I. Hlaváček 8.11.2019 10:21

Asi jsme vrstevníci, všechno souhlasí. Jen oprava, v Lidových milicích mohli být jen komunisti. Tedy napřed komanč a pak mu dali uniformu a samopal, opačně to nešlo. Soudruzi byli taky dost na větvi, když mne chtěli vzdělávat ve VUMLu, byť jsem u komančů nebyl, a poslal jsem je do háje s tím, že mám státnici z marxismu. Což museli mít, jak víte, všichni vysokoškoláci.

Ze základní školy si pamatuju, když jsme šli na sběr kamenů, odpoledne po škole, pomáhat do jakéhosi JZD. Všichni měli nějaké horší oblečení, jen jeden z naší třídy přišel v džínovém kompletu a s čepicí s maličkou vlaječkou USA, asi 3x4 cm. To bylo řevu, jakoby už letěly ty peršingy, jak si nevážíme míru a ochrany SSSR, blablabla. 1979 a bylo chvilkami "veselo".

• reagovat
• nahlásit příspěvek

B. Rameš 8.11.2019 10:16

Komunismus s jeho třídní nenávistí je stejné zlo jako nacionální socialismus s jeho nenávistí rasovou anebo islamismus s jeho nenávistí náboženskou. Nicméně jeví se evidentní, že jistá, nikoli právě malá, skupina lidí chce a potřebuje nenávidět. Nehledě na to, že současná éra progresivistické řízené demokracie také není rájem na zemi, bych se do oněch dob, ač nostalgicky zabarvených pelem mého mládí, vracel opravdu nerad.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Kubáč 8.11.2019 9:50

Ekonomická neefektivita bolševického režimu ?

Proč se privatizátoři rvali o doly (Bakala), hutě ( Chrenek, Mittal), chemické fabriky ( Babiš )

Proč oprava D1 bude trvat 2x déle než její stavba ?

Proč jdou paneláky ( zase ) na dračku ?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Hlosta 8.11.2019 9:36

Autor je mladší než já. Mé děti už v socialismu nezažily tak blbou krávu učitelku, ale nic veselého ve škole i tak neměly. Mně můj otec, který se stal komunistům nepříjemný ještě před osmašedesátým, mně vychovával jinak než autora jeho otec. Tvrdil nám, že chudoba cti netratí.

A jsem u toho, co vidím jinak než autor. Kdo se vzepřel režimu komunistů, ten prostě padl na sociální dno. Tehdy nebyly úřady, co rozdávají občanu peníze, že má chudobu. Jedna výjimka ovšem byla a to u etnika, co se mu dnes říká romské. Ti už v dubnu vybrali sociální úřad do mrtě, že kdo přišel později, ten nedostal už nic a musel přijít až za rok. Ale to je vedlejší, protože to etnikum za stav státu nemůže.

Naše rodina byla vzhledem k tátovu odporu komunistům velmi chudá, ale uznávám, že jsme i dostali byt od hutí, protože otec tam nakonec skončil jako dělník. Kdo viděl kdy tehdejší hutě zevnitř, umí si představit jak se tam dřelo. Za minimum peněz a bez uznání práva být nemocný, otec skončil nejdříve na rok s těžkým poškozením všech orgánů, aby po uznání práce schopným ho opět poslali makat na lisovnu, kde za směnu zvedl ručně kolem deseti tun. Nepřežil!

V sedmdesátých letech jsem byl antikomunisticky založený a zásadový. Takže chudoba pokračovala i u mně. Zkoušeli mně utáhnout na možnost lepšího života, když nebudu mít své zásady. Do Sametu jsem ovšem zůstal chudý i se svou rodinou. Proto autor neví čeho se dopustil jeho otec tím, že syna učil chytračit. Chytračila většina. Neseme si z časů socialismu z toho následky!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Fridrich 8.11.2019 9:32

15. dubna 2015 jsem napsal :

My jsme museli na nátlak cara Stalina Marshallův plán odmítnout a 40 let zůstat v zadrátovaném, nesvobodném a nevýkonném ( mimo zbraně ) koncentráku. Některým zdejším soudruhům se po tom evidentně stýská. To přece bylo radosti když vysháněli toaletní papír a dalších stovky nedostatkových věcí - nebo dokonce výjezdní doložku s devizovým příslibem do Jugoslávie ( poloviční Západ.. ).

