Za třetí, antirasismus se opírá o hodnotový relativismus, který tvrdí, že nelze objektivně dokázat nadřazenost jedněch hodnot nad druhými. Hodnoty jednoho člověka nestojí nad hodnotami druhého člověka, hodnoty jedné rasy nestojí nad hodnotami rasy druhé. Neexistuje nějaké vesmírné, mimolidské kritérium, které bychom mohli použít pro poměřování hodnot, které ten či onen uznává. Je třeba ale říci, že jsou zde dlouhodobě názory a to názory náboženské, že takové nezávislé měřítko či spíše arbitr existuje, a že se nazývá bůh. Je tedy vidět, že hodnotový relativismus je v podstatě ateistická doktrína a jako taková neslučitelná alespoň s některými náboženstvími, zejména pak monoteistickými jako je křesťanství, islám a judaismus. antirasismus je tedy ve své nejhlubší podstatě nekompatibilní s hlavními světovými náboženstvími. Logický problém je ale jinde, v hodnotově relativním systému sice nemůžeme říci, že jedny hodnoty jsou cennější než druhé, ale zároveň ani nemůžeme říci, že jsou si rovny! Schází nám totiž jakékoliv měřítko. A přeci multirasalisté často o rovnosti ras a hodnot hovoří. Jenže jestli jsme důslednými hodnotovými relativisty, pak musíme připustit, že když chybí ono měřítko či arbitr, tak může být, že hodnoty vlastně žádnými hodnotami nejsou a jejich hodnota se rovná nule. Výsledkem je tedy mravní nihilismus a hodnotové prázdno. A to všechno proto, že se po hodnotách a hodnotových systémech požaduje něco, co splnit nemohou a snad ani nesmí, objektivní platnost. Přitom každý vidí, že lidský svět je plný hodnot (nemyslím pouze mravní hodnoty), ale jejich hodnocení provádí každý sám, individuálně a subjektivně. Používá při tom vlastní hodnotový žebříček, vlastní měřítko a způsob měření, a je jenom logické, že považuje svůj hodnotový systém za prioritní.

Někdo by mohl tvrdit, že výše provedená kritika je založena na vlastní, příliš vyostřené definici antirasismu a že může být i definice jiná, např. že antirasismus se pouze snaží, aby lidé různých ras k sobě byli tolerantnější, spíše diskutovali než válčili, že je třeba poznávat cizí rasy apod. Diskuse nad takovou definicí by byla dosti rozvleklá a obávám se, že by nakonec skončila u popisu něčeho, co je prostě rozumně spravovanou demokratickou společností, a pojem antirasismu by se tak stal nadbytečným.

Proč tady vlastně vedu tuto poněkud suchopárnou polemiku? Proč vyvracím ideje, které se dnes již málokdo odvažuje otevřeně hájit? Je to proto, že tyto ideje a jejich deriváty jsou často prosazovány v praxi. Jde o akceptaci různých absolutních pravidel jako „tolerance je lepší než netolerance“ nebo různé formy politické korektnosti až po změkčování práva na azyl. Vliv antirasismu může být obsažen i v politickém přesvědčení, že může existovat Evropa jako federální stát i když její součástí bude Turecko. Aktuálně pak vidíme v Evropě probíhat diskusi, zda-li je možné karikovat Mohameda či zda existuje nebo neexistuje islámský terorismus. Především politická korektnost je ovšem nutnou součástí praktického antirasismu, pomáhá totiž maskovat jeho rozpory, má za úkol zamezit rasovym střetům, respektive má za úkol zajistit, aby se o těchto střetech mlčelo a mlčelo se tak o neudržitelnosti určitého typu praktického antirasismu.

Na závěr bych tedy rád řekl: protože je myšlenka antirasismu neudržitelná od samého počátku, tj. je logicky sporná, nemůžeme doufat, že nám pomůže vyřešit problémy soužití s jinými rasami. Ukazuje se naopak, že logicky správnou variantou je hájit vlastní názory a hodnoty, popř. je i měnit, ne však mlčet nebo ustupovatm či výhýbat se konfliktu v domnění, že jde o princip vedoucí ke „šťastným zítřkům“.

Roman Lenský

USA, Canada, Great Britan - to jsou multicultural societies -

me to pripomina segregation clanek - WHITES ONLY - USA - z padesatych let

 

Tady se nadava na zabednene Muslimy

v Miami 70% domacnosti mluvi jinym jazykem nez English dale si dovoluji upravit tuto HLUBOKOU diskuzi jak by probihala v 50 letech - od zastancu rasismu

Toto je mimochodem jeden z podtextu ktery si mnoho pomylenych zastancu neuvedomuje na rozdil od architektu. Multikulturalismus, ve sve originalni podobe, je totiz realizace stareho vtipu ... kdyz se lidu politik nelibi , zmente lid...

 

Kultura je primarnim nositelem pravidel dle kterych se spolecnost ridi. Cim monolitejsi kultura tim mene psanych pravidel jest treba a tim vetsi podil na vychove a orientaci lidi maji tradice a rodina. V tom dobrem a bohuzel take v tom zlem.  Naproti tomu spolecnost kde kazdy jedinec (teoreticky) muze mit svoji vlastni kulturu prakticky potrebuje definovat naprosto vsechno.

 

Proto take, v dnesnich "multinarodni" a multikulturnich spolecnostech vznikaji normy i na veci ktere drive byly "samozrejme" v ramci uzsi a uzavrenejsi skupiny lidi. Prikladu jsou stovky od  predpisu na detska hriste, a definice tvar toalet a poctu toalet, prez definice prava kazdeho clena rodiny az po "extremy" jakym se muze zdat zakaz zvykani ci plivani. Tyto predpisy, v siroce multikulturni spolecnosti jsou totiz nutne. 

 

Idealni multikulturni spolecnost je striktne definovany totalitni rezim ktery v lepsim pripade muze mit formu "osvicene" diktatury.