P. Boublíková 7.3.2015 6:57

Re: Dan zde opakuje

Souhlas. Ne ze bych se obešla bez jediného zahlavce - to bych kecala, taky mám jen jedny nervy a ty občas ujely. Ale plánovitě, promyšleně jsem nikdy děti fyzicky netrestala, ani placnutim na zadek. A šlo to.

Ovšem Stehlíková ma pravdu v tom, že psychické tresty mohou být velice brutální, rafinované a "neviditelné". Když nemají rodiče rozum, mohou dítěti ubližovat jak bitím, tak psychickým týráním.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Vodvářka 7.3.2015 6:51

Re: Dan zde opakuje

Pan Drápal má pravdu a nemá ji pan Kadlec. Pan Drápal ve svém článku nepíše nic o bití dětí, jen připouští kus pravdy pana doktora Klimeše.

Každé dítě je jiné, některému stačí domluvit, zvýšit hlas, druhé potřebuje pohlavek nebo plácnutí. Rodič dobře ví, co na jeho dítě platí a co je marnost.

Pan Drápal má navíc pravdu, že jsme neustále zaplavováni "experimenty" sociálního inženýrství, kdy normálně fungující rodina /tedy heterosexuální pár se svými vlastními dětmi/ je již marginálním jevem. Poslední návrhy z úřadu paní Marksové-Tominové o povinnosti dělení mateřské dovolené mezi matku a otce je další perlou v uvedeném.

Jasně, že nelze dítě týrat. V každé době, každé společnosti se najde podobný úchyl, který považuje dítě za předmět své frustrace, sexuálního vybití, za hromosvod, na kterém si bude chladit žáhu. Řešení není podezřívat všechny rodiče, že tak konají, ale vyhledávat a řešit ty, kteří to nezvládají.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Boublíková 7.3.2015 6:49

správně jste upozornil

na různé podivnosti ve společnosti, ve škole i v rodinách. (Na fyzické tresty mám jiný názor, ale o tím ted psát nechci.) Co me zarazilo je, že jste sebevraždu obviněného otce z Nýrska "vyřešil" drobnou poznámkou v závorce. To vám přijde normální - aby se chlap, na kterém je závislá žena a dvě malé děti, oběsil, jakmile mu socialka odveze děti k příbuzným? To je dnes normální - takové zbabele a bezohledne chlapske chování? Takoví muži půjdou do války - kdyby bylo nejhůř? No to to dopadne.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Dvořák 7.3.2015 4:15

Re: V pracovním vytížení matek to určitě nebude.

Žije v naší republice jisté specifické etnikum. Dnes už tady máme jejich třetí až čtvrtou generaci, která nikdy nechodila do práce. Nechodili otcové ani matky, tedy rozhodně nejde o "odosobnělou kolektivní výchovu", ale přesně naopak. Každému dítěti se dostane přísně osobní výchovy, kdy ho rodiče zaučují, často tak říkajíc v terénu, tedy přímo na místě samém.

Což ovšem vůbec nevylučuje, že se dětem nedostává i kolektivní výchovy, kterou prožívají každý den, neboť všechny děti jsou neustále pod dozorem všech rodičů onoho specifického etnika.

Rozhodně tedy nemám dojem, že by to nějak zlepšilo jejich výchovné výsledky. Děti jim zcela určitě nejsou odebírány proto, že by na ně rodiče křičeli nebo jim občas i nějakou flákli.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kanioková 7.3.2015 3:48

No... tak to jste k ní až moc shovívavý...

Tihle fanatičtí "obhájci" nových pořádků a práv na kdeco, s plnou pusou frází o "důstojnosti" - to jsou prachsprostí levičáčtí kolektivisti, kteří absolutně ignorují základní fakt, že KAŽDÝ člověk je originál a na každého platí něco jiného. Klimeš mě sice při debatách k Michalákovým štval, ale tady s ním souhlasím absolutně.

