19.5.2024 | Svátek má Ivo


Diskuse k článku

SPOLEČNOST: Chybějící přechodové rituály

V jednom ze svých předchozích článků jsem psal o poprasku, jaký na některých amerických vysokých školách vyvolal letáček se slovy „It is O. K. to be male“ (česky „Je v pořádku být mužem“).

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
E. Derat 23.8.2019 9:43

Re: Dvě poznámky

Tak nejde jenom o to, ale vyškolit mladé muže k ovládání zbraně pokládám za správné. I za zvýšení jejich fyzické kondice, bohužel dnes řada rodičů toto podceňuje, obzvláště matky tzv. samoživitelky. A i ve školách by měl být na to být kladen daleko větší důraz, je tragické, že cca 50 % dnešních dětí neudělá kotoul, nevyšplhá se po provaze atd. O obezitě dětí, cukrovce druhého typu nemluvě.

J. Anděl 23.8.2019 9:46

Re: Dvě poznámky

Ano, je to smutné, naprosto souhlasím. Jen mám, jak píšu v druhém příspěvku, pochybnosti o míře zodpovědnosti státu. Tedy jako liberál, mohu-li si dovolit to tak formulovat.

O účelu obrany státu nepochybuji, tam je to naopak právě doména státu.

J. Anděl 23.8.2019 9:43

Re: Dvě poznámky

Upřesním: účel vojenské služby je naučit občana bojovat, bránit zem v případě napadení.

Efekt dělání z chlapce muže je vedlejší.

Pokud nechceme, aby stát občany vychovával, zbavoval nenávisti, dělal z něj slušného, tolerantního, korektního člověka, neměl by, podle mě, ani dělat muže z chlapců. Neměli bychom to, domnívám se, od něj požadovat a očekávat.

To je doména rodiny, kmene, komunity. Dnes se nepříliš šikovně (resp. blbě) říká občanské společnosti. Blbě proto, že se za tím opět skrývají instituce, jen jiné.

E. Derat 23.8.2019 10:51

Re: Dvě poznámky

No, nevím jestli k obraně vlasti nejsou potřeba muži, zda stačí chlapci. Někdy se až v boji z chlapců stávají muži. ZŠ, VŠ, Junák, vojna atd. je také o socializaci člověka, i když je to nepěkné slovo. Toho dnešní rodina není schopna, obzvláště když jsou rodiny neúplné. Já mám dodnes z vojny (80-82) dva přátelé, jeden je poměrně známý výtvarník, kterého chválil i A. Born, a druhý je pozdější senátor a ministr Džula Julínek, který byl rok naším útvarovým lékařem. A v řadě věcí ohledně zdravotnictví mi pomohl, když bylo nejhůř. Ale, jinak s vámi souhlasím, také preferuji co nejmenší zásahy státu do života člověka.

R. Langer 23.8.2019 11:01

Re: Dvě poznámky

Ano, v tomto s vámi souhlasím. Ono sice platí, že co mě nezabije, to mě posílí, ale také "všeho s mírou". ;-)

M. Prokop 23.8.2019 9:48

Re: Dvě poznámky

Čtvrt roku by byla drahá sranda k ničemu. Dnešní válčení už je někde jinde. A peníze by chyběly na potřebné profíky.

J. Vintr 23.8.2019 10:14

Re: Dvě poznámky

Obávám se že v nedaleké budoucnosti Evropu možná čeká válčení v ulicích měst proti nepříteli, který se infiltroval do společnosti. Jedinou použitelnou taktikou budou ruční střelné zbraně v rukou lidí, kteří je umějí použít. Na to by čtvrt roku stačilo až až.

R. Langer 23.8.2019 11:06

Re: Dvě poznámky

To si nemyslím. Co myslíte, že je potřeba se vlastně naučit?

Z. Lapil 23.8.2019 11:53

Re: Dvě poznámky

Válčení je opravdu někde jinde, ale přeci jen je právě pro případ pouličních bojů užitečné nepodlehnout reflexu vyložit se z okna a sledovat tu zajímavou podívanou.

Spíš než vojna mi v té souvislosti chybí hry na vojáky.

Zaujalo mě: měl jsem nedávno v ruce knížku Dana Simmonse; americké fantasy a horory. K novému, snad i přepracovanému vydání po snad třiceti letech měl dlouhou předmluvu/esej až studii. Základní myšlenka: v 50. letech měly děti (v USA) akční rádius o poloměru nějakých 20 km - v podstatě kam školák dojede na kole, tam něco podnikne a vrátí se, jak krásně formulováno v Tomu Sawyerovi, "ještě tento týden". Od té doby se ten akční rádius smrsknul na sezení u počítače, protože i do školy je dítko vozeno autem.

Osobně jsem před několika málo lety způsobil celotáborový šok, když jsem se coby prostý účastník vydal do lesa na noční bojovku BEZ MOBILU. Ale taky dobrý - museli organizovat pátrací akci a tak. Nic vážného se nestalo, jen strašidlo se závěrečnými pokyny opustilo stanoviště v domnění, že už všichni prošli, takže jsem podnikal hvězdicové výpady ve snaze najít další fáborek; takový ovšem neexistoval.

J. Jurax 23.8.2019 20:59

Nesouhlas. Nebyla.

A dnešní válčení je někde jinde jak kdy a jak kde.

Za čtvrt roku dobrého výcviku se dá udělat bigoš polní vzduchem chlazený i z mamánka. Nebude umět ovládat tank ani PL rakety, ale pěchotní zbraně a taktiku boje družstva až čety. Ne všude jsou třeba supervycvičení profesionálové, kterých stejně nebude nikdy dost, protože jsou drazí.

R. Dubravský 23.8.2019 9:48

Re: Dvě poznámky

Obávám se, že jste to pořekadlo špatně pochopil. "Voják se stará, voják má" v praxi znamenalo "co voják potřebuje, to si ukradne".

E. Derat 23.8.2019 10:32

Re: Dvě poznámky

To také, ale také třeba, že když maká ve výstrojáku tak vymění košily kuchaři za štangli salámu atd. V každém případě, jste nemohl nic od nikoho čekat, tedy jste se musel postarat sám o sebe.

J. Jurax 23.8.2019 21:25

Nikoliv.

Voják se stará, voják má rozhodně nebylo o tom, že šlohne co vidí, resp. co potřebuje.

Ale starající se voják měl třeba dvě vycházkové knížky, uměl zorganizovat průnik piva do kasáren v množství větším než malém s případným doručením až do basy, zvládl zašít se do služby dozorčího autoparku při chemických prověrkách a nechat se vyreklamovat náčelníkem pro týl z pořadového výcviku nebo pobíhání v atombordelu, aby si s ním zahrál šachy nebo napsat za dopoledne místo polního výcviku s kopáním zákopů za líného furťáka bez básnického střeva posudky na půlku roty jdoucí do civilu podle jednotného mustru na (skoro) vzorného vojáka výměnou za mimořádnou dovolenou ... :-)

J. Kanioková 23.8.2019 18:30

:)))))))))

A. Alda 23.8.2019 9:07

Feminisace společenského millieu

se projevuje spoustou drobností, které ve svém souhrnu vytvářejí upadající společnost (upadající zde jako ztráta schopnosti sebeobrany a seberozvoje).

Například přídavné jméno z podstatného jména kluk, je klukovský, avšak v televisi, časopisech, novinách (ba i ve školní čítance jsem to našel) se prosazuje zcela nesprávný tvar "klučičí" podle vzoru holčičí. Kde se to vzalo? No přece u matek bez manžela, který byl svou mluvou učil děti i mužskému slovníku. V základních školách jsou pedagogické sbory prakticky totálně feminisovány, což dříve bývalo jen ve školách mateřských. Sborovny středních škol se tomu začínají pomalu blížit. Obvodními praktickými lékaři pro děti i pro dospělé jsou dnes už také skoro jen ženy. I v justici ženy výrazně převažují nad muži. O různých úřadech ani nemluvě, od úřadů obecních až po ministerstva - všude je převaha žen. Ryze ženský pracovní kolektiv je dnes ve sféře bílých límečků běžný, ryze mužský se vůbec nevyskytuje. Jen u těžších dělnických profesí lze najít ryze mužský kolektiv.

Muži jsou vychováváni a formováni převážně ženami od útlého věku až po ranou dospělost. To se samozřejmě nemůže neprojevit. A také se to projevuje. I parta mužů třicátníků je dnes zženštilá!, byť by mezi sebou zrovna žádnou ženu neměli.

K. Janyška 23.8.2019 8:48

Ano, jsou nedostatkovým zbožím.

Proto je úplně běžně nazýván hrdinou každý, kdo prdne silnějí, než ostatní.. Dzp.

F. Houžňák 23.8.2019 8:22

"Pastýřská zkušenost", zajímavý výraz,

na holích, na holích?

J. Anděl 23.8.2019 7:15

Držím palce při setkání otců

Výborný článek. Nejen, ale i proto, že připomíná časy, kdy byl NP tématicky bohatší. Tedy než dorazili v plné síle uprchlíci, klimatická panika a kampaň metoo.

