je chtela privest k nemystickemu rozumoveho nahledu na svet) vseho druhu je treba ignorovat, nebo je popripade jen vyuzivat jako prilezitost neco ukazat lidem na sve ideove strane, nebo jim proste jen dodat odvahu, ze v tom boji nejsou sami.

Nekdy protiargumentovani ani nema vyznam a tak jen vyjadrim svuj nesouhlas, nekdy hodne padne. Ale snazim se o neco mnohem dulezitejsiho a to je vyjadrit take souhlas, kdyz nekdo napise neco dobreho. To se bohuzel moc nenosi, opomina se to, ale je to strasne dulezite vyjadrit take souhlas se spolubojovniky, ne jen venovat vsechen cas na nesouhlaseni, na argumentaci s protivniky. Je to jen jedna z mnoha veci, ktere jsem si odnesl z myslenek Randove.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Vaclavik 22.6.2015 13:30

Re: Nejspíš hodnotíte lidi podle svých zkušeností,

Moje okoli vzdy bylo stejne, jako to vase. Nikoho, kdo je v dospelem veku a zastava nejake zhoubne ideologice nazory, nikdy nepresvedcite o nicem lepsim, jinem. Presvedcovani protivniku nefunguje a nemuze nikdy fungovat, proto Randova napsala esej o potrebe novych intelektualu (pozdeji byl ten esej zarazeny do knihy 'For the New Intelectuals', Tedy neco jako Za nove intelektualy, nevim jestli existuje cesky preklad, vydani).

Cili Randova nepsala o nejake taktice, jak presvedcit pomylene kolektivisticke intelektualy, jak je dostat na svou stranu, ale psala ze je treba vyhledavat a vychovavat intelektualy nove, kolektivistickou ideologii nezasazene, tedy ideologicky nezkazene. I kdyz se nekdy zda, ze nekdy nekoho clovek presvedci, tak to byva jen melkeho razu a takovy clovek je stejne k nicemu jako spolubojovnik proti kolektivismu. Lide v dospelem veku jiz maji ideje tak usazene, ze je prakticky vyloucene na tom neco menit, i kdyby si to clovek sam pral. Bytostne zustavame kazdy ideove usazeny podle toho, jakou ideovou cestou jsme se v detskem, mladem veku vydali. Clovek se formuje tak do peti, deseti az dvaceti let veku, s cim dal nizsim tempem, az v dospelem veku je clovek jiz ideove usazeny a o vsem je prakticky rozhodnuto jednou naporad.

Je tedy zbytecnym plyvanim energie snazit se presvedcovat lidi z 'protivneho' ideoveho tabora, ty je lepe ignorovat a tu energii, namisto presvedcovani nepresvedcitelnych, vyuzit na dodavani intelektualni amunice lidem, kteri jsou na vasi strane, ale jsou relativne intelektualne jeste nezkuseni (popripade se sam neco priucit z diskuze s nekym zkusenejsim). Nevim jestli si toho lide vsimnou, ale me tu neuvidite v tech dlouhych rozhadanych vymenach nespratelenych ideovych protivniku.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Vaclavik 22.6.2015 12:29

Re: Omyl altruismu

Pisi o 'profesionalnich pomahacich' a ze nevim, jestli MT mezi ne patrila. Pokud ano, pak plati co jsem napsal o tom cirem zlu.

Napodobne je treba cire zlo ta vselijaka 'pomoc' naseho vyspeleho sveta Africkym zemim, je to pachani zla na takovem meritku, o jakem se nejakemu Hitlerovi mohlo jen zdat. Chceme-li totiz znicit lid zijici na primitivnejsi vyvojove urovni, nez ta nase, poskytneme jim pomoc zadarmo. Podobnou chybu napriklad pachaji bohati rodice na svych detech, kdyz jim zajisti pohodlny zivot i v dospelem veku a tim je znici, jen nekteri se z toho dokazi vymanit a postavit se na vlastni nohy. Na severoamerickem kontinentu takto nicili a dodnes nici puvodni indianske, eskymacke obyvatele kontinentu - nikdy nezapomenu na potacejiciho se priopileho indiana, ktery mel na tricku pripnutou placku s napisem 'Jsem ztraceny', coz ironicky vyjadrovalo mnohem hlubsi pravdu, nez ten indian kdy mohl pochopit, kdyz si tu placku koupil a na to tricko pripnul.

A my jsme nasimi socialnimi vydobytky takto znicili cikany a do jiste miry i znacnou cast vlastni bile populace, te casti, ktera je co se rozumoveho vyvoje tyka relativne zaostalejsi, a pro kterou se socialni davky stanou pasti, ze ktere se vlastni pomoci nikdy nevymani.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Vaclavik 22.6.2015 12:05

Re: Omyl altruismu

Pane Drapale, kdybyste si precetl novelu Randove, v ceskem vydani zvanou Zdroj (The Fountainhead), mozna byste pochopil, ze lze spachat vice nelidske ciny, nez proste zabijeni lidi, treba i ve velkem poctu.

Dnesni socialiste (kolektiviste) napriklad pachaji na lidstvu nesrovnatelne vetsi zlo, nez jake kdy spachali ti vselijaci masovi zabijaci, jako Hitler, Stalin a jim podobni diktatori. Tim chci rici, ze existuji horsi ciny, nez vzit cloveku zivot - proc asi vniklo uslovi 'radsi mrtvy, nez rudy', proc v historii lidstva byli lide ochotni polozit zivoty za svobodu... nekdy je totiz lepsi nezit, nez zit, ale v nelidskych podminkach. A prave kolektiviste mezi nami takove nelidske podminky ziti zavadi, coz se ovsem kolektivistum neda vysvetlit, nemuzou tomu nikdy rozumet, nejsou to jiz doopravdy lide, ale lidsti netvori.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Vaclavik 22.6.2015 11:51

Re: Omyl altruismu

Pane Drapale, kdybyste si precetl novelu Randove zvanou Zdroj (The Fountainhead), mozna byste pochopil, ze lze spachat vice nelidske ciny, nez proste zabijeni lidi, treba i ve velkem poctu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Sova 21.6.2015 22:05

Re: Omlouvám se za překlepy. S egoismem bychom měli zápasit

Pavel živého Krista nikdy neviděl?

1. Kor. 15,6 Poté se ukázal více než pěti stům bratří najednou; většina z nich je posud na živu, někteří však již zesnuli. Pak se ukázal Jakubovi, potom všem apoštolům. Naposledy ze všech se jako nedochůdčeti ukázal i mně.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Schwarz 21.6.2015 21:57

Re: Omyl altruismu

No, pokud to Matku Terezu  těšilo, tak proti gustu... každý se nějak baví. Jinak je ale její počínání nesmyslné, pro lidi platí stejné zákony jako pro zbytek živé přírody a tudíž vždycky bude dost těch, co žijí v podmínkách kdy se tak tak udrží na životě... pokud některým z nich pomůžete,  doplní je nově narození... Ale budou vždycky. Když se na poli rozmnoží myši, pak tam taky vždycky budou takové, na které zbude místo jen na kamenitém okraji, daleko od vody - hodláte jim taky pomáhat, neb každý je tvor Boží...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kanioková 21.6.2015 21:05

Bohužel, nemám čas číst, mimo internet,

a názorům AR jsem se kdysi snažila porozumět, když jsem na ně někde narazila. Občas p. Zálom tady cosi napsal, co mě zaujalo, a tak jsem hledala víc.

Jenže mě zajímá racionálno, každodenní střízlivé problémy, ekonomika, politika. Takže mám co dělat, abych stihla číst na netu to, co mě zajímá nejvíc, abych byla v obraze. Knížek mám plný obývák, ale to ještě z dob "před internetem".

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kanioková 21.6.2015 20:50

Nejspíš hodnotíte lidi podle svých zkušeností,

nevím, jaké máte vzdělání, takže vaše okolí se možná skládalo většinou z briskně a rychle chápavých lidí. Já to měla a mám celý život naopak, a vězte, že i kdybych se rozkrájela, tak to svému okolí nevysvětlím.. To jsem si víc než jista..

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 21.6.2015 20:37

Re: Moralka smrti

Přesně tak ...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Sova 21.6.2015 19:49

Re: Omlouvám se za překlepy. S egoismem bychom měli zápasit

Pokud by v té malinké a podřadné zemi vstávali mrtví lidé z hrobu, muselo by to mít ohromný dopad v celém tehdejším světě. Musely by o tom být záznamy u okolních národů. Na to by se snad přijel podívat i sám římský císař.

A odkud se vzali křesťané? Odkud se vzali vyznavači Mithry, Dia, Wotana, Peruna ... Byly to snad historické postavy?

Koncept křesťanství se vyvíjel značnou dobu, dlouho před Ježíšem.

A. Ellegard o tom napsal knihu Jesus: One Hundred Years Before Christ (Ježíš: sto let před Kristem).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

B. Rybák 21.6.2015 19:07

Re: Omlouvám se za překlepy. S egoismem bychom měli zápasit

Pavel, z Šavla na "Pavla" proměněný, živého Krista nikdy neviděl a nemůže ho tedy citovat. Evangelijní příběhy ale musel znát do Petra, který tvrdil, že byl Ježíšovým apoštolem, psal listy rozptýleným křesťanům (jak vznikli?) a byl za tuto svou činnost nejspíš ukřižován!

