Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
ŠKOLSTVÍ: Edutainment
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Pepek 6.1.2010 14:26školu dělají i žáci Pokud jich na VŠ a SŠ nastupuje stále větší procento z populace, asi je zbytečné se ptát, zda jsou všichni pro to studium stejně nadaní. A právě ti nejslabší pak ovlivňují jak prestiž vzdělání, tak i tempo a úroveň výuky. |
|
|
Ludva 6.1.2010 14:12Chce to revoluci Chodit do 25 let do školy a potom v praxi zjistit, že stejně je třeba skoro všechno se znovu naučit. Ten systém se přežil. Moje představa je všeobecné vzdělání zhruba do 18 let a pak nástup do zaměstnání podle doporučení pedagogů psychologů, kteří by měli být schopni posoudit vlohy studenta. Až pak při zaučování studovat to, co zaměstnání potřebuje. Není to nic objevného, řada firem tak už dávno postupuje. Nakonec i aféra s plzeňskými právy toto podporuje - ukázalo se, že často jde při studiu jen o ten papír, chodit tam je zbytečné. Kromě toho, školní vědomosti stárnou dnes velice rychle. |
|
|
JaS 6.1.2010 13:11Pane Petře, popisujete to bezvadně, je to hřebík na hlavičku. Zvláštní je to, že když se každý snaží o to, by byl strašně zábavný (taky třeba i televize, rozhlas), tak je nakonec otravný a blbý, protože opravdová zábavnost nemůže být založena na tom, že se někdo blbě směje nějaké kravině. Aby výuka byla funkční, tak potřebuje být zajímavá. Pokud je zajímavá, tak ji vhodně okoření případná srandička, která vyplyne ze situace. Snažit se ale o "zábavnost" způsobí, že to pak nebude bavit vůbec nikoho. Jeden problém je v tom, že zajímavé vyučování vyžaduje kvalitního učitele, druhý problém je ve výchově celé populace k povrchnosti, takže ji nic nezajímá. Výchova k povrchnosti vyplývá z blahobytu a přemíry nabídky všeho možného. Lidé si pak neuvědomují, že by jim něco chybělo a že by něco měli řešit. |
|
|
Pepek 6.1.2010 14:29Re: Pane Petře, Naprosto všechny činnosti vyžadují kvalitní lidi. Ale kam s bl.ci a protivnými lidmi? |
|
|
JaS 6.1.2010 16:21Re: Pane Petře, To i ty pitomce chcete dovést za každou cenu i k titulu? |
|
|
Pepek 6.1.2010 23:20Re: Pane Petře, Ne. Jen že jsou všudypřítomní, a je na to nutné pamatovat. Jako na kluzké schody, chřipku a daně. |
|
|
portwyn 6.1.2010 15:09Re: Pane Petře, Amen. |
|
|
68 6.1.2010 23:01Re: Pane Petře, Také nikdy nepochopím neustálé snahy nějak řešit tu současnou depresi. My potřebujeme krizi! Trochu bídy, trochu hladu, zimu ve třídě a rákosku. Pak teprve vyniknou ti, kteří chtějí a zajímají se. |
|
|
portwyn 6.1.2010 12:39Bavte nás Na VŠ tohle pochopitelně existuje, ale na nižších stupních je to o to silnější, že žáci jsou zde pány a moc dobře to vědí. Odpověď "když to mne nebaví" je běžná reakce na žádost učitele, aby žák aspoň nerušil ostatní, když už nedává pozor. Hodina, která by bavila 100% žáků a ještě by něco naučila je v podstatě zázrak - zkuste najít film, který bude bavit 100% diváků. A jeden jediný žák, který se nudí (často proto, že není ochoten cokoli dělat) a prudí ostatní, dokáže efektivně zabránit vzdělávání těch, které by to třeba i zajímalo. Větu "mne to i zajímá, ale já to přes ten hluk prostě neslyším" slýchám od dětí z různých škol celkem běžně. A není mechanismus, jak toto řešit. Hlavně svobodu! |
|
|
ja 6.1.2010 14:31Omyl! Řešení existuje Pokud Vám dítě poví tu větu z posledního odstavce, napište stížnost na školní inspekci, že škola není schopna zajistit právo vašeho dítěte na vzdělání. Ať se ředitelství školy tuží v dokazování, že i v 95 decibelech se dá učit! |
|
|
gerontusinza 6.1.2010 11:32Perfektně napsaný článek......... a strašlivě pravdivý. blahopřeji!! |
|
|
tis 6.1.2010 11:28Důležitý je i trening mozku Přrozená inteligence studenta je dobrá věc a je dobrá, zejména v technických předmětech. Jenže je třeba trenovat mozek, aby se zlepšila paměť. Ta se nejlépe natrénuje v mládí, samozřejmě je ji třeba udržovat i ve stáří. Trenér kopané by vyběhl s hráčem, který by byl sice technicky na výši, ale po deseti minutách na hřišti by byl u konce se silami. Problém je s učiteli matematiky, kteří přesvědčují žáky, že je matematika obtížná a že jsou na ni hloupí. To si nakonec zafixují a většna maturanrů jde studovat různé pavědy a na techniky se nehrnou. |
|
|
Pytel 6.1.2010 12:00Re: Důležitý je i trening mozku Jo. To je fakt. S učiteli matematiky je vůbec problém. Zde více než jinde platí ten zákon, že kdo to neumí dělat, ten to učí. |
|
|
priserka. 6.1.2010 13:23Re: Důležitý je i trening mozku S uciteli matematiky je predevsim ten problem, ze rodice nedokazi pochopit ze jejich decko musi trenovat pozornost, peclivost, duslednost - a taky samozrejme pamet aby uspeli v matematice. Decko se musi naucit pozorne sledovat i detaily zadani, aby rozpoznali klicove prvky a dokazali vybrat nebo vymyslet postup. Rodice se dozaduji kucharky - ale v matematice kucharka neexistuje a ucitele by ji ani NEMELI poskytovat; cilem studia neni vytrenovat opice co umi trojclenku (s tim ma dost studentu problem), ale predevsim jedince, kteri umi analyzovat a kombinovat informace. Sebelepsi ucitel a vyklad nedokazi tohle poradne vytrenovat. A nektera decka na to jednoduse nemaji - prece jenom schopnosti jsou rozlozeny podle Gaussovy krivky a do skoly chodi cela populace. Rodice na narek decka, ze je ucivo slozite reaguji i patologicky - sezenou papir o dys* poruse, a ucitel se muze jit klouzat a MUSI snizovat naroky (jinak by si jej podal reditel aj.) |
|
|
Pytel 6.1.2010 14:15Re: Důležitý je i trening mozku To nebylo na vás. Já vím, že vy jste dobrá matikářka :-) |
|
|
Zapal 6.1.2010 10:35Systém vzdělání je špatný. Se svobodou jsme se "osvobodili" i od dávno prověřených metod. Přešli jsme od ryze autoritativní školy ke škole ryze liberální. Velkou zásluhu na tom mají sdělovací prostředky. Učím na ZŠ a nyní mám dojem, že žádat od dětí nějakou povinnost je téměř zločin. Nejsou motivovány, převis nabídky středních škol nad poptávkou vylučuje jakýkoliv zájem většiny žáků o vzdělání. Nejsou uplatňovány základní vzdělávací principy , např. jednotnost, návaznost. Dítě se přistěhuje z jiné školy a ejhle nemůže pokračovat např. ve výuce jazyka, poněvadž na nové se tento neučí, nebo se musí učit to, co již jednou v určitém předmětu /i více předmětech/ probíralo. Nejhorší je, když nemá základy ze školy předchozí. Špatné je, že řídící orgány nezkoumají úroveň vzdělání. |
|
|
jojo 6.1.2010 10:19Víte nejsemtak vdělaný ale za skušenosti vím, že dobrý profesor je ten ,který má zájem aby studenty-posluchače něco naučil, nebo v nich vyvolal alespoň zálem o tu kterou věc.Před těmi klobouk dolů.Ale před těmi, co jsou samá sranda-legrace bez míry a těmi co nadiktují , kde dané téma najít ,nebo je přečtou z knih, raději utéci.Jinak máte v článku naprostou pravdu. |
|
|
Štěpán 6.1.2010 9:34Ad telefonní seznam Jsem absolventem ve článku zmiňované lékařské fakulty a musím prohlásit, že přednášky na medicíně patří k tomu nejzajímavějšímu, co na škole člověk pozná. Neboť přednášející jsou zpravidla i zkušení praktici, kteří dovedou pobavit bez laciné snahy o popularitu a koneckonců přednášená témata jsou už z povahy věci zajímavější, než na jiných školách. Ale to je samozřejmě názor člověka, který si to vybral. Bohužel totéž se nedá říci o praktické výuce, která je hrubě zanedbávána. |
|
|