A přitom i v těchto třech tématech se zrcadlí míra zralosti mužů.

O chybějících přechodových rituálech (především pro muže, neboť nemenstruují) jsem slyšel poprvé už snad před 25ti lety. Nepíšu to, abych shazoval tenhle článek, že je opožděný, jen že to téma znám. Slyšel jsem ho od ženy a jakkoliv se mi její postřeh jevil přesný, její výstupy mě odrazovaly - teď to berte s rezervou jako vzpomínku na dojem hloupého a hodně nerozvážného mladíčka - připadalo mi, že prostě neví, co to znamená být muž.

Takže teď se mi líbí některé aktivity, které nezastírají některé naše vlastnosti, jako je hrubost, jednoduchost či agresivita, nýbrž je bez potlačování kultivují. V tom informačním maglajzu se najdou i takové. Je mi sympatický Elliott Hulse, kombinující v jistém (mně sympatickém) smyslu prototyp Barbara Connana a esoteriky.

Na závěr si neodpustím (s ohledem na to, že se považuji za věřícího, v jistém smyslu i sebe)kritiku. Jak to napsat jednoduše? Kromě řady dobrých věcí to bylo křesťanství, které začalo učit muže, že život je práce a odříkání bez radosti. (Mnohý obyčejný) chlap však potřebuje při své práci a sebeobětování cítit uspokojení, potěšení. A pak, mám dojem, potíralo náboženství v mužích křesťanech zdravou agresivitu (nešlo-li o bojovníky Boží). Potíralo, krotilo v kostelích, nikoliv kultivovalo. Píšu to proto, že jsem se na konci článku neubránil pochybnostem, jaké to setkání otců bude. Z respektu k autorovi však pochybnosti držím na uzdě. Zajímalo by mě víc. Přeci jen jde o aktivitu v domácím českém prostředí, to je samo o sobě (lokální) plus.

J. Anděl 23.8.2019 7:18

Re: Držím palce při setkání otců

A mimochodem postřehy pana Drápala k filmům skvělé.

J. Vintr 23.8.2019 8:38

Re: Držím palce při setkání otců

Je to krásně vidět na novém zpracování kultovních filmů o Vinnetouovi a Old Shatterhandovi. Chybělo tam jen udělat z těchto hrdinů homosexuální partnery.

A. Alda 23.8.2019 8:52

Ano.

Kde zmizeli hrdinové původních německých mayovek?

R. Langer 23.8.2019 11:07

Re: Držím palce při setkání otců

Ono je natočeno něco nového, nebo máte na mysli ten podivný francouzský (či čí) seriál?

J. Zaorálek 23.8.2019 15:31

Na to jsem se odmítl dívat.

J. Pospíšil 23.8.2019 5:14

Sociální politika tomu nahrává.

Zejména když se do toho zapojí babičky. Rodiče se rozvedou, dítě je přiděleno matce, Už z toho plynou sociální výhody. Když se matka rozhodne, že na výchovu dítěte nestačí, hledá se náhradní řešení, Tu se prirozeně nabídne babička a stane se opatrovnicí a pěstounkou. To jde sociální podpory nejvíc. Sousedé vidí, že rozvedený muž tam bydlí, děti tam bydli, rozvedená natka tam bydlí. Babička to správcuje a pobírá ty sociální dávky.

P. Dvořák 23.8.2019 7:01

Re: Sociální politika tomu nahrává.

Specifické etnikum se ani nenamáhá s takovými pitomostmi, jako je svatba a rozvod. Prostě BUM-BÁC! a spratek (resp. tři a víc) je na světě, babička nedlouho nato opatrovnicí.

Díky skvělému sociálnímu systému jsou už doslova profesionální opatrovnice z řad neetnických.

E. Derat 23.8.2019 8:30

Re: Sociální politika tomu nahrává.

No, ona to dnes není výsada jenom specifického etnika, cca 50 % spratků se rodí mimo manželství, a díky skvělému sociálnímu systému jsou pak skoro všechny tyto matky tzv. samoživitelky.

R. Langer 23.8.2019 11:09

Re: Sociální politika tomu nahrává.

Ty ovšem takové prachy zdaleka nedostávají...

J. Jurax 23.8.2019 21:31

Ovšem dlouhodobě bydlí v jednom bytě s otcem svých dětí. Mladý pán je ovšem pro forma hlášen u maminky. Samoživitelské výhody a dávky jsou pak příjemným benefitem.