I kdyby biskup Eusebios skutečně do Flaviova spisu zmínku o Kristovi vpašoval, nevyplývala by z toho fyzická neexistence Krista. Flavius byl císařem Vespasianem omilostněný židovský vzbouřenec a mohl mít dobré důvody císaře křesťanstvím (které, zřejmě sám nevyznával) neprovokovat.

Nedostatek jiných písemných zpráv patrně znamená jen to, že o náboženské sektě, odmítnuté ve své vlastní, tehdy malinké a zcela podřadné zemi, se tehdejší římští kronikáři nedověděli a Židé chtěli, aby se na odpadlickou sektu rychle zapomnělo!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

D. Drápal 21.6.2015 18:45

Re: Omyl altruismu

Hm, to je zajímavé... Zřejmě je podle Vás matka Tereza horší než Hitler. "Nejčiřejší zlo, jaké vůbec může být." Nestačím se divit.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Sova 21.6.2015 16:01

Re: Omlouvám se za překlepy. S egoismem bychom měli zápasit

Pokud by se křesťanství v počátku nějak zastavilo, měli bychom dnes pravděpodobně mithraismus.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Balzám 21.6.2015 15:45

Re: Omlouvám se za překlepy. S egoismem bychom měli zápasit

Jak pan Sova trefně uvádí, Flavius je často citovaným omylem. Talmud o Ježíšovi jako o osbě nemluví, možná je zmíněn mesiáš, za kterého ovšem Židé Krista nikdy nepovažovali. Je všeobecně známo, že legenda o Ježíšově zrození je kompilací několika starších zvěstí a legend původem z jiných náboženských nauk. Psychologicky lze naopak vznik neexistujícího proroka vysvětlit velmi dobře, vzhledem k tomu, že křesťanství bylo celé "postaveno na zelené louce" a s jasnými, předem danými politickými cíly.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Sova 21.6.2015 15:13

Re: Omlouvám se za překlepy. S egoismem bychom měli zápasit

Zrovna Albert Schweitzer, na kterého dáváte odkaz výše, ve své knize  “The Quest For The Historical Jesus” (Hledání historického Ježíše)  napsal:

"There is nothing more negative than the result of the critical study of the life of Jesus.The Jesus of Nazareth who came forward publicly as the Messiah, who preached the Kingdom of God, who founded the Kingdom of Heaven upon earth, and died to give his work its final consecration, never existed.”

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Sova 21.6.2015 14:56

Re: Omlouvám se za překlepy. S egoismem bychom měli zápasit

Žádný důkaz existence Ježíše není. Do pozdějších opisů díla Josefa Flavia (originál se nezachoval) vepsal poznámku o Ježíšovi patrně mnich Eusebios. Poznámka je naivní a vůbec neodpovídá stylu Flavia. Více zde:

http://www.truthbeknown.com/josephus.htm

O Ježíšovi - člověku hlavně neví nic ani sv. Pavel. Ani jednou ho necituje, nezná evangelijní příběhy. Zná jen mýtického Krista, který byl ukřižován na nebeské sféře.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Ráž 21.6.2015 14:39

Re: Hodnocení M.Terezy není jednoduché

Dokud dobro na sebe nebere podobu altruismu, je pozitivní. V opačném případě se jedná o zlo.

Viz dnešní podoba "dobra" v přístupu k nelegálním imigrantům.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

B. Rybák 21.6.2015 14:38

Re: Omyl altruismu

Mnozí profesionální pomahači jsou opravdu "lidské hyeny". Jsou opáleni od žáru televizních lamp a hájí ideje mocných tohoto světa (např. enviromentalismus, multikulturu, politickou-korektnost). Už nejméně 100 let mezi ně nepatří křesťanství (a už vůbec ne křesťanství původní, hájené ještě např. Husem, Chelčickým, Komenským...)! Nepatřila mezi ně "Matka Tereza", ani Albert Schweitzer..

https://cs.wikipedia.org/wiki/Albert_Schweitzer

http://www.financnici.cz/matka-tereza

• reagovat
• nahlásit příspěvek

B. Rybák 21.6.2015 14:13

Re: Bohužel,

Přesně tak! Snažila se "spasit" jejich "duše", tím že všemožně pomáhala jejich zmučeným tělům.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

B. Rybák 21.6.2015 14:02

Re: Omlouvám se za překlepy. S egoismem bychom měli zápasit

Existence Krista je prokazována nejenom evangelii, ale i v křesťanům opravdu nenakloněném talmudu a v díle oficiálního římského historika židovského původu, který nebyl křesťanem, Josefa Flávia!

Všichni "proroci" v lidských dějinách "Mojžíšem, Budhou, Konfuciem... počínaje a Mohamedem konče, prosazovali spolu se svou vírou i svou osobu. Lze proto jen těžko psychologicky vysvětlit vznik proroka, který neexistoval a už vůbec ne to, že by tento fakt tehdejší odpůrci křesťanů proti nim neprosadili!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Vaclavik 21.6.2015 13:48

Re: Hodnocení M.Terezy není jednoduché

Randova k tomu egoismu nikdy neopomela dodat 'racionalni', anebo kdyz nedodala, mela racionalitu, rozum, vzdy na mysli, na prednim miste.

Kazda cinnost ma byt hodnocena objektivne, racionalne. Mysticky nahled hinduistu na lidsky zivot postrada jakykoli racionalni zaklad. 

Co se 'dobra' tyka, to spociva v darcich prostredku na pomoc, tech darcich, kteri si to mohou dovolit a kteri si tim nekupuji nejake odpustky hrichu a pro ktere je ta pomoc jen okrajova zalezitost. Matka Tereza byla prinejlepsim jen prevodova paka toho dobra, prevodova paka racionalniho usili vytvorit hodnoty nejakou praci. Tam je koren dobra, nikoli v tech, kteri zadne hodnoty netvori, jen je prerozdeluji.

Kazdy kdo by v Indii hlasal racionalni pristup k zivotu, by pro tamni chude vykonal potencialne mnohem vetsi dobro, nez jake muze poskytnout nejaka konkretni forma pomoci.  Jenze tamni lide rozum v potaz nevezmou a tak jejich upadek je z tohoto hlediska samozpusobeny, neni duvod je nejak litovat, nebo takovym hrisnikum, zhresilych proti rozumu, jejich osud nejak ulehcovat, utracet v jejich jmenu hodnoty, ktere oni sami ve svem zivote nahlizeli jako nemoralni.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Vaclavik 21.6.2015 13:26

Omyl altruismu

Odpovedi YB nejsou prave moc stastne, i kdyz jak rika nize pani

Kaniokova, bylo by treba cist cely rozhovor. Take neznam prava fakta o

zivote te matky Terezy, ale je vseobecnou pravdou, ze takovi

profesionalni pomahaci objekty sveho pomahani nenavidi, vidi v nich duvod sveho byti a velice mazane to zarizuji tak, aby tito zustavali na dne. Nejhorsi co se takovym pomahacum muze stat, je kdyz se z tech jejich drapu nekdo prece jen vymani a postavi se na vlastni nohy, je uspesny. Ti pomahaci totiz z jejich bezmocnosti tyji, ziji, maji na tom postavenou celou svou zivotni karieru a jejich bytostnym zajmem je, aby tito lide prijali sve nestesti jako udel. Jde o to nejcirejsi zlo, jake vubec muze byt.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Vaclavik 21.6.2015 12:32

Re: Moralka smrti

Jestlize rodice chapou peci o sve deti jako obet, pak delaji neco spatne. Z hlediska deti, nez mit takove rodice,  je lepsi se nenarodit.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Ráž 21.6.2015 12:28

Re: Hodnocení M.Terezy není jednoduché

První věta má znít: " Lidé v Indii se na smrt, dívají zcela jinak než my".

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Vaclavik 21.6.2015 12:27

Re: Takto, jak jsou citáty uvedeny, opravdu nezní sympaticky,

Dnes bych s vami souhlasil. A take svita nadeje, ze mozna nekdy najdeme spolecnou rec.

Ohledne poznavani Randove, radil bych necist co o ni pisou jini, tedy krome Peikoffa, jehoz obalku knihy vyslou v Cestine mam zde jako svou ikonu. Randova totiz pise velice srouzmitelne, zadne vykladace, co cim minila, nepotrebuje.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Ráž 21.6.2015 12:26

Hodnocení M.Terezy není jednoduché

Lidé se na smrt dívají zcela jinak než my. Nevidí v ní konec, ale začátek něčeho nového. Takze zejména hinduisté jsdou dost skeptičtí pri hodnocení její činnosti.

Kdyby M.Tereza jen vedla hospice, kde modlidbami a láskyplým přístupem usnadňovala umírání, byla by vzpomínka na ni většinou pozitivní. To, že její misie byly černou dírou kde mizely miliony, ona osobně nemůže.

Ale ona svým nekompromisním bojem proti plánovanému rodičovství, způsobila také mnoho utrpení. Když jsem se v Indii ptal, jakou vzpomínku na ní mají, moc lichotivého jsem se nedozvěděl.

P.S. Egoismus pomáhá člověku překonat i ty nejbeznadějnější situace, do kterých se dostane. Není to rozhodně nějak špatná lidská vlastnost!

• reagovat
• nahlásit příspěvek