Soudruzi pozor - hádanka pro nostalgiky po vládě " zlatých komunistů " : Uteklo po II. světové válce víc lidí na Západ, nebo na Východ ?

A druhá : Jaké výrobky k nám, nebo do světa kromě ropy a plynu z navrtané matičky Rusi vlastně Rusko vyváží ? Pomohu vám - zbraně, zbraně, zbraně....

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 8.11.2019 8:36

Ano.

Měl jsem to podobně, akorát o deset let dřív. A když ještě deset let vydržím, budu mít taky půl života ve svobodě.

Děkujmež bohům, jsou-li nějací, že komančové šli před třicítkou let konečně do perdele.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Štípek 8.11.2019 7:58

Jo!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Havelka 8.11.2019 7:40

Ano.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Písařík 8.11.2019 7:39

Pane autore, jsem o generaci starší a zažil jsem trochu více socializmu i rok 68 a 89. Dovedu pochopit, že ti, kteří se jen vezli a moc se nenamáhali se mohou cítit ublíženi, protože nyní musí pracovat, když chtějí něco mít. Nedařilo se mi za sociálizmu špatně, ale musel jsem pracovat a nejen být zaměstnán. Po r. 1989 tedy v r. 1992 jsem začal podnikat a zjistil, že za svou práci mohu dostat víc, ale taky prohry jsou jen moje, přesto jsem nesmírně spokojen, protože mám to, co si udělám. Ale i v mé generaci jsou lidé, do kterých byste neřekl, že budou tvrdit, že za socializmu byly všude stejné ceny, nebylo třeba běhat po obchodech, nechtějí pochopit, že za pět peněz nedostanou kvalitní zboží, tvrdí že nebylo nejhůř, leccos se dalo SEHNAT, že dráty na hranicích byly proto, aby k nám nepronikali nepřátelští špióni a že do zahraničí s Čedokem mohl každý, kdo na to měl a vystál si frontu a navíc tvrdí: NA CO JE SVOBODA, KDYŽ NA CESTOVÁNÍ NEJSOU PENÍZE. Rezultát: Nespokojenci jsou v každé době, s tím se nedá nic dělat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Salajka 8.11.2019 7:39

Díky dvouleté existenci Skautů /Junák/mě minul pionýr, pak jsem získal modrou, ale jinak vidím minulost jako autor. Po roce 2000 se mentální mapa vyspělých evropských zemí (i USA) začala měnit a v současnosti jsme v éře vykořenění "Bronzové skály moci státní " a její nahrazování agresivními strukturami dobře organizovaných příchozích, politicky nezodpovědných subjektů a hnutí - především neziskovek a vymývání mozků pod záminkou vzdělání pro všechny. Předání rozhodování do rukou radikalizovaného studentstva (mimo jiné pod záminkou klimastrachu) má svůj pandán v našich padesátých letech , kdy studenti měli rozhodující hlas v tom, kdo smí studovat a kdo je hoden být profesorem. Pokud nezapomeneme, čím prošli naši předci a my v dobách budování lidově lidovládné společnosti , můžeme pomoci západu s diagnózou toho, co je skutečný celoevropský problém současnosti.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Kanda 8.11.2019 6:11

Autore, cítím to úplně stejně a lépe bych to napsat nedovedl.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Mařák 8.11.2019 5:53

Ano, přesně tak.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Vodvářka 8.11.2019 5:31

Mám to stejné jako Vy, pane Dřevojánku. Díky za článek.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Flaška 8.11.2019 5:10

Podepisuji každé slovo .

• reagovat
• nahlásit příspěvek