Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
ŠKOLSTVÍ: Maturitní masakr? Ale kdeže…
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
P. Portwyn 8.6.2018 17:52Re: Příčiny propadu jsou tři P. S. To mi bylo jasné, jakmile jsem si přečetl Váš komentář :o) |
|
|
P. Portwyn 8.6.2018 17:51Re: Příčiny propadu jsou tři Protože ty ostatní neumí ani malou násobilku. |
|
M. Prokop 8.6.2018 17:09Re: Podle mě Jediný jakž takž zdůvodněný význam maturity je úplnost středoškolského vzdělání pro potřeby státu a obce jako zaměstnavatele. Všichni ostatní si kvalitu zaměstnance nebo studenta mohou ověřit sami a většinou to také dělají. |
|
|
J. Kanioková 8.6.2018 16:32Výborný článek a spousta skvělých komentářů. Díky. |
|
|
K. Janyška 8.6.2018 16:32Re: CO JE TO VZDĚLÁNÍ ? Věc se má úplně obráceně. Lidský svět je totiž spontánním řádem lidské interakce, tedy je řízený spontánními silami a to je jedinou možností přežití lidstva. A to je tak neuvěřitelné a složité, že to lidi nejsou schopni vůbec bez předpřípravy pochopit. A na školách neprobíhá ani ta. Nejsou učitelé a dokonce ani učitelé učitelů, tedy profesoři vysokých škol, kteří by takovému paradoxu rozuměli. Celou velmi složitou problematiku však popisuje na vědecké, a jen na vědecké, bázi tzv. kompozitivní teorie, tedy suma informací, navzájem provázaných a neodporujících si, získaná vědeckou kompozitivní, tedy skladnou, metodou společenských věd. Viz slavná kniha Kontrarevoluce vědy myslitele myslitelů, nositele Nobelovy ceny. A.F Hayeka. Dzp. |
|
|
K. Janyška 8.6.2018 16:32CO JE TO VZDĚLÁNÍ ? Vzděláním je to, co se dostane do hlav dětí, studentů a ostatních lidí, z platných informací o světě, přičemž je úplně jedno odkud. Není nic tragičtějšího, než tzv. vzdělání informacemi irelevantními. Z hlediska oborových znalostí a rozšiřovaných technických informací není problém tak velký. Všichni souhlasí s tím, že jedna a jedna jsou dvě a suma dalších takových a daleko složitějších vědomostí je přijímaná všemi jako samozřejmost a je to tak logické a v pořádku, pokud tedy nemluvíme o technice a strategii vyučování. Jsou to vědecky podložené a šířené poznatky a zkouší se z nich. Avšak z hlediska předání informací vyššího řádu, tedy vědění o lidském světě a principech, na kterých vyrostl a stojí je situce tristní a právě obrácená, než by měla být. Žákům, studentům a ostatním je vtloukáno do hlav, že lidský svět je organizací ovládanou lidmi a veškeré školní snažení je směrováno k tomu, aby do takového světa byli připraveni vstoupit a uměli se v něm pohybovat. Jenže takový svět neexistuje. |
|
|
J. Kanioková 8.6.2018 16:26Holt z něj rodiče "vychovali" nezodpovědného spratka
|
|
|
J. Kanioková 8.6.2018 16:23Ano Té poslední větě jsem uvěřila teprve až při dálkovém studiu.. |
|
|
J. Kanioková 8.6.2018 16:20Přesně ! se mnou laskaví omlouvací učitelé nesvedli nic.. Jedině tak za 2 z "mravů" :) |
|
|
J. Kanioková 8.6.2018 16:13Ano, ustupování z náročnosti výuky, přesně ! Známý, VŠ kantor už dávno tvrdil, že dřív musel kus prvního ročníku obětovat na doučení žáků učiva ze stř. školy. Ovšem že teď už musí leckdy doučovat i leccos ze základky.. |
|
|
J. Kanioková 8.6.2018 16:09Tak to já s Portwynem souhlasím absolutně, jako učitel ví až moc dobře, o čem píše.. |
|
|
J. Kanioková 8.6.2018 16:061*
|
|
|
I. Babková 8.6.2018 15:17Re: Je to JENOM "o maturitě"? Ti neúspěšní jsou velmi často studenti, kteří se pravidelně neučí, mívají vysokou absenci, celé studium proplouvají s "upocenými" čtyřkami, sem tam skládají nějaký ten reparát. To, co se někdy snad i naučili, dlouho neudrží. Studium však vyžaduje soustavnost, systematičnost, vytrvalost, píli, osobní nasazení. |
|
|
I. Babková 8.6.2018 15:07Re: Příčiny propadu jsou tři Je to smutné, numerické dovednosti dětí jdou rapidně dolů. U nás na škole dokonce někteří 18 až 20letí studenti pořád ještě objevují taje malé násobilky. Mnohem horší je však jejich znalost geometrie, na sš neumí použít pravítko s ryskou, kružítko či úhloměr. |
