Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
ŠKOLSTVÍ: Spolčení pohodlných hlupců
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Josef 27.1.2010 15:50Re: Matematika možná, Nemas tak docela pravdu. Napr. algebra jest velka cast stredoskolske i zakladni matematiky a byt v ni rychly a uspesny zavisi predevsim na schopnosti pamatovat si a mit v malicku vsechny operace. Podobne jako velka nasobilka, ta take visela na dobre pameti. |
|
|
Jenda 27.1.2010 15:48Re: návrh Moje taky. Ovšem v případě "vhodně" vybraných knih (o což se "češtináři" usilovně snaží) je to práce pro vraha a vyrobení výcucu o přesně určené délce tomu dává korunu. Neexistuje ůčinější způsob jak dětem znechutit veškeré čtení než povinná četba. |
|
|
Jan Kubalcik 27.1.2010 15:44Děkuji Promluvil jste mi z duše. |
|
|
Sš 27.1.2010 15:43Nemusí mít každý maturitu. Kdo se není schopen naučit tu trochu primitivní matematiky, co je zapotřební k maturitě, ten nechť žádnou maturitu nemá. |
|
|
Pavel72 27.1.2010 15:40Re: Nejen matematika, JA bych byl opatrnrejsi, na zakladkach pribyva predmetu jako hub po desti, vselijake klony obcanky ala vychova ke zdravi, etika, povolani a kdo vi co jeste. Na ukor ceho, myslite, ze to bude? Jasne, matematiky a cestiny. Dnes je problem, aby decko pochopilo, na co je vubec tazano a pak aby dokazalo sesmolit odpoved. Sam jim to uvadim na prikladu, kde otazka zni, "co je to kralik?" a oni odpovidaji "Kralik ji travu" a do tohoto prostredi zasazovat jeste ucetnictvi? Skoro kazdy decko umi odpovidat jako politik v TV debate - odpovi na vsechno, jenom ne na to, na co se ptam... |
|
|
portwyn 27.1.2010 15:38Einsteinova vysvědčení lze vidět v jeho muzeu v Bernu. Je to nenápadný dům s podloubím, tuším na levé straně, jdete-li po Kramgasse směrem nahoru. Jinak jedním z těch hlupáků učitelů, kteří Einsteina buzerovali a nechápali ;-) byl Hermann Minkowski. V sám jistě víte, kdo to je a co je Minkowského prostoročas, ale pro ostatní http://en.wikipedia.org/wiki/Hermann_Minkowski |
|
|
portwyn 27.1.2010 15:33Ještě k tomu Einsteinovi - mj. pro R. Není pravda, že měl Einstein špatný prospěch z matematiky. Cituji z Wikipedie: "Traduje se pověst, že v matematice propadal, ale není to pravda. Příčinou je změna známkování, která způsobila v pozdějších letech zmatek." Střední školu Einstein nedokončil především kvůli stěhování z Německa do Itálie. A dále: "v 16 letech, 1895, se přihlásil na přijímací zkoušky na Eidgenössische Technische Hochschule, ETH (Spolkovou technickou vysokou školu) v Curychu. Ve fyzice a matematice sice dopadl na výbornou, ale propadl v ostatních předmětech. Bylo mu doporučeno dokončit střední školu a přihlásit se znovu. Odmaturoval na Kantonální škole v Aarau v roce 1896. Při druhém pokusu již byl na curyšskou Polytechniku přijat.", případně "Lacking the requisite Matura certificate, he took an entrance examination, which he failed, although he got exceptional marks in mathematics and physics." v anglické verzi. |
|
|
R 27.1.2010 15:32Re: Podle mně Einstein a podobní géniové matematiku ve škole často neuměli. Hm, zrovna na maticový počet jsem dost tvrdě narazil. Na gymplu jsme nic takového nebrali a na vyšce, jak se brala v prvním ročníku matematika napůl jako opakování a napůl jako síto, asi automaticky předpokládali, že to máme umět. A čas na to někde probrat vztahy a vstřebat je do sebe, abych mohl příklady z této části matematiky počítat, na vysoké škole jaksi nebyl. No, v prvním ročníku jsem matematiku jaksi udělal a dále potom už tento předmět nebyl. A v ostatních předmětech v mé specializaci na vysoké škole chemickotechnologické Pardubice se už maticový počet nikdy neobjevil..... |
