J. Jurax 1.9.2022 23:17

No, moc si přebírat nebudete, ale nějaká na Vás zbude ... :-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Grundmann 1.9.2022 12:50

Ono bohužel platí, že pokud si žena vybírá partnera zcela svobodně, vybere si pravděpodobně toho nejhoršího možného otce rodiny. Sukničkáře a darebáka současně. Takže jakákoliv jiná metoda výběru otce je asi pravděpodobně lepší než přirozený výběr samotnými ženami. Inteligence lidí v západních zemích s delší tradicí emancipace žen ostatně klesá.

Předchozí generace žily v porovnání s naší mladou generací v nepředstavitelné bídě. A přesto bylo víc dětí než dnes. Existují západní státy, kde jsou velmi vysoké daně a velmi rozvinutý sociální stát, jako je Dánsko, Švédsko nebo Norsko. V těchto státech je porodnost stejně mizerná jako jinde. Porodnost na Západě zachraňují pouze komunity původem mimo Evropu, jejichž ženy nejsou k velké nelibosti úřadů emancipované.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kučer 1.9.2022 20:35

Co když se to v Evropě změní. Paradox je že nejvíce dětí mají ti nejchudší a jestliže nás grýndýl a válka dožene k chudobě může zde být populační růst jak v minulosti. Ještě v začátku minulého století byly běžné početné rodiny, moji prarodiče byli z několika dětí ale jejich děti už tolik potomků neměli. Emancipace s tím neměla co dělat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Grundmann 1.9.2022 21:29

Emancipace žen je možná pouze jejich ekonomickou nezávislostí. Chudá žena muže potřebuje a je na něm ekonomicky závislá. Proto mají chudé ženy více dětí než ženy bohatší, jsou kvůli své špatné ekonomické situaci méně emancipované a musí brát na muže ohled.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kučer 1.9.2022 22:15

Moje babička bohatá nebyla chudá také ne, co je to emancipace nevěděla ale na dědovi závislá asi byla, chodil do práce a ještě měli malé hospodářství (pole, 2 krávy, kozu slepice, holuby, husu, prase a psa) které je uživilo a uživilo i jeho 4 sourozence. Měli pouze jedno děcko, mojí matku a jejich sourozenci měli podobný počet dětí. Po WW1 populační exploze v Evropě skončila a nikomu se jí nepodařilo nastartovat. Uvidíme kolik dětí bude počato tuto zimu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Hák 1.9.2022 11:51

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Patta 2.9.2022 0:16

Problém je neřešitelný pro sociology. U ekonomů je to trochu jinak. Ekonomové od roku 2004 u nás prosazují PENZIJNÍ reformu ve prospěch penzijních fondů bank. Ekonomové důchodovou reformu ve prospěch občanů nechtějí, protože ta spočívá v opravě vadné ÚČETNÍ metodiky použité při správě státního důchodového systému a z toho by ekonomové neměli ani korunu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Grundmann 2.9.2022 0:31

Důchodová reforma je neřešitelná i ekonomicky. Průběžný systém je jediný možný, protože na stáří si není možné hromadně spořit. K tomu by někdo musel umět vyrobit nebo vytvořit něco, co si zachová hodnotu do budoucnosti, a to nikdo neumí. Nákup dluhopisů není nic jiného než méně effektivní forma průběžného systému. Všechny ostatní formy spoření jsou riskantní spekulací.

Masové důchodové spoření může fungovat pouze v případě, že je dostatečná poptávka po investicích. Většina lidí netuší, že je dnes kapitálu nadbytek a investičních příležitostí nedostatek. Většina investičních fondů končí ve ztrátě a to není chyba špatných správců majetku.

Protože neexistuje rozumná možnost, jak masově spořit na důchod, důchodové reformy skončí fiaskem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Patta 2.9.2022 9:02

Začnu odzadu: 1) Neskončily fiaskem důchodové reformy, skončily fiaskem PENZIJNÍ REFORMY prosazované u nás od roku 2004 ekonomy ve prospěch penzijních fondů bank. 2) Druhý odstavec je správně. 3) Důchodová reforma je snadno řešitelná, bohužel ne pro ekonomy. Ekonomové neznají odpovědi na dvě klíčové otázky: A/ Co je to starobní důchod? B/ Jak jsou důchody financovány? Podrobnosti v auditu státního důchodového systému na adrese: slideplayer.cz/slide/13563954/

• reagovat
• nahlásit příspěvek