|
|
I. Babková 8.6.2018 15:00Hořekování nad neúspěšnými studenty Mnozí neúspěšní studenti jsou notoričtí flákači, mají vysokou absenci, celé studium prolézají s odřenýma ušima. Pokud se někdo pravidelně učí a přesto neodmaturuje, tak u něj lze předpokládat sníženou inteligenci. Maturitní test z počtů (základní úroveň) je výsměch práci pedagogů na gymnáziích a lepších odborných školách, neboť relativně úspěšně ho složí již kvartán nebo nadprůměrný deváťák (předpokládám, že asi neumí spočítat pravděpodobnost, neví, co je vektor a neumí využívat k efektivním výpočtům posloupnosti). Závěrečná zkouška středoškolského vzdělání by měla být diferencovaná podle typu škol a požadavků na dané obory. Stačí se podívat za kopečky k Němcům, tam to funguje už léta. Nebo se aspoň inspirovat u našich slovenských sousedů. Ti mají maturitu dvacetkrát levnější, už asi 3 roky mají i elektronickou verzi, test z angličtiny mají ve třech úrovních: B1, B2 a C1, ostatní jazyky v úrovních B1 a B2. |
|
|
O. Zuckerová 8.6.2018 14:59Povinná maturita z matematiky pro všechny je pedagogický paskvil a diktatura technokratických pseudoelit. F. Drtina (1861.1925), profesor pedagogiky na české univerzitě, proklamoval rozdílnost zaměření jednotlivých stř. škol na základě zamýšleného povolání žáků. Jazyková gymnázia mívají matematiku jako volitelný maturitní předmět a mělo by to tak zůstat. Ostatně logické myšlení a prostorovou představivost nekultivuje jen matematika, ale také hudba; ovšem kde je té dneska konec!! Typickým znakem dnešního školství je - jako ostatně VŠEHO - unifikace. Beethoven byl diskalkulik, který pořádně nesečetl tři čísla. Naštěstí na něm jeho mecenáš nechtěl maturitní vysvědčení z matematiky! |
|
|
A. Alda 8.6.2018 14:08Souhlasím, pane. Maturita je ukazatel, že mohu něco očekávat. Od maturanta prostě očekávám vyšší chápavost a schopnost učit se novému než od stejně starého člověka bez maturity. A to je hlavní smysl maturity - abych se právě na to jako případný zaměstnavatel mohl spolehnout. Nemohu-li se na to spolehnout, jsou samozřejmě peníze na celostátní maturitu zcela vyhozené. |
|
|
A. Alda 8.6.2018 14:05Inteligence je schopnost řešit nečekané problémy. Není vhodné zaměňovat ji za jiné vlastnosti organismu. I neinteligentního člověka lze vzdělat, má-li dobrou paměť - ale pořád zůstane hlupákem s dobrou pamětí. Znal jsem třeba člověka (vrstevníka), který uměl nazpaměť nejen kalendář, ale i telefonní seznam celého kraje, ale byl zbaven způsobilosti k právním úkonům, protože vyjma paměti už neměl prakticky žádnou jinou schopnost. (Na záchod tedy chodil sám... abych mu nekřivdil.) Ovšem casus rariores je třeba ponechati stranou. Nemá smysl zabývat se výjimkami mimo hlavní proudy: jen pro inteligentního člověka má vyšší vzdělání reálný smysl. |
|
|
Z. Lapil 8.6.2018 13:57Re: Je to JENOM "o maturitě"? Dril mizí, aniž by byl nahrazen. Přesně. |
|
|
Z. Lapil 8.6.2018 13:56Re: Je to JENOM "o maturitě"? V případě, že se jedná o zkoušku typu "buď uděláš třicet shybů za minutu (těch 30 jsem si vymyslel), nebo běž zase domů" je to absurdně mnoho. Protože to si vyzkouším v parku na stromě a když to nedám, nemá asi moc smysl na ten konkurs jezdit. U maturity mě těch 20% neúspěšných až tak nepohoršuje - zkouška je daleko méně předvídatelná a ze střední školy se, na rozdíl od VŠ, obvykle během studia neodchází. A co by to bylo za zkoušku, kdyby ji udělali všichni. Trochu OT: viděl jsem zajímavý dokument: v Berlíně existuje střední škola, zcela soukromá a za peníze, kde maturitu dělají lidi, obvykle něco přes dvacet, kteří střední nedokončili z "mimointeligenčních důvodů" - ten se chytil party, ta nosila moc barevné vlasy a nepohodla se s učiteli... Mj. jsem získal dojem, že v Německu je maturita otázkou několika půldenních zkoušek na "cizích" školách, takže kam se hrabe CERMAT. |