|
|
Zdenek 27.1.2010 15:30Noviny a televize Všem doporučuji pozorně poslouchat informace televize a číst noviny. Většinou neznají ani matematiku na úrovni Základní školy. |
|
|
Apea 27.1.2010 15:29Re: Jo, ale na jiných školách Lidé dobří, směšujete dvě věci. a) Ano, prumka bez matematiky je nesmysl a maturovat by se tam z ní mělo. Bývaly doby, kdy se na tomto typu škol matematika učila a maturovalo se z ní. b) Dnes se na řadě průmyslovek matematika neučí a nematuruje se z ní. To je empirický fakt a tudíž to nemá smysl popírat argumentací, že je to absurdní. |
|
|
Pavel72 27.1.2010 15:28Re: ono to začíná u učitelů - Jako ucitel se ze statnich maturit pomerne pravidelne pomocuji, jaky mam z nich strach. Vitam dalsiho odbornika z divacke tribuny. Je videt, ze tomu fakt rozumis, drive 30, dnes 16 a je jasne, kdo za to muze. Nejsi ty nahodou odbornik na globalni oteplovani? |
|
|
V.Novák 27.1.2010 15:23Málokdy mohu tak jadnoznačně a bezvýhradně souhlasit. Tak si to užiju - souhlas! |
|
|
portwyn 27.1.2010 15:23Re: ta slečna je s prominutím blbá Podobně se zaměňuje "miliarda" a "bilión". Překladatel nebo novinář klidně napíše, že na Zemi má za pár let žít 10 bilionů lidí, protože za prvé neví, co je to bilión a za druhé nezná rozdíl mezi US a UK angličtinou (1 000 000 000 = milliard v UK, billion v US) |
|
|
mp 27.1.2010 15:22vnesení světla matematika je věda o strukturách; proto ty vzorečky zachycují strukturu ve vší obecnosti, a podle ní je vystavěno třeba stéblo nebo mrakodrap; neznat strukturu je něco jako chtít dělat medicínu bez znalosti anatomie (jistěže to jde, ale šli byste k takovémuDr.?) |
|
|
R 27.1.2010 15:19Re: ono to začíná u učitelů Proto si mohli před 100 a více lety dovolit na tehdejších středních a vysokých školách nechat žáky a studenty šprtat nazpamět celé stránky textu a třeba ještě latinského, oni prostě byli v průměru tak chytří, že zvládli to šprtání a ještě měli čas na pochopení učiva. Proto nebyl větší problém před 40 lety učit se nazpamět pořád ještě spoustu věcí, protože v průměru tehdy byli ti žáci znatelně schopnější než dnes, vedle učení nazpamět zvládli to učivo i pochopit. A proto je dnes jako problém bezduché šprtání, protože dnešní středoškoláci prostě v průměru nemají takovou kapacitu, aby zvládli zárověň to šprtání i pochopení toho učiva. |
|
|
portwyn 27.1.2010 15:18A ani omylem netvrdím, že všichni učitelé M jsou dobří učitelé. Mají ale jiné chyby. |
|
|
JaS 27.1.2010 15:15Re: matematika- ano Máte pravdu i s tou češtinou. |
|
|
JaS 27.1.2010 15:14Současná blahobytná společnost založená na technických vymoženostech umožňuje lidem být stále hloupější, což velmi vítají producenti reklamy a politici. Možná proto ta tendence nepožadovat po lidech zdravý úsudek založený na základní matematice... |
|
|
portwyn 27.1.2010 15:14Ono se to chystá už se objevily pilotní projekty. Ne tedy na podvojné účetnictví, ale celkově na finanční gramotnost. (Jinak je..tedy má být finanční M součástí výuky v 9. ročníku ZŠ.) Mimochodem pokud se to podaří, budeme jedni z prvních v Evropě. |
|
|
kamil 27.1.2010 15:12matematika- ano Stát by měl garantovat, že maturant má jistý objem znalostí. Proto jsem zastáncem státní maturity s povinnou matematikou, cizím jazykem a češtinou. Protože znalosti většiny dnešních maturantů jsou slušně řečeno nedostatečné. Měli jsme ve firmě zaměstnance, samozřejmě měl maturitu, ale jeho znalosti odpovídali absolventu zvláštní školy. To není ojedinělý případ. Podobné zkušenosti se současnými maturanty mají i další firmy. Maturita je dnes degradována na něco, co musí mít každý a tak to i pak v praxi vypadá. |
|
|
R 27.1.2010 15:11Re: ono to začíná u učitelů No, protože dříve 40 - 60 % lidí šlo na učnáky nebo rovnou ze základní školy do práce. Na střední školy s maturitou šel jen ten chytřejší zbytek a na vysokou ještě jen pár procent z toho zbytku. A před takovými 100 lety 80 - 95 % lidí šlo po základní škole rovnou vydělávat do práce a jen pár procentní nejchytřejší elita šla na střední školy, o vysokých nemluvě. Třeba taková kapacita jako konstruktér Ledwinka, který položil základy konstrukce nákladních i osobních tatrovek, začínal pracovat už nějak ve 14 - 15 letech okolo roku 1895, jako učeň pomáhal při stavbě prvního automobilu kopřivnické Tatrovky Prezident. Ten myslím neměl ani regulérní střední školu, natož vysokou..... Dneska by člověka s takovým vzdělánímposlali maximálně čistit záchody.... |
|
|
portwyn 27.1.2010 15:11Omyl na omyl 1. PdF není poslední šancí. Vždycky ještě můžete dělat nějaká ta "environmentálně genderová studia", "cestovní ruch" nebo "management" kde budete mít zaručeně o dost míň práce než než na PdF. Je pravda, že je o ni menší zájem, protože studium se nevyplatí. 2. Dřív bylo ve třídách 30 dětí, ale více méně držely hubu. Dnes se svobodné osobnosti o hodině honí po třídě a když je máte uklidnit, padne na to 50% času z hodiny. Holt nemůžete mít najednou svobodu i vědomosti. 3. Ve třídě nebývá 16 dětí - tedy pokud chce škola ekonomicky přežít. Cokoli pod 22 je ztrátové. Typický počet dětí u nás je 25-28. 4. Většinu učitelů matematiky by povinná maturita VELMI potěšila. Získali by další páku: "Chceš se místo studia válet po zemi nebo za rohem hulit cígo? Klidně. Ale neodmaturuješ." |
|
|
JaS 27.1.2010 15:09Souhlasím s tím, že matematika (ta středoškolská) rozliší lidi na chytřejší a hloupější, což se samozřejmě těm hloupějším nelíbí. Největší hluéák se dneska naučí mačkat tlačítka čehokoliv, třeba mobila nebo klávesnice počítače (nebo šlapat na plynový pedál velkého terénního auta) a může pak zářit jako hvězda - až do chvíle, kdy potřebuje zapojit mozek. Jenže ten okamžik je pro lidstvo podstatný! Když přijde průšvih, tak jsou potřeba lidi, kterým to myslí a ne přiblbé celebrity. |
|
|
portwyn 27.1.2010 15:03Ad Einstein - Konečně!! Oblíbený mýtus o Einsteinovi, který nic neznal a všechno vymyslel je opravdu mýtem. Einstein měl potíže ve škole ze dvou důvodů - nejdřív nechodil na hodiny, protože už všechno uměl. Později jej Minkowski kritizoval za lenost, protože věděl, že Einstein má na víc (a měl pravdu). Děkuji, pane Čermáku. |
|
|
R 27.1.2010 15:03Re: návrh Povinná četba za rok byla zhruba 12 knih, to byla jednu dobu moje dávka knih k přečtení na 3 - 4 dny. A to ještě byly většinou útlé knihy, tak do 100 stránek, přečíst to k tomu se snad může přinutit každý. |
|
|