Ruda 6.1.2010 9:22Suche radoby-vedecke prednasky Problem s VS v CR neni nezabavnost, ale akademicnost. Skripta casto nevysvetluji PROC se pouziva dana metoda. A jak se na ni prislo. A nedava jednoduche priklady, ktere intuitivne naznaci, ze studovany pristup dava smysl. Dam priklad. Dcera zname propadala na VS z matiky. Kdyz jsem ji vysvetlil latku s pomoci jednoduchych prikladu, pochopila jak definice, tak intuitivne i vet. Napriklad integral podel krivky ve vektorovem poli jsem vysvetlil uvahou o praci, ktera se vykona, kdyz posleme po snure psanicko drakovi. Vektorove pole = sila vetru; nas zajima slozka vetru ve smeru prohnute snury; no prace je integral podel te snury, coz je draha, po ktere psanicko jede. Tohle pochopi i gymnazista. Ale skripta stylu Definice/Veta/Dukaz pochopi jen nadani a nabifluji pilni, kteri maji u zkousky stesti. A jen hrstka pochopi, proc se to cele tak dela. Je to stejna krize jako vyuka jazyku, kde se uci gramatika vic nez prakticke pouziti. Akademicke sebeukajeni. P.S.: Diskuter vyucuje matiku na universite v zahranici vice nez 10 let. |
|
|
Saul 6.1.2010 9:38Re: Suche radoby-vedecke prednasky Předem se omlouvám, že moje poznatky nejsou aktuální - studoval jsem na pražské technice před 50 lety. Mám ale pocit, že je docela v pořádku, když je ve skriptech "definice/věta/důkaz", zatímco to vysvětlení je poskytnuto na přednášce. Aspoň za těch dávných časů to tak na strojní fakultě chodilo. |
|
|
gerontusinza 6.1.2010 11:44Tak trochu nesouhlasím......Re: Suche radoby-vedecke prednasky obrovským pokladem byla pro mě skripta na ČVUT FEL z roku 1948-1952, protože podávala vysvětlení s okamžitými názornými příklady, včteně postupu výpočtu i dalších . Byla tlustá a objemná, ale skripta z roku 1970 slaboučká, "vědecky" pojatá, se stejným rozsahem příkladů k řešení na doma, jenže málokdo porozuměl samostudiem...... Dodnes tato skripta opatruji jako oko v hlavě a co je nejdivnější, chápu je i po letech, kdežto ta druhá mě připadaji jako otevření neznámého labiryntu.... |
|
|
HonzaV 6.1.2010 19:00Re: Tak trochu nesouhlasím......Re: Suche radoby-vedecke prednasky moc pěkně to dokázal Bohumil Dobrovolný, malá vzpomínka na něj zde http://www.sporilov.info/view.php?cisloclanku=2009070010 |
|
|
Arccos 6.1.2010 10:01Re: Suche radoby-vedecke prednasky Můžu doplnit vlastním zážitkem z výuky matematiky na nejmenované VŠ. V jednom semestru se najelo na látku, která pro nás byla naprosto nepochopitelná jak obsahem, tak účelem (podotýkám, že nešlo o integrály nebo něco podobného praktického). Ptal se tedy můj kolega-spolustudent svého kamaráda z jiné nejmenované VŠ, která je ovšem primárně zaměřena na matematiku, co si o tom myslí. Odpověď byla výstižná: "No, víš, to, co se teď učíte je vlastně dost zajímavé a důležité. Jenom vám tak nějak zapomněli říct začátek a konec..." |
|
|
TOM 6.1.2010 10:37precisně vedené přednášky zvláště v matematice jsou aspoň od časů Bourbaki zcela nezbytné: aby se alespoň matematici domluvili (a s nimi i ti, kteří se s nimi domluvit chtějí), musí být vše přesně definováno, v případě tvrzení i dokázáno... to není jako v politice, tam se pod nějakým pojmem spolkne všechno. Ostatně, pravopis je toho součástí, co má asi autor proti Fryntovi, že se mu nelíbí babyčka? |
|
|
ranbow 6.1.2010 10:52Re: Suche radoby-vedecke prednasky Máte pravdu, nejde o to aby profesor studenty při přednášce "bavil". Ale aby jím dostatečným, pro ně přijatelným způsobem a pokud možno natrvalo vštípil látku. K tomu je spousta cest (asi ta nejhorší je, máte to ve skriptech, tak se to naučte, nikdo vás nenutí tuhle školu studovat). Ale dobře postavený vtip (příhoda, obrázek, video, graf) který popíše princip vykládané látky , to je k nezaplacení. Pokud si na něj student při zkoušce (nebo v praxi) vzpomene a dokáže podle něj aplikovat zadaný příklad nebo úkol, je to výborné. Samozřejmě, pokud by pan profesor vyprávěl celou hodinu vtipy a zábavné historky, a na konci řekl "to jsme toho moc nestihli probrat, takže stránky 150-300 si nastudujte doma ze script" , tak pointa dojde študákům až před zkouškou... |