|
|
J. Malá 8.6.2018 13:52Re: Podle mě Tak vidíte, já znám. |
|
|
J. Malá 8.6.2018 13:51Re: Příčiny propadu jsou tři Jak se ty děti na vaše gymnázium dostanou, když nedovedou sčítat zlomky? Jinak, v podstatě s vámi nesouhlasím. |
|
|
P. Portwyn 8.6.2018 13:51Re: Podle mě Neznám jediného studenta, který by od maturity vyletěl neprávem. Tj. ani jednoho, který se poctivě připravoval a potom neudělal. |
|
|
P. Portwyn 8.6.2018 13:50Re: Nevydařený experiment Za socíku to sice začalo, ale bylo to omezené. Přece jen technologie šly dopředu a leckteré profese v průmyslu chtěly trochu víc studia. Ale hlavně se vědělo, že když s tím chce jít na VŠ, tak musí makat jak šroub. Když jsem šel v 90. letech na VŠ, zrušily se politické zákazy a studovalo 10 % lidí. Tehdy to byl skutečně výběr. |
|
|
J. Malá 8.6.2018 13:49Podle mě Úspěšně jsem maturovala na SEŠ v roku 1974. Dodneška jsem nepochopila, k čemu mi maturita byla. Když jsem chtěla na vysokou, stejně jsem musela dělat zkoušku. Maturita není o tom co víte, ale o tom, co jste si schopni zapamatovat (vyjma matematiky, ty musíte rozumět). Nebere mi hlava, proč čtyři roky chodíte do školy, učíte se, dostáváte známky a pak zkrachujete na něčem, co jste si nezapamatovali a co v životě nebudete potřebovat. Takže: Podle mě by bohatě stačil třeba certifikát o absolvování studia s přůměrem ... a pak zkouška na vysokou nebo nadstavbu. Samozřejmě, když je potřeba i z matiky. |
|
|
M. Prokop 8.6.2018 13:44Re: Je to JENOM "o maturitě"? Já bych viděl dva faktory: Střední vzdělání s maturitou má tak velké procento populace, že nutně musí obsahovat větší podíl jedinců z nižším IQ. Z učení mizí dříve oblíbený tvrdý dril, aniž by byl nahrazen nějakou jinou a stejně efektivní metodou. Součástí toho by mohla být i ta malá odolnost na zkoušky. |
|
|
P. Portwyn 8.6.2018 13:44Příčiny propadu jsou tři První perfektně popsal autor článku. Druhá je to, že děti žijí ve virtuálním světě. Nějaké daně, cena nákupu v samoobsluze nebo délka plotu u zahrady jsou jim naprosto šumák. Nikde jinde, než ve škole, se tím mentálně nezabývají. Takže to pouští okamžitě z hlavy... Třetí příčina je neustálé ustupování dětem - naše šéfová tomu říká "lézt dětem do zadku". Počínaje opinion-makery a "neziskovkami" přes rodiče až k některým školám. My jsme přece kamarádi a na děti jsme hodní, protože nám se taky nechtělo se učit. Výsledek? Děti přijdou do 1. ročníku gymnázia, a já jim na informatice vysvětluju, co je to středník. Kolegyně je učí sčítat zlomky. V prváku, tj. ve věku 15-16 let. |
|
|
Z. Lapil 8.6.2018 13:43Re: Nevydařený experiment Já mám dojem, že to začalo už za socialismu. Učební obor s maturitou je, jsem si dost jistý, vynález z dob reálného socialismu. Nechat studovat = přijmout na školu a třeba jim to i zaplatit - jednoznačně ano. Ale má-li být absolvent/ka školy Někdo, je jednoznačnou cenou velké procento neúspěšných. |
|
|
Z. Lapil 8.6.2018 13:38Re: Je to JENOM "o maturitě"? Souhlas. Na druhou stranu po čtyřech letech ve škole je maturita jaksi povinná: vysloveně se od vás čeká, že to aspoň zkusíte, zatímco jít dělat vojáka vás celkem nikdo nenutí. Ještě jste mě inspiroval: my tu skoro všichni uvažujeme o středních školách, ale určitě je významná část středoškoláků na "Učebním oboru s maturitou". Což je, podle mě, teprve to jádro pudla: ani náznakem si nemyslím, že by cukrařina, soustružničení nebo třeba šití bot byla nějaká práce "pro blbý", ale znát nebo dokonce používat pojmy jako onomatopoia nebo derivace k tomu fakt nepotřebujete. A připadá mi, že právě jejich absolventi jsou ti, kteří maturitu "gymnazijního typu" příliš nezvládají. Podle mě proto, že v jejich případě se jedná o jakýsi ozdobný přívěšek, který možná vypadá dobře, ale jinak je celkem k ničemu. |
|
|
P. Portwyn 8.6.2018 13:34Re: Je to JENOM "o maturitě"? Teď nevím, jak to myslíte - 20 % neúspěšnost je neuvěřitelně mnoho vážně, nebo ironicky? |