lucinapes 27.1.2010 15:02ono to začíná u učitelů dnes mladí neumějí ani mateřský jazyk, tím méně matematiku. Je pozoruhodné, že mezi staršími (spíše starými) lidmi je daleko víc těch, co nedělají hrubé chyby v písemném projevu, a tu nenáviděnou maturitu z matiky většina z nás, dříve narozených, zvládla bez problémů. Možná, že to bylo tím, že učitelské ústavy produkovaly kvalitnější absolventy, a taky to nebyla pro uchazeče o pedagogické vzdělání ta poslední šance, jak se dostat na vejšku. Dřív bývalo ve třídách přes 30 dětí, dnes mají "pedagogové" problém zvládnout dětí 16, a přesto výsledky jsou viditelné na každém fóru. Těch státních maturit se nejvíc bojí učitelé. |
|
|
brtník 27.1.2010 15:00Re: Podle mně Einstein a podobní géniové matematiku ve škole často neuměli. Forma zápisu rovnic, tak jak ji předkládáte je ve své různosti velmi výhodná. Formu ax+by+cz=d je sice základní, ale pro další použití dost nevýhodná zápis ax1+bx2+cx3=d je mnohem výhodnější pro maticový počet pro tvorbu redukovaného tvaru rovnic kdy indexy za jednotlivými x Vám rovnou určují sloupce redukované matice. Takže jednotlivá značení jsou výhodná pro další zpracování systému rovnic. Aby bylo jasno pro určení konkrétních hodnot pro jednotlivá x této soustavy potřebujeme takové rovnice 3. |
|
|
Valdez 27.1.2010 15:00Ano Naprosto s Vámi souhlasím. Rád bych zdůraznil, že matematika je předmětem založeným na logice a systematičnosti. To je její největší přínos v rovině vzdělávání s přesahem do všech ostatních oborů. Bohužel se setkávám s velkým množstvím "humanitářů", kteří si v diskusi na libovolné téma dokáží sami odporovat, protože jim chybí logika. A ještě malá poznámka na závěr: Milý Neviditelný pse, registrací diskutujících jsi u mne ztratilobrovskou část kreditu, pro nějž Tě téměř denně čtu. číst možná budu dál, na registrované partnerství se s Tebou nechystám! |
|
|
R 27.1.2010 14:54Re: ta slečna je s prominutím blbá Tím se právě pozná kvalitní překladatel. Že ví, kdy má tyhle údaje počeštit a převést na metrické míry a podobně upravit reálie a kdy je má ponechat původní. Kdysi bylo dobrým zvykem mít v knize k takovým věcem poznámky překladatele a redaktora pod čarou či na konci knihy vysvětlivky k věcem, které překladatel musel udělat, ale průměrný čtenář je znát nemohl a tak každá kniha byla i zdrojem určitého poznání. Dneska tento zvyk nějak vymizel. |
|
|
R 27.1.2010 14:49Re: Podle mně Einstein a podobní géniové matematiku ve škole často neuměli. Na symbolech ve skutečnosti opravdu nezáleží, ale nenaučte se je ve škole a neuděláte prakticky žádnou zkoušku. Já řeším úlohy tak, že vím, takový a takový vztah má takový a takový průběh, v takovém a v takovém bodu je nula nebo nějaká konstanta či obecně nějaký uzlový bod, ve kterém se dá ten vztah zachytit, a před konstantou má vztah třeba jiný průběh než za konstantou respektive uzlovým bodem a tak pokračuji, dokud ten výsledek prostě není. A obvykle je nebo byl na škole správný. Já přečtu respektive přečetl jsem na škole jednou, dvakrát příslušné stránky skript a ten vztah, podle kterého počítám,jsem měl v hlavě hotový. Vzorečky k tomu jsem mohl číst 10x, 20x a stejně jsem je po pár minutách neuměl, zatímco příklady, kde se ty vzorečky používaly, jsem dávnou uměl spočítat. Z toho soudím, že vzorečky jsou pro používání matematiky v podstatě zbytečné, není to nic jiného než berlička pro lidi, co ten vztah, který mají spočítat, znají málo. Důležité je mít v hlavě ten skutečný průběh. |