Ti Pachatelé Dobra jsou příčinou úpadku naší civilizace, dobrovolnou sebevraždou. Děcka se nenaučí respektovat pokyny rodičů, pak kantorů, pak si v dospělosti "se svými životy neví rady" a sahají po drogách, protože okolí bude na jejich "důstojnost" kašlat tuplem. A budou z nich puberťáci nejmíň do padesátky, kteří se nebudou umět pořádně postarat o svou vlastní rodinu, natož o své stárnoucí předky..

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 7.3.2015 2:52

Re: Dan zde opakuje

No, byl jsem vychováván, vychovával jsem - musím se pochlubit, že potomci jsou vychováni dobře - a pravím, že se mýlíte.

Ono opravdu jsou situace, kdy plácnutí na zadek je lepší než hodinu kecat něco, čemu robátko stejně není štont porozumět. Zajisté chápete rozdíl mezi výchovným pohlavkem a zmlácením dítěte do modra.

Náš středoškolský profesor vyznával zásadu Makarenko nemakarenko dobře mířená rána udělá své - ganglia poskočí a v zabedněné hlavě se může učinit jasno. A rozdával lepance, když rozvernost či drzost studentstva překročila míru jeho tolerance. Nám to nijak nevadilo - netahal naše klukoviny do sborovny a nedělal z prdu kuličky (například z holdování tabáku na toaletách nebo z instalace paruky na bystu Lenina).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 7.3.2015 2:40

No, ona ta Džamila balená kobliha

je stručně řečeno nebezpečný magor a dobroser.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vintr 7.3.2015 1:19

Re: Dan zde opakuje

Dítě není nepopsaná kniha, každý se už rodíme s nějakými povahovými rysy, takže zevšeobecňovat zkušeností s jedním dítětem na jiné děti nejde. Pokud se s dítětem nedomluvíte po dobrém, je občas nutná demonstrace fyzické převahy dospělého, aby vás dítě začalo brát vážně. Toto se samozřejmě nesmí zneužívat na vynucování hloupostí, ale opravdu jen ve vážných případech. Touto demonstrací samozřejmě myslím plácnutí přes zadek brzprostředně v situaci, která to vyžaduje. Rozhodně za zvrhlé považuji "exekuce" typu: "udělals něco špatně, teď dostaneš nářez" (nebo budeš mít zákaz něčeho, co jinak smíš dělat). Tohle opravdu křiví psychiku dítěte.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vintr 7.3.2015 0:51

Začátek tohoto "vývoje"

je v tom, že ženy, místo aby vychovávaly své dětí, svěřily tuto svou povinnost a právo cizím lidem, aby mohly jít do práce. Dnes už tady máme třetí až čtvrtou generaci, která je produktem odosobnělé kolektivní "výchovy". Není to jistě jediný důvod, proč dnes společnost funguje (přesněji nefunguje) tak jako dřív, ale je to určitě důvod velmi významný.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

O. Kadlec 7.3.2015 0:12

Dan zde opakuje

své obvyklé úhybné manévry - např. "mluvíme zde o plácnutí malého dítěte na zadek". Ne, nemluvíme, Dane. Mluvíme o bití dětí rodiči.

Společnost se vyvíjí (k dobrému i horšímu, jako vždy před tím) - my se vyvíjíme s ní. Své dvě starší děti jsem ještě tělesně trestal, dvě mladší děti nikoli. To druhé je evidentně lepší, za to první se stydím - ale co jsem měl dělat, když sám jsem byl bit jako žito do 15 let! No - byl jsem sígr. Ale nevěděl jsem, že to jde jinak.

Jenže tehdy (před pětadvaceti lety) se v našem společném (mém a Danově) prostředí šířilo tak úděsné učení o výchově dětí v křesťanských rodinách, že jsme se tomu s manželkou vzepřeli a postupně se naučili, co jsem neznal: výchovu dětí bez rány.

Kdo nevěří ať to zkusí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek