figura 11.4.2007 11:41

Re: Tragikomix

Přečti si níž: jimmy Keen

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jimmy Keen 11.4.2007 14:03

Re: Tragikomix

Dovolím si dubový mužíčku zdůraznit, že dřevo je obnovitelný ekologický materiál, který k vašemu pravděpodobnému překvapení nevzniká nějakým zhmotněním v OBI či Baumaxu, ale musí se nejprve skácet zdravý strom. Je to mrzuté, ale je to tak. Při srovnání s jinými zeměmi se české lesnictví nemá za co stydět. Ale když už jste takový znalec lesních ekosystémů, zajisté nás poučíte, jak vyřešit základní rozpor, tudíž ten, že se chce po lesácích, aby sázeli buky a káceli smrkovou kulatinu. Tož chutě do toho.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

oakman 11.4.2007 15:58

Re: Re: Tragikomix

To je právě ta otázka - proč dnes naši drazí spasitelé lesa vyvážejí bukové dřevo do německých krbů? aby rozšířili smrkové plantáže?? Zeptam se tě ne jako potomek lesníků ale jako sedlák - také si myslíš, že na jednom poli lze dlouhodobě pěstovat řepku? nebo kukuřici? Smrk sice vypadá lépe, ale pohled do nitra smrkové monokultury není druhově pestřejší než pohled do takového pole. Ta základní chyba je v tom, že si lesníci bohužel myslí, že tu jsou od toho, aby těžili dřevo. Lesnictví není jen o pěstování dřeva - les je původní ekotyp, má i funkce, které se takyzelenými mužíky nemají mnoho do činění, ale to nelze vysvětlovat lumpenproletariátu z technických takyuniversit. 

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I.L. 11.4.2007 16:52

Re: Re: Re: Tragikomix

No, jestli nebude spis problem  s premnozenou lumpeninteligenci z eko/humanitnich

"takyfakult"  kdyz uz zacinate s temi invektivami :-) Jinak, plantaz smrku byla treba leckde v krkonosich "prirozena" uz od  posledni ledove doby, teda s vyjimkou obdobi dlouhodobejsich  globalnich otepleni :-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jimmy keen 11.4.2007 17:48

Re: Re: Re: Tragikomix

Opět jako vždy úkrok stranou, dubový mužíčku. Bukové dříví raději vyvezu a něco za něj stržím, než aby mi ho pralese sežraly dřevokazné houby. V pohodě budu intenzivně pěstovat a těžit lesy a udržím v nich vše, co ochranáři žádají. Nebo snad znáte nějaký organismus, který přičiněním lesáků zmizel z naší přírody? Pohled do nitra bukové monokultury je v podstatě stejný jako do smrkové, přičemž vodní bilance - srážky  a odtok u buku vykazuje horší parametry než u smrkové monokultury. Zábavné je dubový mužíčku vaše označení hajnejch jako lumpenproletariátu. To vás na VUMLu neučili, že tento pojem jest spojen s jinou vrstvou společnosti? Multifunkční lesy se v podstatě pěstují jen u nás, všude jinde znají buď totální ochranu, tedy bez zásahu nebo plantáže. tož jako z toho , dubisko? Ale až zase budete mít problém s lesíky, svěřte se, váš problém bzude promptně vyřešen a hlavně vysvětlen.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R 11.4.2007 18:22

Re: Re: Re: Re: Tragikomix

Buková monokultura nějaký rostlinný podrost má, buk je dost světlomilný, navíc rostliny využívají k rozvoji dobu na jaře do olistění buku, smrková nemá žádný podrost.  Vodní bilance bude asi stejná. Rozkládající se jehličí smrku uvolňuje kyselé látky a tudíž silně ovlivňuje potůčky procházející lesem, u buku toto nebude tak výrazné.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I.L. 11.4.2007 19:38

Re: Re: Re: Re: Re: Tragikomix

Porovnejte nekdy po poradne zime stav snehu na horach v smrkovem a bukovem lese, ten

rozdil je docela vymluvny . Rozdil bude urcite i  zadrzovaci schopnosti srazek apod.

- temer jiste ne v neprospech smrku

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jimmy keen 11.4.2007 19:59

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Tragikomix

Mýlíte se oba. retenční schopnost smrkové monokultury je cca o 25% vyšší než u bukové monokultury. To je dáno systémem kořenů. Buk navíc soustřeďuje srážky, zejména přívalové, na kmen, po kterém stékají, tedy každý kmen se stává zárodkem soustředěného odtoku. Ve smrkových porostech kapky deště opadávají po okaji větví, proto má smrk mimo jiné i ploché kořeny, protože si jdou pro vodu k okraji koruny. Pokud zůstanete někdy v lese při větší bouřce, tak si to vše snadno ověříte. Co se týká sněhu, tam právě jsou výrazně lepší smrčiny. Tam totiž sníh neodtaje najednou, kdežto u listnáčů ano. tedy zasakování vody ve smrčinách je pomalejší, ale v delším horizontu, tedy riziko rychlého odtoku je menší. Viz odtoky z lesů během jara 2006. Příroda se chová logicky, nikoliv podle pouček  a rádoby přání zelených. největší retenci má jednotlivě smíšený les, minimálně se 30% jehličnanů, hlavně smrku. Borovice toho mnoho nespasí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I.L. 11.4.2007 20:26

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Tragikomix

V cem jsem se mylil? (A nejsem zadny zeleny :-) Mimochodem, jak chcete porovnavat "jednotlive smiseny" les  treba v tech Jizerkach (ci Krkonosich ) kdyz tam vhodnou referencni plochu nenajdete, treba takovy Bukovec (viz dnesni fotogalerii na

http://hydronet.karlin.mff.cuni.cz/bukovec/photo/gallery/) ma uplne jine vetrne pomery nez zulove smrkove plane kolem. No a borovice byla  na horach (v nizinach je to vse asi dost jinak, malo snehu, malo "vycesavanych srazek apod.) mozna pred 5 000 lety a to neni jiste, protoze jeji pyl od pylu klece se neda rozlisit

• reagovat
• nahlásit příspěvek

terra 11.4.2007 10:07

Re: Nemám tušení, kdo je v právu ,

Vážené benzenové jádro, ona je to tzv. "čeština zdeúřední" a znešvařuje česká periodika již drahně let (docela bych řekl, že od císaře pána a jeho rodiny, ale doložit to nemohu, neb nejsem pamětník). Je strašná - nic ale nemění na podstatě věci, a to, že příslušný pozemkový spolek měl stavbu ohlásit, a byl by se pak dověděl, zda náhodou podle příslušné územně plánovací dokumentace není jeho úmysl v rozporu se zákonem. Pokud ale náhodou věděl, že nějaký limit v území je a stavba by neprošla, pokusil se úřad obejít - a ten se cítí zkrácen ve svých právech. Právem. Pátým pádem voláme: Právo! 

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Petr 11.4.2007 6:47

Re: Je zvláštní,

Opravdu je zvláštní jak dokážete dát nakupování v supráči dohromady s porušováním zákonných předpisů. Vlastně to ani zvláštní není když jen Vy rozhodnete kdo tady otravuje a kdo ne.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

jimmy Keen 11.4.2007 7:49

Re: Je zvláštní,

Drahý Ivane, hodně se vám to plete. Černá stavba je černou stavnou, ať už někomu vadí či nikoliv. Za druhé jest pravidlem, pokud se oplocují velké plochy, tak ponechat průchody pro zvěř. Takto se oplocují výsadby v lese, i když to stojí více. Dále je hezké, že vám vadí mufloni, nicméně myslivci loví podle schválených plánů lovu a péče o honitbu a tam prostě muflon je. Pokud máte výhrady k nepůvodnosti, nepůvodních živočivhů a rostlin je v této zemi, včetně národních parků a chráněných krajinných oblastí obrovské množství. Byl byste možná překvapen, ale třeba luční orchideje na bělokarpatských loukách jsou také nepůvodní. Zlikvidujeme je? A pak bych se zastavil na úžasné premise budování pralesa. Prales je divočina vzniklá na základě vývoje přírodního lesa, který směřuje ke klimaxu. Pokud pominu trochu protimluv, že se uměle buduje přírodní útvar, kjterý vzniká dlouhodobě, tak jsem zvědav, jak si ten umělý prales poradí s klimatickými změnami. nebo snad ekologové vědí, jaké bude klima v roce 2200 a více, kdy by opravdu měl prales býti pralesem z hlediska struktury. Pokud si ekologové koupili les a teď na něm hospodaří, je to jejich věc. Ale zákony platí pro všechny lesní hospodáře včetně tak nepopulární byrokracie. Pokud hospodaří na cizím, tak je to ještě zajímavější. Protože oni jsou ti hodní, co se byrokracií zabývat nemusí, tato nevděčná úloha připadla skutečnému vlastníku. Jojo, budování pralesa není procházka růžovou ekologickou zahrádkou. něco o tom vím, pracuji jako projektant lesů vod a strání včetně plánů péče o chráněná území.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

terra 11.4.2007 9:59

Keene,

popsal jste to přesně, jen bych prosil - ten les si nekoupili ekologové, ale podle všeho tzv. pozemkový spolek složený ze zelených aktivistů. Zřejmě využívají programu MŽP pro obnovu lesů v Jizerkách a s tím spojených dotací (nejsou velké, ale...).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

EW 12.4.2007 21:19

Re: Re: Je zvláštní,

Ty orchideje by se mely zcela urcite vyhubit! Budme dusledni.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

jj 11.4.2007 8:36

Re: Je zvláštní,

"sázet prales" - absurdní výraz, který ukazuje na základní potrhlost melounů. 

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I.L. 11.4.2007 9:11

Re: Re: Je zvláštní,

Vystizne a presne receno...

Jo jo. kdyby slo jen o sazeni pralesu  potrhlymi prateli prirody a souvisejici usmevne peripetie jako je tahle, ja bych s temi melouny furt obcas i sympatizoval. Co ovsem delaji jinde (posledni dobou tedy i ve vlade) to je  naprosta silenost

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Milda 11.4.2007 11:08

Re: Je zvláštní,

Hele "Ivane" motáš to nějak dohromady.  Já o tomto problému vím taky jen z článku. Ale jen při nejzákladnějších znalostech lesního a stavebního zákona je jasné, že jakýsi "ekoteroristi" opět terorizují. Nech si někde vysvětlit o co jde a věty "Ten plot tam prostě bejt nesmí, protože je tam nutné parkoviště a.." už nikdy nepiš (pochopíš, že jsi napsal pitomosti).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

kiri 11.4.2007 8:49

Re: plot musí

Pozemky skoupili melouni postupně, je toho cca 7 ha. Takže vlastnictví tam je, na druhou stranu se jedná o lesní půdu, kam mají ze zákona volný přístup všichni občané. Ale hlavně platí zákon o lesním hospodaření, kde je nařízeno každému chudákovi, co v restituci dostal kousek lesa, co smí a nesmí kácet a co má vysadit nebo nesmí vysadit. A melouni si tam dělají co chtějí.

Ad absurdum jsou myslivci, muflony ať si nandaj do obory a chovají to jako kozy na farmě. Prý kvůli oplocení kusu lesa "nesplní plán odstřelu mufloní zvěře" !! To je snad sen...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

honzak 11.4.2007 9:49

Re: Re: plot musí

měl-li bych se rozhodnout mezi melounisty a myslivci, těžko bych hledal která partička je tvořena většími blbci.... Přitom obě partičky "pečují o přírodu". Akorát melounisti zatím míň chlastají

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R 11.4.2007 11:29

Re: Re: Re: plot musí

No, u myslivců je problém v tom,  že tam jsou kolikrát ještě ve funkcích lidi těsně před důchodem, kteří mají ještě zažité z doby před 30 lety, že co šelma a dravec je škůdce a když mají jistotu, že jim to projde, tak se podle toho chovají.  U melounů je problém v tom, že po pár letech většinou zřejmě prozřou a odejdou nebo se změní z ekologistů na ekology. A místo nich nastoupí další mladá naivní telecí generace. Ovšem někteří prozřou a stanou se z nich profesionální lháři formující ty mladé.  Obojí dvojí vadí.  Jedni likvidují vzácné dravce a šelmy, druzí blokují třeba zrušení ochrany jezevců, kteří se přemnožili.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

terra 11.4.2007 9:53

K tomu biokoridoru

navzdory obecnému mínění to není "cestička pro zajíce, kam ptáci, laně chodí pít", ale regulérní součást územně plánovací dokumentace (územní systém ekologické stability, jeden z tzv. limitů území), s níž se každý, kdo v dané lokalitě něco podniká (např. staví plot) musí setkat a jako limit ji respektovat. Účelem je zachování jistého druhu "kontinua" nebo "sítě" v krajině, chcete-li, a to ne kvůli zajícům a laním, ale kvůli možnosti komunikace mezi ekosystémy (výměna látek, energie, genetického potenciálu, migrace a pod.), která má (ta možnost) rozhodující vliv na stabilitu a přírodovědnou hodnotu krajiny jako celku.  Pokud jde o ty Jizerky, existuje celostátně řízený program (MŽP) na obnovu lesních partií a je možné, že ten pozemkový spolek je v něm zapojen. Celá věc je každopádně složitější a k řádnému posouzení by to chtělo více (a objektivních) informací.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R 11.4.2007 10:10

Re: K tomu biokoridoru

Velká zvěř dokáže sezónně zima - léto putovat dost daleko.  Srnčí desítky kilometrů, jelení i stovky, černá zvěř taky a třeba ten los, co se promenoval před nějakou dobou na D1 přišel z nějakých lesů z Polska.  Tyhlety zvířata mají instinkt vytvořený desítkami tisíc let, který jim velí vyhledávat stále stejné trasy dané zřejmě utvářením krajiny. Když jim tu trasu přehradí nějaký plot nebo dálnice nebo cokoliv jiného, tak se ho prostě snaží v rámci možností překonat a potom to odnese častoi zvěř i lidé.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

terra 11.4.2007 11:02

Re: Re: K tomu biokoridoru

Jistě, v návrzích těch "biokoridorů" je obvykle zohledněna i síť nejvýznamnějších migračních tras (např. velkých kopytnatců nebo šelem), která je v ČR docela dobře probádaná a zmapovaná. Proto patří územní systém ekologické stability mezi územní limity - aby každý věděl, že tudy už pár tisíc let chodí medvědi ze Slovenska do Beskyd (např.) a pokud možno jim nestavěl nic do cesty, protože takové rozdělení pak může poškodit celý druh. Říká se tomu migrační bariéra...  