|
|
Arccos 6.1.2010 12:55Re: Suche radoby-vedecke prednasky Myslím, že krásným příklad jsou Feynmanovy fyzikální přednášky (k nahlédnutí zde: http://research.microsoft.com/apps/tools/tuva/). Sice se v tomto případě nejedná přímo o vysokoškolskou přednášku, ale ten správný přístup je asi zjevný, |
|
|
ranbow 6.1.2010 8:35jenom ne ty prezentace Pan profesor dříve alespoň ta scripta nahlas přečetl, nebo, třeba v případě technických věd přepsat ve formě vzorců na tabuli. Ale alespoň celou látku odpřednesl. Kdežto v případě prezentace promítne hlavní body (dejme tomu nadpisy kapitol ze script), k některým z nich pronese onu humornou poznámku, zbytek přejede, vždyť to máte ve scriptech, látka za půl roku v jedné hodině, za tejden se zkouší.... Prostě, prezentace jsou k prezentaci informací, aby o ně posluchač získal přehled a hlavně zájem (třeba v obchodě), přičemž další podrobnosti mu později přednášející rád sdělí, pokud o to ten zájem projeví. Což v případě vyučovaných informací, které se musí posluchač namemorovat a pak zpětně při zkoušce odvyprávět , ale není ten správný nápad... |
|
|
oberon 6.1.2010 8:08pouze úvaha Studuje se v touze po znalostech nebo lepší výchozí pozici v životě (podle hesla Uč se hochu budeš pánem, budeš jezdit tatraplánem)? Asi jsou obě skupiny, ale jaký je poměr. Dále si myslím, že vzdělání a inteligenci nelze zaměnit nebo sloučit (vzdělání nedá inteligenci a inteligence nemusí poskytnout vzdělání, k úvaze smysl života, osobní preference). |
|
|
ranbow 6.1.2010 8:43Re: pouze úvaha Opačná otázka - kvalifikační předpoklady na zaměstnání jsou vypisovány podle potřeby,aby člověk měl hluboké znalosti daného oboru, a nebo aby měl inteligenci, schopnost pracovat s informacemi, anylyzovat je , dávat do souvislostí, vybírat správná řešení ..??? Tady už se zadrhneme, s několika vyjímkami (lékaři, vědci, techničtí inženýři v průmyslu) dojdeme k tomu že od instalatéra, soustružníka, kuchaře.. očekáváme že bude perfektně ovládat řemeslo které se vyučil Když pohlédnem vzhůru k postům ministrů, manažérů podniků, bankéřů, vyšších úředníků zjistíme že na tom jestli si pamatujou ze školy technické parametry čehokoliv zase nezáleží.. |
|
|
Petr 6.1.2010 9:52Re: pouze úvaha Ono jde myslím ale ještě o jeden aspekt - náš "encyklopedický" systém vzdělávání předsi zdaleka nepřipravovval jen na zaměstnání. Ty "encyklopedické" znalosti především ve výsledku rozhodují, "jací jsme". Prostě díky tomu jsme dokonce i za komunismu měli nějakou úroveň, alespoň v některých konkrétních sférách života. Byla to pravda tradice školství ještě od Marie Terezie, a ta měla zas navazovat na pruský vzdělávací model, ale držela společnost v určité tradici, na určté úrovni atd. Včera zrovna na Neviditelném psu Dr. Robejšek řeší celkový úpadek politiky - a jemu to vychází, že za to může proměna celé populace. Já bych to nazval "klipkultura". Měli bychom se co nejrychleji to jde vrátit k tomu tzv. přetěžování nesmyslnými fakty. Jistě některé jsou nepotřebné, ale škola také vychovává, a my potřebujeme zase vychovávat ke vzdělanosti. To je něco úplně jiného, než zábava, příp. blahobyt.. Ale jsem velmi skeptický, že by to po skoro 20 letech ústupu od našeho přirozeného vzdělávacího modelu bylo možné v rozsahu, jak by to bylo třeba. |