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jimmy Keen 11.4.2007 13:56

Re: Re: Re: K tomu biokoridoru

Terro, ohledně ÚSESú (Územní systémy ekologické stability) pracuji už více jak 15 roků (projektant i oponent). navíc to učím. Takže k věci. Tam žádné biokoridory s trasou migračních cest nejsou. Poslední migrační cestu velkých savců popisuje Štorch v Lovcích mamutů. Bože za co. Migrace je směřování za pastvinami či následkem klimatických odlišností jednotlivých území, opět podmíněné dostupností potravy. Když tady v době, kdy zemědělec tak obdělával první pole v Mezopotámii či u Nilu, šuměl gigantický les, tak kde byly jaké cesty, natož migrační. Ta migrace, o které se zmniňujete, je náhodný proces šíření z areálu, který není určen existencí nějakých dávných stezek, natož, aby zůstal v instinktech.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

terra 11.4.2007 16:24

Re: Re: Re: Re: K tomu biokoridoru

Jimmy Keene, tady bych se ohradil - nemáte pravdu, i když biokoridory nejsou označovány jako "migrační", je právě migrace (třeba jako záruka výměny genetického materiálu) jednou z jejich funkcí. A pokud jde o to zkoumání:citací odborných publikací na toto téma by byly dvě strany, možná dvě za všechny (české, zahraniční nepočítám):

Hlaváč,V. et al.,2000: Rozšíření a migrace vybraných druhů velkých savců v České republice. AOPK ČR. Vzhledem k tomu, že se jedná o závěrečnou zprávu z výzkumného úkolu, má několik pokračování.

Anděl,P. et al. 2005: Hodnocení fragmentace krajiny dopravou, AOPK ČR - tady je hodně citované literatury k věci, jinak je publikace úžeji zaměřená.

Takže prosím, od toho Štorcha už jsme přece jen trochu pokročili, ale protože jsem si vědom rozdílné terminologie v různých publikacích, nerad bych se dohadoval o interprezaci slova "migrace" - lze ho chápat i ve smyslu "šíření", tedy nejen jako cestu za potravou, ale i za novým teritoriem (ano, jistě, můžete namítnout, že tedy opět za potravou, ale o tu jde až v první řadě,ne?). Nejstaršími - a v podstatě jedinými přirozenými migračními cestami v době, kdy tu šuměl gigantický les, byly říční nivy... například. To, co zmiňuji, JE proces zákonitý, vysledovatelný i mezi Panonskou a Hercynskou oblastí, a podle mínění zoologů zmapovatelný. Ale - pokud ÚSESy projektujete nebo vyučujete, nejspíš to víte sám. Třeba jsme si jen neporozuměli, to se "na síti" stává...Pěkný den. 

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jimmy keen 11.4.2007 18:00

Re: Re: Re: Re: Re: K tomu biokoridoru

Migrace je termín pro stěhování organismů sem a tam, jak jsem ho popsal. Šíření velkých savců (vámi uváděný los, dále býložravci srrnec, jelen, dále prase divoké, či velké šelmy) tedy šíření se z nějakého dosavadního areálu, se nekoná po migračních stezkách, natož podél řek, jak uvádíte. jedná se o dosti náhodný postup, kdy jsou zejména mladší jedinci vytlačováni do okolí.  Takto v člověkem neovlivněných ekosystémech postupují rostliny a živočichové. Rozhodně se nejedná o nějaké stezky. Pokud bychom hovořili o směru, tak pochopitelně třeba z alpské oblasti sem přišly organismy přes či okolo Šumavy, ale néé podél stezky a už vůbec néé podél nynější trasy biokoridoru. Z toho důvodu trasy biokoridoriu nic nesledují. Podívejte se ještě jednou do literautry a zjistíte, že ty směry šíření jsou naznačeny tlustými šikami, nikoliv liniově. To je celé.  Navíc po skončení šíření stezka zaniká, organismus kolonizoval nová území a zde se vyskytuje, případně mění. Vývoj druhů.

• reagovat
• nahlásit příspěvek